Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 07.06.2023 08:55

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02-12-2005  Anna Poláková, Anna Poláková, Anna Poláková, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Gabriela Všolková, Jana Šustová

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Příjemný páteční večer - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu posloucháte pravidelný pořad "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Máme pro Vás připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě i romskou hudbu.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, hoj andro muzi džala filmos o Indiános the e pheňori. Paľis tumenge phenaha hoj o romane džuvľija džana ko Brusel, kaj te phenen, sar pes ka mende dživel u mek tumen dodžanena pale romňi savi sikľol pre uči škola.

Nejdříve vás pozveme na film Indián a sestřička. Dozvíte se, že Romské ženy od nás a ze Slovenska pojedou do Bruselu, aby v Evropském Parlamentu seznámili poslance se životem Romů v ČR. Také vám představíme další romskou studentku vysoké školy.

Tiž tumenge phenaha palo sgejľipen predalo romane džuvľija u džana amenca Ostravate andro jekhetanibena, so kaj keren buči predalo Roma. Amaro šuniben zaphandaha vičindoneha andro amaro muzeum Brnate.

V O Roma vakeren se dozvíte o připravované akci, na které se sejde 100 romských žen. Vydáme se do Ostravy, kde pracuje řada romských sdružení a nebude chybět pozvánka do Muzea romské kultury. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Film Indián a sestřička vypráví o lásce mezi Romkou a českým hochem
V březnu v rámci Febiofestu má u nás premiéru nový film Indián a sestřička. Příběh vypráví o lásce romské dívky a českého kluka, kterým rodina a okolí v jejich vztahu nepřeje. Děj filmu se odehrává v malebné krajině jižních Čech a připomíná slavný román Romeo a Julie. Představitelky hlavní role Denisy Demeterové se Jan Mišurec zeptal.

Marie v nemocnici Co se Vám nejvíc líbilo na natáčení?

"Asi celková atmosféra. Pan Goral mi říkal, že už má některé filmy za sebou a říkal, že jsme v tomto filmu měli děsné štěstí, co se týče štábu - že to byli fakt v pohodě lidi. Byla to taková příjemná dovolená, dalo by se říct. Nepříjemná byla ze začátku kamera, protože náš kameraman Saša ze začátku než začal točit, tak se ke mně přiblížil na hrozně malá kousíček, a pozoroval světlo. To bylo možná nepříjemné, ale jinak mě nenapadá nic, co by mně naštvalo nebo co byla vyhrocené. To asi ne."

Jak dlouho jste se musela učit text a jak to bylo náročné?

Marie a František "Oni se scény točily hodněkrát, ale že bych se to nějak biflovala - to ne. Ale tím, jak se to zkoušela x-krát, třeba i desetkrát před tím, než se začalo točit, tak to prostě člověku samo vleze do hlavy."

Byl Vám ten příběh osobně nějak blízký?

"Asi jak v čem. V mém osobním životě je to podobné snad v tom, že můj přítel je bílý - gadžo, ale tam je to hozené úplně jinak, než v reálném životě. A Marie mi moc blízká není. Ve filmu Marie neví, co chce a nedokáže věci řešit rozumně, jde do toho po hlavě."

Natáčeli jste také v nemocnici, jak jste se tam cítila?

"Ze začátku to bylo takové zvláštní - všude krabičky a sterilní prostředí. My jsme měli vyhrazeno jedno patro, kde jsme s personálem ani s pacienty nepřišli do styku, takže to bylo o zvyku."

Vznikla během natáčení nějaká přátelství?

Tibor "Určitě. Moje největší přátelství vzniklo asi s uměleckou maskérkou s Janou Dopitovou a dodneška si voláme a scházíme se a s panem Goralem, tátou, pořád."

Kdybyste si mohla pro sebe napsat roli, co byste si chtěla zahrát?

"Já bych chtěla hrát v nějaké mafiánské gangsterce."

Co Vás přimělo přijmout tu roli?

"Určitě je to zkušenost. Vytrhnutí z běžného života a dostat se mezi filmový štáb a točit, to se nestane jen tak."

Dokázala byste zahrát milostnou scénu?

"Ne, to jsem říkala i Danovi, že bych se toho chtěla strašně vyvarovat. Jakýchkoli milostných scén - dotyků, polibků - nemůžu, stydím se hrozně, takže ne."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.03.2008Indián a sestřička (2005)Filmy
07.09.2007O pocitech herečky Rozity Mertové z filmu Indián a sestřičkaO Roma Vakeren
09.07.2006Indián a sestřička - polodokument s romskými neherciZprávy ze života Romů
21.04.2006Ve filmu Indián a sestřička hraje i Mirek Kotlár z Romského komunitního centraO Roma Vakeren
31.03.2006Na Febiofestu se představil film Indián a sestřičkaO Roma Vakeren
03.02.2006Film Indián a sestřička měl předpremiéruO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Romské ženy se setkají s poslanci Evropského parlamentu
Romské ženy se připravují na cestu do Bruselu, kde setkají s poslanci Evropského parlamentu a zástupci neziskového sektoru. Chtějí upozornit na nelehkou situaci romských žen u nás i na Slovensku a propojit spolupráci našich i zahraničních občanských sdružení. Projekt podpořila nadace Heinricha Boella. Více řekla Anně Polákové vedoucí kanceláře Eva van de Rakt.

Evropský parlament v Bruselu (Foto: Evropská komise) "Organizovali jsme setkání romských aktivistek s České a Slovenské republiky, hlavním cílem je, aby se ženy poznaly, aby se dozvěděly o tom, co dělají ostatní organizace. Potom máme v plánu jet společně do Bruselu, tak se také setkat s nevládními organizacemi a prezentovat přímo v Evropském parlamentu v Bruselu příspěvek o situaci romských žen v České a Slovenské republice."

Jakým způsobem tato iniciativa pomůže ženám v České republice?

"Pro nás je to takový experiment. Myslím si, že je důležité, aby se různé organizace navázaly kontakty, vyměnily si zkušenosti, aby mohly mluvit o své situaci a povzbudit zájem pro pomoc. Myslím, že je také důležité získat kontakty na evropské rovině."

V jaké situaci jsou ženy v zahraničí? Dá se to porovnat se situací romských žen u nás a na Slovensku?

"Myslím si, že tady v České a Slovenské republice probíhá už diskuse o gender mainstreaming, o tom, že ženy by měly mít rovné příležitosti. Samozřejmě, ta tradice je možná starší než v jiných zemích EU. Myslím, že se už mnohé změnilo v České a Slovenské republice? Jak to vypadá s diskriminací romských žen, tak to si myslím, že je silnější, neboť ty jsou diskriminovány jako ženy, ale také jako menšina."

Jak se vybírali adepti, kteří pojedou představit tu naši situaci?

"Jsem ještě v průběhu příprav. Chceme mít zástupce ze Slovenska, z Česka, ale také z Maďarska i z Polska. Ještě vybereme několik témat. Pro Česko a Slovensko jsme se rozhodli, že tématem bude situace romských žen."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.05.2015Romové jsou největší etnickou menšinou v EvropěO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
19.10.2013Členské státy EU mají zintenzivnit úsilí zaměřené na integraci RomůO Roma Vakeren
08.04.2013Romové v Bruselu protestovali proti diskriminaci. Zapojili se i ti z ČeskaZprávy ze života Romů
20.05.2011Rada Evropské unie přijala závěry o „Rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“Zprávy ze života Romů
09.03.2011Evropský parlament požaduje závazné normy EU pro lepší integraci nejpočetnější evropské menšinyZprávy ze života Romů
04.12.2010Začleňování Romů nemůže probíhat jen na papíře, říká komisařkaZprávy ze života Romů
25.08.2009V4 bude jednat o romské problematice a boji proti extremismuZprávy ze života Romů
06.05.2009Sociální vyloučení Romů způsobuje České republice mnohamiliardové ztrátyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské děti z ostravských komunitních center hrály pohádku o králi Adarovi
V kulturním domě v Ostravě - Michálkovicích našla na celý jeden den útočiště múza Thálie. Pokud byste čekali výkony hodné stejnojmenné ceny, byli byste zklamaní. Pokud jste se přišli pobavit, odcházeli jste s úsměvem. Romské děti z ostravských komunitních center hrály pohádku o králi Adarovi a Gabriela Všolková byla u toho.

Pohádka o králi Adarovi (Foto: Gabriela Všolková) Za dávných a dávných věků žil v Indii lid s olivovou pletí a havraními vlasy. Tomu lidu vládl král Adaro.

"Pohádka je především o lásce krásné a vznešené Rámí a krále Adara, o tom, že krále Adara miluje také zlá a krutá věštkyně Kálí, která se snaží všemožně překazit Rámí a Adarovi jejich milování."

To se věštkyni nepodaří. Proto se mstí i synovi Žarkovi a jeho milé, tanečnici Siloně, vysvětluje vypravěčka Hana Ševčíková. Pracuje ve sdružení Vzájemné soužití, které v Ostravě provozuje tři komunitní centra. Pohádku děti zkoušely tři měsíce. Teď ji mohli předvést školákům z Michalkovic a také svým rodičům a kamarádům. Na podiu se už točí tanečnice v červenočerných sukních. Za chvíli se promění v trhovkyně.

Pohádka o králi Adarovi (Foto: Gabriela Všolková) Mezi dětmi se objeví i několik dospělých herců. O přestávce potkávám Petra Dunku. Z barevného kostýmu mu dopředu pyšně trčí velké břicho. S úsměvem od ucha k uchu se chystá na druhou polovinu představení.

"Prodávám na trhu jako kupec."

A co prodáváte?

"Prodávám hrnce, talíře, hrníčky, šperky jako náušnice a všechno možné. Další tam prodává látky, další uzeniny a salámy, masíčko."

Představitel krále Adara Michal Olaf si svou roli užívá.

Pohádka o králi Adarovi (Foto: Gabriela Všolková) "S králem to dopadne dobře, i s královnou. Můj syn bude potom vládnout. On se ožení s tanečnicí, vezmou se a bude královna a král."

Tanečnice Silona se zatím připravuje. Ví, že její lásce k Žarkovi nebude přáno.

"Kálí - věštkyně - to všechna dělá, ona nám nepřeje a vymyslí si lež a král Adaro mě dá do temnice."

Pavlíně Botošové - pohádkové věštkyni její záporná role nevadí.

"Jsem ráda, že tu roli hraju, protože jsem už minulý rok hrála v divadle. Mně je jedno, co jsem. I kdybych byla čarodějnice, tak já to zahraju. Mně se postava Kálí líbila, tak jsem si ji vzala."

Pohádka o králi Adarovi (Foto: Gabriela Všolková) I přes pár maličkých zaškobrtnutí sklidili herci bouřlivý potlesk. Zakladatel sdružení Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan byl nadšený.

"To je něco nádherného."

S úsměvem opouštěl kulturní dům i ředitel ostravské policie Rostislav Pavliska.

Pohádka o králi Adarovi (Foto: Gabriela Všolková) "Byl to velmi pěkný zážitek. Myslím, že ta atmosféra nahradila jakékoli drobné nedostatky, ale myslím si, že lidé se dovedou bezprostředně bavit, a o to více to potěší na duši. Obvykle do divadla nechodím, ale toto předčilo všechna má očekávání."

Další představení romské pohádky plánují děti z komunitních center na začátek příštího roku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.12.2015Z pohádek, které vyprávěla vnučce, vytvořila Irena Eliášová knihu Chci se vrátit do pohádkyO Roma Vakeren
09.08.2014Romské pohádky jako folklórní útvaryO Roma Vakeren
02.01.2013Pozvánka na křest sborníku pohádek romských autorů Otcův duchZprávy ze života Romů
15.12.2012Vyšla e-kniha romských pohádek Otcův duchO Roma Vakeren
11.12.2012Vychází kniha pohádek romských autorů Otcův duchZprávy ze života Romů
12.02.2012Herec Radim Vašinka připravil pásmo romských pohádekO Roma Vakeren
02.07.2010Romské pohádka pohledem herceO Roma Vakeren
08.01.2010Dilino a čert - nová romská pohádkaO Roma Vakeren
22.09.2006Festival divadla Líšeň zahajoval česko-romský projektO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Okresní soud v Karviné údajně udělil bohumínskému městskému úřadu pokutu pět tisíc korun za přerušení dodávek tepla do místního hotelového domu. V něm stále žije několik rodin, které dům nechtějí opustit, přestože už nemají platné nájemní smlouvy. Firmám sídlícím v tomto objektu je ale teplo dodáváno dál. Objekt je v havarijním stavu, ale firmy, které teplo dostávají, mají podle starosty rozvody v lepším technickém stavu, protože je dlouhodobě udržovaly a pečovaly o ně.

Premiér Jiří Paroubek je nespokojený s prací vládního zmocněnce Svatopluka Karáska v otázce vykoupení vepřína v Letech u Písku. Za války tam nacisté postavili internační tábor pro Romy. Paroubek považuje Karáska za čestného člověka, ale v ekonomické oblasti je podle něj nezkušený. Premiér soudí, že na vyřešení otázky koncentračního tábora v Letech nemusí stát vynakládat stovky miliónů, ale spíše desítky miliónů korun. Na vykoupení vepřína podle něj najde vláda peníze v rozpočtové rezervě.

Více než o polovinu vzrostl proti minulému roku počet romských asistentů učitele na Slovensku. Těchto lidí, jejichž úkolem je pomáhat učitelům s problémovými žáky, je už víc, než 900. Zařazení asistentů do vyučovacího procesu na slovenských základních školách bylo dosud největší akcí svého druhu v zemi. Asistenti působí ve stovkách základních škol, zejména v oblastech, kde je největší koncentrace Romů

V současné době se romským organizacím nabízí mezinárodní iniciativy, které mohou významně posílit jejich činnost. Ustavení Evropského fóra Romů a Travelerů, zahájení Dekády Romské inkluze - to jsou nabídky k mezinárodní spolupráci a účasti na realizaci programů ke zlepšení situace Romů v evropském kontextu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Chcete zasahovat do aktuálního dění v životě Romů v ČR?
Máte zájem zasahovat do aktuálního dění života Romů v České republice? Pokud ano, tak tu pro vás máme výzvu romské skupiny Manushe. Podrobnosti řekla Anně Polákové koordinátorka Yveta Kenetyová.

Ženy na setkání skupiny Manushe "Jedná se o konferenci. Pracovně tomu říkáme "Setkání romských žen", které se uskuteční 10. až 11. února 2006 v Praze. Toho setkání budou mít možnost zúčastnit se všechny romské ženy z České republiky."

Proč jste se rozhodli uspořádat akci a pozvat ženy z celé České republiky, co Vás k tomu vedlo?

"Vedla nás k tomu potřeba dát jim prostor setkat se. Myslíme si, že je důležité, aby se jich setkalo ve vysokém počtu, aby to setkání mělo opravdu smysl, protože je důležité dát právě prostor ženám ze všech krajů a nejrůznějšího postavení a nejrůznějších oborů, aby společně se zamyslely, co je v životě nejvíce tíží, co by chtěly dělat, jakým způsobem zlepšit svůj život. Vždycky se pořádají akce, kde je třeba deset dvacet žen, obvykle užší skupina, které nemohou postihnout všechny oblasti života, které je trápí. Plus bychom rádi také navrhli možná řešení, jak danou situaci zlepšit a vytvořit celorepublikovou platformu, která by do budoucna společně bojovala za postavení žen v České republice, vyjadřovala se k aktuálnímu dění, ovšem za podpory takové základny a žen pocházejících ze všech koutů země. Myslím, že je důležitá koordinace a systematická činnost. Existuje celá řada zajímavých hnutí a organizací, které vyvíjejí velmi důležitou činnost lokálně, ale neexistuje celorepubliková síla nebo hnutí, které by systematicky vyvíjelo tlak na stát a i nabídlo spolupráci možných řešení. Nechceme jen křičet, co je špatně, chceme se také pokusit spolupracovat a pomoci státu, jak se postavit k vyřešení určitých otázek, které romské ženy a rodiny tíží."

Pokud se ženy a rodiny budou chtít zapojit do tohoto dění, jak to mají udělat, kam se mají přihlásit?

"Možnost přihlásit se mají do konce roku na adresu sdružení Slovo 21 skupina Manushe. V průběhu prosince bude zveřejněna výzva na stránkách nejrůznějších romských médií. Prosím sledujte tuto výzvu a tam budou podrobnosti. Ještě chci říci, že konference bude rozdělena do 4 workshopů. Každý z workshopů se bude věnovat nejdůležitější oblasti, která trápí Romy všeobecně - jedna oblast bude vzdělávání nebo zaměstnanost, bydlení, zdraví, politická účast - participace - romských žen ve společnosti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
26.11.2010Politický program skupiny ManusheO Roma Vakeren
26.11.2010Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politikyO Roma Vakeren
02.02.2007Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.01.2007Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?O Roma Vakeren
14.07.2006Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém rájiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Představujeme studentku romistiky Renatu Berkiovou
Z Rimavské Soboty ze Slovenska přijela studovat Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy Renata Berkiová. K mikrofonu si ji pozvala Marie Vrábelová.

Jedna z budov Filosofické fakulty UK Proč jste se rozhodla studovat v Praze?

"Protože si myslím, že Karlova Univerzita je vysoká škola, která má určité jméno v Evropě. Je to vysoká škola, která mi dávají určitě víc, než vysoké školy na Slovensku."

Tím, že jste studující ze Slovenska, máte nějakou finanční podporu?

"Ze Slovenska nedostávám žádnou finanční podporu. Snažila jsem se tady v Čechách, ale ještě se mi to nepodařilo."

Jak žijete?

"Bydlím v Lounech s rodinou, takže s bydlením zatím problém nemá. Bydlela jsem už i v Praze, abych mohla chodit do školy, protože studuji každý den, ale finančně jsem to nezvládala, takže jsem se musela přestěhovat do Loun."

Pokoušela jste si sehnat brigádu, abyste si přivydělala?

"Pokoušela jsem se najít jak v Lounech, tak v Praze, ale zatím se mi to nedaří. Setkávám se s problémy například v Lounech s nějakým rasistickým podtextem, když mě několikrát odmítají, i když vím, že místo mají."

Myslíte si, že je situace v Praze lepší?

"Myslím si, že ano. Jsou tam turisti, lidé jiné národnosti, tak tam na to jsou zvyklí."

Jak se Vám žije v Lounech.

"Líbí se mi více malé město než velké."

Vraťme se k Vašemu studiu. Studujete romistiku. Proč jste si ji vybrala a až skončíte školu, co byste chtěla dělat, čeho byste chtěla docílit?

"Začala jsem studovat proto, že mě osudy Romů velmi zajímají. Jsem sama Romka a chci se o Romech dovědět něco víc. V budoucnosti bych se tomu chtěla také věnovat. Spíš z vědeckého hlediska než z charitativního."

Je to obtížná škola? Co Vám dělá největší potíže?

"Největší problémy mi dělá antropologie, ale snažím se ji zvládnout. Většina předmětů je pro mě, nechci říct lehkých, ale dají se zvládnout."

Rozhodla jste se studovat a studujete. Vedli Vás k tomu rodiče, nebo to bylo vyloženě Vaše rozhodnutí?

"Moji rodiče už od základní školy nám říkali, že základ je vzdělání, takže nás vedli ke střední škole. Já mám gymnázium. Ale co se týká vysoké školy, to už nechali na nás, tedy na mně a mém bratrovi. Na vysokou školu jsem se tedy rozhodla sama."

A bratr?

"Bratr momentálně maturuje. Studuje na módního návrháře na Slovensku, ale také si dává přihlášku na uměleckou vysokou školu do Prahy."

Vaše rodiče jsou vystudovaní?

"Maminka je zdravotní sestra, otec je vyučený zedník."

Mluvíte slovensky, učíte se i česky, nebo ještě jiný jazyk?

"Snažím se mluvit česky, ale moc mi to nejde. Z jiných jazyků máme povinné dva světové jazyky, vybrala jsem si angličtinu a němčinu, ale ty plánuji až příští rok."

Hodně se hovoří o tom, že vzdělání Romům nejvíce pomůže, souhlasíte s tím?

"Určitě s tím souhlasím. Jinak bych si to asi ani nevybrala. Myslím, že vzdělání Romům pomůže pochopit okolní svět i z politické stránky i to, co se s nimi ve světě děje."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
21.07.2012O situaci romštiny v NěmeckuO Roma Vakeren
03.09.2011Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republiceO Roma Vakeren
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
06.08.2011Veronika Hlaváčová: "Při studiu romistiky se dozvídám sama o sobě a naučím se svoji řeč"O Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ve filmu Indián a sestřička hraje Angelika Lakatošová
O filmu Indián a sestřička jsme se už zmínili, ale vraťme se k němu ještě jednou. Objeví se v něm také Angelika Lakatošová, v roli kamarádky hlavní hrdinky Marie. Angelika se v civilním životě věnuje tanci, natočila například videoklip pro filmový indický koncern Bollywood. Je také členkou romské taneční skupiny Činger Phager, která vystupuje na mnoha akcích.

Marie a František "Zatím jsme vystupovali v Maďarsku na Szigetu, ale to byla jen jedna tanečnice a tanečník. Byli jsme také na Khamoru, vystupovali jsme v průvodu s maďarskou kapelou Romanodrom. Soubor Činger Phager má dvě sestavy. Jedna sestava bude vystupovat na soukromých akcích, po festivalech, na zájezdech do ciziny, na velkých festivalech. Polovina z lidí, co jsme v souboru ještě vystupujeme v divadle. Je to divadelní představení s tanečním programem."

Kde Vy sama byste chtěla vystupovat?

"Já bych chtěla jezdit ven do ciziny na velké festivaly. Nebo mít možnost vystupovat pravidelně třeba v Národním divadle."

Kdo Vás učil? Měla jste průpravu, nebo je to talent?

"Máme to v sobě, ale rychle se učíme. Já sama jsem se hodně naučila z videa. Přetáčela jsem si tance od maďarských a ruských tanečnic. Ale já už tancuji odmalička."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.03.2008Indián a sestřička (2005)Filmy
07.09.2007O pocitech herečky Rozity Mertové z filmu Indián a sestřičkaO Roma Vakeren
21.04.2006Ve filmu Indián a sestřička hraje i Mirek Kotlár z Romského komunitního centraO Roma Vakeren
31.03.2006Na Febiofestu se představil film Indián a sestřičkaO Roma Vakeren
03.02.2006Film Indián a sestřička měl předpremiéruO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice
Včera proběhla v Muzeu romské kultury v Brně významná událost: byly otevřeny první dva sály stálé muzejní expozice. V budoucnu by měla být celkem v šesti sálech, které představí příběh Romů ve světových dějinách - od jejich života v Indii až po dnešek. Od Jany Šustové se dozvíte, co je k vidění v prvních dvou otevřených muzejních sálech.

První dva otevřené sály z celkových šesti nám představí poslední díl příběhu Romů ve světových dějinách - budou totiž mapovat historii Romů od konce druhé světové války do současnosti. Zástupkyně ředitelky Muzea romské kultury, magistry Jany Polákové jsem se nejprve zeptala, co bude v pátém sále expozice:

"Jeden ze sálů, který budeme otevírat se, se bude věnovat období od roku 1945 do roku 1989 takovým hlavním změnám v romské komunitě, protože v té době docházelo k překotným změnám. Právě jak ve směru způsobu obživy, tak ve směru přístupu státu vůči Romům."

Expozice v pátém sále bude obsahovat dobové dokumenty, fotografie a originální sbírkové předměty s audio-vizuálním doprovodem. Informace o šestém sále nám opět poskytne Mgr. Jana Poláková:

"Druhý sál bude závěrečným sálem expozice. Bude se věnovat období od roku 1989 do současnosti. Toto období bude návštěvníkům představeno mozaikou složenou z novinových článků jak neromského, tak romského i zahraničního tisku. Bude na každém návštěvníkovi, aby si vytvořil představu o tom, jak od roku 1989 do současnosti postupovala společnost, aby si utvořil názor sám."

Citace z tisku budou doplněny sestřihem zajímavých televizních šotů, reportáží i dokumentů o životě Romů u nás i v zahraničí. Výstavba pátého a šestého sálu stálé expozice byla financována z grantu od nizozemské vlády, který muzeum získalo díky dlouholeté spolupráci s Anna Frank House v Amsterdamu. Jany Polákové jsem se ještě zeptala, kdy dojde k otevření zbývajících čtyř sálů stálé expozice:

"Doufáme, že během příštího roku bychom měli dobudovat ostatní čtyři sály expozice. Doufám, že se nám během příštího roku podaří otevřít zbytek."

Informace o všech novinkách z Muzea romské kultury si můžete přečíst na stránkách www.rommuz.cz, které se nedávno představily v novém designu.

Reportáže ze slavnostního otevření prvních dvou sálů stálé expozice v Muzeu romské kultury Vám přineseme za týden.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.




The original article can be found at: http://romove.radio.czcz/cz/clanek/20817
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003