Vytištěno 07.06.2023 08:55 02-12-2005 Anna Poláková, Anna Poláková, Anna Poláková, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Gabriela Všolková, Jana Šustová Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Příjemný páteční večer - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu posloucháte pravidelný pořad "O Roma vakeren" čili Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Máme pro Vás připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě i romskou hudbu. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumen dodžanena, hoj andro muzi džala filmos o Indiános the e pheňori. Paľis tumenge phenaha hoj o romane džuvľija džana ko Brusel, kaj te phenen, sar pes ka mende dživel u mek tumen dodžanena pale romňi savi sikľol pre uči škola. Nejdříve vás pozveme na film Indián a sestřička. Dozvíte se, že Romské ženy od nás a ze Slovenska pojedou do Bruselu, aby v Evropském Parlamentu seznámili poslance se životem Romů v ČR. Také vám představíme další romskou studentku vysoké školy. Tiž tumenge phenaha palo sgejľipen predalo romane džuvľija u džana amenca Ostravate andro jekhetanibena, so kaj keren buči predalo Roma. Amaro šuniben zaphandaha vičindoneha andro amaro muzeum Brnate. V O Roma vakeren se dozvíte o připravované akci, na které se sejde 100 romských žen. Vydáme se do Ostravy, kde pracuje řada romských sdružení a nebude chybět pozvánka do Muzea romské kultury. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Film Indián a sestřička vypráví o lásce mezi Romkou a českým hochem
V březnu v rámci Febiofestu má u nás premiéru nový film Indián a sestřička. Příběh vypráví o
lásce romské dívky a českého kluka, kterým rodina a okolí v jejich vztahu
nepřeje. Děj filmu se odehrává v malebné krajině jižních Čech a připomíná
slavný román Romeo a Julie. Představitelky hlavní role Denisy Demeterové se
Jan Mišurec zeptal.
"Asi celková atmosféra. Pan Goral mi říkal, že už má některé filmy za sebou a říkal, že jsme v tomto filmu měli děsné štěstí, co se týče štábu - že to byli fakt v pohodě lidi. Byla to taková příjemná dovolená, dalo by se říct. Nepříjemná byla ze začátku kamera, protože náš kameraman Saša ze začátku než začal točit, tak se ke mně přiblížil na hrozně malá kousíček, a pozoroval světlo. To bylo možná nepříjemné, ale jinak mě nenapadá nic, co by mně naštvalo nebo co byla vyhrocené. To asi ne." Jak dlouho jste se musela učit text a jak to bylo náročné?
Byl Vám ten příběh osobně nějak blízký? "Asi jak v čem. V mém osobním životě je to podobné snad v tom, že můj přítel je bílý - gadžo, ale tam je to hozené úplně jinak, než v reálném životě. A Marie mi moc blízká není. Ve filmu Marie neví, co chce a nedokáže věci řešit rozumně, jde do toho po hlavě." Natáčeli jste také v nemocnici, jak jste se tam cítila? "Ze začátku to bylo takové zvláštní - všude krabičky a sterilní prostředí. My jsme měli vyhrazeno jedno patro, kde jsme s personálem ani s pacienty nepřišli do styku, takže to bylo o zvyku." Vznikla během natáčení nějaká přátelství?
Kdybyste si mohla pro sebe napsat roli, co byste si chtěla zahrát? "Já bych chtěla hrát v nějaké mafiánské gangsterce." Co Vás přimělo přijmout tu roli? "Určitě je to zkušenost. Vytrhnutí z běžného života a dostat se mezi filmový štáb a točit, to se nestane jen tak." Dokázala byste zahrát milostnou scénu? "Ne, to jsem říkala i Danovi, že bych se toho chtěla strašně vyvarovat. Jakýchkoli milostných scén - dotyků, polibků - nemůžu, stydím se hrozně, takže ne." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romské ženy se setkají s poslanci Evropského parlamentu
Romské ženy se připravují na cestu do Bruselu, kde setkají s poslanci
Evropského parlamentu a zástupci neziskového sektoru. Chtějí upozornit na
nelehkou situaci romských žen u nás i na Slovensku a propojit spolupráci
našich i zahraničních občanských sdružení. Projekt podpořila nadace
Heinricha Boella. Více řekla Anně Polákové vedoucí kanceláře Eva van de
Rakt.
Jakým způsobem tato iniciativa pomůže ženám v České republice? "Pro nás je to takový experiment. Myslím si, že je důležité, aby se různé organizace navázaly kontakty, vyměnily si zkušenosti, aby mohly mluvit o své situaci a povzbudit zájem pro pomoc. Myslím, že je také důležité získat kontakty na evropské rovině." V jaké situaci jsou ženy v zahraničí? Dá se to porovnat se situací romských žen u nás a na Slovensku? "Myslím si, že tady v České a Slovenské republice probíhá už diskuse o gender mainstreaming, o tom, že ženy by měly mít rovné příležitosti. Samozřejmě, ta tradice je možná starší než v jiných zemích EU. Myslím, že se už mnohé změnilo v České a Slovenské republice? Jak to vypadá s diskriminací romských žen, tak to si myslím, že je silnější, neboť ty jsou diskriminovány jako ženy, ale také jako menšina." Jak se vybírali adepti, kteří pojedou představit tu naši situaci? "Jsem ještě v průběhu příprav. Chceme mít zástupce ze Slovenska, z Česka, ale také z Maďarska i z Polska. Ještě vybereme několik témat. Pro Česko a Slovensko jsme se rozhodli, že tématem bude situace romských žen." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romské děti z ostravských komunitních center hrály pohádku o králi Adarovi
V kulturním domě v Ostravě - Michálkovicích našla na celý jeden den
útočiště múza Thálie. Pokud byste čekali výkony hodné stejnojmenné ceny,
byli byste zklamaní. Pokud jste se přišli pobavit, odcházeli jste s úsměvem.
Romské děti z ostravských komunitních center hrály pohádku o králi Adarovi a
Gabriela Všolková byla u toho.
"Pohádka je především o lásce krásné a vznešené Rámí a krále Adara, o tom, že krále Adara miluje také zlá a krutá věštkyně Kálí, která se snaží všemožně překazit Rámí a Adarovi jejich milování." To se věštkyni nepodaří. Proto se mstí i synovi Žarkovi a jeho milé, tanečnici Siloně, vysvětluje vypravěčka Hana Ševčíková. Pracuje ve sdružení Vzájemné soužití, které v Ostravě provozuje tři komunitní centra. Pohádku děti zkoušely tři měsíce. Teď ji mohli předvést školákům z Michalkovic a také svým rodičům a kamarádům. Na podiu se už točí tanečnice v červenočerných sukních. Za chvíli se promění v trhovkyně.
"Prodávám na trhu jako kupec." A co prodáváte? "Prodávám hrnce, talíře, hrníčky, šperky jako náušnice a všechno možné. Další tam prodává látky, další uzeniny a salámy, masíčko." Představitel krále Adara Michal Olaf si svou roli užívá.
Tanečnice Silona se zatím připravuje. Ví, že její lásce k Žarkovi nebude přáno. "Kálí - věštkyně - to všechna dělá, ona nám nepřeje a vymyslí si lež a král Adaro mě dá do temnice." Pavlíně Botošové - pohádkové věštkyni její záporná role nevadí. "Jsem ráda, že tu roli hraju, protože jsem už minulý rok hrála v divadle. Mně je jedno, co jsem. I kdybych byla čarodějnice, tak já to zahraju. Mně se postava Kálí líbila, tak jsem si ji vzala."
"To je něco nádherného." S úsměvem opouštěl kulturní dům i ředitel ostravské policie Rostislav Pavliska.
Další představení romské pohádky plánují děti z komunitních center na začátek příštího roku. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Okresní soud v Karviné údajně udělil bohumínskému městskému úřadu pokutu pět tisíc korun za přerušení dodávek tepla do místního hotelového domu. V něm stále žije několik rodin, které dům nechtějí opustit, přestože už nemají platné nájemní smlouvy. Firmám sídlícím v tomto objektu je ale teplo dodáváno dál. Objekt je v havarijním stavu, ale firmy, které teplo dostávají, mají podle starosty rozvody v lepším technickém stavu, protože je dlouhodobě udržovaly a pečovaly o ně. Premiér Jiří Paroubek je nespokojený s prací vládního zmocněnce Svatopluka Karáska v otázce vykoupení vepřína v Letech u Písku. Za války tam nacisté postavili internační tábor pro Romy. Paroubek považuje Karáska za čestného člověka, ale v ekonomické oblasti je podle něj nezkušený. Premiér soudí, že na vyřešení otázky koncentračního tábora v Letech nemusí stát vynakládat stovky miliónů, ale spíše desítky miliónů korun. Na vykoupení vepřína podle něj najde vláda peníze v rozpočtové rezervě. Více než o polovinu vzrostl proti minulému roku počet romských asistentů učitele na Slovensku. Těchto lidí, jejichž úkolem je pomáhat učitelům s problémovými žáky, je už víc, než 900. Zařazení asistentů do vyučovacího procesu na slovenských základních školách bylo dosud největší akcí svého druhu v zemi. Asistenti působí ve stovkách základních škol, zejména v oblastech, kde je největší koncentrace Romů V současné době se romským organizacím nabízí mezinárodní iniciativy, které mohou významně posílit jejich činnost. Ustavení Evropského fóra Romů a Travelerů, zahájení Dekády Romské inkluze - to jsou nabídky k mezinárodní spolupráci a účasti na realizaci programů ke zlepšení situace Romů v evropském kontextu. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Chcete zasahovat do aktuálního dění v životě Romů v ČR?
Máte zájem zasahovat do aktuálního dění života Romů v České republice? Pokud
ano, tak tu pro vás máme výzvu romské skupiny Manushe. Podrobnosti řekla
Anně Polákové koordinátorka Yveta Kenetyová.
Proč jste se rozhodli uspořádat akci a pozvat ženy z celé České republiky, co Vás k tomu vedlo? "Vedla nás k tomu potřeba dát jim prostor setkat se. Myslíme si, že je důležité, aby se jich setkalo ve vysokém počtu, aby to setkání mělo opravdu smysl, protože je důležité dát právě prostor ženám ze všech krajů a nejrůznějšího postavení a nejrůznějších oborů, aby společně se zamyslely, co je v životě nejvíce tíží, co by chtěly dělat, jakým způsobem zlepšit svůj život. Vždycky se pořádají akce, kde je třeba deset dvacet žen, obvykle užší skupina, které nemohou postihnout všechny oblasti života, které je trápí. Plus bychom rádi také navrhli možná řešení, jak danou situaci zlepšit a vytvořit celorepublikovou platformu, která by do budoucna společně bojovala za postavení žen v České republice, vyjadřovala se k aktuálnímu dění, ovšem za podpory takové základny a žen pocházejících ze všech koutů země. Myslím, že je důležitá koordinace a systematická činnost. Existuje celá řada zajímavých hnutí a organizací, které vyvíjejí velmi důležitou činnost lokálně, ale neexistuje celorepubliková síla nebo hnutí, které by systematicky vyvíjelo tlak na stát a i nabídlo spolupráci možných řešení. Nechceme jen křičet, co je špatně, chceme se také pokusit spolupracovat a pomoci státu, jak se postavit k vyřešení určitých otázek, které romské ženy a rodiny tíží." Pokud se ženy a rodiny budou chtít zapojit do tohoto dění, jak to mají udělat, kam se mají přihlásit? "Možnost přihlásit se mají do konce roku na adresu sdružení Slovo 21 skupina Manushe. V průběhu prosince bude zveřejněna výzva na stránkách nejrůznějších romských médií. Prosím sledujte tuto výzvu a tam budou podrobnosti. Ještě chci říci, že konference bude rozdělena do 4 workshopů. Každý z workshopů se bude věnovat nejdůležitější oblasti, která trápí Romy všeobecně - jedna oblast bude vzdělávání nebo zaměstnanost, bydlení, zdraví, politická účast - participace - romských žen ve společnosti." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Představujeme studentku romistiky Renatu Berkiovou
Z Rimavské Soboty ze Slovenska přijela studovat Filozofickou fakultu
Univerzity Karlovy Renata Berkiová. K mikrofonu si ji pozvala Marie
Vrábelová.
"Protože si myslím, že Karlova Univerzita je vysoká škola, která má určité jméno v Evropě. Je to vysoká škola, která mi dávají určitě víc, než vysoké školy na Slovensku." Tím, že jste studující ze Slovenska, máte nějakou finanční podporu? "Ze Slovenska nedostávám žádnou finanční podporu. Snažila jsem se tady v Čechách, ale ještě se mi to nepodařilo." Jak žijete? "Bydlím v Lounech s rodinou, takže s bydlením zatím problém nemá. Bydlela jsem už i v Praze, abych mohla chodit do školy, protože studuji každý den, ale finančně jsem to nezvládala, takže jsem se musela přestěhovat do Loun." Pokoušela jste si sehnat brigádu, abyste si přivydělala? "Pokoušela jsem se najít jak v Lounech, tak v Praze, ale zatím se mi to nedaří. Setkávám se s problémy například v Lounech s nějakým rasistickým podtextem, když mě několikrát odmítají, i když vím, že místo mají." Myslíte si, že je situace v Praze lepší? "Myslím si, že ano. Jsou tam turisti, lidé jiné národnosti, tak tam na to jsou zvyklí." Jak se Vám žije v Lounech. "Líbí se mi více malé město než velké." Vraťme se k Vašemu studiu. Studujete romistiku. Proč jste si ji vybrala a až skončíte školu, co byste chtěla dělat, čeho byste chtěla docílit? "Začala jsem studovat proto, že mě osudy Romů velmi zajímají. Jsem sama Romka a chci se o Romech dovědět něco víc. V budoucnosti bych se tomu chtěla také věnovat. Spíš z vědeckého hlediska než z charitativního." Je to obtížná škola? Co Vám dělá největší potíže? "Největší problémy mi dělá antropologie, ale snažím se ji zvládnout. Většina předmětů je pro mě, nechci říct lehkých, ale dají se zvládnout." Rozhodla jste se studovat a studujete. Vedli Vás k tomu rodiče, nebo to bylo vyloženě Vaše rozhodnutí? "Moji rodiče už od základní školy nám říkali, že základ je vzdělání, takže nás vedli ke střední škole. Já mám gymnázium. Ale co se týká vysoké školy, to už nechali na nás, tedy na mně a mém bratrovi. Na vysokou školu jsem se tedy rozhodla sama." A bratr? "Bratr momentálně maturuje. Studuje na módního návrháře na Slovensku, ale také si dává přihlášku na uměleckou vysokou školu do Prahy." Vaše rodiče jsou vystudovaní? "Maminka je zdravotní sestra, otec je vyučený zedník." Mluvíte slovensky, učíte se i česky, nebo ještě jiný jazyk? "Snažím se mluvit česky, ale moc mi to nejde. Z jiných jazyků máme povinné dva světové jazyky, vybrala jsem si angličtinu a němčinu, ale ty plánuji až příští rok." Hodně se hovoří o tom, že vzdělání Romům nejvíce pomůže, souhlasíte s tím? "Určitě s tím souhlasím. Jinak bych si to asi ani nevybrala. Myslím, že vzdělání Romům pomůže pochopit okolní svět i z politické stránky i to, co se s nimi ve světě děje." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Ve filmu Indián a sestřička hraje Angelika Lakatošová
O filmu Indián a sestřička jsme se už zmínili, ale vraťme se k němu ještě
jednou. Objeví se v něm také Angelika Lakatošová, v roli kamarádky hlavní
hrdinky Marie. Angelika se v civilním životě věnuje tanci, natočila
například videoklip pro filmový indický koncern Bollywood. Je také členkou
romské taneční skupiny Činger Phager, která vystupuje na mnoha akcích.
Kde Vy sama byste chtěla vystupovat? "Já bych chtěla jezdit ven do ciziny na velké festivaly. Nebo mít možnost vystupovat pravidelně třeba v Národním divadle." Kdo Vás učil? Měla jste průpravu, nebo je to talent? "Máme to v sobě, ale rychle se učíme. Já sama jsem se hodně naučila z videa. Přetáčela jsem si tance od maďarských a ruských tanečnic. Ale já už tancuji odmalička." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice
Včera proběhla v Muzeu romské kultury v Brně významná událost: byly
otevřeny první dva sály stálé muzejní expozice. V budoucnu by měla být
celkem v šesti sálech, které představí příběh Romů ve světových dějinách
- od jejich života v Indii až po dnešek. Od Jany Šustové se dozvíte,
co je k vidění v prvních dvou otevřených muzejních sálech.
"Jeden ze sálů, který budeme otevírat se, se bude věnovat období od roku 1945 do roku 1989 takovým hlavním změnám v romské komunitě, protože v té době docházelo k překotným změnám. Právě jak ve směru způsobu obživy, tak ve směru přístupu státu vůči Romům." Expozice v pátém sále bude obsahovat dobové dokumenty, fotografie a originální sbírkové předměty s audio-vizuálním doprovodem. Informace o šestém sále nám opět poskytne Mgr. Jana Poláková:
Citace z tisku budou doplněny sestřihem zajímavých televizních šotů, reportáží i dokumentů o životě Romů u nás i v zahraničí. Výstavba pátého a šestého sálu stálé expozice byla financována z grantu od nizozemské vlády, který muzeum získalo díky dlouholeté spolupráci s Anna Frank House v Amsterdamu. Jany Polákové jsem se ještě zeptala, kdy dojde k otevření zbývajících čtyř sálů stálé expozice: "Doufáme, že během příštího roku bychom měli dobudovat ostatní čtyři sály expozice. Doufám, že se nám během příštího roku podaří otevřít zbytek." Informace o všech novinkách z Muzea romské kultury si můžete přečíst na stránkách www.rommuz.cz, které se nedávno představily v novém designu. Reportáže ze slavnostního otevření prvních dvou sálů stálé expozice v Muzeu romské kultury Vám přineseme za týden. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |