Jenom za září požádalo v Česku o azyl více než 400 lidí. Třetinu žádostí přitom podali sousední Slováci, 19 procent tvořili Ukrajinci a 17 procent Indové. Většina slovenských žadatelů o azyl jsou Romové z okolí Košic. Jejich šance jsou však téměř nulové. Slováci totiž jako občané členské země Evropské unie nemohou azyl v ČR získat. Nyní vstoupila v platnost novela zákona o azylu. Jaké přináší novinky, o tom více mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.

"Novela si bere za cíl zrychlení a usnadnění soudního přezkumu, kdy by Nejvyšší správní soud mohl zjevně nedůvodné žádosti odmítnout jako nepřijatelné. Druhá podstatná změna se týká poskytování služeb žadatelům o azyl. Nyní to platí tak, že tyto služby se poskytují za úplatu a zákon vymezuje za jakých okolností je možné tyto služby poskytovat zdarma. A to je naprosto opačná filosofie, než platila dosud."

Pokud ministerstvo vnitra žádost o azyl zamítne, mohou se žadatelé obrátit na krajský soud a poté s tzv. kasační stížností na Nejvyšší správní soud. Jedná se o mimořádný opravný prostředek. Jak uvedl předseda finančně-správního kolegia Václav Novotný, soudy byly žádostmi doslova zavaleny a musely odkládat vyřizování jiných případů.

"V roce 2003, kdy byl zřízen Nejvyšší správní soud, tak to činilo pouhých 15 procent, ale už v roce 2004 to bylo 55 procent u letos do poloviny roku rovněž přes 50 procent případů. Dá se říci, že velká většina těch žadatelů o azyl úspěšná u soudu nebyla."

Nyní bude podle nového zákona rozhodovat o stížnostech osm pětičlenných senátů a to jednomyslně. Určí, jestli stížnost k soudu vůbec připustí. Novelu kritizuje Poradna pro uprchlíky, která poskytuje právní, sociální i psychologickou pomoc žadatelům o azyl i azylantům.

"Dokonce první návrh byl úplně zrušit tu možnost odmítnutého žadatele o azyl obrátit se na Nejvyšší správní soud. Ten návrh naštěstí neprošel, ale prošel kompromisní návrh, kdy někteří žadatelé budou z řízení vyloučeni,"

uvedla Pavla Burdová, která se domnívá, že novela není lepší, než předchozí zákon. Při lobování na půdě Sněmovny i Senátu však nebyla Poradna pro uprchlíky příliš úspěšná.

"Nám je jasné, že nějaká změna přijít musela, protože soudy argumentovaly především tím, že jsou přetížené - jak krajské soudy, tak Nejvyšší správní soud. Ale to, co jsme kritizovali, bylo, že ten soudní přezkum není podle našeho názoru dokonalý. To znamená, že soud může buď potvrdit a nebo zrušit rozhodnutí ministerstva. Nemůže ten azyl udělit sám."

S kritikou nesouhlasí ministerstvo vnitra, jak potvrdila mluvčí Radka Kovářová.

"Toto je zaběhnutý systém, kdy my jako ministerstvo vnitra rozhodujeme o udělení nebo neudělení azylu. Samozřejmě naše rozhodnutí je soudně přezkoumatelné, takže toto pokládám za neodůvodněnou kritiku. My jsme v právním státě a když má někdo pochyby, že s ním bylo nakládáno podle práva, tak soud je tou instancí, podle které se musíme všichni řídit."

Za loňský rok udělila Česká republika azyl 142 žadatelům, letos vyhověla již 170 lidem.