Vytištěno 22.03.2023 14:36 30-09-2005 Anna Poláková, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Richard Samko, Silvia Mikulcová Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo amenca džana Ostravate maškaro Roma andro jekhetaňiben Centrom. Vakerha tiž pal oda, hoj o Roma palo Slovensko aven te mangen o azyl ko Čechy. Nejdříve vás pozveme do ostravského sdružení Centrom. Romské osady jsou pak tématem pro Europoslankyni Viktorii Mohačiovou. Vakeraha palo nevo sikľiben, kaj džana romane džuvľija. Vakeraha tiž pale romaňi skľepica Romen, savi akana phandľi. Tiž amenca džana palo čhavore pro Žižkov u vakeraha palo amare tradicii. Ve druhé polovině se dozvíte, co připravuje sdružení Slovo 21 pro romské ženy, které chtějí podnikat. S Ladislavem Goralem se zamyslíme nad tím, proč obchůdek Romen ukončil prodej, vydáme se také na pražský Žižkov do Domu dětí a mládeže - Ulita. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Ostravské sdružení Centrom pomohlo k bydlení několika romským rodinám
CENTROM - to je občanské sdružení, které pomáhá několika romským
rodinám v Ostravě-Vítkovicích. Za milion korun grantu, které dostalo
od ostravského magistrátu, jim pomohlo sehnat střechu nad hlavou v domě na
Sirotčí ulici nedaleko vlakového nádraží. Nad obyvateli čtyř bytů ale i dále
drží ochrannou ruku. Manažerka projektu Renáta Kludková vzala kolegyni
Silvii Mikulcovou do jedné rodiny na návštěvu.
Projekt Podporované bydlení, o co jde? "Jedná se o bydlení s doprovodným sociálním programem." Co všechno se Vaši klienti díky Vám naučí? "Kurzy hospodárného vaření a zdravé výživy jsou určeny převážně pro matky na mateřské dovolené nebo pro matky s více dětmi. Naše klientky většinou vařit umí, ale v těchto kurzech se naučí jednak nové recepty a na každém kurzu se doví také něco o zdravé výživě. Máme v plánu zaměřit tématické kurzy na nějaké specielní zdravotní diety. Třeba na diabetickou dietu." Muže učíte taky? "Pro muže máme kurz údržbářských a zednických prací, který vede lektor, odborník. V rámci těchto kurzů si naši klienti opravovali svoje byty pod vedením odborníka, který je naučil některé práce, které muž běžně třeba neumí." Co to pro Vás znamená mít tento byt? "Jsem ráda, že tento byt máme. Byli jsme na ubytovně, spravili jsme si ho. Je to už lepší." Přemýšlíte, co s Vámi bude za rok a půl, kdy budete muset jít jinam? "Já nevím. Jestli nám ještě něco najdou." Pane Holube, prozraďte mi: tady bylo určitě hodně práce? "Nejvíc práce bylo v kuchyni, malování. Musel jsem dát novou fasádu, musel jsem dávat novou omítku v kuchyni. Musel jsem natřít dveře i rámy oken. Museli jsme dát nové kliky. Bylo tu hodně práce." Co ještě potřebujete dodělat? "Už to mám skoro hotové, včera jsme dokončili lino v koupelně. Myslím, že to mám všechno hotové." Sociální pracovnice Iva Šťovíčková. Vy tady sem chodíte asi poměrně často na návštěvu. Řekněte mi, s čím tady mají lidé největší problémy? "Prozatím jsme obíhali úřady, aby si zařídili elektriku, SIPO a plyn. Jinam mají problémy s dávkami, potřebují vyřizovat po úřadech." Přece jenom, já bych řekla, že když člověk přijde na úřad něco si vyřídit, tam ti pracovníci by měli být na tolik vstřícní, natolik vzdělaní, že mu přece musejí umět pomoci. Jak je možné, že stále ještě musí chodit s Vámi? "Měli by být vstřícní, ale sem tam to tak není, takže potřebují i někoho, kdo se jich zastane a vysvětlí třeba, co jim říká dávková pracovnice, aby tomu rozuměli, a vysvětlí další podrobnosti." U rodiny Miroslava Holuba a Ivety Vidličkové byla na návštěvě Silvie Mikulcová. V bytě Občanského sdružení CENTROM mohou rodiny s dětmi bydlet rok a půl. Poté dostanou nájemní smlouvu natrvalo nebo si budou hledat jiné bydlení. CENTROM zatím takto pomáhá 4 rodinám, chce ale získat dalších osm bytů. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V mnoha romských osadách na Slovensku nejsou dodržována základní lidská práva
Na Slovensku je přes 600 romských osad, ve kterých nejsou dodržována
základní lidská práva. Velké množství lidí tak žije v bídě bez adekvátního
bydlení, ošacení a stravy. Situace se opět vyhrocuje před přicházejícím
zimním obdobím. Nejen proto přicházejí slovenští Romové do Česka. Richardu
Samkovi to řekl v rozhovoru ředitel Mezinárodní organizace pro migraci Roman
Kryštof.
Dá se říct v číslech, kolik Romů migruje? "My jsme zaznamenali během výzkumu zaznamenali 480 případů. Nezapomínejme, že ta migrace je obousměrná. Často lidé přicházejí a zase odcházejí, i když na stranu České republiky ta migrace převažuje." Co je hlavním důvodem, proč přicházejí do České republiky? "Je to většinou přístup k nějaké výdělečné činnosti ať už se jedná o legální hledání práce nebo spíš sklon k vyhledávání sběru, železného šrotu a co je nejzávažnější, že často pracují za téměř otrockých podmínek, což je asi ta nejproblémovější část." Dá se tomu zabránit, nebo jak to vyléčit? "Já myslím, že jedinou možnou zbraní je zlepšování sociální situace jak na Slovensku, tak u nás. Aby měli přístup k sociálním pracovníkům. Jsou to občané Evropské unie, mají na to právo, aby to nešlo do skrytých, nelegálních forem." Znamená to, že se romský problém přehlíží? "Myslím, že se přehlíží. Deklarativně je sice prioritou jak české, tak slovenské vlády, ale v dnešním stavu světa to v praxi určitě priorita není." Dá se říct, že slovenští Romové přicházejí se svými příbuznými, že to je zatěžuje český sociální systém? "K české zátěži sociálního systému došlo jen v individuálních případech na Ostravsku. Po příbuzenské linii to také už upadá, protože vazby se rozvolňují. Větší část lidí, o kterých jsme mluvily, šla na nějakou adresu, kde věděli, že jim bude poskytnuto ubytování a že tam bude přístup k výdělečné činnost. Příbuzenská síť už není primární, byť je jasné, že směřují do oblasti, kde naši Romové žijí a kde je možnost ubytování." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romové v Rumunsku a Bulharsku žijí v otřesných podmínkách
V ještě horších podmínkách než slovenští Romové, žijí Romové v Rumunsku a v
Bulharsku. Projevuje se to především rozsáhlou mírou diskriminace. Velké
množství problémů se ale nepodaří v brzké době odstranit. Přesto tyto dvě
balkánské země budou v budoucnu přijaty do evropského společenství. Českému
rozhlasu to řekla romská europoslankyně Viktória Mohácsiová.
V případě Bulharska a Rumunska se tyto věty do rezolucí a různých dokumentů souvisejících s přistoupením dostat podařilo. Bohužel já jsem nebyla europoslankyní, když se schvalovali přístupové dohody pro deset současných přistoupivších zemí, ale budeme určitě prosazovat, aby dodatečně všechny standarty, které se mají dodržovat ve vztahu k Romům, byly požadovány od nových dvou států, a zpětně aplikovány u deseti již přistoupených." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Případ údajných nelegálních sterilizací romských žen na Slovensku je patrně definitivně uzavřen.Organizace spojených národů před několika dny souhlasila se závěry slovenských vyšetřovatelů, podle kterých romské ženy nebyly sterilizovány proti své vůli. Vyšetřovatelé vyslechli v případu 134 svědků, mezi nimi i 36 žen, které sterilizační zákrok podstoupily. Převážná většina z nich ale popřela, že by sterilizace byly vykonány nezákonně. Evropská komise zatím neví, kolik peněz a do jakých členských zemí EU vydává Evropský sociální fond na zlepšení integrace, zaměstnávání a vzdělávání Romů. Tok financí a jejich dopady má pomoci sledovat chystaná databáze podpořených projektů. Česko může do roku 2006 získat z fondu na podporu zaměstnanosti, tvorbu pracovních míst či vzdělávání asi 13 a půl miliardy korun. Musí ale na projekty přidat 20 až 50 procent jejich rozpočtů. Tisíce Romů ve slovenských městech stále žijí v blocích oddělených od většinového obyvatelstva. Podle sociologů jde o pozůstatek neúspěšného pokusu bývalých komunistických vlád o integraci Romů.Místo sbližování se teď stává, že neromská většina se kloní k izolaci od menšiny. Problém romských ghet vyvstal opět tento týden po rozhodnutí městského zastupitelstva v Prešově o výstavbě plotu, který má oddělovat romské sídliště od ulic, kde v domcích žije neromské obyvatelstvo. Od 16. do 30. října můžete navštívit výstavu Romské kulturní tradice a současnosti. Fotografie na ní dokumentují vznik a historii legendárního romského dětského tanečního souboru Čhavorikaňi luma. V pražské Galerii U zlatého kohouta v Michalské ulici ji nachystala Olga Fečová a její kroužek her a nápadů Dětský svět. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Skupina Manushe připravuje kurs "Ženy to umí - nebojte se podnikání"
Ženská romská skupina Manushe, která působí v organizaci Slovo 21,
připravuje týdenní kurz pro budoucí romské podnikatelky. Více informací
řekla Marii Vrábelové koordinátorka tohoto projektu Martina Horváthová.
Už se Vám přihlásily romské ženy? "Uzávěrka přihlášek je 10. října a kurz do deseti žen a v tuto chvíli je už téměř plný." Můžou se ještě přihlásit a kam? "Přihlásit se samozřejmě mohou. Nejlépe na e-mailovou adresu: manushe@centrum.cz. Případně nám mohou zavolat na telefonní číslo 222511434 a uvést své jméno, bydliště a nastínit ideu - v čem by chtěly podnikat." Je někdo, kdo podpořil Váš projekt? "Projekt je podpořen nadací Heinricha Bölla z Varšavy." Můžou se na Vás obrátit romské ženy, když podnikají a mají nějaký problém? "Výstupem z toho projektu určitě bude nějaký manuál, který nám zpracuje organizace, která bude celý kurz lektorovat. Myslím si, že minimálně tento manuál bychom jim mohli předat. Nebo je odkázat na osoby, které by jim mohly pomoci. Toto je pro nás pilotní projekt, který má zjistit zájem mezi romskými ženami a na kolik bude účinný, pakliže by se nám osvědčil, tak se samozřejmě budeme snažit ho opakovat v rozšířené formě. Předobrazem tohoto projektu byl projekt realizovaný ve Velké Británii, kde byl postavený tak, že ženy prošly kurzem a následně jim na základě jejich idey nebo specifikace idey byla poskytnuta peněžní částka jako pomoc do rozjezdu toho podnikání. Kdyby se nám projekt osvědčil, určitě bychom se snažili uskutečnit něco takového i tady." Kurs je bezplatný? "Ano. Bude se konat v Brně. Pokud nebudou ženy z Brna, bude jim poskytnuto ubytování zdarma i strava po celou dobu kurzu, včetně cestovného." Dostanou ženy nějaké osvědčení? "Kurz realizujeme ve spolupráci s regionálním poradenským a vzdělávacím centrem Akademie Jana Ámose Komenského v Brně a ta předá absolventkám certifikát o absolvování kurzu." Už vědí budoucí podnikatelky, v čem budou podnikat? "Zatím, podle toho, co nám přihlášené ženy sdělily, tam máme nápad na internetovou kavárnu, kadeřnictví, kosmetický salon, případně umí vyšívat a chtěly by to nějak zužitkovat. Jsou to taková ženská odvětví." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Obchůdek Romen se snad znovu otevře spolu s romskou kavárnou
Obchůdek Romen ukončil svou činnost. V pražské Nerudově ulici bylo po
téměř tři roky možné zakoupit díla romských řemeslníků, výtvarníků nebo
dětí, romskou a romistickou literaturu a také hudbu. Obchůdek bylo nutné
zavřít kvůli nedostatku financí na jeho provoz, ale jistá naděje na to, že
tento ojedinělý projekt bude pokračovat, ještě zůstává. U předsedy
občanského sdružení R-Mosty Ladislava Gorala zjišťovala podrobnosti
Jana Šustová.
"Já tomu věřím a doufám, že příští rok, po velkém grantu z fondů JPD 3, o který máme požádáno. Počítáme, že by se taková kavárnička otevřela. Byla by tam čítárna, prodávalo by se tam kafe, veškeré výrobky, které tu teď máme by se přestěhovaly do kavárničky. Jsem na to zvědavý. Výrobky to jsou nádherné, ale málo zájemců, a málo výrobků." Vy se loučíte s Nerudovou ulicí, kde byl hodně náročný nájem. Máte už vytipované nějaké místo, kde byste rádi působili? "Ještě nemáme. Dokud nemáme peníze, nebudeme nic plánovat dopředu. Tento obchůdek byl jediný v Evropě. I když nám pomohla americká a holandská ambasády, ale tato jejich pomoc byla bohužel jen kapičkou do moře. Ale já pevně věřím, že se to podaří." Asi mnozí nevědí, co jsou fondy JPD 3. Můžete nám o nich něco říct? "Je to evropský fond pro zaměstnávání, vzdělávání, kulturu atd." V kavárně byste chtěli zaměstnávat i nějaké lidi. Grant je také psaný na to, že byste chtěli vytvořit pracovní místa. O jaká místa půjde? "Budete romská kavárna. Chceme zaměstnávat jak obsluhu romskou, vedoucího obchodu kavárny, chceme tam mít obrazárnu, protože je dost romských výtvarníků, malířů, dřevorytců, kovářů ap. Chceme udělat galerii. Tam by měli být Romové. Chtěli bychom tam mít tak patnáct lidí." A kde získáváte kontakty na výrobce produktů, které v obchůdku Romen prodáváte? "Já jsem velký cestovatel, protože mě pojí romské komunity a velkorody. A vždycky se setkám s tím, že někdo namaluje nějaký obraz, nebo vyřeže pannu, nebo dělá kovářské práce, či sochařinu. Objednáváme si. V Dobré Vodě je církevní charita, která zaměstnává asi 15 žen, ty tkají ručně koberce, to je velice zajímavé. Něco pro nás vyrobí, my jim to musíme zaplatit, pak to jde do komise, a podle toho se chováme i cenově." Za necelé tři roky, kdy existoval obchůdek Romen, zde proběhla řada zajímavých akcí. Na kterou třeba Vy sám nejraději vzpomínáte? "Nádherná akce byla otvírání 4. prosince 2002, kdy to zahajovala tehdy paní prezidentová Dagmar Havlová. Pak tu byly různé semináře o Romech, přednášky, moc zajímavých a pěkných akcí. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Žižkovské děti mohou trávit volný čas v Domě dětí a mládeže Ulita
S novým školním rokem se naskýtá otázka, do jakých kroužků a aktivit zařadit
děti, aby se po vyučování netoulaly ulicemi. Například na pražském Žižkově
funguje Dům dětí a mládeže Ulita, ve kterém se žáci mohou učit třeba hip
hop, nebo break dance. Jsou ale připraveny i další aktivity, jak Janu
Mišurcovi řekl Jan Krajhanzl.
Kolik dětí sem chodí, jak je získáváte? "Hodně se to mění podle počasí a podle sezóny. Hodně dětí tu máme přes zimu. Tím, že se snažíme oslovit děti z ulice, tak v zimě je táhneme nejvíc. Nabízíme všechny možné hry a propagaci děláme tak, že máme vlastní stránky na internetu, roznášíme propagaci do škol, máme spoustu letáčků, plakátů ap." Je zájem o tyto aktivity? "Je, každopádně ano. Od začátku letošního školního roku jsme rozjeli novou koncepci našeho klubu. Dny jsme rozdělili podle jednotlivých aktivit. V pondělí máme hip-hop, "Tvořivé úterý", které obnáší: hraní na bubny, výtvarné aktivity, dramatický kroužek; ve středu je "Hrací středa". Připraveny jsou různé deskové hry - dračí doupě, Magic the Gathering, soutěže, turnaje. Ve čtvrtek je "Čtvrtek venku" na naší zahradě, kde máme přístřešek. To budou sporty, základy tábornictví, všechny možné dovednosti, které se dají zkoušet venku, také kutilství apod. V pátek je "Volný pátek" - program si vytvářejí čistě oni sami." O kterou aktivitu je největší zájem? "To v tuto chvíli ještě nemohu říct, protože náš klub rozjíždíme v letošním školním roce, takže uvidíme." Vy jste mi už dřív řekl, že sem chodí hodně romských dětí. Jak je získáváte, nebo jak se na Vás kontaktují? "Přicházejí sami. Jestli je oslovujeme tím, co nabízíme...? U romských dětí funguje hodně to, že si to řeknou mezi sebou. Nejdřív přijde jeden a pak přitáhne kamarády. Takto přirozeně." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Cikne čhave pořádá soutěž Romský talent
Občanské sdružení CIKNE ČHAVE - Malé děti Vás srdečně zve na I.
ročník soutěže ROMSKÝ TALENT. Přehlídka bude zítra 1. října od 10:00 do
18:00 hodin ve velkém sále Kulturního domu Vltavská v Praze 7. Součástí
programu je také od 20 hodin taneční zábava, jak Janu Mišurcovi řekla
spoluorganizátorka Juliana Vodrážková.
Jedná se o celorepublikovou akci. Odkud se přihlásily děti? Z jakých míst? "Přihlásily se děti z Brna, Písku, Tábora, Pardubic, Roudnice, Ústí nad Labem, Náchod, děti z Prahy a okolí, ze Středočeského kraje. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněla." Jaké jsou připraveny ceny a kolik bude vítězů? "Vítězů bude šest. Každá disciplína tři vítěze a ceny budou zajímavé. Například bude připraven discman pro děti, věž pro sdružení, knihy, bižuterie od sponzora, sladkosti dostanou od ruských přátel z klubu Horizont." Tyto soutěže se vždy konají na místní úrovni. Vy jste zvolili celorepublikovou akci. "Původní záměr byl od začátku jen pro pražské děti, ale bohužel jsme to tam nedopsali, takže se nám začaly hlásit děti z celé republiky, nemohli jsme je odmítnout. Je to těžké a pomáhá nám s tím spousta lidí. Příští rok plánujeme druhý ročník a pokud by se to podařilo, tak by to bylo na mezinárodní úrovni. Pokud se nám projektově nebo od sponzorů podaří sehnat peníze." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz. Příště se dozvíte aktuality ze života Romů a nebude chybět romská muzika. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně a klidný víkend. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |