Vytištěno 23.09.2023 15:52 09-09-2005 Anna Poláková, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Jana Šustová, Jana Šustová, Richard Samko Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumenge phenaha palo love predalo studenti, save šaj chuden pro školi. Tiž tumenge phenaha, kaj thovrn avri o sľiki amare anglune romendar u vakerela amenca romňi, savi sikavel čhavore andro školi. Nejdříve se dozvíte o stipendiích pro romské studenty a pozveme vás na výstavu fotografií 88 romských osobností, kterou nám přiblíží sám autor a jedna z portrétovaných osobností. Pheneha tumenge, palo nevo CD, savo del avri e grupa Bengas u palo dokumentos, savo pes mukela le nipenge pre aver kurko. Tiž tumenge phenaha palo amare čirlatune lavutara. Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, že nejznámější romská kapela Bengas pokřtí své CD a že v pražské Galerii Podkroví se pod názvem O Del hin o kamiben - Nejsme zvláštní uskuteční projekce dokumentárních filmů o rasové a národnostní diskriminaci. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Studenti mohou získat stipendium
Studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol mohou získat
stipendium. Finance přidělují dvě známé instituce. Více informací má Jan
Mišurec
"Naše nadace je zaměřena na vzdělávání. My nerozlišujeme, jestli to jsou Romové nebo ne-Romové. Musím říct, že podporujeme samozřejmě i romské studenty, protože my rozlišení nemáme. Pro nás je při udělování stipendia podstatné, aby ten člověk chtěl studovat, aby dobře studoval, což my i kontrolujeme, když propadne, neudělá zkoušky, další stipendium nedostane, a sociální hledisko. To znamená, ať je z jakékoli rodiny, nerozlišujeme - dětský domov, pěstounská rodina, je-li to student sociálně slabý, může u nás požádat." Podle Livie Klausové je důležité, aby student vyplnil žádost, která je dostupná na webu nadačního fondu. Nejsou to ale jen finanční prostředky, které mohou studenti získat. Pro nadané žáky jsou možnosti ještě větší.
Romští studenti středních učilišť, středních a vyšších odborných škol se mohou ucházet o příspěvek na ministerstvu školství. Žádost je dostupná na serveru ministerstva, je nutné ji vyplnit a zaslat do konce září. Je možné získat až 7 tisíc na úhradu výdajů spojených s docházkou do školy. http://www.nadacnifondklausovych.cz Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Výstava Romské obrození má neobvyklou instalaci
Před týdnem jsme Vás informovali o tom, že v Letohrádku královny Anny na
Pražském hradě probíhá výstava fotografií s názvem Romské obrození / Roma
Rising. Ta představuje portréty českých Romů, kteří v životě něčeho
významného dosáhli. Výstava má neobvyklou instalaci - fotografie nevisí na
bílých stěnách, ale na plechových plotech. To symbolizuje, že osobnosti
zobrazené na fotografiích musely ve svém životě překročit určité bariéry,
aby se dostaly tam, kde jsou. Jana Šustová se zeptala autora fotografií
Chada Evanse Wyatta, jak je s neobvyklou instalací svého díla spokojen.
"Když jsem přijel do Prahy, měl jsem tu čest setkat se s architektem Pavlem Kochem, který je autorem instalace výstavy. Byl jsem překvapený, protože to je velmi neobvyklý způsob, jak prezentovat moje dílo, které, jak jsem se domníval, je běžná, standardní výstava portrétů. Později jsem pochopil, že on nás postavil doprostřed komunity, jejíž zkušeností je bariéra k okolnímu světu. Okolní svět je mimo portrétů. My teď máme to privilegium, že můžeme poznat tyto lidi na výstavě osobně. Můžeme s nimi komunikovat, zatímco se jim díváme do tváře, můžeme číst jejich krátký životopis a pokoušet se porozumět, kdo jsou a co je motivuje. Pan architekt Koch nám dává příležitost, abychom se jako diváci stali součástí malé komunity, která se snaží komunikovat s Romy. Myslím, že ta instalace je úplně nádherná, nikdy by mě to samotného tak nenapadlo. Doplňuje něco velmi důležitého k myšlence projektu." Jste překvapen, že výstava probíhá na Pražském hradě v Letohrádku královny Anny? "Je to velké privilegium, že probíhá v Belvederu na Pražském hradě - já bych to nikdy nečekal. Tuto možnost jsme dostali v druhé polovině léta a zhostili jsme se té šance nejlépe, jak to šlo. Jsme vděční, že jsme dostali tuto příležitost díky paní Klausové a zaměstnancům Pražského hradu. Jsem za to velmi vděčný. Pro lidi z toho projektu a pro národ je velmi důležité, že Romové si zaslouží větší pozornost u majoritní kultury. To je pro ně důležitější než pro mě. Dává jim to velkou šanci zviditelnit se a já jsem za to velmi rád." Budete také portrétovat Romy i v jiných zemích? "Mám jen jeden jediný život a ta problematika je nesmírně obsáhlá. Domnívám se, že tím, že ukazujeme skutečnost, že takovéto osobnosti se vyskytují mezi Romy v České republice, dokazujeme, že podobné osobnosti, podobně úspěšní lidé, žijí také v jiných zemích - a doufám, že se o tom také dozvíme z médií v jiných zemích. Já jsem na začátku netušil, že to téma bude tak obsáhlé, původně jsem si představoval, že se z České republiky vydám mezi Romy na Slovensko, třeba také do Bulharska, do Maďarska a i jinam, ale když jsem s tou prací začal, zjistil jsem, že je to velmi rozsáhlé a že by toho bylo příliš, a proto jsem tuto svou myšlenku zakončil. Ale chtěl bych dodat, že díky záštitě Nadačního fondu Dobrý soused budou mít samotní mladí Romové možnost v této práci pokračovat. Doufám, že se to podaří, i když finančně je to samozřejmě velmi náročné." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V portrétování romských osobností by mohli pokračovat romští fotografové
Jak jsme před chvílí slyšeli, fotograf Chad Evans Wyatt už nebude
pokračovat v portrétování významných romských osobností v dalších zemích.
Této myšlenky se ale chce ujmout Nadační fond Dobrý soused, který se už
romskou tematikou zabývá delší dobu a podílel se i na projektu Romské
obrození / Roma Rising. K mikrofonu pozvala Jana Šustová předsedkyni
Nadačního fondu Dobrý soused magistru Simonu Skořepovou.
Do pořadu Amare Roma jste zahrnuli Romy z několika zemí. O jaké země se jednalo? "Posledních deset dílů jsme natáčeli v zahraničí kolem našich hranic, to znamená: Slovensko, Maďarsko, Německo a bylo tam velice dobře vidět jiný život v každé z těch zemí. Jak skupina v každé zemi je jiná. Třeba v Německu je romská skupina velice dobře integrovaná, oni si říkají skupina Romů Sinti. Ve Slovenské republice je ta situace mnohem horší než v České republice. Srovnání jsme udělali v posledních deseti dílech. Na tento desetidílný zahraniční cyklus jsme získali zahraniční dotaci Culture 2000 jako první organizace v České republice." Můžete jmenovat nějaké další projekty s romskou tématikou? "My bychom rádi, kdyby tato výstav Roma Rising pokračovala v příštím roce po České republice. Zatím máme domluvené města jako Ústí nad Labem, muzeum v Ústí nad Labem, zámek v Břeclavi, snažíme se o výstavu v Plzni a na severu Čech, tam je to zatím v jednání. Budeme přemýšlet o tom, že se budeme snažit o stejný princip jako jsme udělali s Amare Roma. To znamená zažádat o dotaci, zřejmě mezinárodní grant, abychom mohli udělat fotografie na Slovensku, Maďarsku. Uvidíme, jestli se nám podaří jít dál přes Německo do Francie a do Anglie." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Margita Cichá předává vzdělání nejen ve škole ale i ve své rodině
Jednou z osobností, kterou portrétoval fotograf Chad Evans Wyatt v rámci
projektu Romské obrození, je i učitelka Margita Cichá, která se narodila v
roce 1947 na Slovensku a teď žije na Ústecku. Jedenáct let byla ředitelkou
mateřské školy a za svou práci byla v roce 1998 pozvána vládou USA na
studijní cestu po Spojených státech. Vzdělání předávala nejen ve škole ale i
ve své rodině - nejmladší z jejích tří synů studuje historii na vysoké
škole. Margitu Cichou oslovila na vernisáži výstavy fotografií opět Jana
Šustová.
"Opravdu jsem byla mile překvapená, protože je to velmi milý člověk a opravdu se s ním krásně spolupracovalo, když mě fotil. Byla jsem moc ráda, že si na mě vzpomněl, i na mé jméno a na mé povolání, že jsem učitelka. Jsem strašně dojatá." Můžete nám prozradit, kde působíte a jaká byla Vaše cesta k tomu, že jste se stala učitelkou? "Já momentálně působím v Ústí nad Labem, v městské čtvrti Trmice, tam žiji už 38 let s manželem a s dětmi. To, že jsem se stala učitelkou, to byl můj dávný sen. Už když jsem byla malá, tak jsem si hrála, jak s panenkami, tak s dětičkami, povídali jsme si pohádky. Jsem ráda, že jsem učitelkou, neměnila bych to." Jakou školu jste vystudovala, abyste se stala učitelkou?
Jak velké děti učíte? "Teď jsem byla na prvním stupni, ale když je potřeba, tak jsem učila i na druhém stupni, byla to většinou přírodověda nebo hudební výchova, což je u nás Romů priorita. Kde se dalo, tam jsem zaskakovala. Teď už rok jsem šla do důchodu, ale když je potřeba, tak ještě zaskočím." Máte u Vás ve škole hodně romských dětí? "Je tam hodně dětí. Od první až po devátou třídu, pak je tam i praktická škola, a je tam možná jedno procento českých dětí, zbytek je romský. Od září se teď nejmenuje zvláštní škola, ale speciální škola." Když máte tolik romských dětí. Je pro Vás výhodou v té práci, že Vy sama jste Romka? "Výhodu to má, protože jim člověk lépe rozumí. A já jsem už starší osoba, tak si chodí pro radu, postěžovat si, berou mě jako mámu. Když jsem Romka, tak si můžeme mezi sebou povídat o domově, o rodině, a tak." Mluvíte mezi sebou romsky nebo česky? "Mluvíme česky, ale když je potřeba, tak i romsky." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Chebští radní schválili vznik komise pro romské záležitosti. Měla by se zabývat bytovou problematikou, zaměstnaností Romů, vzděláváním, volným časem a připravovaným romským centrem. V poradním orgánu by měli být zastoupeni i lidé z Romské komunity. Vedení města si od vzniku komise slibuje především lepší komunikaci mezi radnicí a Romy. Romové z Ostravy mají problémy s drogami. Olašští Romové začali už od počátku 90tých let, kdy balkánské gangy přivezly i do Ostravy heroin, propadat této droze. Příchylnost k drogám všeho druhu však vzrostla i u chudších slovenských Romů - Rumungrů. Ti začali od olašských Romů některé drogy, třeba subutex, kupovat. Předseda občanského sdružení Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan je přesvědčen, že drogy začaly být mezi Romy velkým problémem i v okrajových částech Ostravy, jako například v Muglinově či v Hrušově. Občanské sdružení Slovo 21, sekce Romská ženská skupina Manushe, připravuje projekt "Ženy to umí - nebojte se podnikání". Je určen deseti romským ženám z celé republiky bez rozdílu věku a vzdělání, které podnikají nebo mají zájem s podnikáním začít. V Brně proběhne šestidenní kurz, ve kterém účastnice získají základní znalosti k podnikání potřebné. Konference Romové v českých městech a obcích s podtitulem Aby česká škola, byla pro všechny, začne ve čtvrtek 15. září v ostravském hotelu Atom. Akci pořádá britské velvyslanectví ve spolupráci s úřadem vlády. Jde o poslední ze série tří konferencí zaměřených na romskou problematiku. Akce se dále zúčastní zástupci ministerstva školství, zástupci krajů a regionálních občanských sdružení a odborníci z Velké Británie. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Skupina Bengas vydává nové CD s názvem Amen Phiras - My jdem
Jedna z populárních romských kapel Bengas vydává druhé CD nazvané
Amen Phiras - My jdem. Na desce kapela pracovala letos o prázdninách. Sedmi
Pražákům se splnil i jejich sen a natočili svůj první vidoklip. Co všechno
na cédéčku najdete a kam se za dva roky kapela posunula Vám v rozhovoru
řekne Milan - Bingáč Demeter a Milan Migel Horvát. K mikrofonu je pozval
Richard Samko.
"Přibyl nám klávesák a bubeník. Robert Martin klávesista a Lucas Troyan bubeník. Ten s námi hraje už rok, přijel ze Španělska, kde hrál s kapelami 7 let například s velice populární skupinou UNDROP." Milane, potřebovali jste bubeníka nebo klávesistu? "Myslím si, že ano. Chtěli jsme tu naši muziku trochu obohatit." Milane, ty jsi na koncertech vždycky hodně živý. Řekni něco o svých písničkách? "Máme tam dvě písničky, které jsem udělal já. Myslím, že ta první písnička je docela živá, je docela hodně odlišná od toho, co naši posluchači znají. Je to něco mezi reggea, rapuje se tam. Je to taková veselost a řádění." Proč zrovna rap, kdo rapuje? "Rapuje nejmladší člen kapely, Radek Sivák. My jsme to zkoušeli, ale nikomu to nešlo." Radkovi je dvanáct let, je výborný perkusista? Chyběl Vám takový člověk v kapele?
Jak třeba, Migeli ty, skládáš písničky? Nejdřív je hudba, nebo text? "Mám třeba písničku, která je o holce, o zklamání, já neumím zpívat vesele. Pak na koncertě to ano, ale když skládám doma, tak to vesele neumím." "Musím prozradit na Migela - to je strašně romantický člověk - tím tam ty ženské dostává, on je pravdivý, zpívá přesně o tom, jaký je, je to velikánský romantik." K cd jste natočili i videoklip. Migeli, o čem je, jak vznikal, a kde se natáčel? "Jsme na párty slavíme cédéčko, máme domácí párty. Radek tam vystupuje jako, že se tam ochomýtá, táta ho chytí a dá spát a jemu se zdá sen, že chce být muzikant." "Já bych to, Migeli, posluchačům, co nás mají rádi, neříkal, ať to je překvapení, oni to mají v bonusu na cd." Kromě toho, že tam jsou autorské věci, je tam něco lidového? "Migelovi se podařil krásný čardáš, má tam dobrý texty. Máme tam dva hosty, mladé kluky, Josefa Šenkiho a Petra Surmaje. Pepikovi je patnáct a Peťovi sedmnáct. Ti nám tam nahráli jak braču, housle, skoro celý symfonický orchestr nám tam na dvou písničkách nahráli. Jsou to šikovní kluci, máme z toho velikou radost a tímto bychom jim chtěli ještě jednou moc a moc poděkovat." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romští studenti by uvítali antidiskriminační zákon
Romští studenti by uvítali antidiskriminační zákon, který u nás stále chybí.
Nejen oni ale mnoho dalších cizinců a uprchlíků tak stále v každodenním
životě musí čelit rasismu a nepochopení. Na tuto problematiku chce upozornit
tématický večer, který pořádá sdružení ATHINGANOI a to 13. září v Galerii v
podkroví v Praze. Více už Janu Mišurcovi řekl student romistiky Univerzity
Karlovy v Praze Michal Miko.
Do kampaně se zapojují především mladí lidé. Je u mladých lidí zájem o řešení problematiky? Co je k tomu vlastně vede? Co by chtěli konkrétně změnit? "Já jako student romistiky, David Tyšer - taky student romistiky, jsme účastníci projektu Training Transpose, který pořádá European Roma Rights Centre. Je to takový boj proti diskriminaci, jak pomáhat Romům, kteří jsou diskriminovaní." Co boj znamená? Co si pod tím člověk může představit? "Boj proti diskriminaci, proti ní brojit, aby vymizela ze společnosti. Ukázat, že Romové jsou taky lidé a nejsou ničím odlišní. Tomuto tématu je věnován i náš tematický večer 13. září." Vy sám jste se setkal s formou rasismu a diskriminace? "Přímo s otevřenou formou diskriminace jsem se nesetkal, ale se skrytou hodněkrát. Například, když jsem se pokoušel, ještě než jsem začal pracovat v občanském sdružení Athinganou, najít práci, tak po telefonu mi řekli, že místo mají, a když jsem tam přišel, bylo místo už obsazené." Studujete na vysoké škole, co Vám toto studium dává, nebo dalo? "Zatím mi dalo zkušenost a možnost setkat se s Romy na mezinárodním poli. Naučil jsme se perfektně romský jazyk včetně gramatiky." Je romština těžká? "Není těžkým jazykem, dá se zvládnout." Mluvili jste doma romsky? "Ano." Takže jste se toho už moc učit nemusel? "Mluvit romsky jsem se učit nemusel, ale určitě jsem se musel učit gramatiku, která je dost obsáhlá. V rámci výuky na vysoké škole se neučíme jen gramatiku, ale také lingvistiku, která je ještě těžší." Co byste chtěl po škole dělat? "Zabývat se romskou otázkou, pomáhat Romům, úředníkem by mě nebavilo být, ale nějaké články nebo knihu bych někdy v budoucnu chtěl napsat." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V Cítolibech u Loun je ukázková základní škola
V Cítolibech u Loun je přímo ukázková základní škola. K romským dětem se
přistupuje s alternativnější metodou, vzhledem k jejich mentalitě a
rodinnému zázemí. Všechny děti se učí volnější metodou a pedagogové se jim
věnují i v jejich volnu. Využívají všech možností, které kolem sebe mají,
třeba i sběr a rozlišování hub v lese. Marie Vrábelová se zeptala ředitelky
Jany Vrubsové na metody výuky romských dětí v této škole.
Vy přistupujete k dětem alternativnější metodou. Jak třeba byste hodnotila, v čem se romské děti liší. Berete v úvahu i jejich mentalitu? "Ano, bereme. Ony vlastně přicházejí do školy většinou bez jakékoli přípravy. My je zaškolujeme: hygienické návyky, společenská výchovy. Prostě taková průprava, kterou ostatní děti už mají, a právě modifikace umožňuje různé úlevy. Oni neopakují, my si je připravíme a během dalších let, zvládají to základní učivo, protože jsou daleko temperamentnější. Od rodičů vyžadujeme samozřejmě spolupráci. Ta je zajištěna formou odborné asistentky, která komunikuje s rodiči přes třídní učitele, a můžu říci, že spousta rodičů toto bere, a jsou i, myslím, s výukou spokojeni." Kromě výuky se dětem věnujete i v mimoškolním čase? "Tyto děti mají možnost, stejně jako ostatní žáci, navštěvovat spoustu kroužků: výtvarný kroužek, pracovní, na zahradě máme možnost pěstování okrasné zeleně, práce ve skleníku. Dále pěvecký sbor, výuka hry na flétnu, turistický kroužek, na jaře začne dopravní kroužek. Na škole je opravdu velké vyžití a tyto kroužky jsou poskytovány všem žákům zdarma." Vaše škola bohužel končí pátou třídou, pak děti odcházejí do Loun. "To je velký problém. V minulém školním roce končila jedna specializovaná třída a ty odcházely, a já pak už nemám kontrolu, často zpětná vazba nefunguje. Z doslechu vím jen, že děti se pak zařadí mezi ostatní a modifikace dál nefunguje. Ale oni potřebují dopomoc, která tu u nás byla. S tou dopomocí to splnily. Je nutná odborná asistence, dohled učitele, individuální přístup i materiální pomoc školy." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz. Příště se dozvíte aktuality ze života Romů a nebude chybět romská muzika. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Iriňdža amenge e Aneta Vaštagovo, kaj te mukas giľi predal lakero Rom Petr Vaštag. Petr te aves sasto te Bachatalo tuke vinčinel te tiri čhajori e Vaneska. Mějte se moc pěkně, klidný víkend. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |