Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Kdy jste poprvé začala jezdit do Francie na pouť svaté Sáry?

"Tak poprvé jsem tam byla v roce 2002 a dostala jsem se tam prostřednictvím studentů romistiky a bylo to docela dobrodružné, protože já, ve svých jedenapadesáti jsem běhala s mladýma lidmi, spala jsem pod širákem. No bylo to super, moc ráda na to vzpomínám."

Jak tato pouť probíhá a vlastně o co tam jde?

"No tak, je pouť ke Kalí Sáře - Černé Sáře, kterou si Romové spontánně vybrali jako za svoji svatou takovou přímluvkyni, orodovnici, v níž věří, že dokáže uzdravovat a splnit různá přání. Jedinečné je to v tom, že na tu hlavní pouť přijedou Romové z celé Evropy, bývá jich tam několik desítek tisíc a je to prostě jedinečná záležitost. Má to jednak rozměr i kulturní, protože tam vystupují různé romské kapely."

Co vám osobně tato pouť dává?

"Pro mě je největším zážitkem to, že najednou si připadám jako v nějakém Romastánu. Jsou tam tisíce Romů a člověk je může sledovat. A přitom zároveň touží být součástí té komunity velké, protože tam se sjíždějí celé rody, a když jde člověk večer třeba tím táborem, kde jsou ubytovaní, jak se celé rodiny scházejí a jak si zpívají a vykládají. To je jedna věc a potom další věc je, že je na nich vidět, že věří. Z hlediska toho duchovního rozměru je to nesmírně působivé s jakou důvěrou a s jakou vírou vlastně k té Kalí Sáře vzhlížejí, vodí k ní svoje nemocné děti, aby je uzdravila a nosí tam svíčky do té krypty."

Viděl jsem, že jde nějaké procesí i byly šoty v televizi...

"Scházejí se toho třiadvacátého, probíhají tam křtiny a nosí ty dary k té Kalí Sáře a ta hlavní pouť začíná mší svatou, toho čtyřiadvacátého. A potom jdou dolů k té Kalí Sáře, tam ještě jí dávají ty poslední dary a oblečou Kalí Sáru do slavnostního oblečení, vynesou ji z té krypty a před kostelem čekají jezdci na koních, řadí se tam potom lidi a to procesí prochází tím městečkem Saint-Maries-de-la Mer. Doprovází je skupina Karpat. Vždycky se to procesí na chviličku zastaví, mezitím jsou všelijaké takové modlitby a ta kapela hraje takové duchovní písničky. Velice působivé v jejich podání je Ave Marie. Tu Kalí Sáru jako symbolicky odnesou do moře, protože ona vlastně přišla s těmi dvěma Mariemi - s Marií Jakobe a s Marií Salome přijely na loďce. Ona vlastně byla jejich služebná - ta Černá Sára a pocházela z Egypta. No a potom zase ji nesou zpátky do kostela a zase se to opakuje, že to procesí, kde ji opět uloží do té krypty."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.06.2013	Tisíce Romů se v květnu sjíždí v Saintes-Maries-de-la-Mer na pouť ke svaté Sáře	O Roma Vakeren
01.09.2009	Ve Francii církev kočuje s Romy	Zprávy ze života Romů
20.06.2009	Romové putují do Saintes-Maries-de-la-Mer	Zprávy ze života Romů
05.06.2009	Romové na pouti ke svaté Sáře	O Roma Vakeren
23.06.2006	V Hejnicích proběhla pouť k patronce Romů svaté Sáře	O Roma Vakeren
19.06.2005	Romský festival završila slavnostní mše za patronku Kali Sáru	Zprávy ze života Romů
09.07.2004	Víra Romů a jejich vztah k církvi	O Roma Vakeren
20.06.2004	Festival romské kultury vyvrcholil slavnostní mší v Hejnicích	Fotoaktuality
04.05.2004	III. Festival romské kultury v Liberci	Co se chystá

Loutka z vařečky je v podstatě velice jednoduchá. Stačí vzít opravdu jen tu nejobyčejnější vařečku, nakreslit na ni obličej, připevnit kousek látky a je hotovo. Ovšem to, jak jednoduchý nápad Liba Oláhová dokáže rozvinout, je doslova úžasné. A tak mě zajímalo, kde celá myšlenka vznikla.

"Rodičům shořel dům a shořelo úplně všechno, takže i moje hračky. A když maminka viděla, jak jsem smutná, vzala vařečku, které dala tvářičku, vytáhla kašmírový šátek a upravila to do krásné podoby a já jsem v tu chvíli dostala tu nejkrásnější hračku. A to je prožitek, který je takovým tím opravdovým prvopočátkem celého počátku a celé činnosti."

Vzpomínka z dětství dostala v pozdějších letech konkrétní podobu.

"Po třiceti letech, kdy jsem začala dělat vzdělávací programy s paní doktorkou Královou z Olomouce, které si nesmírně vážím, a která pracovala jako vedoucí sociální prevence v Olomouci, vznikaly na základě hlavních hrdinů romských pohádek a příběhů. Takže postavičky, jako kdyby vystoupily z dějů."

A to je přesně Liba Oláhová. Neznám mnoho lidí, kteří by byli tak posedlí touhou dělat něco pro ostatní, jako je právě ona. A tak vznikl projekt, ve kterém děti pod jejím vedením vařečky vytvářejí samy.

"To není pod mým vedením jako mé osoby. Je to celý lektorský tým romských lektorů, kteří pracovali v různých školách, v různých regionech. Takže je to kolektivní práce na metodice, kterou jsem vypracovala."

Projekt se samozřejmě uchytil u Liby doma, v Olomouci, ale i v Ostravě v Jeseníku, v Ústí nad Orlicí a v dalších městech. Teď se ji chystají předvést na loutkařské Chrudimi. A tak mě zajímalo, jak se loutky líbí těm, pro které jsou vlastně určeny:

"Mně se to líbí, no."

"No, mně se to taky líbilo."

"Mně se líbí, protože to je vlastně něco jako my. Ty lidi nás, jako ty naše lidi vyrobili, tak se mi to prostě líbí a líbí se mi na tom, že se to ostatním líbí. Protože já jsem takový veselý člověk. Já se pořád všemu směju."

"Reakce dětí je vždycky kouzelná a nádherná. To když vidíme ty rozzářené oči a chuť uchopit každou tu loutku, ošahat si to a zjistit, z čeho je vyrobená a co to je teda za postavičku. Jaké jméno má. Kdo to vyrobil, tak to je hrozně krásný pocit a je to taková ta silná motivace pro nás pro všechny."

Co bude vlastně vrcholem projektu?

"Po Chrudimi se vracíme zpátky do Prahy, kde bychom tyto loutky rádi nabídli k prodeji za symbolickou cenu, která by měla putovat na dětskou onkologii v Olomouci, kde by se za tyto finanční zdroje měly koupit hračky pro děti,"

Projekt končí. Co bude dál?

"Chci věřit, že tato práce neskončila tím, že si děti vytvořily nějakou postavičku, ale že pedagogičtí pracovníci budou dál pokračovat v té metodice, která je o tom, aby si děti začaly psát příběhy. Na tom si můžou vypracovat jednoduchý scénář. Udělat své divadelní představení. Ty děti si vlastně vyzkouší, co všechno dovedou. Že mají něco, co můžou ukázat doma rodičům, svým kamarádům."

Co dodat? Mám rád lidi, kteří dokážou něco dělat pro ostatní a mám rád lidi, kteří dovedou udělat krásné věci prakticky z ničeho. A tak věřím, že nápad Liby Oláhové z Olomouce nezapadne. Konec konců vařečku a kousek hadříku máte doma určitě také.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
30.05.2015	Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Ve sdružení pracuje asi dvacítka dobrovolníků, studenti prvního ročníku oboru Vychovatelství, a taky studenti, kteří se přihlásili do předmětu Doučování dětí s výukovými problémy. Říká člen sdružení David Moravec.

"Došli jsme k názoru, že by bylo fajn, kdybychom iniciovali založení nebo akreditace nového předmětu a ti studenti po úspěšném absolvování jako za určitých podmínek, by dostali dva kredity. Což se nám potom podařilo a tento předmět už běží druhý semestr a studenti dostávají kredity."

Školy a komunitní centra hned na začátku školního roku vybírají děti, které doučování potřebují, letos je jich více než stovka. Studenti s nimi pak celý rok pracují. Říká Veronika Holubcová.

"No já vlastně protože pracuji pro občanské sdružení STOP, tak už druhým rokem doučuju na základní škole Chrustová, na Slezské Ostravě. Já třeba doučuju druhým rokem stejnou holku a můžu říct, že jsme opravdu kamarádky. Chodí teda do čtvrté třídy, bude jí jedenáct a u těch romských dětí je to takové zlomové období. Tak si myslím, že díky té kamarádské vazbě, která se vytvořila za ty dva roky, možná to krkolomné období spolu nějak překonáme."

Na letošní rok získalo sdružení čtvrtmilionový grant od města Ostravy. Použije ho na víkendové pobyty studentů s dětmi v přírodě.

"Z těch výletů, si myslím, že i když to třeba nedávají tak najevo, tak mají fakt velké zážitky, protože tam jsou naštvaní, protože tam většinou chodíme na desetikilometrové túry. Tak jako samozřejmě nadávají, že mrčí a tak. Ale oni třeba nevědí, co je to procházka, z toho domova někdy."

"Některé děti třebas nejeli vlakem a jedou poprvé."

"My tam přijedeme a jejich první dotazy, jestli bude na pokoji televize."

David Moravec dodává, že u většiny doučovaných dětí došlo ke zlepšení. Ne vždy se to ukázalo na vysvědčení, ale je to vidět v každodenních maličkostech.

"A to třeba to, že dítě pozdraví, nebo že třeba si začalo nosit pomůcky do školy, nebo že si začalo plnit domácí úkoly. A pak je tam úplně to neměřitelné a to je to, co my do těch dětí možná vkládáme, a které se třeba projeví i za několik let při výchově těch dětí nebo prostě někde jenom vzadu uloženy kousek informace, že ta majoritní společnost pro ně něco dělá, pro minoritní společnost."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Mezi více než stovkou nájemníků je asi sedmnáct rodin, které jsou z Bohumína, nikdy nedlužily na nájemném, a teď mají strach, že skončí na ulici. Nové bydlení jim nikde nechtějí nabídnout. Pouze v azylových domech. Tam by ale musely žít ženy s dětmi a muži zvlášť a to nájemnice nechtějí. Renata Ščuková je matkou čtyř dětí a má strach, že jí je sociální pracovnice odeberou, protože za měsíc nebude mít kde bydlet. Na zastupitelstvu se pustila do ostré diskuse se starostou Petrem Víchou.

"Nebudu mít topit za ni. Můžete mi dát třeba nějakou možnost nebo nějak písemně napsat, že mi děti nebudou odebrány? Řeknete mi na to něco,"

"Všechno?"

"Já bych první chtěla na tyto dotazy, co jsem tady řekla, abyste mi něco řekl."

"Není předmětem jednání zastupitelstva ani zastupitelstvo toto neřeší. To je věc sociálních odborů. Vy jste byli u mě, několikrát na sociálním odboru, takže všechny informace, o čem jste tady mluvila, tak všechno víte. To není věcí jednání samostatného zastupitelstva města."

"To není pravda, pane starosto."

"No, nepřesvědčujte mě o tom. Ještě máte nějakou připomínku?"

"Není to pravda. Páni zastupitelé, já se teď obracím na vás! Máte asi všichni děti, máte je rádi, my je taky milujeme. Nechceme o ně přijít!"

Další protestující Romkou je Renáta Gáborová. Na zastupitelstvu se marně pokusila předat starostovi krabici plnou dětských botiček. Měl to být symbol jejich bezmocnosti.

"No, nepřevzali to a je to trochu sprosté, protože my jsme mu chtěli předat symbol toho, že jsme na hotelovém domě, a že jsme prakticky teď na dlažbě. My jsme ho volili, takže já si myslím, že když jsme ho volili, tak by se o nás měl postarat. Jenomže on nás nechal na dlažbě. Tak já si myslím, že nás nechal jenom tak na ulici."

"Na takový argument nemusím snad vůbec odpovídat. Je sociální odbor z hlediska státní správy, jsou-li klienty sociálních odborů, se o ně snaží postarat. Ale jsou města, která prodala celý bytový fond, čili nemají nic. My máme ještě sociální byty a můžeme se pokusit o některé postarat, ale ne o všechny. Oni bydlí v hotelu, ale já v této chvíli nemohu řešit situaci všech hotelových hostů v České republice."

Město převezme hotelový dům od železáren a drátoven poslední den v červnu. Radnice doufá, že objekt bude prázdný. Pokud nechce nájemníky vystěhovat za asistence policistů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
23.03.2009	Bohumín chystá další stěhování neplatičů	Zprávy ze života Romů
13.01.2006	V bohumínském hotelovém domě stále zůstává pět rodin	O Roma Vakeren
02.12.2005	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
25.11.2005	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
22.06.2005	Vystěhovávaní Romové v Bohumíně většinou mají náhradní ubytování	Zprávy ze života Romů
04.05.2005	Romové se bouří proti stěhování z hotelového domu v Bohumíně	Zprávy ze života Romů
09.07.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren

Majitelé vepřína v Letech u Písku, kde za války býval internační tábor pro Romy, zatím nevedou se zástupci vlády nová jednání o budoucnosti farmy. ČTK to řekl ředitel písecké firmy AGPI Jan Čech, jíž výkrmna prasat patří. Vyvrátil tak tvrzení ministra spravedlnosti Pavla Němce, že vláda už rozhovory zahájila. Také podle vládního zmocněnce pro lidská práva Svatopluka Karáska však jednání už začala.

Tento týden zemřel v nemocnici pětačtyřicetiletý Rom Milan Bílý, který 30. dubna utrpěl těžké zranění při rvačce s dvacetiletým mladíkem v Janově nad Nisou. Jablonečtí policisté případ od počátku vyšetřovali jako těžkou újmu na zdraví a až dosud nezískali žádné důkazy , že tragédie měla rasový motiv. Členové nově založené Romské demokratické strany sociální s tím ale nesouhlasí.

Desítky Romů ze Slovenska se za poslední rok přistěhovaly do Tanvaldu. Město s nimi má problémy. Byty, kam přijeli ke známým nebo příbuzným, jsou přeplněné. Romové dělají nepořádek v okolí domů, kde bydlí. Radnice netuší, kolik lidí se do Tanvaldu přistěhovalo. Na městském úřadě se totiž nepřihlašují, mají málo peněz na obživu a jen těžko shánějí práci. S podobnými problémy, jako Tanvald, zápolí také sousední Velké Hamry.

Čtyřiapadesát procent žáků školy Jarní v jihlavské čtvrti Horní Kosov tvoří Romové. Výuka si tam proto žádá poněkud jiný postup, než jinde. Pro takové školy vypsalo ministerstvo školství granty, jejichž cílem je zlepšit možnosti vzdělávání Romů. Na škole Jarní se rozhodli grant využít na výuku v přírodě, kterou by jinak kvůli sociálnímu a finančnímu handicapu romských rodin uspořádat nemohli. Během týdení školy v přírodě jsou děti tak trochu ve škole a trochu ve zlatokopeckém táboře.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Taneční soutěž Amen Khelas - My tančíme se v Jihlavě uskutečnila už podeváté	O Roma Vakeren
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Demeterová: V Praze to pro nás bylo moc drahé, tak jsme se s manželem rozhodli prodat byt a odstěhovat se za Prahu. Koupili jsme levnější byt a zbytek peněz jsme vložili do podnikání.

Podařilo se Vám to?

Podařilo se nám najít slušné bydlení a pomohli nám také lidé, kteří se k nám velice slušně chovají. Myslím, že ani v tom podnikání necítím žádné rozdíli mezi námi.

Je to obtížné a náročné podnikat?

Je to náročné, ale musí se to zvládat.

Co kdyby náhodou podnikání skončilo, co budete dělat potom, počítáte s tím?

Ano počítáme, rozhodně se budeme snažit najít si práci i podle toho co nám bude nabídnuto. Utrčitě bych bez práce nechtěla zůstat. Já hlavně podnikám kvůli dětem, aby měly lepší budoucnost. Nechceme zůstat na sociálu, takže se snažíme udělat všechno proto, aby ty děti tam v budoucnu nebyly. Chceme jim zařídit i nějakou školu aby nebyly na začátku tam, kde jsme byli my.

Vrábelová: Samotní Romové si velmi váží například mladé právničky Zuzany Gáborové, která získala práci v Úřadu veřejného ochránce lidských práv v Brně.

Zuzana Gáborová: Když jsem skončila právnickou fakultu, tak jsem nastoupila do romského centra Drom v Brně, kde jsem pracovala v poradně. Asi po dvou letech mě tak jenom napadlo dát si přihlášku do kanceláře veřejného ochránce práv. Když jsem dostala pozvánku do výběrového řízení, tak mě to docela překvapilo, takže jsem byla pak ráda, že jsem nastoupila. Pro mě vždycky vzdělání bylo vždy důležité. Bylo to ale díky mé rodině, která mě od malička vedla k tomu, že člověk musí mít nějaké vzdělání, aby pak v životě našel nějaké uplatnění, takže pro mě to je samozřejmost.

Vrábelová: Z Brna pochází také redaktorka radia TWR Rosita Mertová. Původním povoláním herečka se dnes ve volném čase věnuje sluchově postiženým Romům, kterým tlumočí na úřadech ve znakové řeči. Rozitu Mertovou, ale můžete slyšet během vysílání v sobotu ráno na vlnách radia TWR.

Mertová: Vysíláme různé druhy pořadů. Převážně ty evangelijní pořady, biblické vzdělávací pořady, pořady pro mládež, pořady zaměřené na rodinu, speciální i pro maminky, různé otázky a odpovědi a hudbu. V různých zemích se zaměřujeme na různou problematiku třeba pořad Ženy naděje se zaměřuje na ženy v rozvojových zemích, kde mají velmi tíživé postavení. Vysíláme asi dvě a půl hodiny denně.

Vrábelová: Romskému jazyku, jeho uchování, překladu textu a vlastní básnické tvorbě se věnuje Emil Cina z Prahy. snaží se, aby byl romský jazyk vlastní především samotným Romům, kteří na svou rodnou řeč zapomínají.

Cina: Snažím si ten romský jazyk zachovat a vážím si romského jazyka, protože je to opravdu velmi starý jazyk a je škoda, že v dnešní době sami Romové už tím jazykem skoro vůbec nemluví. Beru si krásné české přísloví - Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem.

Vrábelová: David Dudáš je prvním romským pravoslavným knězem u nás. Usiluje o vznik samostatných romských sborů, protože Romové jsou duchovním národem i přesto, že se ostýchají chodit do běžných kostelů.

David Dudáš: Je zapotřebí vytvářet romské farnosti, aby ten člověk, ten Rom se tam necítil jako u gadžů, jako u někoho cizího, jako u někoho, kdo má svůj vlastní chrám a my tam přijdem jako návštěvníci, ale abychom si postavili svoji farnost, kde se budeme scházet mezi sebou a budeme se cítit jako doma.

Vrábelová: S těmito, ale i s dalšími romskými osobnostmi se můžete seznámit v galerii fotografií, která nese název Roma rising - Romské obrození na www.romarising.com.

Představili jsme vám některé romské osobnosti z nejrůznějších pracovních odvětví. Příště se dozvíte, jak se vyvíjela historie romského národa a kdy se začali Romové usazovat na českém území.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.10.2013	V říjnu zemřel významný romský spisovatel a básník Emil Cina	O Roma Vakeren
22.10.2013	Zemřel významný romský spisovatel a básník Emil Cina	Zprávy ze života Romů
16.07.2011	Emil Cina napsal povídky na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase Ruegenberga	O Roma Vakeren
23.04.2011	Jak slaví Velikonoce Romové v Rokycanech a na východním Slovensku	O Roma Vakeren
15.01.2011	Co jsou to paramisa	O Roma Vakeren
26.06.2009	O plánech Emila Ciny na letošní rok	O Roma Vakeren
19.06.2009	Vzpomínky Emila Ciny na moderování romského vysílání Českého rozhlasu	O Roma Vakeren
12.12.2008	Spisovatel Emil Cina vystoupil na festivalu Romano Ilo	O Roma Vakeren
07.09.2007	O pocitech herečky Rozity Mertové z filmu Indián a sestřička	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Na letošním festivalu Khamoro vystupují také muzikanti z vašeho divadla. Kolik jich do Prahy přijelo?

Sem přijelo 14 lidí, ale celý kolektiv divadla tvoří čtyřicet lidí. Do Prahy přijeli členové orchestru, část baletu a někteří zpěváci. Nepřijeli herci, i když také oni zpívají a tancují. Na Khamoro jsme vzali koncertní skupinu, ale potom odjíždíme na mezinárodní divadelní festival a tam pojedou všichni.

Kde bude probíhat tento festival?

Probíhá v Chersonu, což je na jihu Ukrajiny u moře. Zúčastní se ho 15 divadel z různých zemí.

Na Ukrajině také probíhá velký romský festival Amala. Můžete nám o něm něco prozradit?

Na něj mohu být pyšný - je to totiž naše dítě. Už proběhlo pět festivalů a tento rok bude šestý. Dnes jsme v Praze viděli defilé hudebníků po ulicích města, ale zakladatelem této myšlenky na světě je náš festival, protože my jsme začali toto hnutí, kdy se chodí po ulicích a dělá se show, takže se máme čím chlubit. Na festival zveme nejlepší skupiny. Probíhá pod širým nebem, stavíme romské městečko s kovárnami, jsou tam i kočovné skupiny, kováři, různí řemeslníci a hodně se toho tam děje. Je to zajímavé.

Kdy a kde probíhá tento festival?

Probíhá na podzim v září, ale místo každý rok měním. Pořádali jsme ho například v show parku "Zlatá brána" na břehu Dněpru. V přirozených podmínkách je to vždy nádherné. Pak máme ještě centrální sál "Palác Ukrajina", což je hlavní sál v zemi, který je naší chloubou a v něm to také probíhá.

Když srovnáme český festival Khamoro s ukrajinským festivalem Amala: na Khamoru probíhají tři koncerty gypsy jazzu, defilé muzikantů po ulicích a tři koncerty tradičních romských kapel. Jak je to u vás?

Já kladu velký důraz na folklór, na skutečnou národní hudbu a proto vše, co je svázáno se současností, s jazzem a tak podobně, na našem festivalu nenabízím. Zvu pouze skupiny, které hrají národní folklórní hudbu. Jsem ortodoxní.

Jak dlouho přibližně vystupuje na vašem festivalu jedna skupina?

Ne méně než půl hodiny. A jestli jsou hodně dobří, tak mohou i déle. Dávám velkou možnost každému kolektivu, aby se představil.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
30.05.2015	Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Knížka, která má vyjít v tomto roce, se jmenuje "Khamutno khami ben" romsky a česky "Slunečná láska". Jsou to milostné básně, láska k přírodě, láska k bohu. Je to rozdělené na takové tři bloky. Myslím si, že se to Romům i neRomům bude ta sbírka líbit, protože je to moje vyznání a je to moje víra."

Kdy jste začal poprvé psát a co vás k tomu přimělo?

"No, já než jsem začal psát, tak jsem začal malovat. Když jsem přestal malovat, tak jsem začal vyjadřovat pocity v básních. Mohlo mi být devatenáct, dvacet let. Psal jsem si pro sebe a pak jsem začal psát i pro veřejnost, že jsem se pokusil vydávat do různých romských časopisů. Pokud se to dalo za totality, vydávala to Milena Hybšmanová no a teď samozřejmě po převratu jsem začal vydávat jako za Maticu Romskú. Vydal jsem už čtyři sbírky. Teď mám už připravenou na příští rok další sbírku, která se bude jmenovat Naše cesta za světlem."

Vy jste žil na Slovensku...

"Na Slovensko mám velké a dobré pocity, protože jsem tam prožil nejhezčí roky mládí v osadě Stropkov no a samozřejmě i ve městě Prešově a jsem rád, že jsem byl ovlivněný slovenskou kulturou a slovenskými básníky."

Přišel jste do České republiky, studoval jste tady...

"Než jsem začal studovat tady, tak jsem vystudoval dvě střední školy na Slovensku. Technické. Poté jsem vystudoval filozofickou fakultu obor vychovávání dospělých - andragogika. No a když jsem emigroval za prací do České republiky, do Prahy, tak když jsem uvěřil Pána Ježíše Krista, tak jsem se přihlásil na teologickou fakultu. A byl jsem přijat na římsko-katolickou teologickou fakultu v Praze."

Kupují si vaše básničky Romové?

"Romové si je nekupují. Kupují si je ne-Romové, protože básně na to dostanou dotace, takže jsou většinou mezi Romy rozdány. A ti zájemci z řady ne-Romů, když si to koupí, tak vlastně ty peníze používáme na kancelářské potřeby v Matici Romské."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.02.2012	Jaroslav Balvín věnoval svou výstavu zesnulému spisovateli Vladu Oláhovi	O Roma Vakeren
04.02.2012	Zemřel romský spisovatel a básník Vlado Oláh	O Roma Vakeren
10.07.2009	Vladimír Oláh - básník z osady	O Roma Vakeren
19.12.2008	Mnozí Romové neoslaví Vánoce doma, protože se rozhodli emigrovat	O Roma Vakeren
19.12.2008	Vánoční přání Vlado Oláha	O Roma Vakeren
31.08.2007	Před sedmnácti lety založil Vladimír Oláh Matici romskou	O Roma Vakeren
22.12.2006	Na prvním místě je rodina	O Roma Vakeren
25.08.2006	Vyšla nová sbírka poezie Vlado Oláha s názvem "Naše cesta za světlem"	O Roma Vakeren
27.06.2006	V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníky	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Co přesně představuje ta nová výstava?

"Tak ten název výstavy je podle romského úsloví, že bez černé země není bílý chléb a já jsem chtěla tak trochu tou výstavou návštěvníkům naznačit, že bez romské kultury by ani ta evropská nebyla vlastně to, co je. Možná si to lidé v dnešní době neuvědomují, ale na romské prvky jak kultury, tak třeba i způsobu života narážíme jak v současnosti tak i v minulosti v podstatě na každém kroku."

Co konkrétně na té výstavě návštěvník uvidí?

"Ta výstava je situovaná do dvou místností. Ta jedna, první úvodní menší místnost představuje takovou stylizovanou současnou domácnost a je tam v podstatě tak v kostce shrnuto všechno, co člověk potká v současném denním životě, každodenním. Jsou tam například reklamní plakátky na různé výrobky, potraviny. Návštěvníci se tam budou moci podívat na recepty, které jsou dělané tzv. po cikánsku, například nějaké maso, třeba i sladké jídlo a podobně. Jsou tam obrazy, které tvoří i v dnešní době součást bytových doplňků. Jsou tam i dětské hračky, které jsou ovlivněny romskou kulturou. Hlavně díky Waltu Disneymu a jeho animovanému filmu Zvoník od Matky Boží. Je to vlastně taková všehochuť a opravdu každodenní život. Mimo to si třeba návštěvníci budou moci vyzkoušet i oblečení, které tam bude volně viset a bude to oblečení, které navrhli a ušili studenti z textilní školy tady z Brna. Takže si budou moct na vlastní kůži vyzkoušet, jak to vypadá, jaké to je a jaké to je vlastně ovlivnění romskou kulturou. Ta druhá, větší místnost se potom zaměřuje na vliv romské kultury v profesionálním umění i v lidové kultuře a částečně taky trochu vlastně v okolí - v přírodě. To profesionální umění je rozděleno na hudbu, divadlo. Návštěvník se tam dozví také něco o literatuře, filmu i o výtvarném umění. Lidová kultura je tam zastoupena písničkami, různými názvoslovími, například různé kytky nebo i houby se nazývaly 'cikán' nebo podobně měly přívlastky 'cikánský'. Potom se tam návštěvník může podívat na místa, která se nazývají podle Cikánů. Jak se dřív obecně a všeobecně říkalo Romům. Jsou to buď vesnice nebo přírodní úkazy, rybníky, části obcí a podobně."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)