Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen o dodžanena palo projektos predalo Roma. Džana amenca tiž pre konferecia, kaj pes vakerelas palo socialno systemos u sar o Roma dživena.

V rámci festivalu Khamoro byl v České republice zahájen mezinárodní program Dekáda romské inkluze, na kterém jsme samozřejmě nechyběli a vydáme se také do Parlamentu na konferenci Romové v sociáních změnách.

Mek tiž vakeraha palo temutno romano festivaľis Khamoro, savo hin ada kurko Prahate u džana amenca Brnate andro amaro romano muzeum.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vás pozveme na světový romský festival Khamoro a vydáme se také na Muzejní noc do brněnského Muzea romské kultury. Tolik namátkou z naší programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

V Parlamentu České republiky se sešli zástupci romských organizací na konferenci Romové v sociálních změnách. O svých zkušenostech se sociální reformou u našich východních sousedů promluvila zmocněnkyně slovenské vlády pro řešení romské problematiky Klára Orgovánová.

"Určitě to po tom prvním začátku a po tom chaosu, který potom v podstatě způsobily i státní úředníci a administrativa, která nebyla na to připravená po tom šoku, který zažili obyvatelé, si přeci jen na to zvykli a přijali, protože nakonec neměli ani jiné řešení. S tím, že se naučili používat všechny komponenty, k čemuž potřebujeme samozřejmě asistenci mnoha lidí. A tím pádem se i zaktivizovaly mnohé romské organizace v této oblasti a začaly poskytovat tyto například aktivační práce."

To znamená, že lidé z osad mají možnost vykonávat několik hodin týdně veřejných prací?

"Zvláště tedy lidé z romských osad mají téměř nulovou šanci, aby se trvaleji zaměstnali, protože v jejich regionech většinou pracovní příležitosti nejsou. Ale vykonávají ty drobné obecné služby."

"Samozřejmě nemají čím topit. Měli jsme ten problém, že neopatrným topením v některých obcích ty chatrčky vyhořely. I náš úřad musel poskytovat havarijní pomoc tím, že jsme alespoň někde poskytovali unimobuňky."

Máte zprávy o tom, že některé děti jsou podvyživené, že nemají co jíst?

"Neexistuje zatím žádná ucelená zpráva. Ministerstvo zdravotnictví připravuje nyní takový průzkum anebo zprávu o zdravotním stavu romského obyvatelstva. Samozřejmě že ta životní úroveň je velmi nízká a i životospráva i stravování závisí od prostředků, které mají. Navíc ale dost dobře nefunguje zdravotní správa a sociální. Lékaři o tom vždy vědí. Ale jak náhle o těchto lokalitách víme, tak vlastně zburcujeme všechny lidi v tom regionu, aby s tím něco udělali."

Slovensko se stalo součástí Evropské Unie, evropští poslanci mají připomínky právě k osadám. Máte zprávy, jak se bude ta situace na Slovensku s osadami řešit?

"To znamená vyřešení vlastníků půdy, protože jsou tam buď černé stavby nebo u půdy, na které stojí romské osady, jsou neznámí vlastníci. To je velmi důležité k tomu, aby se potom ten starosta ucházel o jakoukoli pomoc, protože nemůže dostat žádnou pomoc, když nemá projekt. A pro projekt potřebuje půdu. To znamená budování infrastruktury a výstavbu bytů. A postavilo se velké množství bytů právě přímo v romských osadách. Jsou tam i programy vzdělávání, zdravotní programy, programy zaměstnanosti. Takže si myslím, že tento komplexní program je jedním ze základních materiálů pro romské osady a je i součástí negociačního mandátu, se kterým vstupovala Slovenská republika do Evropské Unie."

Myslíte si, že Romové z osad jsou schopni se začlenit mezi další obyvatele?

"Tam je pouze možnost sbližování. A to znamená dobrou infrastrukturu, dobré poskytování služeb, protože se málokdy stane, že se někdo od osady odtrhne a prostě ukončí vysokou školu, a tím se začlení trošku do jiné skupiny."

"Určitě ještě několik let ano, protože se to nedá udělat. Záleží to na ochotě lidí, na regionální úrovni a na finančních prostředcích. A mnohé obce za poslední tři čtyři roky to udělaly, takže já to nevidím tak strašně depresivně. Protože ti, kteří budou chtít, tak nástroje na to mají."

Vraťme se na konferenci do Parlamentu. Jaké změny v sociální politice můžeme očekávat u nás řekl Marii Vrábelové náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v Praze

"Tady se jedná o restrukturalizace způsobu systému sociálních dávek v oblasti, kdy se člověk pohybuje někde na úrovni životního minima a často jsou to právě lidi, kteří jsou bez práce a tady si konkuruje práce versus sociální dávka. A příliš často vidíme, že lidi, kteří by mohli přijmout nízkoplacenou práci, byli by na tom stejně nebo možná někdy i hůř, než když berou dávky. A tak je potřeba ten dávkový systém nastavit tak, aby v případě, že mají možnost pracovat, aby byli svým způsobem bonifikovaní, když si vezmou tu práci. A v případě, když si tu práci nevezmou, aby byli nějakým způsobem penalizováni. A tento systém umožňuje, aby se u lidí, kteří jsou neaktivní, aby se jim dávka snižovala až na tzv. existenční minimum, prostě jenom na základní životní potřeby."

Bude to tzv. motivace pro práci. Není potom mzda vůbec minimálně nízká pro to, aby pracoval?

"Je do určité míry hledat cestu zvyšování minimální mzdy a domnívám se, že je to i jakoby určitá příprava a tento zákon k tomu, abychom minimální mzdou mohli pohybovat směrem nahoru. Já si myslím, že v nejbližší době tato úvaha padne. Ale je to můj osobní názor."

Romové by rádi pracovali, ale nemůžou práci najít. Chystá se i něco v tomto ohledu?

"No, já tady obhajuji zákony, které jsou v oblasti hmotného životního minima. Nicméně, domnívám se, že jsou to spojité nádoby, a tady se musí spolupracovat. Takže ta aktivizace je pro všechny důležitá. Samozřejmě, že romská komunita to vnímá citlivěji, protože určitá její část je v té oblasti, mohli bychom to nazvat oblastí chudoby. Ale domnívám se, že to nelze stahovat jenom na Romy, na romskou komunitu. Musíme to vztahovat na všechny, kteří se tady pohybují a nelze výlučně mluvit o romské komunitě, která by byla jenom ona postižena."

Čím víc dětí bude rodina mít, tak tím vlastně na tom bude hůř - bude se ubírat. To znamená, že je tu jakási regulace té porodnosti?

"Ne, ty dávky zůstávají stejné. To znamená, rodinné dávky pro rodiny, jak jsou dnes nastaveny zůstávají stejné. Až na oblast, kdy je člověk v oblasti životního minima, tak tam se ty dávky začnou v přepočtu životní minimum přepočítávat jinak."

Vybízíte i k větší aktivitě sociální pracovnice a měly by být více včleněny k tomu, aby pomáhaly rodinám?

"Každá změna zákona je vždy určitým impulsem pro změnu chování sociálních pracovníků, resp. pracovníků pod tím zákonem, pod který spadají. My vidíme potřebu v zlepšení kvalifikace. To je jedna věc. A druhá věc je skutečně požadujeme a potřebujeme k tomu více pracovníků, kteří by aktivně pracovali v terénu. My předpokládáme, že právě s těmi lidmi v hmotné nouzi, pod životním minimem, že budou pracovat na základě tzv. aktivizačních plánů, tzn. že by se s každým individuálně jednou za čas pracovalo a je to skutečně otázka dobré terénní práce těch sociálních pracovníků."

V příštích minutách se ještě jednou zastavme u navrhované sociální reformy. Kritizují ji především zástupci Romů, jako například šéf Romů na Moravě Karel Holomek.

"Já mám vůči tomu výhrady. Chápu, že třeba ten zákon o sociální nouzi sleduje správnou myšlenku, vytvořit jaksi motivační stimuly, které by jaksi lidi nutily k tomu, aby pracovali."

"To je naprosto správná zásada, ale horší je už, že tento stát, stejně jako i ostatní, řekněme, státy, které vstoupily do Evropské Unie z postkomunistických zemí, prostě nemají zatím žádný prostředek, jak tu práci nabídnout. A jestliže mluvíme o tom, že třeba Česká republika má generelně deset procent nezaměstnanost a srovnáme ji ne s osmdesáti, ne s devadesáti ale někdy i se sto procentní nezaměstnaností, neochotou zaměstnávat Romy, tak to je potom to "B", které by mělo být řečeno. To stát neřekl a bohužel ani nemá možnost říct."

Myslíte si tedy, že to povede k tomu, že ta životní situace Romů se ještě zkomplikuje a bude ještě horší?

"To nedovedu teď posoudit a myslím si, že situace by ani nemusela být tak dramatická. Ten zákon možná bude jistě za dané situace dobrý a vyvážený, ale jsou tu dvě věci, které mohou působit negativně a to zaprvé. Vykonavateli toho zákonu budou lidé na úřadech a já české úředníky znám. Pokud se jim tam dá sebemenší prostor k nějakým úhybným manévrům, tak ty úhybné manévry budou provádět v neprospěch právě těch nejpostiženějších. A druhá věc je, že vláda nemá zatím celkem žádné nástroje k tomu, aby ovlivňovala nějak obce. A jestliže to v tomto zákonu nebude nějak přesně a přísně stanoveno, pak pořád přešlapujeme na místě a obce si budou dělat jenom to, co je jim dáno v zákonech, a co jim prostě vyhovuje. A tam je dneska, tam je dneska největší prostě problém a největší handicap."

To znamená, abychom to upřesnili. Že obec bude vlastně připlácet na bydlení, oni nebudou chtít připlácet, protože nebudou mít třeba vůbec peníze. Kam se může až potom ta situace těch Romů posunout. K vystěhování?

"To vůbec nebudu komentovat. Stačilo by, kdyby obce nevystěhovávaly Romy. To by úplně stačilo. A byla by spokojenost na všech stranách. Bohužel. Dodržuje se striktně občanský zákoník, který dává obcím to podle práva dělat bez problémů a soud jim to klidně odsoudí. Ale vůbec se nevnímá jiné zákony, jako je například zákon o sociální péči, který obcím taky ukládá povinnosti vůči klientům, aby nepadli úplně na hubu. Je tu zákon o právech dítěte, je tu zákon o obci a další zákony. Koneckonců na to upozornil už ombudsman ve svém nálezu ve věci vystěhovávání v obci Slaný. Tohleto se prostě nedělá. Soudy na to nereagují. Takže, o čem je řeč."

Jihomoravští Romové dostanou v pěti městech kraje příležitost rozšířit si znalosti v počítačových a manažerských kurzech, které hradí Evropská unie a kraj. Cílem je zvýšit šance Romů při jejich uplatnění na trhu práce. Do projektu se zapojilo Brno, Vyškov, Břeclav, Hodonín a Znojmo. Během 15ti měsíců by se kurzů mělo zúčastnit nejméně 90 Romů. V současnosti se vybírají v jednotlivých městech uchazeči a výuka by měla začít v červenci.

Bohumínská radnice koupí hotelový dům, který nyní obývají především Romové. Budou se muset do konce června bez náhrady vystěhovat. Po opravě vznikne v budově asi 100 malometrážních bytů. V objektu teď žije 283 lidí, z nichž většina pobírá dávky sociální podpory. Mnozí jsou rovněž neplatiči vystěhovaní z městských či družstevních bytů a navíc 150 z nich nemá v Bohumíně ani trvalé bydliště.

Kritickou situaci obyvatel největšího romského sídliště na Slovensku - Luníku 9 v Košicích - pomůže řešit nezisková organizace pod názvem Sociální podnik. Zakladatel organizace Jozef Červeňák řekl, že toho chce dosáhnout prostřednictvím pronájmu pracovní síly. Romové z Luníku 9 by tak podle něj dostali šanci odpracovat si dluhy u dodavatelů vody, tepla, elektrické energie, nebo u bytového podniku.

Zítra, v sobotu 28. května, bude objekt Univezity Karlovy v ulici U Kříže v Praze 5 - Jinonicích dějištěm celostátního setkání romských pedagogických asistentů. Pořádá ho společnost Nová škola ve spolupráci s katedrou Sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za finanční podpory Evropské unie. Setkání začíná v 10 hodin dopoledne.

V rámci festivalu Khamoro byly tento týden v Praze zahájeny dvě výstavy. Na první z nich můžete uvidět romské loutky a kroje z Finska a také portréty z Nizozemska. Tato výstava je k vidění v Polském institutu na Malém náměstí. Druhá výstava představuje díla významného maďarského romského malíře Istvána Szentandrásiho a navštívit ji můžete v Maďarském kulturním středisku v Rytířské ulici. Další podrobnosti o obou výstavách se dozvíte od Jany Šustové.

Pokud do konce května navštívíte Polský institut v Praze, uvidíte tam mimo jiné výstavu romských krojů a loutek z Finska. Unikátní sbírku finských romských krojů sestavila romská finská zpěvačka Hilja Grönfors, která vystoupila na vernisáži. O krojích nám více poví režisérka a malířka Katariina Lillqvist:

"Nejstarší ty černý blůzičky jsou i z padesátých let. Také jsme vytvořili kolekci romských blůz. A toto je taková přehlídka padesáti let romské módy. Jak jste viděli, třeba na látkách jsou krajky, které jsou ručně dělané, některé jsou už novodobé a takové u nás nosí romské ženy pořád. To je doopravdy živá tradice. Spodní část obsahuje dvacet sedm metrů černého sametu."

Vystavujete tady také loutky. Odkud pocházejí? Jsou třeba z nějaké konkrétní televizní inscenace nebo z nějakého divadla?

"Jsou z večerníčkového seriálu "Mire bala kale hin", který vznikl ve spolupráci finsko-česko-nizozemské televize. Je to inscenace z roku 2002."

"Byly v Teheránu, v Portugalsku, v Kanadě, v Rusku, ve Francii, v Belgii - cestovaly doopravdy skoro po celém světě. Hodně jsme s paní Chylio dělaly i práci ve školách . Dá se to nazvat jako antirasistické školní lekce. Ukazujeme dětem loutky, večerníčky, kroje a Chylia zazpívá. Mluvíme také o romské kultuře."

Výstava v Maďarském kulturním středisku představuje dílo romského malíře Istvána Szentandrásiho. Vernisáže se zúčastnila také maďarská komisařka pro romské záležitosti Ministerstva národního kulturního dědictví Katalin Kállai, která uvedla:

"Jsem velice ráda, že mám tu čest zahájit výstavu, protože jsme vám přivezli obrazy významného malíře, který je v Maďarsku považován za jednoho z největších žijících výtvarníků vůbec. Je žákem Tomáš Tyriho, jehož umění je známo po celé Evropě. Autorovy obrazy zachycují velice bohatý citový svět a také každodenní všední život romského společenství. Můžete zde vidět obrazy, které promlouvají o všedních dnech a pak cyklus osmnácti grafických listů, které představují romská řemesla. Romská řemesla už pomalu vymírají a proto jsme toho názoru stejně jako naše ministerstvo kultury, že by se tato řemesla, dokud ještě existují, měla zachytit uměleckou formou pro budoucí romské muzeum, které se připravuje."

Vláda chce jednat o zrušení vepřína v Letech u Písku s majitelem objektu. Velkovýkrmna stojí nevhodně v místech bývalého koncentračního tábora, na což upozorňuje Evropská unie, zástupci Romů a neziskových organizací. Slavnostně odstartovaná Dekáda romské inkluze chce ale přinést i jiné konkrétní změny v životě Romů u nás. Místopředsedu vlády Pavla Němce přizval k mikrofonu Jan Mišurec.

Jaké hlavní změny v rámci dekády v řešení romské problematiky v Česku očekáváte?

"Zapojení České republiky do Romské Dekády vychází samozřejmě ze schválených dokumentů, se kterými pracovala česká vláda již v minulosti. Nejde tedy o žádný koncepční zlom, ale jde o to, abychom mohli využívat zahraničních zkušeností. Měli jsme kvantifikovatelná zahraniční srovnání, tzn. i Česká republika měla určitou motivaci být lepší v řešení té romské problematiky, a také jde o možnost do budoucna využívat pro řešení romské problematiky finančních prostředků z Evropské Unie. To jsou tedy hlavní změny, které přináší to, že se Česká republika zapojila do Romské Dekády jako mezinárodního projektu."

"Dekáda vychází z rozpočtových prostředků, které jsou v tuto chvíli k dispozici a myslím si, že v případě, že prokážeme, já si myslím, že je to velmi reálné, potřebu dodatečných finančních prostředků, takže předseda vlády i ministr financí budou nakloněni takovouto otázku řešit."

Poslední otázka, nesouvisí s Dekádou ale s Lety u Písku. Kdy se vláda začne celou kauzou zabývat? Jaké řešení pro tuto kauzu vy sám máte?

"V tuto chvíli probíhají konzultace s předsedou vlády, kdy jsme hovořili o několika možnostech preferovanou variantou je samozřejmě, aby vepřín na daném místě nestál. Nicméně ve hře jsou i varianty další, a právě proto abychom byli v jednáních úspěšní, protože se předpokládá i jednání se soukromými vlastníky, tak si myslím, že není úplně ku prospěchu věci zveřejňovat další podrobnosti."

Dekáda romské inkluze v sobě zahrnuje například lepší řešení vzdělávání, práce, bydlení a zdravotní péče než tomu bylo doposud. Romové jsou téměř 15 milionovým národem, který se ve všech evropských zemích potýká s diskriminací. Kateřinu Jacques z kanceláře Úřadu vlády oslovil opět Jan Mišurec.

Co by se mělo změnit nebo co by se mělo řešit? V rámci Dekády je celá řada bodů. Přesto, které budou ty první viditelné změny podle vás?

"To je velice těžké, protože řešení problematiky integrace romských komunit do společnosti je natolik provázané, že vůbec není možné jednu věc vypíchnout. Je to taková kauza litá od vzdělání přes zaměstnanost až po bydlení a dokonce i to zdraví s tím zásadním způsobem souvisí. Pokud člověk nemá vzdělání, je na trhu práce samozřejmě znevýhodněn a pokud nemá práci, tak se dostává do problémů i v té bytové oblasti. Dalším takovým momentem, který je dost podstatný, je ještě stále dost přetrvávající negativní stanovisko české veřejnosti, které přispívá k tomu, že samosprávy mnohdy reagují na tento hlas a uspokojují spíše zájmy té majority než té minority. Takže i tohle je záležitost, kterou musíme brát v potaz, a se kterou se musíme naučit pracovat."

Vy jste zmínila zdravotní stav Romů. Proč vláda hodlá začlenit zdravotní asistenty až nyní? Proč to nebylo už dřív, případně kolik jich do budoucna tedy bude?

"Ten správný termín je "zdravotní pomocníci". Je to z toho důvodu, aby si někdo nepředstavoval, že jsou to skutečně lidé se zdravotnickým vzděláním. Jsou to lidé srovnatelní s pracovním zařazením terénní sociální pracovník. Tento pracovník by se měl věnovat tomu zdravotnímu stavu v romských komunitách spíše v té osvětové poloze. Měl by asistovat ženám v jejich otázkách spojených s těhotenstvím a mladým děvčatům v romských komunitách se sexualitou. Ale není to tak, že by Romové v České republice neměli přístup ke zdravotní péči nebo že by se potýkali s takovými zásadními problémy, jako je to třeba u jiných států Dekády, kdy řešíme otázku třeba dodeje pitné vody."

Amnesty international stále kritizuje Českou republiku za nedodržování lidských práv. Zohlední se to v rámci Dekády?

"Zohlední se to především v tom navrhovaném antidiskriminačním zákonu. Ten totiž vnímá tu širokou diskriminační nebo antidiskriminační problematiku, zavádí také ochrany před diskriminací a instituci, která bude schopná případným obětem diskriminace nabídnout pomoc. Ale předpokládám, že celá ta iniciativa Dekády romské inkluze přispěje k zlepšení životních podmínek Romů v naší společnosti a tím způsobem i k odbourání těch problémů, které jsou napadány."

Bylo tu řečeno, že by se Romové měli objevit v politických stranách jednotlivých, případně měli by zastupovat Romy jako takové ve vládních institucích?

"Já se zcela ztotožňuji s tím požadavkem, že práce s Romskými komunitami musí probíhat na principu partnerství. Tak to je velice důležité. Už v současné době ve státní správě Romové zastoupeni jsou. V té politické reprezentaci bohužel ne a byli bychom velice rádi, kdyby se tento trend podařilo změnit. Cestu já nevidím osobně v politických stranách, které vznikají na základě etnického principu, ale domnívám se, že by Romové měli zaujímat místa napříč politickým spektrem, tak jako to sami osobně cítí a podle toho, který program je jim bližší."

Muzeum romské kultury v Brně minulý pátek doslova praskalo ve švech. Obrovský zájem návštěvníků totiž vzbudila brněnská muzejní noc, ke které se romské muzeum přidalo spolu se sedmi dalšími muzei moravské metropole. Program začínal už odpoledne, kdy zahájili výstavu "Kaľi phuv - parno maro / Černá země - bílý chléb", která mapuje vliv romské kultury na kulturu většinovou. Poté probíhaly po celý večer zdarma prohlídky všech výstav v muzeu s výkladem průvodců v tradičních romských oděvech. Tím to ale zdaleka nekončilo. O všech zajímavých akcích se více dozvíte od ředitelky muzea doktorky Jany Horváthové, se kterou si povídala Jana Šustová.

Připojujete se poprvé k této akci nebo už to má tradici ve vašem muzeu?

"V té míře jako letos se opravdu připojujeme jako poprvé k muzejní noci. Musím říct, že ani v minulém roce ostatní muzea také neslavila muzejní noc tak, jak se chystají letos. Letos se všechna brněnská muzea spojila v této akci a my máme opravdu nachystaný bohatý program. A začínáme dříve než ostatní muzea. Začínáme totiž už o půl páté. To je totiž doba, kdy my mýváme vždycky zahájení výstav a dnes zahajujeme velice atraktivní výstavu, jejíž romský název je 'Kaľi phuv - parno maro' / 'Černá země - bílý chléb'. A je o tom, jak romská kultura ovlivnila kulturu majoritní. A nebude příliš o vysokém umění, čili o romských motivech ve výtvarném umění, což jsme měli výstavu v minulém roce, zapůjčenou z velké míry z Národní galerie. Ale bude spíše o těch věcech každodenního všedního života, o kterých si už ani neuvědomujeme, že by mohly mít nějakou spojitost s Romy nebo cikány. Takže, to všechny zvu, protože tato výstava sice dnes je zahájena, ale bude u nás k vidění až do konce září. A v průběhu dnešního večera a noci čekají návštěvníky další zajímavé věci. Především tradiční romská jídla, romská hudba - budou hrát bratři Lazokovi a také divadelní představení. Od osmi hodin máme tady v podání divadla v sedm a půl bude podána hra Drana a César o osudech olašské Romky."

"Je to vlastně divadlo jednoho herce, takže celou dobu, vlastně sedmdesát minut té hry bude na scéně jediná herečka. A i když ten název tomu nenapovídá, tak je vlastně o životě, ale takovém přemítání o životě jedné olašské Romky. A tu hru napsala současná kanadská autorka Isabelle Doré."

Když se vrátím ještě k jídlu, které tady bude možno ochutnat - co to konkrétně bude?

"Budou to především bramborové placky plněné povidlím, tzv. marikľa, dále to bude bramborový salát a opékané maso a polévka balkánských Romů, která je především vytvořená z řady luštěnin a spousty koření a je v ní taky smetana a k tomu všemu se bude podávat víno, čaj a káva."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Kaj mek te nabisterav - Bičavas giľi Brnate predalo Miroslav Richter ke leskero baro džives - adadžives leske saranda berš. Romale te aven savore bachtale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.