Prezident Václav Klaus se znovu dostal do sporu s bývalými disidenty. Na varšavském summitu Rady Evropy totiž mimo jiné varoval před nebezpečími, která přináší postdemokracie. Upozornil především na nátlak nejrůznějších nevládních organizací, které chtějí promlouvat do běžného života lidí, přestože nemají mandát vzešlý z voleb. Bývalí disidenti považují Klausova slova za diskreditaci úsilí nevládních organizací a za útok na základní demokratické principy zaručené ústavou. Pod otevřený dopis kritizující prezidenta Klause se podepsalo 12 osobností, například Rudolf Battěk, Václav Malý, Jan Ruml, Karol Sidon, Jiřina Šiklová či Petr Uhl.

"Kdyby nebylo občanských sdružení, občanské společnosti, různých spolků a občanských iniciativ, tak by se nám opravdu žilo velmi těžko a nekontrolovatelně,"

soudí Petr Uhl. Podle Václava Klause však bývalí disidenti nepochopili potřeby dnešní doby.

"Já myslím, že je to smutné, že tito lidé nepochopili z dnešní doby bohužel, bohužel vůbec nic."

Petr Uhl neví, zda budete na prezidentovu reakci nějak odpovídat.

"Já nemíním polemizovat s člověkem, který není odpovědný ani politicky, ani trestně, ani občansky, který zneužívá své ústavou zaručené neodpovědnosti a který žije ve starém systému nesvobody."

K tomuto tématu se vrátíme v rubrice Česko v komentáři.

Česko si i letos vysloužilo kritiku od Amnesty International za přístup k romské menšině. Za nedostatky v této oblasti jsme kritizováni téměř pravidelně. Podle mluvčí této organizace v Česku Evy Dobrovolné to ale není problém jen naší země.

"Problematika diskriminace Romů není v žádném případě problémem pouze postkomunistických zemí. Vyskytuje se prakticky v celé Evropě."

Česko však podnikne další kroky k začlenění romské menšiny do společnosti. Zapojilo se do mezinárodního projektu devíti států, který má přispět k integraci Romů v příštích deseti letech. Naše země má v této oblasti stále rezervy. Amnesty International se třeba nelíbí zařazování romských dětí do zvláštních škol. Podle náměstka ministra spravedlnosti a koordinátora projektu integrace Iva Hartmanna se s tím vláda snaží už několik let něco udělat.

"Určitě se na základě našich hodnocení ukazuje, že nejefektivnější cestou, jak eliminovat to, aby Romové navštěvovali zejména zvláštní školy, jsou přípravné třídy a přípravné ročníky. Tam romské děti získávají základní dovednosti a znalosti, které pak mohou uplatnit srovnatelně se svými spolužáky z majoritní společnosti."

Pohled Čechů na romskou komunitu ukázal nejnovější průzkum agentury STEM. Negativní vztah k Romům mají podle něj téměř dvě třetiny obyvatel. Každý desátý pociťuje k Romům dokonce odpor. Pozitivně pohlíží na své romské spoluobčany jen každý dvacátý člověk. Zhruba tři čtvrtiny lidí nesouhlasí s tím, že by se mělo více dbát na práva romské menšiny.

Na problematiku pohřešovaných dětí, kterých jsou v Česku každoročně tisíce, upozornil ve středu v Praze, Brně a Ostravě Pomněnkový den. V České republice byl u příležitosti Mezinárodního dne pohřešovaných dětí organizován letos poprvé. Jeho organizátorem byla telefonní linka Vzkaz domů, která je projektem občanského sdružení Linka bezpečí. Tato bezplatná linka dává šanci dětem, které z jakýchkoliv důvodů utekly z domova, zanechat vzkaz svým rodičům.

V rámci Pomněnkového dne, jehož součástí byly vedle osvěty i soutěže pro děti či různá hudební a divadelní vystoupení, si mohli zájemci koupit za 30 korun odznak s modrým kvítkem, a přispět tak na provoz linky Vzkaz domů. Počet dětí, které jsou pohřešované či na útěku, je alarmující, říká ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.

"V současné době je 350 dětí na útěku z ústavní výchovy, to znamená z diagnostického ústavu, z dětských domovů, z výchovných ústavů. 65 dětí je pohřešovaných mimo ústavní výchovu, to znamená děti, které jsou vychovávány v rodinném prostředí."

Co je však ještě horší, počet dětí, které utíkají z výchovných ústavů, u nás stále a velmi rychle narůstá. Potvrdila to Monika Šimůnková z Nadace Naše dítě, která zmapovala problematiku pohřešovaných dětí v Česku v rámci mezinárodního projektu AGIS, probíhajícího v deseti nových členských zemích Evropské unie.

"Bohužel ten trend je rostoucí. Za poslední dva roky došlo k 85procentnímu nárůstu útěků dětí z ústavních zařízení. Nutno podotknout, že mnoho těch útěků je opakovaných. V roce 2002 bylo celkem pohřešováno 3588 dětí z ústavních zařízení, v roce 2004 už to bylo 6654 dětí, což je nárůst opravdu veliký, o 85 procent."

Bohužel právě děti na útěku jsou vystaveny mnohým lákadlům, které pro ně mohou být velmi nebezpečné. I proto, jak říká Zuzana Baudyšová, byla v rámci Pomněnkového dne zahájena důležitá osvětová akce.

"V současné době jsme odstartovali projekt pro všechny základní školy v České republice - Bezpečný internet dětem. Jsou to jednoduchá pravidla používání internetu, aby dítě se nedostalo do sítě pedofilů či jinak nemocných lidí. Bohužel velice často se stane, že právě dítě, které je na útěku, je ochotno přistoupit na jakoukoliv nabídku k natáčení pornokazet či natočení pornosnímků."