Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo oda so o Roma kerena pro temutno romano džives, savo, ela pro aver kurko.

Nejdříve vás pozveme do pražského klubu Rock cafe na oslavy Mezinárodního dne Romů, který si připomínají Romové na celém světě 8. dubna.

Vakeraha tiž palo jekhetaniben IQ Roma servis. Dodžaněna tumen so keren predalo Roma.

Vydáme se také do brněnské organizace IQ Roma servis a popovídáme si se spisovatelkou Jarmilou Hanah Čermákovou.

Mek adaďives vakerala ministros o Zdeněk Škromach pale buťi predalo Roma, o Fedor Gál, savo sas andre India u džana amenca palo Roma Pardubicende.

V druhé polovině O Roma vakeren nám sociolog Fedor Gál prozradí své poznatky z Indie. Ministr práce a sociálních věcí Zdeňek Škromach řekne, jak se nás dotkne snížení sociálních dávek a vydáme se také do pardubického klubu Hurá kamarád na kurzy romských tanců. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Nabídli jsme vám píseň "Feel me" nové pražské skupiny - Black chocolate - černá čokoláda. Nazpívala ji Edita Šamková. Richard Samko si k mikrofonu pozval člena kapely Milana Šenkiho.

Zleva: Petr Zubaj, Milan Šenki, Ján Tulenko a Edita Šamková

Co vás tedy vedlo k tomu, založit kapelu, která se soustředí převážně na ten moderní styl?

"Naši členové naší kapely se sešli a přišli na to, že by se mohla založit další, obvolali svoje známé, protože jako muzikanti se známe všichni navzájem. Ten styl se nám líbil muziky a řekli jsme si, že do toho jdem. Tak to vzniklo první vlastně nějak demosnímek, který jsme natočili."

"Každý ze svého něco tam dává. Děláme písničky společně a je to takový spíš černošský styl soulový, který Editě sedí, protože to je výborná zpěvačka. Takže vlastně ty písničky skládáme přímo pro ni."

Vy jste to nastínil. Edita Šamková, vynikající zpěvačka, proč jste vlastně ji oslovili?

"Protože nám připadá, jako že v Praze, možná i v republice mezi romskou populací, je nejlepší zpěvačkou. Takže jsme vážně chtěli tu špičku a postavit špičkovou kapelu, aby mohla konkurovat komukoli."

"Asi co vím, se věnuje hudbě už odmala, přemýšlela i o konzervatoři, teď dělá i svoji školu a ta Edita, je prostě výborná zpěvačka."

"Už odmlada jo, když jsem hrál na bicí, hrál jsem tradičně romské písně i rockovou hudbu, jazzovou hudbu..."

"Podílíme se na tom všichni. Vlastně dva členové kapely, klávesista a kytarista - studenti "Ježkovy konzervatoře", ti dělají muziku. Arrange, o arrange se staráme společně a texty píšu já romské i anglické píšou také kluci a Edita si to dělá sama, protože mluví výborně anglicky."

V té první písni, kterou jsme slyšeli, tam dochází k zmixování romštiny a angličtiny. Koho to napadlo a proč?

"Napadlo nás to ve studiu a chtěli jsme přijít s něčím novým. Takže tam máme i prvky, že se tam i rapuje a zpívá se do toho romsky i anglicky a výsledek ten jste vlastně slyšeli sami."

Tolik o nově vzniklé formaci Černá čokoláda. Slyšet ji můžete 9. března v pražském klubu - Rock café u příležitosti Mezinárodního dne Romů. Koncert připravuje kapela Bengas, za kterou nám Milan Demeter řekl:

"Připojujeme se ke Dni Romů, protože všichni Romové na celém světě máme svátek. Ten koncert děláme ve spolupráci se sdružením Athonganoi a pozvali jsme tam docela dobré kapely: Černá čokoláda, Bengas a kapela Vladimíra Demetera alias Žabák."

Zmínil jste Vladimíra Demetera, pokud vím, tak už s vámi v kapele Bengas nehraje. Říká se, že jste se rozpadli. Je to pravda?

"Nerozpadli jsme se, Vladimír chtěl hrát jiný styl hudby, který ho baví a vstoupil do kapely k Vojtovi Lavičkovi."

Co tedy hrajete Vy, kapela Bengas? Říká se, že Žabák byl takovým stěžejním bodem kapely. Jak to funguje dál?

"V kapele Bengas je víc muzikantů, kteří mají rádi jiné žánry a chceme dělat naše věci."

Vystupujete ještě? Lidé totiž píší, že nejste vidět. Jak to s Vámi je?

"Ale jo, vystupujeme. Byli jsme v Národním divadle, teď nás mohou vidět na Febiofestu, připravuje se hlavně nové cédéčko a videoklip."

Na oslavy Mezinárodního dne Romů se připravují také v romském internetovém Rádiu Rota, které provozuje sdružení Dženo. Při Dni otevřených dveří můžete nahlédnout pod pokličku tohoto vysílání. Rádio Rota sídlí na adrese : V Tůních 11, Praha 2 a přijít můžete 8. dubna od 10 do 17 hodin, jak Janu Mišurcovi řekla šéfredaktorka Iveta Demeterová.

Na oslavy Mezinárodního dne Romů se připravují také v romském internetovém Rádiu rota, které provozuje sdružení Dženo. Při Dni otevřených dveří můžete nahlédnout pod pokličku tohoto vysílání. Rádio Rota sídlí na adrese: V Tůních 11, Praha 2 a přijít můžete 8. dubna od hodinu 10 do 17 hodin, jak Janu Mišurcovi řekla šéfredaktorka Iveta Demeterová.

"V rámci 8. dubna Mezinárodního dne Romů, romské internetové rádio se rozhodlo, že uspořádá den otevřených dveří. Takže tímto naše posluchače zvu, aby se k nám přišli podívat a my je velice rádi uvítáme."

"Je to vlastně takový nový svátek, protože dříve se neslavil. Romové o něm nevěděli, ale vlastně porevoluční doba přišla s něčím novým a vlastně i ten Den Romů oslovil samotné Romy a každoročně se pořádají oslavy k tomuto dni."

V Brně vznikne ojedinělé centrum, které má zvýšit vzdělanost a především zaměstnanost Romů. Tento projekt byl podpořen Evropskou unií z programu Equal a částečně Českem. Na zřízení centra je určená částka 26 milionů korun. Začít fungovat má v červnu tohoto roku. Bude se zaměřovat na především na mladší romskou populaci ze sociálně slabých rodin. Dotace na projekt získala nezisková organizace IQ Roma servis z Brna, která v současnosti pracuje terénní komunitní centrum. Na projektu spolupracuje mimo jiné i Město Brno, úřad práce a Jihomoravský kraj. Rozhovor s ředitelkou IQ Roma Kateřinou Klamkovou natočila Gabriela Grmolcová.

V Brně vznikne ojedinělé centrum, které má zvýšit vzdělanost a především zaměstnanost Romů. Tento projekt byl podpořen Evropskou unií z programu Equal a částečně Českem. Na zřízení centra je určená částka 26 milionů korun. Začít fungovat má v červnu tohoto roku. Bude se zaměřovat na především na mladší romskou populaci ze sociálně slabých rodin. Dotace na projekt získala nezisková organizace IQ Roma servis z Brna, která v současnosti pracuje jako terénní komunitní centrum. Na projektu spolupracuje mimo jiné i Město Brno, úřad práce a Jihomoravský kraj. Rozhovor s ředitelkou IQ Roma Kateřinou Klamkovou natočila Gabriela Grmolcová.

Aktivity Centra budou rozděleny do několika oblastí. Vše se ale bude týkat vzdělávání a stimulace k práci. Začněme třeba modelovým centrem, které má zahrnovat kurzy kolektivního i individuálního doučování, které jsou určeny pro děti základních škol. IQ Roma servis navázalo pro tyto kurzy kontakt s brněnskými školami a domy volného času. Kateřina Klamková vysvětluje další z plánovaných center.

"To se skládá právě z konkrétních kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů, které nebudou takové obecné nebo přenositelné, ale budou specializované. Např. mluvíme o různých strojírenských oborech a potom tam bude i taková sekce zaměstnanecká nebo zaměstnanecká agentura, takový model know how třeba i přenesení našeho poradenského střediska úřadu práce do takové komoditní detašované podoby nízkoprahové, kterou bychom právě realizovali my, jako IQ Roma servis."

Kromě poradenství bude centrum zároveň aktivně vyhledávat a oslovovat zaměstnavatele, uvádí ředitelka IQ Roma servis Kateřina Klamková. Centrum má mít i podpůrné aktivity, mimo jiné jsou to:

"Podpůrný servis podchycuje rodinu toho klienta, který je zapojený v tom centru, terénní sociální prací nebo jakoukoli jinou podporou i vůbec komunikací a motivací té rodiny k tomu, aby se zapojila do podpory toho klienta."

Rozumím tomu všemu dobře, že to bude všechno v jednom centru nebo bude několik center po Brně? Jak to prakticky bude?

"Jedno základní centrum, které by spravovalo IQ Roma servis, potom budou hned detašované aktivity. Které se budou přímo realizovat v partnerských institucích, tzn. jestliže je zapojené učiliště Lomená, tak tím, že mají nějaké stroje a zařízení - třeba určité rekvalifikace se budou konat tam."

Dobře. Druhá věc, jak přesvědčíte ty lidi, že mají k vám přijít?

"To je základní otázka, kterou jsme si kladli při přípravě projektu, protože bychom do toho projektu asi nešli. My pracujeme s klienty, takže nevycházíme úplně z vody. Už máme tým sociálních pracovníků. V současné době vzhledem k jiným projektům jako Centrum komunitní a sociální práce evidujeme 450 klientských rodin, což je dobrý základ právě i pro dotazníky, které jsme dělali anebo i pro oslovení a kontaktování. My máme dobrou síť. Tam jsou i různé formy negativní motivace, jako třeba spolupráce se sociálním odborem, kdy klienti si budou přímo muset chodit vyhledávat zaměstnavatele z naší databáze a nejenom chodit a vyhledávat razítko třebas z vedlejších obchodů. Rozumíme, tam jsou třeba medializační nebo propagační nástroje v tom projektu a myslím si, že i ty můžou oslovit ty uchazeče."

Jarmila Hanah Čermáková je autorkou knihy pro děti Pindralko. Je to příběh malého romského chlapce, se kterým se můžete potkat i mezi dětmi v mateřských školkách. Více Marii Vrábelové řekla sama autorka.

"Pindralko je hrdina mojí knížky na základě jeho příběhů už vznikla z mých rukou i loutka Pindralka a to je loutka téměř v životní velikosti, se kterou chodím jak po mateřských školách mezi děti, tak i na první stupeň základní školy a má úspěch."

"Pindralko je takový standardní zdravý romský chlapec, který v té velikosti vypadá tak na čtyři, maximálně na šest roků. Dovede dobře zpívat, učí se tančit spolu s dětmi a předává jim takovou tu léčivou energii romské hudby a slova."

"Děti ho přijímají s překvapením, protože mezi ně přináší prvky romského jazyka a také pro ně přináší nový přístup k pohádce a k tomu, že zázrak se v životě může skutečně reálně stát."

"Nejsem sama. Díky multikulturnímu centru knihovnickému se ke mně přidružil virtuos na kytaru pan Jan Slepčík, takže cestujeme ve dvou a o to je to pro děti zajímavější, o ty staré romské písně."

"Já doufám, že nejen toto centrum, ale i další kulturní organizace si nás všimnou v rámci dekády, kterou jsme tedy v celoevropském rámci se odvážili vyhlásit, že Romům během deseti let pomůžeme k důstojnému spoluobčanství. Ale abych vám pravdu řekla, stává se mi v praxi, že je to jenom heslo, které se v realitě nenaplňuje a těch pomocných rukou zas není tak moc. Potom jsem tento námět nabídla v Trmalově vile, což je nový prostor pro literární večery, kde vystupuje ve svém volném čase Eva Bodnárová a dává příležitost nadaným umělcům. A Pindralko bude mít své první vystoupení i tady na Praze 10 21. dubna v sedm hodin večer, čímž všecky děti a jejich rodiče taky třeba zveme k spoluúčasti."

"Tak pravda je, že já třeba nemám svoje webové stránky, nejsem na internetu, ale tuto službu mi poskytuje jako zázemí humanistické hnutí. To je něco trošku podobného, tam se zabýváme adopcí afrických dětí, a tato organizace na mě kontakt spolehlivě má, takže kdokoli by potřeboval, ať dá avízo a já ráda přijdu."

Stavební úřad v Rokytnici v Orlických horách přerušil kolaudační řízení budovy soukromé ubytovny. Do ní plánovala radnice z Kostelce nad Orlicí na začátku dubna přestěhovat zhruba šest desítek Romů z bytů v bývalých kasárnách, aby město mohlo tento objekt opravit. Rokytnická radnice však se záměrem Kostelce nesouhlasí a doufá, že se toto město zdrží do vydání řádného kolaudačního rozhodnutí kroků k nelegálnímu ubytování svých občanů v Rokytnici.

Záměr vsetínských radních přestěhovat asi šedesát romských rodin do nově postaveného minisídliště v lokalitě Poschla narazil na odpor místních občanů. Petici, v níž vyjadřují obavy o svou bezpečnost, podepsalo jedenašedesát obyvatel místní části Tataláky. Vsetínští radní chtějí vybudovat za 70 miliónů korun několik desítek bytů, do kterých by přestěhovali romské rodiny ze zchátralého pavlačového domu v sousedství nemocnice v centru města. Kvůli havarijnímu stavu domu je nutné situaci řešit urychleně.

V květnu bude Praha už posedmé dějištěm světového romského festivalu Khamoro. Do Čech přijedou romští hudebníci z desítek zemí světa, aby představili svoje hudební umění. Festival odstartuje 23. května gypsy jazz v klubu Reduta, v Akropolis a v Roxy zase dostanou prostor tradičnější proudy romské hudby. Podobně jako loni ukončí festival Khamoro 2005 galakoncert v pražské Lucerně.

Svitavská kapela Točkolotoč dokončila nové album So has oda has - Co bylo, to bylo a zahajuje sérii koncertů, na kterých nové písničky představí. Nejprve vystoupí druhou dubnovou sobotu na krajském kole Porty ve svitavském Bílém domě. Točkolotoč byla zpočátku výlučně rodinná romská kapela, kterou ve Svitavách v roce 1984 založili bratři Peštové, jejich bratranci a strýc. Dosud patří k nejoriginálnějším romským souborům, jaké v Česku existují.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach usiluje o změnu sociálního systému u nás. Jak se dotkne snížení sociálních dávek občanů? Nejen o tom s ministrem Zdeňkem Škromachem hovořil Jan Mišurec.

Zdeněk Škromach a Stanislav Gross (Foto: ČTK)

Evropská na nás tlačí, abychom se zabývali především životními podmínkami Romů, zaměstnavatelností těchto lidí. Máte nějaké vy sám specifické plány pro tuto skupinu?

"Programy, které připravujeme i změny legislativy, ať už je to zákon o sociálních službách, o hmotné nouzi o životním minimu, by vlastně měly vést k tomu, aby byly jednak atraktivnější být zaměstnán než žít na sociální podpoře. Z druhé strany by to mělo výrazněji podpořit ty, kteří se aktivně ucházejí o zaměstnání a jsem rád, že teď v poslední době se podařilo i několik soudních rozhodnutí, které vlastně postihly diskriminaci Romů při získávání zaměstnání, protože to potom mnohdy demotivuje vlastně Romy k tomu, aby si vlastně hledali zaměstnání. Protože apriori očekávají, že vlastně nebudou přijati jenom proto, že vlastně jsou Romové."

Romský parlament se vyjádřil v tom smyslu, že by uvítal, aby firmy, které zaměstnají Romy, aby byly zvýhodněny tyto firmy na daních.

"Já myslím, že to je nesystémové a nemůže být někdo zvýhodňován jenom zato, že zaměstná někoho z jiného etnika. Protože samozřejmě to by se mohlo objevit i v jiných souvislostech, ale pokud jde o řešení sociální situace, tak tady už existují programy, jak v rámci aktivní politiky zaměstnanosti tak i dalších programů, které spravují úřady práce, a kde firma, která zaměstná třeba dlouhodobě nezaměstnaného nebo vytvoří nové pracovní místo. Tak tam jsou možnosti a určitě i v těchto případech je možné vlastně a v těch nových by měla možnost vlastně zvýhodnit pro tu firmu zvýhodnit zaměstnání třeba Roma."

V současné době privatizace bytů hodně Romů třeba nemá peníze a je to pro ni neřešitelná situace. Dostanou se možná do lokalit určených pro sociálně znevýhodněné lidi. Myslíte si, že existuje řešení, aby se předcházelo těmto situacím?

"Já myslím, že určitě. Tady je potřeba, aby tady existovaly jakési samosprávné orgány mezi Romy, které v podstatě na tomto budou participovat, protože bez vzájemné spolupráce a vzájemného pochopení to bude velmi těžko realizovatelné. A tam si myslím, že historicky se stala chyba v tom, že právě vznikaly jakési ghetta, kde vlastně bylo na jednom místě soustředěno desítky romských rodin. Naopak je potřeba, aby proces integrace do společnosti byl posílen a aby vlastně tady působilo i to celkové vnímání občanů. Myslím ale, že tady by mohla sehrát významnou roli i média, protože by asi obzvláště veřejnoprávní média, protože by měla více dávat informacích o těch úspěšných Romech, protože to jsou příklady, jak pro tu většinovou společnost, tak i pro Romy a zároveň samozřejmě to vytváří i určitě příznivější prostředí než když se začne hovořit třeba o sociálních dávkách. To se najednou objeví šestičlenná rodina a na obrazovce dvacet tisíc, což si myslím, že nepůsobí dobře. Protože samozřejmě to se dá považovat za určitý způsob diskriminace."

Na jednu stranu samozřejmě nepůsobí dobře dvacet tisíc na obrazovce, přesto existuje riziko, že velké množství občanů spadne do chudoby. V rámci snížení dávek. Jak by se třeba tato situace řešila dál?

"Tím cílem není snížení dávek, ale tím cílem je zespravedlnění toho systému. Čili zvýšení aktivit. Čili jestli to bude Rom nebo kdokoli jiný a bude aktivní, bude si hledat práci, bude se starat o rodinu, tak na tom nebude hůře, než je dnes. Naším cílem je, aby zdrojem obživy byla práce nikoli sociální dávky a to si myslím, že je i, pokud jsem rozuměl, i cílem romských aktivit."

Po Indii, kde mají Romové historické kořeny putoval více než měsíc sociolog Fedor Gál. Marie Vrábelová se zajímala o jeho postřehy z cesty a také o to zda se s Romy setkal.

"Já měl místy pocit, že tam jsou všichni Romové. Jsou nádherně snědí, mají černé lesklé vlasy, mohou být hrdí na svou pravlast, jejich kultura je starobylá a byla vyspělá v časech, kdy my jsme ještě skutečně skákali po stromech."

"Co mě zaujalo je to, že tam lidé žijí zdánlivě v neuvěřitelném chaosu a bordelu a trvalo mi několik týdnů, než jsem pochopil, že v tom je skrytý řád. A přes ten chaos jsem neviděl na tvářích lidí hněv, zlobu, brali svůj úděl a svůj život s takovou zvláštní pokorou a s takovým pokojem."

"V Indii žije jedna miliarda padesát milionů lidí a řekl bych, že čtyřicet procent z toho jsou lidé nesmírně chudí. To je něco, o čem my nemáme představu. Žít z ničeho, bez elektřiny, bez vody, bez lékařské pomoci. Opravdu odkázáni sami na sebe a na dobročinnost lidí."

"V Indii je hlavní náboženství hinduismus, je nesmírně tolerantní, spousta lidí má osobního boha, spousta lidí se rozhoduje o tom, jakou cestou budou kráčet ve své víře. Hinduismus dává lidem zvláštní naději pro tento život. Budeš-li hodný, budeš-li čestný, budeš-li spravedlivý a slušný, tak v příštím životě se ti to vrátí a budeš se mít líp. A tak i tomu nejchudšímu chudákovi svítá naděje, prožije-li tento život správně, tak v příštím životě se dostane někam jinam."

"Je možné, když se narodí jako chudý, aby si polepšil, aby se dostal o třídy výš?"

"V Indii platí tisíciletí kastovní systém a ten je nemilosrdný. Narodíš-li se v nižší nebo nejnižší kastě, tak tvůj život je fatálně předurčený, šance dostat se výš je téměř nulová."

"Tak já jsem prošel Radžastánem, Budžarádem a to je Indie v prvém slova smyslu. Po ulicích se potulují krávy, koně, osli, tiráky, auta... Je to hrozný zmatek, ale ten zmatek má v sobě takový zvláštní celistvý charakter. Jde-li kráva v pohodě přes dálnici, všichni klidně zastaví, počkají, až přejde. Panuje nesmírná úcta ke všemu, co je živé. Dokonce i ke krysám, které pobíhají po hinduistických klášterech. Já jsem měl pocit, že je ti mniši krmí, poněvadž byly vypasené."

"Myslím, že ten život ze dne na den, taková ta skupinová tolerance, takový ten život v partách, posedávání a klábosení, prodávání, handrkování na ulicích, to je něco, co je vlastní našim Romům. Žádná přísná nalajnovanost života, to tam je opravdu vidět. No a pak jsou těžce pracující."

Ví se, že Romové mají v krvi rytmus a proto jsou tak skvělí hudebníci a tanečníci. Pokud byste se chtěli naučit tančit tak živelně jako Romové, potom v pardubickém klubu Hurá kamarád máte skvělou příležitost. Na kurzy romských tanců se tam šel s mikrofonem podívat Martin Benda.

"Já mám teď vedle sebe Lucii Horvátovou, učitelku romských tanců. Co tu učíte za tancea jak se tančí? Můžete o nich něco prozradit?"

"Vyučují se tedy tradiční tance, ono je to těžko popsatelné. Jsou to tzv. čapáša???, kdy se hodně poplácáváte po těle, hlavně tedy muži. Ženy tančí takové podřepy, výskoky, třepání těla, ono je to těžké popsat, spíš bych doporučila se přijít na ty tance podívat."

"Pokud by chtěl někdo přijít, co je dobré obléknout si na sebe, v čem se tančí?"

"Takže bych doporučila dlouhou sukeň, která vám bude hodně volná, aby mohla vlát."

"Kurzy jsou pravidelně každý čtvrtek od 18 hodin do 19 hodin a kurzy momentálně navštěvují ženy ve věku 15 až 35 let. Ve většině jsou to ženy neromského původu a občas nás navštíví i Romové."

"Říká se, že zájem Romů o jejich vlastní kulturu klesá, že se třeba mladí Romové stydí mluvit romsky. Jaký je na to váš názor a snažíte se třeba tímto kurzem nějak tuto kulturu podpořit?"

"Záměrem tohoto kurzu je hlavně seznámit veřejnost s romskou kulturou a pro Romy by to mělo mít význam v tom, že chci ukázat, že se nemusí bát a stydět za to, že jsou Romové a že ta kultura je hezká a může nabídnout i ostatním něco, což si myslím, že to ukazuje to, že návštěvnost ze strany Neromů je docela hojná."

"Vy jste říkala, že budete cvičit sváděcí tance, byly opravdu používány ke svádění?"

"My si myslíme, že měly posloužit nějakému vnitřnímu sdělení, že ta žena touží se zamilovat do nějakého muže, protože Romové komunikují i neverbální komunikací. Je to projevení lásky k tomu muži. Hodně tam pracují oči a tělo a to třepání tím tělem."

"A já mám teď vedle sebe dvě z účastnic kurzu romských tanců. Chodíte sem pravidelně?"

"Většinou když mi vyjde čas, tady je výhoda toho, že člověk nemusí chodit pravidelně a když se tady vyskytne jednou za čas, tak stejně pořád dál neztrácí notu."

"Uvolníme se u toho, kroutíme zadkem, prsama, celým tělem, uvolníme se, vyřádíme se a dostanete pocit, že jste fakt ženská."

A my tu pro vás máme ještě pozvánky na 8. duben Mezinárodní den Romů. Chomutovské Občanské sdružení Mania začne oslavy vysazením pamětního stromu v Zoo parku v Chomutově, je připravená i přednáška a výstava o romské historii, vystoupení romských dětí a ples. V Praze na Karlově univerzitě si pro vás studenti Romistiky ve spolupráci s o.s. Athinganoi připravili třídenní program např. seminář Romové včera a dnes. Program začíná pravidelně od 10.00 hodin a vyvrcholí sobotním koncertem romských kapel v pražském klubu Rock cafe.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.