České děti mají podle brněnské historičky malé povědomí o utrpení Romů, kteří byli podobně jako Židé za druhé světové války pronásledováni. "Většina českých dětí si holokaust spojuje s židovskou otázkou, málo z nich ví, že v koncentračních táborech zahynula i většina českých a moravských Romů," řekla dnes ČTK Hana Gerlichová z Muzea romské kultury.

Muzeum se proto v den 62. výročí od prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi rozhodlo pro děti uspořádat besedu s pamětníky, doplnila Gerlichová. Informace o válečné likvidaci Romů totiž podle ní nenajdou žáci ani v učebnicích. "Zhruba stovce dětí jsme proto zprostředkovali povídání s pamětníky událostí," uvedla Gerlichová.

O vzpomínky z války se s dětmi podělila Emilie Machálková z ze známého moravského rodu Holomků. Její rodinu před odvlečením do koncentračního tábora zachránil tehdejší starosta Nesovic na Vyškovsku, kterému se podařilo získat pro rodinu výjimku. Po celou dobu války však neměli nárok na potravinové lístky, takže přežívali jen díky pomoci sousedů, popsala Gerlichová. O skrývání v horách vyprávěl žákům slovenský Rom Julius Absolon.

Účastníci odpoledního programu, který byl určen širší veřejnosti, zapálili symbolické svíčky a položili květiny k pamětní desce umístěné přímo v muzeu. Deska byla původně umístěna na budově shromaždiště Romů před transportem u bývalých stájí jízdního oddílu protektorátní policie v Masné ulici. Protože již budova nestojí, je deska uložena v romském muzeu.

Z Brna bylo v roce 1943 deportováno 1038 Romů, takřka polovinu z nich tvořily děti mladší 14 let. Transporty českých a moravských Romů z protektorátu začaly na základě výnosu říšského šéfa SS Heinricha Himmlera. Přesná čísla o těch, kterým se podařilo vrátit, neexistují.