Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Kamen tumenge te cinen dareso so kerde o Roma? Te ha ta amenca, šaj džan andre romani skľepica, savi arakhena Prahate.

Nejdříve se společně vydáme do pražské Nerudovy ulice do romského obchůdku Romen.

Džana amenca pro romano otpustos andro Budějovice, vakeraha palo školi u pal romane asistenti save ena ko doktora. Tiž tumen vičinaha pro akcii.

Vydáme se na romskou pouť do Českých Budějovic a mezi romské děti do ostravského komunitního centra. nebude chybět právní poradna a informace o projektu zaměřeném na asistenty ve zdravotnictví. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Prestižní akcí minulého víkendu byl pražský veletrh Holiday World. Poprvé byl pro návštěvníky k vidění také stánek reprezentující romskou kulturu. Zájemci se mohli seznámit se Světovým festivalem Khamoro a Obchůdkem Romen. Jan Mišurec oslovil Pavlínu Radlovou ze zmíněného Obchůdku.

Obchůdek Romen sídlí v Nerudově ulici číslo 32 v Praze 1 pod Hradem a nabízíme širokou paletu výrobků, samozřejmě od romských výrobců, je to především hudba, cédéčka, kazety, jsou tam knižky, nejenom romistická literatura, ale i beletrie, kterou napsali Romové. Máme tam samozřejmě také různé řezby, výšivky, obrazy, například od pana Dzurka, máme i bižuterii, kroje, je toho opravdu hrozně moc, co tam máme.

"To je různé, to také záleží na sezoně, ale myslím, že tak zhruba nejvíce zřejmě bude převládat hudba a knížky."

"Jak se vlastně dostáváte na výrobce nebo na zboží, které potom nabízíte?"

"Velmi těžce, sami je hledáme. Zaplať Pán Bůh už se nám někteří sami hlásí, což tedy ocěňujeme, ale je jich stále málo, potřebujeme jich mnohem víc."

"Jste vlastně jediný obchod s tímto zbožím v České republice, není to škoda svým způsobem?"

"Samozřejmě, že je to škoda, jenže bohužel byly takové náznaky i toho, že by se mohl nějaký obchůdek objevit i v Brně, ale zatím se to neuskutečnilo, poněvadž je to velmi drahé."

"Baví mě to moc, baví mě to hlavně ve chvílích, kdy přichází do obchůdku Romové a vidí, že ta jejich práce k něčemu je, že si to lidé kupují, že o to je zájem."

"Jak jste se vůbec dostala k této práci, prodávala jste vždycky, nebo to byla náhoda?"

"Úplná náhoda, nikdy jsem neprodávala, já jsem učila na zvláštní škole a k téhle práci jsem se dostala, když jsem se přestěhovala do Prahy a začala jsem se poohlížet po nějaké práci a tohle mi bylo nabídnuto Hankou Frištenskou. Obchůdek není samostatný obchůdek, patří pod centrum R-Mosty. Dříve na Praze 5, teď se přestěhovalo na Prahu 3."

"Jaké jsou vaše vize nebo přání, ať už třeba v rámci obchůdku nebo vůbec do budoucna?"

"Naše vize je hlavně existovat, existovat dál a pokud možno se samofinancovat."

Romská pouť - takový podtitul má letos integrační jarní tábor, který v Zátoni na Českokrumlovsku pořádá občanské sdružení Švagr. Účastníky tábora, který se tu koná už poněkolikáté, jsou děti z dětských domovů i z fungujících rodin. Smyslem téhle dnes už tradiční akce je připravit dětem příjemně prožitý týden a navíc jim hravou formou přiblížit romskou kulturu, ale třeba i romskou kuchyni nebo jazyk. Nejen za Romy se do společného příležitostného ležení vypravila Martina Toušková.

Písnička dozněla a já si teď zvu k mikrofonu Janu Veselou, která všem těm, co se letos sjeli v Zátoni, šéfuje, tedy alespoň tenhle týden.

"Dorazily čtyři maringotky, v jedné bydlí krotitelé, ve druhé ti, co umí výborně hrát, to jsou hráči, hazardéři, ti hazardují se svým životem, polykají oheň a meče a potom jsou to muzikanti, kteří jsou výborní ve zpěvu, znají spoustu písniček."

"Tady v Zátoni žijí všechny děti v maringotkách. Co všechno se v Zátoni dá dělat, když se sem sjedou Romové v maringotkách?"

"Když se sjedou a jsou pospolu, tak zpívají nebo malují, vypráví se také romské pohádky a samozřejmě také připravujeme jídlo, klasický romský pokrm, třeba halušky s brynzou."

"I všechny ty šperky, které máte na sobě, tak jste si vyráběly tady, holky?"

"Jak je to s vaší romštinou? Když začínáte zpívat, tak počítáte..."

"No tak vidíte, pak že nemáte žádnou slovní zásobu. Ještě mi prozraďte, co vás tady baví nejvíc?"

"Nejspíš to bobování a pytlování." "Hrát karty." "Všechno mě tu baví."

Vláda ve středu podpořila vznik tvz. zdravotně sociálního asistenta. Takový člověk má pomát a především radit Romům, jak zlepšit jejich zdravotní situaci. Podle informaci ČTK je zdravotní stav Romů horší než u většiny populace. V České republice žije pod hranicí chudoby až čtvrtina romské populace. Více už Richardu Samkovi řekla tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Věra Čarná.

Pracovat s Romy a dohlížet na zdravotní stav dětí se snaží i v Ostravě. V loni v červnu tam zřídili pilotní program. Jednou z prvních asistentek se stala Květa Horváthová.

"Zajištění zdravotně-sociálních pomocníků se doporučuje zejména krajům, kde je určitá větší romská komunita. Nejde o žádnou povinnost krajů, ministerstvo zdravotnictví v žádném případě nediktuje zřízení tady tohoto institutu, je to pouze doporučení, které ten kraj může a také nemusí využít podle vlastních potřeb."

"Koho ty kraje mohou oslovovat? Konkrétní lidi nebo i občanská sdružení?"

"Tak kraje již nyní zaměstnávají romské terénní pracovníky, kteří spolu s občanskými sdruženími budou takovými hlavními iniciátory při výběru toho zdravotně-sociálního pomocníka. Tady ta sdružení nebo ten zdravotně-sociální pomocník pak se může obracet na ministerstvo zdravotnictví, bude-li potřebovat informace, řekněme o zdravotní péči, o preventivních prohlídkách, veškeré informace, které souvisejí s péčí."

"Hlavním úkolem zdravotně-sociálního pomocníka je tedy pomáhat, radit, předávat všeobecně známé informace z oblasti péče o zdraví těm občanům, kteří tyto informace postrádají. Těžištěm jeho činnosti by měla být i motivace, například k využití práva na preventivní prohlídky, motivaci k péči o správný životní styl a životosprávu žen v období těhotenství. Další těžiště by mohlo spočívat v motivaci k respektování očkovacích schémat v dětském věku a velmi důležité poslání nebo úloha toho zdravotně-sociálního pomocníka spočívá v tom, že by měl být takovým prostředníkem při zprostředkovávání té zdravotní péče ve vztahu ke zdravotnickým zařízením."

"Já dělám ve své práci to, že zajišťuji děckám preventivní prohlídky, preventivní očkování, co se týká kontrol, když jsou náhlé odběry, moč nebo krev, takže já do té rodiny jdu, vlastně jim to oznámím, aby na ty odběry přišli, že je to nutné, že mají špatné výsledky, takže mají jít znovu na odběr. Je to vlastně pilotní projekt a je tam vlastně i lepší taková komunikace mezi zdravotním personálem. Já tam mám takové své místečko, kde vlastně, když oni čekají, tak já si s nimi povídám, i s dětmi, mám tam pro ně pastelky, výkresy, omalovánky, mám pro ně i dětskou výživu, pro ty maminky plínky, na což přispívá magistrát města Ostravy, takže já si myslím, že je to pro ně důležitté, protože škola už takovéty preventivní prohlídky nedělá.

A jak zřízení zdravotního asistenta vnímá teréní pracovní Jan Surnmaj z Neratovic, tak na to se zeptal Richard Samko.

"Vláda schválila zařízení funkce zdravotního asistenta. Co si o tom myslíte?"

"Špatná věc to neni, je potřeba, aby ten člověk byl takový, aby ty lidi přesvědčil, že je to dobrá věc, důležitá věc, aby k tomu doktorovi zašli, nějakou tu prevenci a hlavně pro malé děti."

"Naši lidi jsou takoví, že by se spíš sami léčili, což je pravda, že je špatné. Jsou také lidé, kteří chodí k doktorovi, léčí se s cukrovkou, vysoký tlak a hlavně, což je teď rozšířeno, rakovina tlustého střeva. Znám tady plno lidí, kteří to zanedbali a bude jim pomalu 50 a jdou. Anení nikdo, kdo by je varoval, že jim toto hrozí."

"Znamená toto tedy, že pokud by takový člověk chodil mezi ty Romy do těch určitých lokalit, že to má své opodstatnění?"

"Určitě bude mít, já si myslím, že v každém případě je to potřeba a kdyby takových lidí byli více, já si myslím, že by udělali hrozně moc práce."

"No já si myslím, že by tam měl být takový člověk, aby ti lidé měli před ním i respekt, protože když tam přijde někdo, kdo prostě žádnou váhu nemá, no tak se s ním ani nikdo bavit nebude."

Zástupci sdružení Parlament Romů České republiky a Grémia romských regionálních představitelů varovali vládu před případnou úpravou sociálních dávek. Změny v životním minimu, s nimiž kabinet souhlasil, podle nich uvrhnou Romy v Česku do bídy a zaostalosti. Sdružení také vyzvala veřejnost, romské i neromské organizace či vládní radu, aby vývoj situace sledovaly.

Romská střední škola sociální, jediná svého druhu ve střední Evropě, bude od příštího týdne sídlit v Čáslavi. Přestěhuje se tam po sedmi letech z nedalekého Kolína. Zázemí jí poskytne čáslavská zvláštní škola. Tamní radnice o tom ale oficiálně nic neví. Čáslavský starosta Vladimír Hamral řekl Mladé frontě Dnes, že napíše na krajský úřad, aby vysvětlili, proč se škola stěhuje k nim. Neví ani, kde budou studenti bydlet.

Dvaadvacetiletá Helena Ferenčíková z ostravských Vítkovic se zřejmě stane první romskou ženou v Česku, která absolvuje soudní proces s nemocnicí ohledně sterilizace. Součástí žaloby bude i požadavek na odškodnění. Žalovanou nemocnicí je soukromá Vítkovická nemocnice Blahoslavené Marie Antoníny v Ostravě. Tam Ferenčíkovou před třemi lety sterilizovali, ale nemocnice popírá, že by zásah udělali bez jejího vědomí a žena prý souhlas stvrdila svým podpisem.

Životní příběhy dvou romských žen popisuje nová kniha, kterou vydalo Muzeum romské kultury v Brně. Vzpomínky sepsaly samotné hrdinky knihy, která má dvě části. První, Cesta životem v cikánském voze, napsala Karolína Kozáková a má původ mezi českými Romy. Autorkou druhé části, nazvané Sága rodu Holomků, je Elina Machálková, která pochází ze skupiny moravských Romů.

Jsme rádi, že je tu máme. Děti by neměly kam chodit, říkají rodiče dětí v Ostravě-Přívozu. Zařízení a komunitní centra pro děti vítají. Jejich pracovníci naopak říkají, že před sebou mají pořád ještě spoustu práce. Gabriela Všolková zjišťovala, jaké možnosti vyžití mají děti v této městské části s převážně romskou komunitou.

V centru Teen Challenge (Foto: www.teenchallenge.cz)

Vysoká nezaměstanost, chudoba, závislosti. Bylo jen otázkou času, kdy se v Ostravě - Přívozu objeví volnočasové aktivity pro děti. Paní Jolana, i když už má děti větší, si centra nemůže vynachválit.

"Vím že tu je někde centrum, baví se tam, zabaví se, povídají si tam s dětmi, chodí na výlety. Vzadu je Armáda spásy, tam jim zas dají třeba čaj nebo najíst, zpívají tam, dělají besídky. V létě třeba přijdou křesťané a je to v pořádku, že se věnují dětem."

V centru Teen Challenge se zaměřují na doučování, křesťanskou výchovu a kroužky. Navštěvují děti i v rodinách a nabízejí jim využití volného času. Snaží se je také uchránit před závislostí na drogách, alkoholu a hracích automatech, říká Miroslav Slabý.

"Pro každou věkovou kategorii děláme přednášky na dané téma a samozřejmě v rámci programu připravujeme různé maňáskové scénky pro mladší děti, se staršími dětmi děláme i různé nácviky a máme to propojené i s klasickou evangelizací. Takže je vlastně připravujeme ty děti na život, že tady tyto věci jsou, ale oni je nepotřebují používat."

"Toto centrum funguje od rána až do večera, dopoledne je tady klub pro předškolní děti, taková malá školička, a odpoledne jsou tady volnočasové aktivity pro starší děti, ale to samozřejmě neznamená, že sem nemohou chodit ani ty předškolní děti," říká Vendula Jabůrková a dodává, že kromě herny mohou děti chodit do posilovny, dívat se na televizi nebo si zahrát stolní tenis.

"Děti mají taneční kroužky a vlastně pořádají i víkendové aktivity, tábory a všichni zaměstnanci centra se je snaží vést k takovému vážení si toho vybavení a všech aktivit, které tady mají."

Do školky může denně chodit deset dětí, vloni se jich tu vystřídalo přes třicet. Malý Péťa půjde po prázdninách do školy. Chlubí se dárkem pro babičku, který vyrobil. K narozeninovému přání chce přidat i písničku.

(zpívá): "Zima je tu, děti, vrány k městu letí, ručkama si zatleskám, ještě taky nožky mám."

Centrum pro předškoláky využívají i rodiče, kteří si potřebují něco zařídit a nemá se jim kdo o potomka postarat. Služby v centru Hvězda jsou pro děti zdarma.

V jednom z dopisů, které mají adresu naší redakce, se nás ptáte na možnost přenechání nájemní smlouvy k obecnímu bytu, nebo bytu soukromého majitele. Na odpověď se Marie Vrábelová zeptala advokátky Kláry Samkové - Veselé.

"Převod nájmu se obvykle týká veškerých nájemních bytů, bez ohledu na to, kdo je vlastní. Podmínky pro přechod nájmu bytu jsou upraveny v občanském zákoníku, jsou v zásadě dva. Ten, který žádá o přechod nájmu bytu, nesmí mít vlastní byt nebo byt v nájmu, to je věc první, a věc druhá, musel s tím člověkem vést společnou domácnost, a to minimálně po dobu tří let."

"No, nejlepší je, když tam opravdu skutečně bydlíte, to se potom prokazuje poměrně velice jednoduše, protože ta společná domácnost vyplývá už z toho samotného chodu. Společná domácnost po právní stránce znamená podílení se na všech potřebách a na veškerém chodu domácnosti. To znamená, že to neplatí třeba jenom tak, že se skládáte na nájem, ale znamená to opravdu to, čemu se říká spotřební společenství. Je hrazeno opravdu ze zdrojů obou. Přichází v úvahu svědecké výpovědi, a to ajk ostatních členů rodiny, tak i sousedů, jedná se o takové věci, jestli vám tam chodí pošta, jestli přebíráte poštu za toho druhého partnera, jakým způsobem jsou hrazeny náklady spojené s domácností, samozřejmě, že schovávání účtů a podobných záležitostí může dokazování jenom prospět."

Už od roku 1993 působí na školách romští pedagogičtí asistenti. Za jejich vznikem stojí podle Lucie Jindrákové z obecně prospěšné společnosti Nová Škola Helena Balabánová z Ostravy. Společně s ní Nová škola a organizace Společenství Romů na Moravě pak zrealizovalo první kurzy pro Romské asistenty.

"Jak byste zhodnotila těch více než deset let činnosti romských asistentů na školách? Kolik jich v republice působí?"

"Od toho roku 1993, kdy začali být asistenti, kdy to byla novinka, tak k dnešnímu roku, což je vlastně více než deset let jich je zaměstnáno v celé České republice ne různých typech škol okolo tří set. Nejvíce asistentů je v moravskoslezském kraji , což souvisí s tím, že to byl kraj, kde ta funkce byla úplně poprvé zavedena, a dále je to severočeský kraj a Liberecký kraj, tak tam je asi asistentů nejvíce. Asistenti jsou při základních školách, bývalých zvláštních školách, mateřských školách, výjimkou jsou asistenti třeba v dětských domovech."

"My se vlastně pořád potýkáme s tím, že když už ta škola nebo to vedení školy o té funkci ví, ví, že ta funkce existuje, že je možnost najít asistenta a zřídit na škole tu pozici, tak se vlastně setkáváme s tím, že třeba je strach z toho financování, že nevědí piořádně, kde si žádat o informace, kam vůbec mají podat tu žádost. Není také moc jednoduché, dopátrat se toho, odkud jdou ty peníze. Takže vlastně jsme zařadili do naší činnosti jako novoškolské takovou informační kampaň, že se snažíme oslovovat ředitele škol, kam chodí romské děti a není tam zřízena ta funkce, tak se snažíme vlastně jim zprostředkovávat ty informace."

"Je to tak, že se ta situace pořád mění, od 1. 1. 2005 s platností nového školského zákona a s platností nového zákona o pedagogických pracovnících se vlastně ta situace zase změnila. S tím je spojeno ještě pár změn ohledně žádání o asistenta, ohledně jeho financování, protože se přesunula zodpovědnost z ministerstva školství na školské odbory při krajských úřadech. Vlastně to, čeho my se obáváme, je to, že těch informací o činnosti asistentů, teď mám na mysli ty romské pedagogické asistenty, tak těch informací je opravdu málo a myslíme si, že na těch krajských úřadech i na školských odborech se o té činnosti ví velice málo, takže třeba teď z toho pro nás vyplývá, že se budeme snažit informovat ty krajské úředníky na těch školských odborech."

Kolega Richard Samko se zašel podívat i do základní školy na Havlíčkově náměstí v Praze. Škola zaměstnává Romské asistenty už více než 7 let. Více nám už řekne zástupkyně ředitelky Jana Jonková a Romský asistent Robert Marcin.

"Na naší škole působí pět pedagogických asistentů, jeden asistent pracuje pouze v přípravném ročníku, vlastně asistentka, další asistent pracuje ve třetí třídě stabilně, protože tam je hodně dětí, jedna asistentka je ve školní družině a zbývající dva asistenti pracují tak, jak je potřeba se žáky i na druhém stupni a na prvním stupni podle svého rozvrhu, někdy podle dalších možností."

"Většinou se přihlásí sami, protože už vědí, že na naší škole je tato možnost a že tady máme dobrozu zkušenost s prací asistentů, takže sami chdí, hlásí se, hledají místo, mají zájem pracovat."

"Romský asistent musí mít střední školu, to znamená, že musí mít maturitu a potom získávají další pedagogické vzdělání v různých kurzech."

"Jaké máte poznatky třeba od rodičů, od samotných dětí. Jak vnímají tohoto romského asistenta?"

"Velmi kladně, často, pokud se nám učitelům nedaří s rodiči vyřešit nějakou otázku, možná že nemají takovou důvěru k nám, že ten pedagogiský asistent vytvoří takový most a potom se nám podaří lépe ten problém nebo tu otázku vyřešit právě pomocí toho asistenta."

"Pokud působí romský asistent v té třídě, dá se říct, že vnímání toho dítěte je o něco lepší, než kdyby tam nebyl?"

"Určitě je lepší, protože to dítě, se kterým ten asistent pracuje sám, tak vidí, že je velký zájem, aby pracovalo právě to dítě. V tu chvíli, v ten určitý okamžik. Že je nad ním, že je nad ním dohled, že to je ta pomoc, že to není jen tak, že se skrývá mezi těmi ostatními dětmi, ale že všichni chtějí, aby to dítě dobře pracovalo a právě ten asistent mu v tomhle pomůže."

"Tak ten den spočívá v tom, protože každý máme svůj rozvrh, tak mám třeba někdy speciální třídu, která se skládá ze sedmáků a osmáků, tak ona si třeba vezme osmáky na starost, já sedmáky, ti jsou slabší nebo zase naopak."

"Tak ten problém je pořád, protože ne všichni rodiče si uvědomují, že škola je základ života."

"Jak vás vnímají rodiče, když přijdete k nim domů nebo vůbec když se tady s nimi potkáte a řeknete jim třeba vaše dítě chodí pozdě do školy, jak to vnímají od vás?"

"Já si myslím, že od nás to berou lépe než od učitelů, jelikož jsme Romové a Rom s Romem podle mého líp vychází."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště se dozvíte, že brněnské muzeum romské kultury vydalo knihu vzpomínek romských žen, pozveme vás do právní poradny a chybět nebudou ani aktuality ze života Romů a romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.