Vytištěno 29.11.2023 00:25 21-02-2005 ČTK
Šetření v minulosti prokázala, že zdravotní stav Romů je horší než u většinové populace. V Česku pod hranicí chudoby žije čtvrtina romské populace. Horší životní podmínky zvyšují riziko výskytu infekčních a jiných chorob. "Hlavním úkolem zdravotně sociálního pomocníka je pomáhat, radit a předávat všeobecně známé informace z oblasti péče o zdraví osobám nebo skupinám obyvatel, které je postrádají," upřesnila mluvčí ministerstva zdravotnictví Věra Čarná. Asistenti by podle ní poskytovali nejen rady, ale mohli by zprostředkovávat i vyšetření ve zdravotnických zařízeních a návštěvu lékařů. Ministerstvo ve svém návrhu krajům s většími romskými komunitami doporučuje, aby si asistenty zajistily. Kolik by však v budoucnu mělo zdravotně sociálních pomocníků v Česku pracovat, Čarná neupřesnila. Nepřiblížila ani částku, která by na zřízení těchto postů měla být použita. Od působení zdravotnických asistentů si ministerstva slibují i to, že se Romové začnou aktivněji o své zdraví starat. Čarná uvedla, že pomocníci budou muset mít důvěru lidí v romských komunitách. Podmínkou k výkonu funkce by měly být znalosti a zkušenostmi z oboru zdravotnictví. Podle zdravotnické ročenky z roku 2000 pobírá plný invalidní důchod 3,2 procenta a částečný 1,2 procenta obyvatel. Mezi Romy podle šetření celý invalidní důchod bere 9,4 procenta a částečný 9,2 procenta lidí. Ročenka udává, že tuberkulózou v ČR onemocnělo 12 ze 100.000 osob. V romské populaci to bylo 1200 na 100.000 lidí, tedy stokrát víc. Výraznější je i výskyt infekčních chorob. Zdravotní stav příslušníků romské menšiny, ale i jejich zaměstnávání, bydlení a vzdělávání má zlepšit mezinárodní projekt Dekáda Romů. ČR se k němu připojila spolu s dalšími sedmi zeměmi střední a východní Evropy. Zavázala se tak, že v příštích deseti letech podnikne kroky k vyrovnání postavení a podmínek Romů. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |