Vytištěno 27.03.2023 00:06 04-02-2005 Anna Poláková, Anna Poláková, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Jaroslav Sezemský Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa šukar šuniben. Peršo amenca vakerela o Lubo Fritz, savo kerel režia pre Miss Roma, savi ela pro aver kurko Prahate. Nejdříve vám přiblížíme práci Lubo Fritze, který režíruje Miss Gypsy Roma ČR. Andro amaro studio avela te pobešen u the povakeren o Miloš Hora the o Štefan Ličartovský. Vakeraha palo projektos Miss Gypsy World the pal oda, so šaj Prahate pre aver kurko dikhaha. Andro O Roma vakeren šunena tiž nevipena andal amaro dživipen. Do studia jsme pozvali Miloše Horu a Štefana Ličartovského. Prozradí nám, jak se romské dívky připravují na soutěž Miss Gypsy ČR a jaký program si do soutěže připravili finalistky. Mek adaďives amenca vakerela e Helena Danielovo Brnatar. Dodžanena tumen tiž, hoj palo amare romane lekhada save hine e Elena Lackovo abo o Andrej Giňa, kerďa bari buči žurnalistas o David Vaughan. Tiž vakeraha palo Rom andal jekhetaniben O Del hin drom. Ve druhé polovině O Roma vakeren vám představíme studenku sociologie Helenu Danielovou, od Davida Vaughana se dozvíte o dokumentu, který představuje romské spisovatele a jejich díla. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
České kolo soutěže Miss Gypsy World vrcholí
Hned v úvodu tu pro vás máme pozvánku na soutěž o nejkrásnější romskou dívku
České republiky. Přípravy konání volby romské miss vrcholí. Zítra se do
metropole sjedou dívky, které budou vybrány do finálového večera. Na
podrobnosti se operního režiséra Lubomíra Fritze zeptal Jan Mišurec.
"Budeme vybírat z třiceti čtyř dívek, které postoupily do posledního, předfinálového kola. Má být vybráno dvanáct dívek, z nich tři jsou náhradnice, devět bude soutěžit 11. února." "Jak bude tato volba probíhat a jak bude jiná než ty, na které jsme zvyklí?"
"Jaké jsou vaše požadavky na dívky a s jakými problémy se setkáváte?" "Dívky, které přišly, jsou velice příjemné a múzické. Myslím, že Romové dostali od Pána Boha do vínku muzikálnost a vlastně všechny dívky dobře tančí, jsou pohybově nadané a jsou velmi příjemné a šarmantní. Myslím, že to dopadne dobře." "A co jim dělá problémy?" "Některým romština a asi 10% i ten pohyb, ale 90% se velice skvěle pohybuje." "Jaké zpěváky, zpěvačky jste přizvali v rámci této Miss?"
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Horké téma ]=
Rozhovor s organizátory soutěže Miss Gypsy World
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Dnes jsou tu s námi
organizátoři soutěže Miss Gypsy ČR Miloš Hora a Štefan Ličartovský. Dobrý
večer.
"Česká dívka, která zvítězí automaticky postupuje na Miss Gypsy World, máme celkem 42 zemí včetně Kanady, USA, které projevily zájem se této soutěže účastnit. Máme představu, že bychom na světové soutěži chtěli mít takové celebrity jako je Mel Gibson a další. Zatím j to v jednání, přece jen je ještě kus cesty před námi, protože ČR zahájila touto soutěží celé kolo. Všichni ostatní budou de facto kopírovat český model, budou tam naprosto stejné podmínky, stejná loga, vše stejné a oni vyberou stejným způsobem svoji nejkrásnější Romku, ta na konci podzimu přicestuje do ČR. Zde bude pro ně zajištěn kulturní program, ubytování a samozřejmě i program světový. Tam mám takovou představu, že by do všech zemí šel záznam této soutěže a pokud se nám to povede, byl by to první kulturní pořad v české historii, který by se přenášel do tolika zemí." "Moc pěkně se poslouchá, že ČR je v něčem ve světě první a že svět se trochu přizpůsobuje ČR, ale když se vrátíme k české Miss Roma, kdo přišel první s tímto nápadem a jaké byly začátky?" "Řeknu to já, aby to Miloš nemusel říkat za sebe... S nápadem přišel Miloš Hora, který je můj kamarád, oslovil mne a pana Štefana Telvák, že bychom mohli uspořádat nějakou soutěž, že regionální missky nejsou tak tradiční v romství, jak by měly být, a tak jsme se rozhodli, že uspořádáme Miss ČR a potom i Miss World." "Už několik měsíců různá média informují o této soutěži. Jaká je odezva na soutěž od majoritní společnosti?" "Různá. Jsou ti, které můžeme nazývat "holými lebkami", ti to velmi brutálně komentují. A na druhé straně většina tuto akci podporuje. Pak existuje spousta lidí, kteří jsou rozumní a vážím si jich a ti vnímají trochu separační prvek - tvrdí, proč se běžné soutěže miss neúčastní Romky. Ale základní myšlenkou není udělat prostoduchou miss, jak je na ni zvyklá majoritní společnost. Toto je o něčem jiném. Hlavním cílem soutěže je ukázat lidem, jací Romové dokážou být a to majoritní společnost málokdy tuší - většinou jsou jim ze sdělovacích prostředků ukazováni jen určití lidé, my bychom také mohli ukazovat na bílé odpadlíky - na majoritní společnost to působí tak, že všichni Romové jsou stejní jako ti v Matiční ulici, ale tak tomu není. To znamená, já věřím, že bude mnoho lidí překvapeno, jak úžasní, šikovní, Romové mohou být a věřím, že se ukáže, jak moc může být romská dívka nádherná, co všechno umí a že jí bílé holky mohou leccos závidět." "Já jen doplním, že se nemusí odhalovat jako při různých jiných miss, my máme svoje tradice." "Kdo všechno se podílel na přípravách a výběru dívek?" "Celý přípravný štáb čítá několik desítek osob, tj. scénáristé, režisér, choreograf a další. Všichni jsou to umělci a nebo lidé, kteří tuto věc ovládají, jsou to profesionálové, zkušení a od samého počátku jsme se připravovali na jednu z nejsložitějších akcí, jaké jsme kdy dělali. A myslím, že jsme první na světě, kdo to děláme v takovém měřítku. Existují různé Miss Roma, je to skutečně na takové okresní činnosti, ale dostat takovou soutěž do televize, dostat ji do podvědomí, to vyžaduje odbornou péči a i hodně peněz, ale o tom si asi povíme později."
"Myslím, že ne, protože ne-romští porotci respektovali v podstatě všechno. My jsme dělali poradce, jak by to mělo být, jak by se to mělo konat a tradice - zpěv, tanec, styl, vizáž - u některých dívek byl, u některých byl noblesnější, ale vycházeli jsme z tradičního způsobu tance, s kostýmy, je to hezčí, živější, dýchá z toho určitá romantika. Osobně se moc těším na večer." "Výtěžek z akce půjde do charitativní činnosti, na co konkrétně?"
"Kde zájemci o tuto akci seženou vstupenky?" "Rád bych ještě něco doplnil. Existuje jeden veliký problém; nechceme to dělat komerční cestou, vstupenky rozdáváme. Dáváme je do soutěží a část vstupenek jsme předali Art Archeu, které vede mj. Štefan Ličartovský, tam je možné se o ně ještě přihlásit... Právě, že už ne, dostali jsme asi 400 vstupenek a ty jsme rozdali po celé republice jak soukromým osobám, tak organizacím. Teď mám tady posledních asi 50 lístků, které může třeba v rámci nějaké soutěže rozdat paní Poláková. Lístky už ve své podstatě nejsou, je o ně velký zájem, ale kapacita je omezená. Pokladny tam určitě nebudou." "Pánové, děkujeme vám a budeme držet palce, aby to české kolo dopadlo co nejlépe a my ten svět někam nasměrovali. Na shledanou." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Francouzský odpoledník Le Monde napsal, že diskriminace Romů v oblasti vzdělávání a bydlení je v České republice pravidlem. Za nový jev označuje gheta, jejichž vznik podle něj souvisí s neexistencí sociálních bytů. Ministři kultury Polska, Německa, Slovenska a Maďarska ve Varšavě podepsali deklaraci o založení evropské sítě Paměť a solidarita. K této iniciativě, která má dokumentovat nucenou migraci ve 20. století, se Česko odmítlo připojit s odůvodněním, že projekt má nedostatečně vyjasněné organizační a finanční aspekty. Přístup českých politických stran k menšinám či imigrantům a jejich začlenění do společnosti po roce 1989 rozebírá nová publikace Etnické menšiny a česká politika. Jak o tom informoval jeden z autorů publikace Pavel Pečínka, obsahuje práce členů a doktorandů katedry politologie brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Představujeme Helenu Danielovou, pracovnici Muzea romské kultury
V Muzeu romské kultury v Brně pracují přední romští odborníci. Jako
například Helena Danielová, která si navíc doplňuje vzdělání na Masarykově
Univerzitě. Získané informace už teď uplatňuje při sběru dat pro muzeum. Jak
se dá zvládnout studium a práce? Nejen na to se Heleny Danielové zeptal Jan
Mišurec.
"Co toto studium obnáší a jaké uplatnění můžete získat?" "Jak sám název napovídá, jedná se o sociologický směr, pro mě to budou v praxi sociologicky zaměřené projekty: oblast gender, současnost romského obyvatelstva apod. V současné době mi to dává hodně zkušeností a do praxe mi to dává hodně znalostí." "Pracujete v romském muzeu. Čím se teď zabýváte?" "V Muzeu romské kultury pracuji stále jako dokumentátorka fondu šperků a textilu. A samozřejmě v rámci svých možností a náplně práce přednáší každý pracovník romského muzea kultury podle schopností a podle oboru. Přednáším jak pro Romy, tak ne-Romy o tradicích, o zvycích, o historii, když je potřeba apod." "Zabýváte se také sběrem pamětí romských žen. Co si pod tímto pojmem můžeme představit?" "Paměti romských žen byl dříve oficiální projekt, který byl zaměřený na rozhovory se staršími romskými ženami. Tyto rozhovory jsou zaměřené na jejich vnímání sebe sama, na ženství, na gender oblast, na celkový průběh jejich života. Paměti jsou vzpomínky, volné vyprávění žen o tom, co považují za důležité. Pro některou to může být rodina, pro jinou kariéra apod." "Jaké zajímavé příběhy Vás oslovily?" "Je to zajímavé, každý rozhovor je svým způsobem originální. Každý rozhovor ve Vás zanechá určité pocity, reflexe. Když skončí rozhovor, člověk nad tím vším ještě dlouhou dobu přemýšlí, ale je faktem, že pro mne jsou nejzajímavější obyčejné ženy. Obyčejné Romky, v domácnosti, v kuchyni, protože tam je úžasný materiál pro rozhovor. Ty ženy mají smysl právě v té rodině, v dětech, v domácnosti, co se teď málo vidí." "Určitě jste zpovídala také osoby, které byly poznamenány 2. světovou válkou. Jsou tito lidé o tomto období schopni mluvit?" "Pro některé z nich je to hodně těžké, ale když už hovoří, řeknou Vám takové věci, které člověka hodně zastaví a přemýšlíte o tom, proč se to stalo, proč to bylo a obdivujete toho člověka, že to zvládl a žije dál. Já osobně vím podle sebe, že bych to třeba nezvládla." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Právní poradna ]=
Musíme platit nájemné za dva byty, ačkoliv jeden přechodně neužíváme?
Sehnat si práci v místě bydliště je někdy veliký problém. Když se nám
naskytne příležitost pracovat, ale ve vzdálenějším místě, je před námi další
problém, jak zajistit bydlení. Dojíždění je nemyslitelné, tudíž si seženeme
podnájem blízko práce. Ale co s původním bytem, který je v majetku obce,
nebo i soukromého majitele? Musíme platit nájemné za dva byty, ačkoliv ten
trvalý přechodně neužíváme? Na to už se zeptala Marie Vrábelová advokátky
Kláry Veselé-Samkové.
"Když mi pronajímatel umožní tuto výjimku a řekne, dobře na rok tam mějte podnájemníka, který bude platit a my o tom víme, a mně se práce prodlouží například o další rok, je možné zažádat opět o prodloužení?" "Ano, to jsou zcela individuální vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem, které nejsou regulovány občanským zákoníkem. Na druhou stranu ten pronajímatel má legitimní právo říci: Podívejte se, vy neužíváte byt bez závažných důvodů, mně tady bydlí další lidé, se kterými nemám nájemní vztah, žádám Vás o ukončení nájmu bytu. Tomu nemůžete zabránit." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
BBC a Radio Praha připravili dokument o českých a anglických romských spisovatelích
V druhé polovině ledna se anglicky mluvící rozhlasoví posluchači mohli
seznámit se čtyřiceti pěti minutovým pořadem o romských spisovatelích v
České republice a ve Velké Británii. Jeho součástí byly rozhovory s autory a
ukázky z jejich děl. Pořad připravil a odvysílal jednak britský rozhlas BBC
- radio 3 a jednak Český rozhlas 7 - Radio Praha, vysílání do zahraničí.
Jana Šustová si k mikrofonu pozvala šéfredaktora Radia Praha Davida
Vaughana, který je spolu se Simonem Evansem z BBC autorem pořadu.
"Já bych možná začal s Velkou Británií, například s jedním pánem Billem Leem, který se narodil ve stejné vesnici jako já a on píše romány a povídky. A strašně zajímavé je, že on donedávna neuměl psát. Takže ten jeho první román vznikl tak, že on vždycky žil v maringotce s rodinou, ale jeden čas byli nuceni s stěhovat do domu a jemu z toho bylo špatně. Cítil se blbě a prostě nebyl šťastný a ještě k tomu měl takový pocit, že má v sobě spoustu příběhů, které buď zažil nebo slyšel od svých rodičů a příbuzných a cítil potřebu to nějak vyjádřit. A jeden jeho známý mu navrhnul, aby to namluvil na diktafon. Skutečně to udělal a tak celý román místo toho, aby ho napsal, protože neuměl psát, nadiktoval do toho diktafonu a pak jeho dcera to celé přepsala. Pak ten román vyšel a on ho měl před sebou, to je krásné, jak to vyprávím v našem pořadu, viděl před sebou tu knihu a byl strašně frustrován, že už to měl za sebou, už to napsal, už dostal ty postavy, které měl v hlavě, už je dostal ven. Ale pro něj byly jakoby uvězněné v té knize, protože on neuměl číst a tak se číst naučil ve svých 50ti letech nebo tak zhruba, aby mohl přečíst vlastní knihu." "Věnuje se ještě dál psaní nebo skončil u toho jednoho románu?" "Věnuje se dál psaní a zrovna dává dohromady další soubor povídek." "A jaké další autory jste ještě představili?"
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Sdružení O Del hin drom pořádá romské bohoslužby
V minulém magazínu Miroslav Richter zavzpomínal na svého dědečka, který
zemřel v koncentračním táboře Osvětim. Miroslav Richter spoluorganizuje také
romské bohoslužby v prostorách brněnského sdružení O Del hin drom - Bůh je
cesta. Na více informací se ho zeptal Jan Mišurec.
"Bohoslužby v tomto občanském sdružení se konají každý pátek v 18.00 a každou neděli v 15.30 v Brně na ulici." "Jak probíhají tyto bohoslužby?" "Probíhají skoro stejně jako bohoslužby v kostelech až na to, že je to osobnější. Lidé se mezi sebou více znají, zpíváme křesťanské písně na kytaru, káže se tam boží slovo a modlitby." "Toto shromáždění zaštítila brněnská baptistická církev, jak to přijímají Romové?" "Myslím si, že to Romové přijímají dobře, protože celou dobu nám náš předseda sdružení, pan Kristoslav Snilek káže evangelium, tedy spolupracujeme spolu. Baptistická církev nám hodně pomohla v prvních krocích, když jsme toto sdružení otevřeli." "Chodí na shromáždění i ne-Romové?" "Občas chodí. My i když jsme sdružení s romským názvem, v Romech obydlené čtvrti, každý má u nás dveře otevřené." "Setkávají se ve sdružení také děti?" "Je jich tam deset až patnáct. Když tam jsou, tak buď zpíváme spolu nebo něco malujeme, příběhy z bible vyprávíme a modlíme se. Tedy i touto cestou vedeme děti ke křesťanství. Ve čtvrtek v 18.00 se zase schází mládež, promítají se filmy, například o drogách a podobných věcech. A všechno je na základě křesťanského směru, zpívání, rozhovory, problémy." "Jak vidíte činnost této organizace do budoucna?" "Díky tomu, že je na dobrém místě, tak si myslím, že 99% Romů kolem toho projde a myslím si, že budoucnost této organizace by mohla být skvělá, ovšem záleží samozřejmě na spolupráci s městem a s dalšími organizacemi, protože nás zatím nikdo nefinancuje a záleží to na financích. Jinak program a vizi sdružení máme velkou." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz. Příště se dozvíte podrobnosti týkající se mezinárodního projektu Dekáda romské inkluze, nebudou chybět aktuality a samozřejmě také nebude ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně a klidný víkend. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |