Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 28.11.2022 18:32

Zpráva: Stát dává víc peněz, nezaměstnanost Romů ale neklesá
10-01-2005  ČTK


Přestože stát vydává na zlepšení zaměstnanosti a bydlení Romů stále více peněz, situace se postupně zhoršuje. Zlepšení se naopak začíná projevovat ve vzdělávání a v ochraně před diskriminací. Vyplývá to ze zprávy o stavu romských komunit v ČR, kterou má ve středu projednat vláda.

Souhrnnou zprávou o situaci Romů se kabinet zabýval naposledy v roce 1997. Nynější materiál vychází z průzkumů v posledních třech letech. Podle nich se intenzivněji "rozevírají nůžky" mezi většinovou populací s úspěšnými Romy a příslušníky komunity, kteří končívají v ghettech. Ty se šíří hlavně v severozápadních Čechách a na severu Moravy, uvádějí autoři zprávy. Podle nich by finance měly putovat hlavně do zastavení tohoto trendu.

Letos by mělo projekty na začlenění Romů podle zprávy podpořit asi o 18 milionů korun více než loni, tedy téměř 111 milionů. Podle informací z terénu ale peníze nejsou vždy vhodně nasměrovány a neřeší problém vyloučených skupin systémově. Malou účinnost má podle odborníků z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí na svědomí i vláda, protože upřednostňuje při integraci hledisko národnostní před sociálním.

Podle odhadů úřadů práce je bez místa asi 70 procent Romů. Tři čtvrtiny nezaměstnaných Romů jsou bez práce déle než rok, 30 procent z nich déle než čtyři roky. Pouze sedm až 12 procent Romů do 55 let prošlo rekvalifikací. Většina příslušníků menšiny má nízké vzdělání a nejsou na trhu práce žádáni. Další příčinou potíží jsou předsudky zaměstnavatelů. Někteří se setkali s romskými pracovníky se špatnou morálkou, další Romy proto již přijmout nechtějí.

Rodiny, kde jsou dospělí dlouhodobě bez práce, jsou závislé na dávkách. Zadlužují se, chudnou a jsou "vylučovány z obvyklého způsobu života", míní autoři zprávy. V ghettech bují lichva a další negativní jevy.

Většina romských rodičů podle zprávy své děti k získání vzdělání nemotivuje. Pokud si již přejí, aby jejich potomci studovali, nedokáží jim s učením pomoci. Podle odborníků jsou romské děti nesprávně zařazovány do zvláštních škol a separovány, a to ve všech nových členských zemích EU kromě Malty. Na rozdíl od původních států unie ale volí nové a tvůrčí postupy, kterými se snaží odstranit nerovnosti a diskriminaci.

Šetření z roku 2003 mezi více než 51.000 dospělých Romů ukázalo, že 60 procentent z nich absolvovalo zvláštní školu či základní školu nedokončilo. Dalších 29 procent lidí základní školu dokončilo, asi devět procent získalo výuční list. Středního nebo vyššího vzdělání dosáhlo jen 1,3 procenta dotázaných.

Podle odhadů tři čtvrtiny romských dětí končily ve zvláštních školách. Nový školský zákon, který platí od letoška, s nimi již nepočítá. Nahradí je školy se specifickým vzdělávacím programem. "Legislativní změna ale sama o sobě nezaručí, že se vyhlídky romských dětí na dosažení jejich schopnostem odpovídajícího vzdělání zásadně změní," upozorňují autoři zprávy. Ke zlepšení situace podle nich přispívají přípravné třídy a romští asistenti.

Zatímco na konci 80. let minulého století navštěvovalo střední školy asi 30 romských žáků, nyní státní podporu ke studiu dostává více než tisícovka mladých Romů a Romek.




The original article can be found at: http://romove.radio.czcz/cz/clanek/20301
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003