Vytištěno 02.04.2023 05:24 17-12-2004 Anna Poláková, Anna Poláková, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Jaroslav Sezemský, Richard Samko, Richard Samko, Josef Švarc Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Připravili jsme pro vás celou hodinu zajímavostí o Vánocích a jejich oslavách a nebude chybět ani romská hudba. Adaďives predal tumende kerďam karačoňakere reporty. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumenge phenaha pale grupa Kmeťoband palo Slovensko, savi tumenge Romale adaďives tiž vinčinela pre karačoňakere inepi. Nejdříve si poslechnete exklusivní rozhovor se skupinou Kmeťoband ze Slovenska. Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Ladislav te e Hana Suchankovi. Vakeraha lenca pale karačoňa the pal oda, sar o Roma ľikerenas karačoňa čirla the sar adaďives. Ve studiu přivítáme Hanu a Vladislava Suchánkovi, kteří nám přiblíží oslavy Vánoc u tradičních romských rodin. Mek adaďives džana maškar o čhavore Libercoste, dodžanena tumen so predalo nipi pre karačoňakere inepi pes kerela andre Praha. Vakeraha tiž jekhe Romeha palo inepi andre bertena u sar o karačoňakere inepi keren o nipi, so nadživen andre peskere thema ke peskere fameľii. Tiž tumenge vinčinaha bachtaľi karačoňa. V druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Liberce, kde se romské děti připravují na vánoční besídku. Dozvíte se, jak se na oslavy vánoc chystá Praha, charitativní zařízení Naděje a další neziskové organizace. O tom, jak slaví svátky u nás cizinci, nám řekne Lidie Grebo. Dále vám prozradíme, kde si můžete vzít Světlo z Betléma a také vám zavinšujeme v několika romských dialektech a dalších jazycích. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Vznik a tvorba kapely Kmeťoband
Z Vašich ohlasů je zřejmé, že se Vám líbí kapela Kmeťoband, a tak jsme se
rozhodli dát vám jeden z prvních vánočních dárků pod stromeček v podobě
exkluzivního rozhovoru. Pořídil ho kolega Richard Samko a já ještě dodám, že
kapela začala hrát v Bratislavě v sedmdesátých letech. O vzniku a tvorbě
Kměťobandu hovoří Igor Kmeťo junior a jeho otec Igor.
"Igore, studoval jsi konzervatoř, byl jsi i v Americe. Jak jsi se tam dostal?" "V první řadě jsem tam byl kvůli muzice, moc mě bavil jazz. Když jsem jel v Americe, táta mi radil, ať to zkusím a jdu tam hrát a třeba si mě někdo všimne. Vzal jsem saxofon, zahrál jsem si na ulici nějaké standardy. Nakonec jsem zjistil, že jazz je super muzika, taková trochu matematika, všechno se tam obměňuje, ale člověk jazz musí cítit. A tak jak to cítí a hraje černoch, to já asi v životě umět nebudu, ani kdybych se postavil na hlavu. Přitom jsem si uvědomil, že jsem Rom a že romskou hudbu poslouchám odmala a cítím ji, a proto jsem se přiklonil k romské hudbě." "Kde vznikl nápad obměnit tradiční romskou hudbu?" "Nápad přišel ode mne. V životě jsem slyšel hodně cikánské muziky, zaujalo mě předělat cikánskou muziku do trochu modernější podoby, aby si své posluchače našla i mimo Slovensko, prostě world music." "Co na to táta?" "Zprvu jsem se bál, všechno jsem fakticky financoval, šlo to přes naši agenturu. Věděl jsem a věřil jsem si synovi, protože on má v sobě velkou muzikálnost, na muziku je génius, a tak jsem mu věřil." "Podařil se natočit videoklip, jaký je?"
"Byla to vaše první herecká účast?" "Před kamerami jsem stál již vícekrát, ale co se klipu týče to bylo poprvé a doteď mi syn vyčítá, že jsem mu ukradl slečnu..." "Vydali jste dvě CD, kolik se jich vám podařilo na trhu prodat?" "Když jsme natočili první CD, nevěřili jsme, že se tak dobře chytí - k dnešnímu dni jich bylo prodáno asi 17 000. Teď jsme vydali druhé CD "Vagabund" a zatím to jde dobře, jsme třetí v prodejnosti na slovenském trhu." "V ČR jste docela dost oblíbení, vzkázali byste něco našim poslouchačům?" "Moc se na vás těšíme a chtěli bychom vám na živo zahrát a chtěli bychom vás pobavit, udělat vám radost a přejeme vám šťastné Vánoce a bohatého Ježíška." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Horké téma ]=
Jak Romové slaví Vánoce
A je tu čas, kdy do studia zveme hosty. Dnes si o Vánocích popovídáme s
Hanou a Vladislavem Suchánkovými, kteří k nám přijeli z Milovic.
"To je velmi těžká otázka, nikdy jsem na Vánoce u české rodiny nebyl, nemohu to tedy posoudit, je možné, že se ani neliší. Každopádně u nás se nesmí celý den jíst, nevím samozřejmě, jak se to dnes dodržuje. Moje tradice zůstávají stejné - také celý Štědrý den nejím, vše se připravuje na večer. Dříve to bylo odlišné. Jídla moc nebylo, připravovalo se to, co bylo doma: například lívance z těsta, pražené na sádle, fazolová polévka na kyselo s hodně nudlemi, pečené brambory v troubě a černá káva, melta. Když bylo lépe, byl i kousek masa. Nejednalo se o maso, jaké se nám vybaví dnes - kupovat jsme ho nemohli, spíše nějaké zvíře sedlákovi chcíplo, on ho dal cikánovi a ten ho oškubal a připravil. Celý den se čekalo na večeři, připravil se stromeček, dělal to otec a na něj se čekalo. Čekalo se, až otec, hlava rodiny, přijde ke stolu. Otec mnohdy nemusel být celý den doma, ale večer ano. Když nebyl otec, byl to nejstarší syn a když nebyl ani syn, pak nejstarší dcera. Ten pak sezval celou rodinu ke stolu, všichni se museli postavit a všem se popřálo všechno nejlepší, mnoho zdraví, štěstí atd. Důležité bylo poslední slovo, a to abychom se takto znovu v dalším roce sešli. Pod stůl se dávala sláma, aby doma nebyla bída. Prázdné talíře na stole byly za zemřelé, kteří nemohli být u stolu. Takové vánoce jsme prožívali kdysi dávno." "V romské rodině se dodržuje romství, poctivost a charakter. Jak se to dodržuje v rodině dnes a konkrétně o Vánocích?"
"Paní Suchánková, jak se Romové připravují na vánoční svátky teď v předvánočním období, v období adventu? Uchovali si ještě nějaké tradice předků?" "Moje manželka je poměrně mladá, je o 31 let mladší než já a o tradicích vám toho moc neřekne, spíše o tom, jaké jsou přípravy v současnosti. Dnes jsou Vánoce trochu jiné, máme bramborový salát, kapra mít nemůžeme, ani mrtvého, ani živého, protože její otec se jmenuje Kapr. Máme rybu, nějaké filé. Dodnes zachováváme tradici, že já jako muž v rodině - donedávna jsme byli jen sami dva, teď jsme už tři - se postavím u stolu, popřeji vše nejlepší, mnoho štěstí a zdraví, posedíme. U nás to bylo tak, že jsme nikam na Štědrý den večer nechodili, seděli jsme doma. Já jsem se přizpůsobil, integroval a chodíme večer k její rodině." "Jak je to s návštěvami, kdo se podle tradice navštěvuje nejdříve, kdo později?" "Vždy to musí být rodiče. Rodiče manžela se navštěvovali dříve než rodiče manželky, to se zachovávalo. Vzhledem k tomu, že moje maminka žije daleko odsud, navštívíme první manželky rodiče a druhý den jedeme k mým rodičům." "Po Vánocích následuje oslava nového roku, jaké zvyky se dodržují v tomto období?"
"Na Nový rok nesmí překročit žena první práh domu, musí to být muž. Proč?" "Co si vzpomínám, říkalo se, že kdyby práh přešla žena, znamenalo by to velké neštěstí. Dnes to tak nevidím, podle mne je to štěstí. Tradice se ještě někde zachovává, u nás ne. Možná, že to bylo dáno tím, že tak vyjádřila svou úctu, "pačiv" svému manželovi. Dnes už je to trochu jinak." "Ano, v současnosti je emancipace žen vše jde rychleji dopředu, je znát pokrok. Myslíte si, že pozice muže, který byl neotřesitelnou hlavou rodiny, trochu kymácí v základech?" "Co to je emancipace? My žijeme stabilně stále stejně, máme úctu jeden k druhému, o tom to je. Nejde o to, zda mohu doma promluvit. Když mně přijdou na návštěvu přátelé, muži, manželka je obslouží, ale nesedne si s námi ke stolu, tak jako dřív to bylo. Co by tam ta manželka dělala? Jsou tam ženy, baví se s nimi, pokud tam nejsou, hledí si své práce." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
V Radě vlády pro národnostní menšiny se vyměnila zhruba polovina nynějších členů. Romskou menšinu, která má v Radě tři reprezentanty, zastupují dva noví členové - Cyril Koky, středočeský romský koordinátor a Ladislav Bílý z Karlových Varů. Staronovou členkou je ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová. Moravskoslezský kraj je dalším regionem, který bude mít zastoupení v nově vznikajícím romském parlamentu. O reprezentaci severní Moravy se rozhodovalo na sněmu v Karviné. Více už Martin Knitl z Českého rozhlasu Ostrava. "Romský parlament nesouvisí s politikou. Je to občanské sdružení", říká jeho předseda Milan Ščuka. Karvinský sněm zvolil za krajského představitele v romském parlamentu Josefa Facunu a rozhodl také o tom, že místo předsedou sdružení se stane Milan Ferenc. Právě on hovořil velmi důrazné na téma sjednocování. Romové si podle něj způsobují potíže sami a to tím, že netáhnou za jeden provaz: "Opravdu působíme velice roztříštěně. Jednak v názorech, když se někdo nějakým způsobem objeví, nějaká nová osobnost a není známá, tak je už hned předem zatracená, aniž by věděli, kdo to je, co preferuje. To je jeden takový problém, který si myslím, že by bylo určitě třeba řešit." Celé obsazení romského parlamentu by mělo být známo začátkem příštího roku. Slovenská vláda rozjela výstavbu infrastruktury v romských osadách se špatnými životními podmínkami. Jedná se o 29 obcí hlavně na středním a východním Slovensku. V osadách přibudou hlavně kanalizace, čističky odpadních vod, rozvody pitné vody, chodníky, silnice, rozvody elektřiny a veřejné osvětlení. Projekt se financuje ze státního rozpočzu a evropských fondů. Vánoční koncert a vyhlášení nejzdařilejších prací z literární a výtvarné soutěže zakončil projekt Naši kamarádi Romové a svět kolem nás, který se letos konal v Českém Krumlově. Jeho cílem bylo nabídnout dětem víc informací o Romech a přiblížit jim odlišní kulturní prostředí jejich romských spolužáků a kamarádů. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Pražané si mohou do svých domovů odnést Betlémské světlo
Letos už poosmé budou mít obyvatelé Prahy možnost odnést si do svých domovů
Betlémské světlo. Do Prahy ho přivezou děti a čeští skauti. Podrobnosti
Richardu Samkovi sdělil René Zavoral z oddělení komunikace Českého rozhlasu.
"V jakém časovém horizontu bude toto světélko v chrámu uloženo?"
"Svítí světlo z Betléma jen v Praze?" "Ne, doposud jsem hovořil pouze o akci, kterou Český rozhlas jako centrální sídlo v Praze pořádá pro Pražany, ale je mi známo i z předchozích ročníků, díky Svaz skautů a skautek se betlémské světlo dostává po celé republice do chrámů, katedrál apod." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V hlavním městě probíhají tradiční charitativní akce
Vánoce ovlivňují život kolem nás doslova všude. Kolega Jan Mišurec se vydal
s mikrofonem po jejich stopách na nejrůznější místa, i ta, která navštívíme
jenom málokdy. Začněme ale v centru Prahy. Velkolepé oslavy připravilo pro
občany a turisty hlavní město a nezapomnělo ani na tradiční charitativní
akce. Mluvčí společnosti Taiko Vladimír Zemánek nám to řekl přímo na
vánočním trhu v centru metropole.
"Už 23. prosince, v předvečer Štědrého dne podělíme děti z dětských domovů, opuštěné děti dostanou dárečky pod vánočním stromem. O den později v dopoledních bude tzv. primátorská rybí polévka a tím dokazujeme, že myslíme i na lidi, kteří nemají svoje zázemí, svoje rodiny a chceme jim trochu zpříjemnit Vánoce." "Kolik polévky se musí uvařit?" "Jsou to stovky litrů, myslím, že asi 700 litrů polévky. Dostane se tak každému zájemci." "Je zájem o vánoční trhy, o akce, které jste tu připravili? Chodí lidé?" "Zájem je skutečně obrovský. Slavnostnímu rozsvícení vánočního stromu přihlíželo přes 10 000 diváků a na Staroměstském náměstí nebylo k hnutí. Prakticky denně se námětí zaplňuje, zejména v době kulturního programu, chodí rodiny s dětmi, jsou to tisíce lidí, těžko se dá spočítat počet. Velký zájem je např. o dřevěné mosty, jedná se o návrh ing. arch. Pavla Kocicha, kdy návštěvníci trhu mají unikátní možnost shlédnout trhy z výšky asi 3.5 metru." "Nejsou tu jen stánky s klasickým vánočním zbožím, ale jsou tu také stánky charitativních organizací." "Jak organizace přijali pozvání na trhy?"
"Jsou jejich stánky nějak zvýhodněny?" "Samozřejmě, jsou zadarmo, provozují si zde svoje akce, informují o své činnosti a motivují lidi, aby přispívali na činnost těchto organizací." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jak oslaví Vánoce pražští bezdomovci?
V hlavním městě žije přes 3000 bezdomovců. Jaké Vánoce budou mít lidé bez
střechy nad hlavou ? Přiblížil nám je Ladislav Varga - vedoucí střediska
Naděje v Praze.
"Takže vánoční program bude následující. Dopoledne bude probíhat příprava, na které se budou podílet zaměstnanci z řad dobrovolníků, kteří přijdou a středisko připraví tak, aby odpoledne mohlo sloužit pro náš program. Budeme mít štědrovečerní večeři. První začíná ve 12 hodin, takže to je "večeře" v uvozovkách, ale je to z kapacitních důvodů, protože do střediska se nevejde více než osmdesát osob. Večeře uděláme tři, aby se tady vystřídalo alespoň 240 lidí. První bude ve 12, druhá ve 14 a třetí v 16 hodin." "Co se bude podávat?" "Rybí polévka, ryba, bramborový salát, čaj a káva." "Jak bude vypadat Silvestr u vás ve středisku?" "O Silvestru budeme mít otevřeno až do půlnoci, budeme promítat video a budeme podávat guláš." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Ve věznicích nejsou Vánoce příliš veselé
Ne moc veselé jsou Vánoce ve věznicích. Přesto se odsouzení snaží tyto
chvíle alespoň trochu zpříjemnit. Tři roky prožil Jan Fonti ve věznici V
Kuřimi u Brna a o své pocity se podělil opět s Janem Mišurcem.
"Věznice nejsou vybavené tak, aby si odsouzený mohl libovat ve vánočních svátcích, ani v žádných jiných, ale něco nám věznice umožnila a povolila, snažili jsme si vánoce zpříjemnit po svém. To znamená, co jsme si udělali, to jsme měli a naopak." "Kolik vás bylo na cele?" "V Kuřimi jsme měli pět ložnic, každá ložnice pojala dvanáct odsouzených, samozřejmě později se to o něco navýšilo, takže konečná kapacita byla sedmdesát odsouzených. V tomto počtu jsme slavili vánoce." "Byl stromeček?" "Vánoční stromeček nebyl povolen." "Mohli jste se třeba dívat na televizi během Vánoc?"
"Vánoční večeře: kapr, rybí polévka - existovalo něco takového ve věznici nebo se jedlo něco jiného?" "Sezení společně u stolu neexistuje. Měli jsme bramborový salát a rybí prsty, následoval jeden banán, jedno jablko." "Co může člověk o Vánocích ve věznici dělat?" "Je jasné, že ve věznici má člověk 24 hodin denně čas, i na zpytování svědomí přijde řada, ale o Vánocích je jediné období z celého roku, kdy je znatelná nervozita všech odsouzených vzhledem k tomu, že každý se snaží a chce být doma. To vlastně možnosti nedovolují, návštěvy jsou zakázány." "Nebyl žádný stromeček, nedávaly se tedy žádné dárky?" "Dárky jen v případě, když jsme se chtěli překvapit sami sebou, tzn. že když byl někdo oblíbený, koupila se mu třeba krabička cigaret v rámci dárečku." "Takže ani Silvestr nebyl veselý?" "V žádném případě. Jediná výhoda byla ta, že na Silvestra nám povolili televizi až do půlnoci, mohli jsme se dívat na půlnoc, ale odbila půlnoc a všichni museli do ložnic. Nemohli jsme se podívat například z oken na střílející rachejtle apod." "Možná nás teď poslouchají lidé ve věznicích, co byste jim vzkázal?" "Až si každý odpyká svůj trest a dostane se ven, aby začal dělat všechno pro to, aby se do těchto prostor nemusel vracet a nemusel prožívat Vánoce bez rodin a netrápil tím další a hlavně sám sebe." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Liberecké děti připravují vánoční pásmo s Dušanem Kotlárem
V následujících minutách se společně vydáme mezi děti do speciální školy
Orlí v Liberci na zkoušku vánočního pásma s Dušanem Kotlárem. Reportáž pro
vás připravil Josef Švarc.
Vánoce mám nejraději, ... zvuková kulisa "Ježíšku panáčku..."
Já jsem malý koledníček,
Chumelí se chumelí,
Kdypak budou? "Chtěla bych se zeptat Dany, jak vypadá u ní Štědrý večer? "Ráno vstaneme, mamka uklidí, ať máme čisto na Vánoce, ozdobíme si stromeček, mamka uvaří, jíme salát a řízek."
"Co dostáváš za dárky?" "Tak třeba nějaké věci na sebe, peníze...." "Ráno vstaneme, uklidíme, máma připraví stůl, táta se dívá na televizi a leží." "Sedíme, koukáme na televizi, zpíváme." "Já zdobím stromeček u nás." "U nás zdrobí stromeček ségra a brácha." "Já pod stromeček jsem dostala třeba zlatej prstýnek." "Mně udělala velkou radost kytara." "Pod stromeček jsem dostala štěně psa." "Mně udělal velkou radost počítač." "Každý dárek mě potěšil." "No já se někdy s Bárou hádám, protože Bára mě štve. " "Já sedím vedle Dany, vycházíme spolu dobře, někdy se spolu třeba bavíme, někdy se hádáme, jak to jde." "Paní učitelko, jaké děti jsou hodnější?" "Každé dítě je své, každé dítě zlobí, a každé dítě má srdíčko na svém místě a je důležité, jak s ním člověk pracuje, jak se o něj zajímá a každé dítě má to svoje." Děkujeme dětem ze Speciální školy Orlí v Liberci paní učitelce Tomasové a za pěknou písničku Sandře Balogové. Děti, které by chtěly spolupracovat na rozhlasových pořadech se mohou přihlásit v Malém studiu Liberec v ulici 8. března 12. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Vánoce v rodině cizinců
Vánoce u nás slaví také lidé z různých zemí. Mezi ně patří i Lídie Grebo ze
Sarajeva, která u nás žije už přes deset let. Marie Vrábelová se jí zeptala,
jaké jsou ty její Vánoce.
"Dodržujete ty svoje tradice nebo se přizpůsobujete těm, které jsou tady?" "Moje rodina to oslavuje takovým způsobem, že víme, jaké jsou tady vánoční zvyky, ale všechny je nedodržujeme. Máme stromeček, to je u nás také zvykem, a ten zůstane do Silvestra. Jediná česká věc, kterou u nás máme, je bramborový salát." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu si nás můžete naladit až v novém roce a to 7. ledna 2005 v pátek ve 20.05. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií, kde vysíláme i o svátcích. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a zbilancujeme uplynulý rok. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen adaďives šunen. Vinčinas tumenge bachtaľi karačoňa the bachatlo Nevo berš. Kaj tumenge savorenge te del o Del kamiben andre tumare jila, bachtaľipen te sasťipen predalo tumare čhavore te fameľii. U me korkori bi kamas, kaj niko le Romendar te nael pre karačoňakere inepi, the andro nevo berš korkoro. Ada a vinčinas the le Norbiske Brnatar the le phraleske Ondiske. Ondy te aves Bachtalo Šťastné a veselé Vánoce a úspěšný Nový rok... Mějte se moc pěkně a klidný víkend. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |