Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana pro benefično koncertos "Amari fameľia" savo kerdža e Ida Kelarovo, Romano rat the Apsora andre khangeri Prahate.

Nejdříve se vydáme do pražského kostela Svatého Prokopa na Benefiční koncert Idy Kelarové s Romano Rat a sborem Apsora.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Miroslav Luczka, andalo prahakero socialno centros. Phenela amenge so odoj keren pradalo amare nipi u sar pomožinena le nipenge pro karačoňakere inepi. Andro O Roma vakeren šunena tiž nevipena andal amaro dživipen.

Ve studiu přivítáme Miroslava Luczku - ředitele Městského centra sociálních služeb a prevence. Dozvíme se, jaké služby v centru poskytují i v době blížících se vánočních svátků.

Mek adaďives vakeraha palo čhavore, so dživen bio peskere fameľii, phenaha tumenge, kaj te mangen love pro školi u džana amenca tiž pro koncertos, savo kerďa e grupa Bengas, kaj te leperen le nipem, kaj te na len o drabi.

V druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Vinohradského pavilonu, kde v těchto dnech opět září Strom splněných přání. Dozvíte se o mezinárodním fondu pro vzdělávání Romů ze střední a východní Evropy i jak získat stipendium pro středoškoláky a přiblížíme vám také koncert S Bengas proti drogám. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Ida Kelarová, jedna z předních romských celebrit, připravila na druhou adventní neděli benefiční koncert v pražském kostele sv. Prokopa. Její kapela Romano rat a soubor Apsora vystoupily téměř ve dvou hodinovém programu. Během večera se jim podařilo vybrat 95.000 korun. Kolegovi Richardu Samkovi řekla už více sama Ida Kelarová.

"Vzniklo to celé tak, že na hradě Svojanov každoročně v létě organizují romský festival a mezinárodní seminář, sjíždí se tam lidé z celého světa. Stále mi tam nějak chyběly děti; rozhodla jsem se to zvětšit o dětský tábor, kam každý rok přijede nějakých 45 - 50 romských, neromských dětí. Také se nám podařilo zapojit do toho dětské domovy a samozřejmě jsou na to potřeba finance. Před účastníky svého workshopu jsem nadhodila, že se nám nepodařilo získat finance na tento tábor a oni mi nabídli, ať s nimi uspořádám benefiční koncert a ať vyzpívané peníze dám na tábor. Již třetím rokem ten tábor funguje díky tomu, že lidé, kteří se mnou dnes na koncertě vystoupili, vyzpívali skoro 95.000, což považuji za velký úspěch."

"Jak se Vám podařilo dát dohromady takový počet cizinců a naučit je zpívat?"

"Svoje dílny a semináře dělám nějakých dvacet let, jezdím po světě a aspoň se snažím předávat romskou kulturu přes písně, otevírám lidská srdce přes romské cítění a tím se celý proces urychluje, protože potom se city v nich daleko rychleji otevírají."

"Dnes tady farář řekl, že dokážete v každém probudit zpěv a každého naučit zpívat. Je to pravda?"

"Trochu bych to opravila. Není úplnou pravdou, že bych někoho učila zpívat, protože to já nedělám. Věřím tomu, že každý zpívat umí, tzn.že pokud si ten člověk nevěří, musím mu nějakým způsobem pomoci, aby si věřit začal a aby získal jistotu. A funguje to, lidé začnou zpívat, zjistí, že mají hlas, že mají srdce a pak jim stačí jen píseň a je to tam."

"V lednu se zakládá v Německu, v Berlíně německá Apsora a naše česká Apsora je přijede podpořit na premiérový koncert."

A je tu čas, kdy do studia zveme hosty. Tím dnešním je Miroslav Luczka - ředitel Městského centra sociálních služeb a prevence.

"Naše centrum nabízí různé typy sociálních služeb. Jsou to tzv. služby sociální intervence, tzn. Sociální služby takové "první pomoci". Dále nabízíme ubytovací služby, informační služby, služby terapeutické a poradenské, ale také služby lékařské."

"Konečné číslo při sčítání bezdomovců je asi 3069 lidí. Chtěl bych podotknout, že se to týkalo pouze tzv."zjevného bezdomovectví", tzn. těch, kteří jsou vidět na ulici. Řada bezdomovců je skrytých a my je neumíme spočítat."

"Ano, ale bezdomovci většinou z Prahy nejsou. Z uvedeného čísla je pražských bezdomovců něco kolem dvaceti procent."

"Sčítání proběhlo v únoru letošního roku, zkoumali jsme různé metodiky sčítání po vzoru evropských velkoměst a došli jsme ke kompromisu. Několik metodik jsme vzali a vytvořili novou, o které jsme si mysleli, že bude pro Prahu nejvhodnější. Myslím si, že to nebylo úplně ideální, ale k určitému číslu jsme došli. To číslo má určitou statistickou chybu, někteří sociologové říkají, že to může být až 30%, i s tím se počítá. Důležité je, že nějaké číslo je, protože to bylo historicky první sčítání bezdomovců v České republice. Pokud je mi známo, žádné město doposud nic takového neprovádělo."

"Jak využívají služby lidé, kteří se nacházejí v takové situaci a jak se o nabídce mohou dozvědět?"

"Služby využívá pouze část lidí bez domova. Část si prostě nepřeje být ubytovávána v nějakém kolektivním zařízení a volí jinou formu bydlení nebo se uchyluje do jiných přístřeší. V současné době hlavní město Praha nabízí několik ubytoven pro bezdomovce. My jsme otevřeli v minulém týdnu zimní noclehárnu pro lidi bez domova. Zatím letos není, nechci to zakřiknout, tak velká zima, nárůst není takový, ale to všechno může přijít."

"A jak vidíte, i na základě Vámi prováděného sčítání, situaci bezdomovců - myslíte, že se jejich situace zlepšuje, lidí přibývá nebo naopak?"

"Na to je těžké odpověď. Za dva roky plánujeme provést další sčítání a potom budeme vědět, zda se to číslo zvětšuje nebo zmenšuje, pokud použije stejnou metodiku. Osobně si myslím, že žádný dramatický růst bezdomovců v posledních pěti letech není. Trochu se změnila struktura bezdomovecké klientely, ale procentuálně růst nebyl zaznamenán."

"Samozřejmě. Nemohu říct, že by se jednalo o významné procento, ale určitě se v zimě v každém ubytovacím zařízení nacházejí romští spoluobčané, většinou mimopražští."

"Zmínil jste se o tom, že nabízíte zimní noclehárnu. Co musí člověk splňovat, aby tam mohl přespat?"

"Podmínky nejsou nijak složité, nekladou na potenciálního klienta vysoké nároky. Každá ubytovna má jiné podmínky. Mluvím-li o naší, tak klient musí mít deset korun na poplatek za nocleh, protože motivace placení má svou určitou funkci. Do noclehárny se nesmí dostavit pod vlivem návykových látek a musí plnit ubytovací řád."

"Spolupracujeme tradičně s organizacemi, které se tomuto fenoménu v Praze věnují" Naděje, Armáda spásy, Arcidiecézní charita, Nový prostor - to jsou ty největší a potom samozřejmě další jiné organizace."

"Blíží se doba Vánoc, to je takové kritické období, které lidé bez domova snáší nejhůře. Osamělí lidé jsou vlastně nejvíce ohroženi, statisticky je prokázáno, že roste počet sebevražd. Jak na toto období reagují bezdomovci?"

"Jak kteří. Někteří jsou již zvyklí, neboť takových vánoc zažili v bezdomoveckých podmínkách více. Pro ty, kteří to zažívají poprvé, to musí být těžké, ale musím říci, že většina organizací včetně té naší připravuje na dobu vánočních svátků speciální program. Nechybí štědrovečerní večeře, téměř každý, kdo se dostaví na setkání, dostane malý balíček s dárkem, nechybí televize, cukroví. Samozřejmě domov to nenahradí, ale aspoň tímto způsobem se lidem bez domova snažíme zpříjemnit vánoční svátky. Pokud by někdo na tom byl psychicky špatně, tak součástí Městského centra sociálních služeb a prevence je krizové, pracoviště lékařské, nestátní zdravotnické zařízení, které nabízí lidem, kteří se ocitnou v těžké životní a psychosociální situaci, nepřetržitou pomoc 24 hodin denně. Pokud by se někdo zhroutil nebo byl v tak špatném stavu, že by musel vyhledat pomoc, jsme připraveni pomoci, služba funguje i přes vánoční svátky."

"Myslíte, že situace lidí bez domova je tak bezvýchodná, že ten domov nikdy nenaleznou nebo se vám také stalo, že někdo po letech strávených na ulici znovu někde usadil, měl rodinu a potom přišel za vámi a poděkoval vám za vaši pomoc?"

"Stává se to. Samozřejmě je určité procento lidí, kteří plánovitě zůstávají bezdomovci z různých důvodů, přežívají na ulici, je to jejich volba. Není to často. Řada z nich se vrací, podaří se jim socializovat. Je důležité říci, že většina organizací má sociální programy. Součástí péče, sociálních služeb je i integrace občana do většinové společnosti. Maximálním cílem sociální činnosti je návrat lidí zpět, a proto je důležité vytvořit několik podmínek. Mít kde bydlet a mít práci - tyto dvě podmínky jsou právě pro tuto klientelu, která může mít někdy záznam v rejstříku, velmi těžké."

"A stalo se vám tedy někdy, že by za vámi někdo přišel po návratu do "normálního života"?

"Ano, na Praze 1 v ulici Karolíny Světlé 7 máme poradnu pro bezdomovce, je to prostor, kde se mohou setkávat, dát si kávu, vyprat si, občas pořádáme přednášky. Sem se vrací tehdejší klienti, pracovnicím centra přicházejí ukázat své nové partnery, děti a je to takové radostné. Není toho mnoho, ale když takový člověk přijde, máme z toho velkou radost."

"Pomalu končí rok 2004. V Našem rozhovoru jsme určité věci zhodnotili, co chystáte do roku nového a následujících let?"

"Chystáme mnoho nových projektů, těším se na ně a současně mám trochu obavy. Před námi stojí úkol zpracovat několik projektům, které by měly čerpat prostředky z Evropského sociálního fondu. Řada z projektů se týká bezdomovecké klientely a doufáme, že se tento poměrně administrativně náročný proces podaří zvládnout a přibližně v prvním pololetí příštího roku ty projekty rozjedeme. Budou se týkat například podporovaného zaměstnání nebo podpory zaměstnaneckého potenciálu bezdomovců, komunitního plánování a vzdělávání sociálních pracovníků. To jsou nejbližší úkoly. Samozřejmě již běžící projekty budeme stále podporovat a pokusíme se je zlepšit."

Vzdělávací program Romprojekt se i v příštím roce stane hlavním bodem spolupráce Valašského Meziříčí na Vsetínsku s nizozemským partnerským městem Bussum. Radnice budou společně v rámci projektu, který je zaměřen na vzdělanost a pracovní uplatnění Romů, hlavně monitorovat výsledky zaměstnanosti a předávat zkušenosti dalším městům a institucím.

Ústřední rada Sintů a Romů v Německu se nevzdává naděje na zřízení památníku romským obětem holocaustu. Rada požádala spolkového kancléře Gerharda Schroedera, aby se zasadil o urychlení plánů výstavby pomníku na památku zhruba půl miliónu Sintů a Romů zavražděných běhen druhé světové války. Rada by chtěla, aby byl památník romským obětem odhalen příští rok paralelně s budovaným památníkem holocaustu.

Fotografie z každodenního života slovenských Romů přináší výstava s názvem Romové svýma očima v Kulturním centru Stanica v Žilině. Výstava, která měla před časem premiéru v Bruselu a v několika dalších belgických městech, se tak poprvé dostala na Slovensko. Cílem projektu bylo vytvoření obrazové zprávy ze života Romů - bez manipulací a cizích zásahů.

Přesně za týden zahájí starostka městské části Praha 7 Ivana Kučerová v areálu holešovického pivovaru akci Holešovické vánoce. Zájemci mohou shlédnout, jak slaví Vánoce Slováci či Romové a zazní také černošské gospely. Pro návštěvníky budou Holešovické Vánoce otevřeny 18. prosince od 10.00 do 20.00 hodin a 19. prosince od 10.00 do 18.00.

Ještě o víkendu můžete darovat hračku pro děti z dětských domovů. Tradiční vánoční sbírku pořádá už po šesté Český rozhlas. Více informací poskytl Janu Mišurcovi marketingový a PR manažer Českého rozhlasu Jiří Horyna.

"Ta sbírka probíhá už od 29. 11. do 11. 12. a to denně mezi 9 a 18 hod. a posluchači mohou své dárky nosit buďto do studiového domu Českého rozhlasu, v Římské ul. 13 na Praze 2 nebo do budovy Českého rozhlasu-Plzeň, nám. Míru 10."

"Vybírají se jakékoliv hračky, které udělají dětem radost. Jenom prosíme naše posluchače, aby ty hračky byly čisté a aby byly použitelné. Aby se opravdu daly darovat dětem, aby byly v dobrém stavu. Ty hračky nemusí být nové."

"Zabaleny být nemusí, naopak je lepší, když zabaleny nejsou, tedy jenom když jsou zabaleny v nějaké igelitové tašce nebo tak, aby se nepoškodily. Ale jelikož je pak rozdělujeme dále konkrétním dětem, tak je stejně rozbalujeme a kolikrát musíme poškozovat poměrně krásná zabalení."

"Je vůbec zájem o tuto sbírku, nosí lidé hračky, jaké se popřípadě už vybraly? Co Vás třeba zaujalo za hračku?"

"Já myslím, že ten zájem je každoročně docela velký. Každý rok vybereme více než 2000 dárků, obdarujeme více jak 2000 dětí ze zhruba 20 dětských domovů z celé České republiky. Ty hračky bývají různé, nejvíce to jsou plyšáci, pak tu bývají autíčka, panenky, různé Barbie. Bývají to míče nebo většinou starší slečny si přejí nějakou kosmetiku, chlapci zase ping-pongové pálky."

"Kdy ty dárky budou převezeny do dětských domovů, jak to bude probíhat?"

"Sbírka končí tento víkend a ty hračky budou v pondělí ráno převezeny do Havlíčkova Brodu, kde je náš partner, se kterým to pořádáme, Tango Havlíčkův Brod rozdělí. A 19. 12. v Havlíčkově Brodě slavnostně předá zástupcům dětských domovů."

V následujících minutách se společně vydáme do Vinohradského pavilonu v Praze, kde stojí tradiční Strom splněných přání - Českého výboru pro UNICEF. Pod tento vánoční strom můžete přinést také dárek, který bude předán opuštěnému dítěti. Více informací k tomuto charitativnímu projektu zjišťoval opět Jan Mišurec.

"Jsme ve Vinohradském pavilonu v Praze, Jana Havlínová, dobrovolnice. Máte na starosti dnes sbírku hraček tady v pavilonu. Jak vlastně tato sbírka probíhá?"

"Sbírka probíhá formou, že máme seznam přání, seznam dětských přání z dětských domovů, kterých je okolo 700 a lidé mohou přijít, prohlédnout si seznamy a vybrat si dárky, které pak zakoupí a do 20.12. přinesou sem k nám, aby se pak dostaly k dětem."

"Převládají třeba stříbrné šperky, různé discmany, pak pro menší děti samozřejmě hračky a různé oblečení."

"Zajímají se lidé vůbec pro koho ty hračky jsou, komu je budou kupovat?"

"Tak určitě se lidé zajímají a myslím, že největší zájem je právě o malé děti, ke kterým se hračky pak dostávají. U každé přání je připojen věk, jméno a také se mohou dozvědět z jakého dětského domova dítě je."

"Tak z těchto peněz, které se tady sesbírají se budou kupovat dárky, které lidé nevyberou nebo které zapomenou přinést."

"Eva Dragovič, manažerka Vinohradského pavilonu - kolikátým rokem se tato sbírka tady u vás koná?"

"Tak tento rok je mimořádný, je to 10 ročník Stromu splněných přání. Chodí sem noví lidé a protože je to 10 ročník, tak někteří lidé jsou na to zvyklí a je to taková tradice."

"Zeptal bych se jakým způsobem bude sbírka ukončena a zdali bude také nějaký kulturní program?"

"Ano bude, budou tady slavné osobnosti, různí zpěváci, bude tu kouzelník. Také sem plánujeme přivézt 80 dětí, uděláme takovou malou party. Budou to takové veselé, veselé vánoce, 20.12. a bude to od 12 hod."

"Přesto se může stát, že některá přání zůstanou nevyslyšena, že se nepodaří nasbírat všechny dárky. Jak to bude probíhat?"

"20. je ukončení, do 20. mohou lidé přivézt dárky. Dárky, které nebudou přineseny do 20. 12., tak do 22. 12. všechny ostatní dárky, které chybí, zajistí pavilon."

V Paříži byl ustaven mezinárodní fond pro vzdělání Romů ve střední a jihovýchodní Evropě. Zasedání se zúčastnili představitelé řady mezinárodních institucí a zástupci desítky zemí včetně Slovenska a Česka. Patrik Kraus k mikrofonu pozval ředitele kanceláře české vládní rady pro záležitosti romské komunity Czeslawa Waleka.

"Ona to byla schůze donorů, takže se konference zúčastnili hlavní donoři té nadace, což byly státy, hlavně západoevropské, dále Open Society Institute, Světová banka a jiní velcí donoři. Došlo k dohodě, že se sesbíralo 41 miliónů Eur, 30 miliónů dal p. Soros z Open Society Institute a 11 miliónů jiní donoři. A vlastně byli jsme informováni o tom, jak ten fond bude fungovat."

"To ještě není úplně jisté. To je třeba ještě dořešit. Řada těch donorů omezila své peníze jenom třeba na Balkánské státy, takže pro Českou republiku není celá ta suma, ale jen jistá část té sumy. Bude se přerozdělovat na projekty pro neziskové organizace a pro stát, i když se přihlásí do té nadace. Fond bude podporovat hlavně systémové změny anebo projekty, které budou působit na systém. Dále pilotní projekty, analýzy vzdělávacího systému."

"Já se snažím hodnotit to realisticky. Zatím se nic nezačalo, ale musíme být vděční za každý finanční příspěvek, který se do této oblasti dává a bude záležet hodně na aktivitě jak neziskových organizací českých, tak české vlády a na jejich předkládaných projektech."

O mezinárodním fondu pro vzdělání si Patrik Kraus povídal s Czeslawem Walekem a u tohoto tématu ještě zůstaneme. Do 20. ledna si romští studenti mohou požádat o stipendium na MŠMT. Více nám řekla Markéta Šobrová.

"Je určen pro romské žáky střední školy, jejichž rodinám způsobuje financování na školách značné potíže a bez těchto peněz by nemohli dokončit své studium. Týká se všech středních škol, vyšších odborných škol i učebních oborů a středních odborných učilišť s maturitou."

"Žádají si žáci prostřednictvím školy na Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy."

"Týká se tato podpora všech studentů? Hraje nějakou roli třeba prospěch ve škole?"

"Týká se to opravdu všech studentů. Akorát by to mělo být určeno pro studenty, kteří do těch škol opravdu dochází."

"Připravuje Ministerstvo školství ještě nějaké další projekty týkající se romských studentů?"

"Ministerstvo školství má i další programy, které se romských studentů dotýkají nepřímo nebo respektive romských žáků, jedná se o romské asistenty. A Ministerstvo školství se v budoucnu chystá otevřít program, podobný program pro romské vysokoškoláky."

"Termín je do 20. ledna, s tím, že rozhoduje razítko podací pošty. V některých případech je o tomto programu informuje škola a dodá jim i formuláře. Může se stát, že škola nebude mít formuláře k dispozici nebo nebude mít k dispozici informace o tomto programu, tudíž potom žáci ať se obrátí na romského poradce."

Právě v těchto chvílích v pražském divadle PONEC začíná koncert nazvaný Bengas proti drogám. Více už o akci Richardu Samkovi řekl Milan Horvát.

"Dnešní akce je kulturně informační akce zaměřená na Romy a nejen na Romy a na drogovou problematiku."

"Tak pro Bengas to není první ani poslední akce s takovýmhle zaměřením. Hráli jsme už Bengas na Irák, to byla taková první akce, kde jsme vlastně křtili i naše CD. Pak v České televizi pro Kuře - pomozte dětem, pak jsme hráli v létě pro Uganda Fest, tam se stavěla nemocnice. Pak pojedeme s nadací Terezy Maxové 14., 15. do Ostravy a do Brna. Jinak celoročně jezdíme po dětských domovech, kde pro ně děláme od rána do večera program."

"Dnešní akce je tak trochu spojená s Vaší prací. Vy pracujete v Sananimu. Co máte na starosti? Co děláte?"

"Pracuji v Sananimu jako interní sociální pracovník. Mým posláním je najít lokalitu Romům; je to obtížné, někteří mí kolegové se báli jít mezi ně, vyměňovat jim stříkačky, dávat jim zdravotnický materiál. Mým úkolem je tam jít a vysvětlit Romům, že to jsou kolegové, kteří jim chtějí pomáhat."

"Byl jsem již předtím rozhodnutý pomáhat lidem v nějaké sociální sféře. Mám negativní zážitky s bratrem a bratranci, kteří v drogách lítali, chtěl jsem s tím něco udělat. Bratrovi jsem zařídil takový domácí detox, hlídal jsem ho 24 hodin denně, aby si nešel koupit fet. Začal jsem to dělat a myslím si, že jsem teď určitým vzorem pro ostatní - že nemáme jen čekat, aby nám někdo zvenku pomáhal, nějaká majoritní společnost, ale my sami jako Romové musíme řešit problémy, nečekat na pomoc zvenku."

"Jak zvládáte práci v Sananimu a svá studia, přihlásil jste se na školu..."

"Obojí se mi propojuje. Škola má mnoho do činění s touto prací, práce je sociální, moje škola je sociálně-právní. Sám jsem cítil potřebu vzdělat se v oboru sociální pracovník a škola mi to umožňuje a jsem tomu rád."

"Jako na všech středních školách je vedle českého jazyka matematika, dějepis, občanská nauka, sociální právo a speciální předměty jako sociální komunikace, v níž děláme modelové situace, a to mohu použít v terénu."

"S jakou úspěšností se setkáváte, co se týče navazování kontaktů a zprostředkovávání pomoci?"

"Myslím si, že tím, že jsem muzikant a všichni mě znají, vše je rychlejší. Přijdou ke mně, zeptají se co kapela a podobně. Když jim řeknu, že tam nejsem za kapelu, ale jako sociální pracovník, koukají. I když teď už to většinou vědí, přece jen to dělám rok a půl."

Já ještě dodám, že společně s Bengas si dnes zahrají - kapela Khetane a cimbálová muzika Miroslava Kaleji.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, ale celé vysílání bude věnováno převážně Vánočním svátkům.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Iriňďa amenge fameľia Prahatar, kaj das giľi pradalo Ondys Cina. Ondy te aves Bachtalo u tumen Romale savore so amen šunen tiž te aven Bachtale. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.