Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Tady ta celá záležitost, která tady bude, zisk a podobné věci půjdou čistě na humanitární věci."

"Co si od této akce slibujete?"

"Slibujeme si celou krásu toho romství, samozřejmě si slibujeme finanční prostředky, které by měly pomoci vybudovat i centrum pro národnosti."

"Podle čeho vybíráte děvčata?"

"Samozřejmě že to je podle krásy, to je priorita. Až pak je to znalost romského jazyka, dějin a tak dále. Dívka nemůže být jenom krásná."

"Co všechno budou muset děvčata předvést?"

"My se držíme těch tradic, takže tradiční způsob života a pak ten neromský způsob života 21. století."

"Kdo všechno je ve výběrové komisi?"

"Jsou tam vlastně tři subjekty. Samozřejmě hlavním subjektem je občanské sdružení "Projekt šance", dále pak "Art Archeus" a pan Miloš Hora, který je hlavním organizátorem celé akce."

Oslovili jsme také některé z účastnic, které konkurzem prošly.

"Co to pro Vás znamená, přihlásit se na Miss?"

"Tak určitě bych to chtěla vyzkoušet. Je to trochu jiné, než česká soutěž, tak určitě máme nějakou šanci, takže to chci zkusit."

"Jaké máte prvotní pocity?"

"Dobré."

"Měla jste trému?"

"Ano, měla jsem trému, velkou."

"Jak jste dopadla?"

"Přijali mě, takže jsem dopadla dobře"

"Proč jste se do konkurzu přihlásila?"

"Abych poznala nové lidi a měla nové zkušenosti."

"Co na to říkali Vaši rodiče?"

"Souhlasili s tím a byli rádi, že se chci takové soutěže zúčastnit."

"Dnešního castingu se účastnila i Marta Balážová, která skončila v první dvacítce soutěže Česko hledá SuperStar. Proč jste se do Miss přihlásila?"

"Přihlásila jsem se proto, protože ráda absolvuji různé soutěže, jakéhokoliv zaměření a jsem zpěvačka a přišla jsem si sem i zazpívat."

"Jak jste dopadla Vy?"

"Z prvního kola jsem postoupila a uvidíme, jak to půjde dál."

"Jaké máte prvotní pocity?"

"Jsem samozřejmě ráda. Jsem ráda, že jsem postoupila a jsem ráda i kvůli svojí sestřenici, která také postoupila, protože to je hlavní důvod, proč jsem tady i já."

"Chcete se stát nejkrásnější romskou dívkou?"

"Chtěla bych, aby se stala moje sestřenka nejkrásnější romskou dívkou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.02.2005	Podle české Miss Gypsy nebyla příprava na soutěž jednoduchá	O Roma Vakeren
11.02.2005	Devět romských dívek bude bojovat o titul Miss Gypsy	Zprávy ze života Romů
11.02.2005	Nejkrásnější romskou dívkou se stala Sandra Ferková z Prahy	Zprávy ze života Romů
11.02.2005	Finále českého kola Miss Gypsy World	Fotoaktuality
05.02.2005	Soutěž o nejkrásnější romskou dívku chce překonávat předsudky	Zprávy ze života Romů
04.02.2005	České kolo soutěže Miss Gypsy World vrcholí	O Roma Vakeren
04.02.2005	Rozhovor s organizátory soutěže Miss Gypsy World	O Roma Vakeren
14.01.2005	Krásné romské dívky se mohou přihlásit do dalšího klání Miss Gypsy World	O Roma Vakeren
03.12.2004	Proběhl první casting soutěže Miss Gypsy World	Fotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Tak vyšetření mamografem, jak už asi všichni posluchači vědí, je vyšetření speciálním přístrojem. Jde o vyšetření ženských ňader."

"Jak jsou romské ženy informovány a jsou vůbec informovány?"

"Tak většina žen, které s námi chodí na prohlídky tak právě proto, že jsou informovány, tak k té prohlídce svolí. Větší problém je tedy na tu prohlídku přivést ženy, které o tom moc neví a právě jediné, co vidí před očima je ten strach z případného nálezu."

"Co byste doporučila všem ženám?"

"Tak samozřejmě, aby se nebály a vyšetření mamografem podstoupily. A to nejenom jednou za život, ale pravidelně každý rok, tak jak se to správně má. Aby v případě kdyby se něco objevilo se mohlo včas zasáhnout."

"Od kterého věku by měly ženy nechat pravidelně kontrolovat?"

"Tak vyšetření mamografem je vlastně bezplatné, formou screeningu, tzn. takového plošného vyšetřování všech osob od 40 let. To znamená každá žena, které je nad 40 by měla každý rok chodit na vyšetření."

"Když bude mít žena obavy si zajít za lékařem, kde by se mohla informovat? Kde by se mohla o tom dozvědět víc?"

"Samozřejmě nás mohou kontaktovat u nás v kanceláři a my jim nějakým způsobem budeme schopni poradit. A říct jim osobu, na kterou se mohou v této věci obrátit"

"To znamená, že spolupracujete s konkrétním zdravotnickým zařízením?"

"Ano, spolupracujeme s klinikou DTC na Praze 4, která má speciální oddělení Mama-centrum, myslím si jedno z nejznámějších v republice. A speciálně spolupracujeme s MUDr. Skovajsovou, která je vlastně jednou ze zakladatelek toho bezplatného screeeningu nebo iniciátorek bezplatného screeeningu v České republice."

"Letos je to podruhé, kdy organizujete toto vyšetření. Bylo více žen minulý rok nebo letos?"

"Minulý rok se zúčastnilo jednorázového vyšetření asi 10 žen. Tento rok plánujeme 2 kola, dneska se koná to první. Je nás tady asi 7 a stejný počet předpokládáme i příští týden."

"Jak se ženy přihlásily nebo jak jste je získali?"

"Tak my rozhodíme sítě pomocí osobních kontaktů a tak podobně a potom samozřejmě všechny přihlášky bereme v úvahu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Z toho, co se stalo minulou neděli v České republice, proběhlo opravdu něco zvláštního. Projektu se zúčastnilo tisíc lidí; pokud jde o cizince, zúčastnili se lidé z 42 států a české rodiny byly také různé, různé sociální zázemí, různé profese, různé zájmy. Vše se neskutečně propojilo."

"Máte nějaký konkrétní případ z nějaké rodiny? K čemu tam došlo? Plakalo se?"

"Ano, u několika setkání se plakalo, takových příběhů je více. Například rodina ze Srbska, která nechtěla žít ve válce a rozhodla se přijít do České republiky. Pán má rád rybaření, viděl, že město Aš má v erbu ryby a rozhodli se tam jít. Až po příjezdu do Aše zjistili, že nejbližší řeka je 50 km daleko, ale usadili se tam a zůstali. Srbská rodina se setkala s rodinou českou a u jejich setkání tekly slzy."

"Průzkumy tvrdí, že Češi jsou netolerantní vůči cizincům. Ve vašem projektu Rodina od vedle to tak není, hlásily se vám české rodiny a měli jste velký ohlas. Jaký je tedy podle vás vztah Čechů k cizincům?"

"Je to různé. Náš projekt potvrdil i něco jiného. Potvrdil obě dvě myšlenky. Někteří lidé mají špatný vztah k cizím, rozumím tomu, protože společnost byla hodně dlouhou dobu uzavřená. Projekt ale ukázal, že stačí oslovit, člověk člověka a člověk začne přemýšlet o něčem jiném a jakmile druhého pozná, vše se změní. Proměnou pošli i ti s původně negativní zkušeností."

"Martin Zikmund, evangelický farář. Co Vám dalo to nedělní setkání?"

"Pro mě to bylo velké povzbuzení a radost, zvlášť jsem si považoval, že pro naši rodinu byla vybrána rodina ze Sarajeva. Říkali jsme si, kde navážeme apod., ale šlo to velmi snadno a paní s holčičkami byly velice milé. Po chvilce mi připadalo, že se známe už dávno."

"Jak hodnotíte výsledek celého projektu?"

"Kladně. Především bych chtěl vyjádřit svou úctu a obdiv rodinám cizinců. Pokud vím, tíhnou spíše ke sdružování s krajany a žijí v jakémsi ghetu. O to více si cením těch, kteří z tohoto gheta chtějí vyjít a stát se uvědomělou součástí české společnosti."

"Mira Kulič. S jakými pocity jste šla na nedělní oběd?"

"Všichni jsme se radovali. Řekli nám, že jdeme k rodině, která má tři děti, muž je farářem a jeho žena inženýrkou ekonomie. Byla jsem ráda, že si popovídáme o společných tématech, také se zajímám o ekonomii. O evangelické církvi jsem nic nevěděla, řekla jsem si, že si o tom aspoň trochu promluvíme. Chybí mi zde intelektuální rozhovory, nemám s kým mluvit. Dopadlo to překrásně, děti byly spokojené, my také."

"S jakými pocity jste odcházela? Jak jste se cítila?"

"Byli jsme všichni překvapení, jak dobře jsme se cítili. Prostě jako doma. Pan Martin řekl, že je to jako bychom se znali už léta. Mluvili jsme spolu šest hodin. Vyměnili jsme si telefonní čísla, domluvili se, že si zavoláme a něco společně podnikneme, třeba půjdeme na procházku. Nám se to moc líbilo. Moje holky byly veselé a stále se ptají, kdy půjdeme zase na návštěvu."

Projekt "Rodina od vedle" bude pokračovat i příští rok. Tentokrát ale hostiteli budou cizinci žijící v České republice.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.12.2011	Na nedělním obědě v íránské rodině v Praze	O Roma Vakeren
21.09.2007	Projekt Rodina od vedle seznamuje Čechy a cizince	O Roma Vakeren
19.10.2006	Třetí ročník projektu "Rodina Odvedle" se uskuteční koncem listopadu	Zprávy ze života Romů

Evropský soud pro lidská práva se už brzy bude zabývat případem 18 romských dětí z Ostravy umístěných ve zvláštní škole. Případ začal v roce 2000, kdy rodiče dětí podaly žalobu k Ústavnímu a poté i k Evropskému soudu pro lidská práva, protože jejich děti byly automaticky přeřazeny z běžných základních do zvláštních škol a je jim tak upíráno právo na vzdělání. Po rozpoutání diskuse umožnili úředníci ostravského školského úřadu žákům zvláštních škol přestoupit do běžných základních škol.

Český statistický úřad nikomu neposkytuje údaje získané při sčítání lidu. Informace, které lidé při sčítání uvedli, jsou po zpracování anonymní a sčítací tiskopisy jsou už skartovány. Úřad tak reagoval na vyjádření soudců, kteří upozornili na problém určování k romskému etniku. Podle nich jsou v některých případech odvolacími soudy vyzýváni, aby pro zjištění, ke které národnosti se poškozený hlásí, využívali údaje ze sčítání lidu.

Čeští vojáci předali v Kosovu druhou část humanitární pomoci určené pro nejchudší romské děti, kterou zajistilo občanské sdružení ADRA. Dvě stovky dětí, které vojáci vytipovali přímo v terénu, dostaly zimní obuv. Pomoci se dostalo dětem ve věku od tří do 16ti let z kempu v blízkosti obce Plemetino, která spadá do oblasti Obilič.

Na východě a na jihu středního Slovenska přibývá Romů v osadách. Porodnost romských žen je v nich třiapůlkrát vyšší, než u žen většinové populace. Vyplývá to z údajů Slovenského statistického úřadu. Obyvatelstvo žijící v obcích s nízkým životním standardem má reprodukční chování typické pro rozvojové země - vysokou plodnost, vysokou úmrtnost a začátek reprodukčního procesu posunutý do velmi nízkého věku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.08.2015	Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémy	O Roma Vakeren
14.03.2015	Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?	O Roma Vakeren
06.12.2014	Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje Romy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému	O Roma Vakeren
13.11.2014	Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnila	Zprávy ze života Romů
06.09.2014	Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém	O Roma Vakeren
02.08.2014	Ne každý si může dovolit odjet na dovolenou	O Roma Vakeren
25.01.2014	Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Tento kurz navštěvuje zhruba 11-12 osob. Jeho hlavní náplní je vzdělávání pro práci s uživateli návykových látek. Kurz je zaměřen na individuální práci s uživatelem a také na jeho rodinu, na práci s rodiči a jinými osobami, které s nimi přijdou do styku. Jsou tam lidé, kteří se v praxi pohybují, mají své klienty a i o nich v rámci kurzu hovoříme."

Pavla Dolanská nám také řekla, že přesné počty Romů závislých na drogách se nevedou.

"Každé zařízení by Vám bylo schopno nějakým odhadem říct kolik má romských klientů, ale je fakt, že speciálně romští uživatele mají potíže kontaktovat se s nějakou oficiální institucí. Takže asi vůbec největší spektrum těchto klientů najdeme právě v nízkoprahových programech a hlavně v terénních programech. Proto vlastně také školíme terénní pracovníky, kteří klienty vyhledávají přímo v jejich přirozeném prostředí. Ale netroufám si vůbec říct nějaký skutečný odhad kolik romských závislých můžeme třeba v Praze potkat."

To nám řekla Pavla Dolanská vedoucí z doléčovacího centra Sananimu. Jan Mišurec si pozval k mikrofonu terénní pracovnici Natálii Šolínovou a zeptal se proč se školení zúčastnila.

"No tak za prvé, přivedlo mě tam to, že když to člověk vidí, že se mladí lidé ničí drogami a hodně mladých lidí na tohle umírá. Druhá věc, která mě tam přivedla je to, že mám dceru, které je 19 1/2 let a neuměla bych si představit, kdyby se to mělo stát jí. Nějak pomoct, dát těm lidem pomoc, nejen třeba dceři."

"Jak hodnotíte toto školení?"

"Hodnotím ho celkem dobře, protože to co člověk neví, tak se tam vlastně doučí. To už třeba ti druzí mají za sebou a mohou nám říct co a jak. Jak do toho a jak těm lidem vlastně pomoct z té krize, z té nouze.

"Nemáte strach z takovéto práce?"

"Celkem mám, protože nevím, co všechno se dá o těch lidí čekat, protože lidé jsou všelijací. Sto různých lidí, sto různých povah."

"Potkala jste už nějaké drogově závislé třeba ve svém životě?"

"Ano, určitě ano. Pravě že spoustu, spoustu mých kamarádu, kamarádek. Vím, že to vždy začnou lidé dělat z toho důvodu, že mají třeba problém a neumí se z něj dostat. Tak začnou s drogami a pak už nemají úniku. Jdou třeba na léčení, ale většinou se vrací zpátky do toho koloběhu."

"Co podle Vás člověk musí udělat, aby se zbavil té závislosti na droze?"

"Hlavně mít pevnou vůli, takovou, aby s tím přestali a také ta různá centra další péče."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.07.2015	Už devítileté děti mají zkušenosti s drogami	O Roma Vakeren
31.03.2015	Nízkoprahový klub Pavlač získal cenu ČASovaná bota	Zprávy ze života Romů
23.08.2014	Sdružení YMCA provozuje terénní program zaměřený na děti a mládež	O Roma Vakeren
06.03.2014	Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské besedě	Zprávy ze života Romů
22.06.2013	Časovaná bota je cena pro pracovníky nízkoprahových sociálních služeb	O Roma Vakeren
26.01.2013	Když dítě propadne drogám	O Roma Vakeren
19.01.2013	O projektu Drogy k životu nepotřebujeme	O Roma Vakeren
13.01.2013	Míra užívání drog u mládeže klesá	O Roma Vakeren
05.01.2013	Jaká je současná drogová scéna	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"V obchůdku se chystají narozeniny, které máme 4. 12., v sobotu, od 15 hod. Je to v podstatě takové vyvrcholení toho letošního roku. Sezveme tam spoustu známých lidí i neznámých. Bude tam zpívat pan Biháry, povídat bude paní Hybšmanová/Hybšmannová, myslím, že to bude velmi příjemné odpoledne."

"Za ty dva roky, změnilo se něco?"

"Změnilo. Změnilo se obsazení obchůdku, ale jinak si myslím, že ani ne, že se to tak usídlilo a je to v podstatě stejné. Máme teď ale spoustu nového zboží. Máme nové knížky, cd. Těch cd je tam teď už tolik, že se nám to tam ani nevejde. Máme prostě hodně moc nového zboží."

"Máte něco k Vánocům připraveného speciálně?"

"Speciálně máme krásné vánoční ozdoby."

"A ty dělal kdo?"

"Ty nám nedělal přímo nějaký romský výrobce, ale spíš je to jakoby doplňkem, tou barvou a tím vším okolo takový, myslím si, krásný doplněk toho našeho prodeje."

"Kdo s Vámi spolupracuje? Nebo kdo Vám teď momentálně dodává své zboží?"

"Dodávají nám spousty výrobců, mimo jiné pan Dzurko samozřejmě, pan David Husár z Jablonce nad Nisou. Dodává nám pan Gadžor krásné sošky, pan M....... nádherné sošky, dřevěné. Je to prostě hodně moc výrobců, nerada bych na někoho zapomněla, je jich opravdu hodně."

"Je tam třeba i něco pro děti?"

"Pro děti máme samozřejmě korálky, dřevěné výrobky a jsou tam také hlavně výrobky od dětí. A ty jsou samozřejmě také pro děti. Myslím, že si tam vybere každý."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.09.2005	Obchůdek Romen se snad znovu otevře spolu s romskou kavárnou	O Roma Vakeren
08.09.2005	Loučení s Obchůdkem Romen v Nerudově ulici	Fotoaktuality
02.09.2005	Obchůdek Romen končí	O Roma Vakeren
03.06.2005	V obchůdku Romen se prezentovaly romské řemeslnice a výtvarnice	O Roma Vakeren
25.02.2005	Obchůdek Romen se představil na veletrhu Holiday World	O Roma Vakeren
13.08.2004	Lidé obdivují obchůdek Romen	O Roma Vakeren
28.11.2003	Romský obchůdek Romen oslaví své první výročí	O Roma Vakeren
20.06.2003	Již půl roku je otevřen romský obchůdek Romen	O Roma Vakeren
25.04.2003	Na veletrhu Svět knihy byl i stánek s romskou a romistickou literaturou	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Nejčastější výskyt těžce zrakově postižených je někde ve střední Africe a v jižní Asii. Světová zdravotnická organizace udává, že ve světě to může být až 45 milionů nevidomých, což je obrovské číslo. A k tomu můžeme s klidným svědomím přičíst dalších asi 150 milionů slabozrakých. Co se týče našich zemí, tak ty příčiny jsou asi následující - něco padá na vrub vrozeným chorobám, něco padá na vrub úrazům, jisté procento zabírá takový nepříznivý důsledek těžkého stupně cukrovky, něco bude tzv. glaukom, nebo-li zelený zákal a v poslední době přibývá hodně makulární degenerace věkem podmíněné, to je taková choroba, která se projevuje až ve vyšším věku."

"Vás se také toto postižení dotklo, jak k tomu došlo?"

"Já sám můžu říct, že jsem vážně postižený, je to takové stadium těžké slabozrakosti. Znamená to, že něco vidím, jsem schopen rozlišit siluety lidí, ale na to abych rozpoznal o koho jde, abych viděl do obličeje, to ne. Mám vážné problémy se čtením. Já sám jsem začal navštěvovat běžnou školu, v té době jsem dobře viděl. Ta vada se mi vážně projevila až tak kolem té čtvrté, páté třídy, takže jsem měl možnost se naučit číst a psát. No a od té doby se potýkám s tím vážnějším postižením, čili mám i tuhle osobní zkušenost."

"Nabízíte celou škálu služeb, řekněte nám jaké to jsou?"

"Souvisí to právě s osamostatněním a s tou schopností být co nejvíce nezávislý na pomoci druhých. Jsou to dovednosti související právě s péčí o sebe a o svou domácnost, tzv. sebe-obsluha. Třeba i péči o malé dítě a takovéhle samé praktické věci. Další takovou velkou sférou je pomoc těm, kteří mají problémy se samostatnou chůzí. S tím, jak se orientovat v prostoru. A další takovou velkou oblastí, kde můžeme těžce postiženým pomoct je výuka čtení a psaní bodového písma, která začíná rozcvičením hmatu, což je smysl, který může hodně nahradit a hodně pomoct tam, kde oči nestačí."

"Určitě těch pomůcek bude celá řada, takových těch praktických pro život?"

"K tomu všemu, co jsem tady povídal a ještě k některým dalším oblastem patří celá řada pomůcek, se kterými s samozřejmě ten dotyčný seznamován a zároveň mu pomůžeme tu pomůcku získat. Jsou různého druhu, některé jsou založeny na výstupu hmatovém nebo hlasovém, zvukovém. Jsou to různé budíky, majáčky, které hovoří. Posluchači možná někdy zaslechli, že tramvaj hovoří. Ven se ozve "tramvaj číslo 22, směr Bílá Hora". Tak to je služba pro nevidomé. Oni mají takovou vysílačku, kterou mohou tohle hlášení spustit. Stejně takhle jsou označovány třeba stanice metra, některé významné instituce a tak dále."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.09.2010	Děti z Jedličkova ústavu	O Roma Vakeren
14.05.2008	S vodicím psem o mety nejvyšší	Zprávy ze života Romů
25.05.2007	Sdružení Helppes provádí výcvik psů pro klienty s různými postiženími	O Roma Vakeren
20.10.2006	V pražských ulicích proběhla sbírka Bílá pastelka pro nevidomé	O Roma Vakeren

"Hlavně duchovně. Připravují si své domovy, připravují se rodiny a očekávají v tichosti, v rodinné atmosféře příchod Pána Ježíše Krista."

"Jaké zvyky se udržovaly ve Vaší rodině v době adventní? Můžete vzpomenout na své dětství?"

"Sušily se oříšky, které se rozdávali v době adventní a také na Vánoce se dávali. Používali se jako materiál na výrobu koláčů, peklo se cukroví atd."

"Jak se Vy sám připravujete na vánoční svátky nyní?"

"Modlím se, každou neděli jdu do kostela, zapaluji svíčku na adventním věnci a připravuji se na Štědrý večer. Pokud mi zdraví dovolí, půjdu i na půlnoční mši."

"Co připravujete na vánoční svátky?"

"Pro děti a dospělé připravuji besídku, na které bude i hudba."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.12.2015	Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšování	O Roma Vakeren
19.12.2015	Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce Vánoce	O Roma Vakeren
12.12.2015	Vzpomínky na Vánoce	O Roma Vakeren
05.12.2015	O svátečních chvílích s cukrovím	O Roma Vakeren
20.12.2014	U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou	O Roma Vakeren
20.12.2014	Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami let	O Roma Vakeren
20.12.2014	Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznými	O Roma Vakeren
06.12.2014	Vánoce v rodině Věry Džurbanové	O Roma Vakeren
28.12.2013	S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětství	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)