Vytištěno 03.07.2022 10:48 26-11-2004 Anna Poláková, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Patrik Kraus, Patrik Kraus, Zuzana Kupoletá Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andal amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumen dodžanena, hoj Prahate ela pre aver berš internacionalno Miss Roma. Tiž tumenge phenaha, sar dživen o Roma pre Ukrajina. Nejdříve se dozvíte, že Praha bude dějištěm světové miss Roma, že Romové jsou připraveni na práci ve veřejné správě a přiblížíme vám také život Romů na Ukrajině. Mek adaďives tumen dodžanena tumen, savi charitativno buči keren predalo Roma Libercoste u tiž hoj ostravakere Roma kerena andre špitaľa. V druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Libereckého charitativního řádu a do Ostravy, kde se Romové připravují na práci ve zdravotnictví. Také vás pozveme do Brna na výstavu Svět očima Romů. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Začíná soutěž o nejkrásnější romskou dívku planety
To byla upoutávka na casting do soutěže o nejkrásnější romskou dívku
planety. Národní klání Miss Gypsy World se uskuteční v únoru příštího roku.
Patrik Kraus k mikrofonu pozval autora projektu Miloše Horu, který nám řekl:
Bude výběr podobný jako u české Miss? Budou muset romská děvčata splňovat nějaké speciální požadavky? "Ze svého pohledu musím říci, že všechny Miss, které jsem viděl, mě většinou zklamaly. Mělo by se jednat o něco odlišného. Mělo by to být plné života, energie, přesně takové, jací Romové jsou. Dívka určitě bude muset vypadat hezky, bude muset umět zpívat, protože chceme, aby zpívaly na živo, bude se muset umět pohybovat, tzn. tancovat a bude muset recitovat úryvek nějaké romské básně, kterou pak přeloží do českého jazyka." Na co se můžeme v průběhu gala večera těšit?
Kdo celou akci zaštiťuje?
To byl Miloš Hora a my vám ještě připomeneme, že casting na Miss Gypsy Word se uskuteční v pátek 3. prosince v Kongesovém paláci v Praze od 10.00 hodin a adeptky se mohou do soutěže přihlásit přímo tam. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Životní podmínky Romů na Ukrajině jsou velmi špatné
Romové na Ukrajině žijí ve velmi špatných a nelidských podmínkách. Často
jsou to osady, které postrádají kanalizaci, plynofikaci a vodovodní rozvod.
Příbytky jsou velmi skromné. Vysoká míra nezaměstnanosti a celková chudoba
se také podílejí na špatném zdravotním stavu těchto obyvatel. Přicházející
zimní období je hrozbou především pro staré a děti, kterým kvůli nedostatku
ošacení hrozí omrzliny. V osadách se také vyskytuje tuberkulóza. Janu
Mišurcovi to řekla Květoslava Princová z České katolické charity.
Jak se žije Romům na Ukrajině? "Řekla bych, že se o ně nikdo nestará. Tou usedlostí, způsobem života a životem v oddělených komunitách vedle obcí trochu připomínají slovenské Romy, ale paradoxně tam neexistuje lichvářství, které je morem pro Romy a ani tam moc neexistuje alkoholismus, a to z jednoho prostého důvodu: protože Romové nemají prakticky žádné peníze. Ukrajinská vláda sice vyplácí jakési dávky v nezaměstnanosti nebo důchody, ale málo Romů je schopno si tyto dávky zařídit, protože většina Romů na Ukrajině je negramotná." Jaké se tam dají realizovat projekty za účelem zlepšení situace? "Romové na Ukrajině de facto nikoho moc nezajímají. Co se týče vzdělání, jdou do první třídy, ale jen pár z nich, protože škola je vzdálená a není žádná škola pro Romy. A právě paní Agnes Bereš se začala věnovat dětem a podařilo se jí ve vesnici Koncovo udělat odnož místní školy v cigánské komunitě, která čítá asi 250 obyvatel, kteří žijí v hliněných a plechových domcích. Pro ně se jí podařilo získat učitelku, která učí děti, první a druhou třídu, v tzv. Domě modlitby. To je opravdu veliký úspěch, který se zatím nepovedl v žádné další vesnici, ale podařilo se to díky tomu, že ona nepřišla s žádnými projekty nebo penězi, ale prostě přišla s holýma rukama jako Matka Tereza mezi Romy a nabídla jim sebe. Nabídla jim víru a oni za ní postupně začali chodit, začali se s ní ve všem radit a ona se stala jejich druhou matkou a iniciovala tyto aktivity. Oni začali chápat, že vzdělání je důležité a začali po něm nějakým způsobem toužit. Jedna Romka dnes dělá asistentku místní učitelce a co se týče vzdělání, dá se říci, že většina dětí bude schopna absolvovat čtyři nebo pět tříd základní školy. To bude do budoucna velký úspěch." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romští poradci si doplňují vzdělání na Střední policejní škole v Praze
Střední policejní škola v Praze se stala místem, kde si vzdělání doplňují
romští poradci. Během tříletého studia získají adepti ucelené informace o
romském národě a fungování státní správy. Absolventi kurzu pak budou moci
pokračovat ve vzdělávání na vysokých školách. Janu Mišurcovi to řekla
výkonná ředitelka společnosti Humanitas Profes Věra Dorušková.
"Do kurzů se přihlásilo třicet romských koordinátorů ve veřejné správě. Tento kurs je prvním rokem v tříletém programu vzdělávání. Je to projekt pilotní, proto těch třicet pracovníků a domníváme se, že by se později mohl rozšířit na zbylý počet romských koordinátorů, to je asi na dvě stě. Toto druhé soustředění už je částí odbornou, která je věnována romské problematice, historii Romů, managementu, ekonomice, práci na krajských úřadech a městech." Myslíte si, že kurz otevře svým absolventům cestu k lepším možnostem, k lepšímu uplatnění v práci? "Ano, záměrem pořadatelů a organizátorů kursu je, aby po absolvování tříletého programu byl umožněn přístup na vysokou školu s bakalářským zakončením, a to s tím, že by se jim některé odborné předměty uznaly." Mirek Kotlár, romský poradce. Kde působíte? "Pracuji na Magistrátu města Liberec." Co obnáší Vaše činnost? "U mě je to trochu zvláštní a myslím, že i dobře vymyšlené. Pracuji jako koordinátor pro romské komunitní centrum, které město zřídilo. Zároveň mám funkci romského poradce a ještě jsem tajemníkem pro národnostní menšiny Rady města Liberec." Jak jste se k této práci dostal? "Byl vyhlášen konkurz, přihlásil jsem se a byl vybrán." Dnes chodíte na školení. Co Vám to dává? Přihlásil jste se sám od sebe, nebo Vám to někdo nařídil? "Nabídka přišla oficiální cestou, zeptali se mne, zda chci a já jsem souhlasil. Výhodou je, že mi to i uhradili. Co mi to dalo...dnešní systém státní veřejné správy je poměrně komplikovanou věcí a myslím, že díky školení člověk získává ucelenější představu, jak to funguje, pracuje, jak tento organismus vlastně žije. Je to důležité a nutné pro orientaci v systému, aby člověk uměl a mohl prosazovat další věci." Zmínil jste Liberec. Kolik Romů žije v Liberci a jak se jim tam žije? "Podle našeho odhadu v Liberci žije pět tisíc Romů. Myslím, že problémy řešíme svépomocně. Výhodou je, že už pět let tam funguje romské komunitní centrum, které nabízí sociální pomoc a právní poradnu. Díky tomu mají Romové určitou oporu, nedochází k vytváření ghet a podobných negativních věcí. Domnívám se, že díky tomu je liberecká romská komunita ve své integraci dále." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Terénní pracovnice, které se v Chebu zaměřují hlavně na problematiku romských rodin, budou ve městě pracovat i v příštím roce. Jejich činnost nebude už v plné míře hradit z programu prevence ministerstvo vnitra, ale náklady doplatí radnice. Pro městskou pokladnu to bude představovat náklady 77 tisíc korun ročně. Terénní pracovnice pomáhají policii jako asistentky například před obchodními domy, nebo tam, kde se scházejí mladí narkomani. Desítky lidí se v Mostě zúčastnily pohřbu šedesátiletého předsedy Sdružení Romů tohoto města Josefa Siváka. Podlehl infarktu, který jej postihl 17. listopadu v kanceláři sdružení. Sivák měl mezi Romy autoritu a to nejen na mostecku, ale v celé republice. Měl výraznou zásluhu na zviditelnění romské komunity, nebál se jednat s úřady a s jejich pomocí se snažil řešit problémy Romů. Romové z krajů a měst , kteří se v Praze školí v práci koordinátorů mezi svou menšinou a veřejnou správou, jsou s kurzem úřadu vlády spokojeni. Pilotní projekt pro třicítku z nich začal letos v září a tento týden skončil už první ročník. Pořadatel kurzu - úřad vlády - oslovil prostřednictvím ministerstva vnitra kraje a města, na jejichž úřadech Romové pracují. Absolventi kurzu obdrží certifikát, na jehož základě se mohou ucházet o bakalářské studium na vyšších odborných školách. Sociální reformy, nastartované na Slovensku začátkem roku, se podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí v romské komunitě osvědčily. Analýza tvrdí, že i přes pokračující chudobu v romských osadách má stále více Romů zájem o veřejné práce, rodiče více než dříve posílají děti do školy a podařilo se zasáhnout proti lichvářům. Největší problém je ale v tom, že v některých romských osadách se stále nedaří vyřešit téměř stoprocentní nezaměstnanost. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Michal Olekšák se věnuje charitativní činnosti
V následujících minutách se společně vydáme do Liberce, kde pro Romy pracuje
Michal Olekšák podnikatel a člen řádu Lazara Jeruzalémského. Jak Patriku
Krausovi řekl, věnuje se zejména charitativní činnosti.
"Jedná se v současné době o hospice, o ty nejpotřebnější, o lidi, kteří jsou na sklonku svého života. Kromě charitativní činnosti se jedná i o činnost s mládeží jako je skauting, ale i práce s nejmenšími, třeba v dětských domovech. Bohužel v dětských domovech jsou většinou romské děti, tímto způsobem se jim věnujeme." Znáte Romy? "Znám, i osobně. Řekl bych, že mezi Romy je mnoho dobrých lidí a pár těch špatných a ti dělají komunitě špatné jméno." Jak to vypadá s Romy na Liberecku? Vidíte v Liberci nezaměstnanost? "Osobní zkušenost přímo nemám, abych mohl říct, ale jsem přesvědčen, že Rom hůře shání práci. Barvou pleti si už nese určitou vizitku, že by mohl být nepoctivý, že by to nemuselo být ono." Myslíte, že by se z tohoto dalo vyjít? "Myslím si, že by zde v prvé řadě měla být nějaká koncepce, aby si vzdělaný Rom našel lépe práci než lidé, kteří do školy nechodili. Nemyslím, že by pro Romy měly být nějaké zvláštní školy, protože tím se tato komunita lidí odděluje od společnosti." Zúčastňujete se nějakých romských kulturních akcí? "Vzpomínám si například na otevření romského centra na Liberecku, poté byl i ples, bylo to velmi zajímavé. Myslím, že romské specifikum a i určitá deviza je romská hudba a jsou to možná rytmy zajímavější než současný pop." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Je potřeba vytvořit most mezi Romy a zdravotníky
Romská poradkyně v Ostravě Lýdye Poláčková usiluje o vyškolení budoucích
zdravotně sociálních pomocníků, kteří by byli mosty mezi lékaři a lidmi v
odloučených lokalitách. Tito pracovníci by také do jisté míry nahradili
příslušníky civilní služby v nemocnicích a ústavech. Jan Mišurec se
poradkyně Lýdye Poláčkové zeptal, jak se tento projekt zrodil.
Kde takový pomocník bude působit? Co se od něj očekává? Kolik jste jich už vyškolili? "Zatím pouze jednu paní, která působí ve Vítkovické nemocnici, to je soukromá nemocnice blahoslavené Marie Antoníny. Místo bylo zřízeno díky velkému pochopení pana primáře Boženského na dětském oddělení. Teď usilujeme o to, aby se projekt rozběhl v několika krajích naší republiky. Máme představu, že by to v rámci pilotního projektu bylo dvacet lidí v pěti krajích a projekt by běžel dva roky." Kde budou tito lidé působit a co vše se budou muset naučit? "Nebyli by to žádní úředníci, kteří by měli nějakou svou kancelář. Pracovali by v terénu, měli by kontaktovat všechny lékaře, které v daném rajónu budou mít. Pokud se v něm nachází detoxikační středisko, tak tam také. Měli by dělat osvětu na školách, besedy o zodpovědném rodičovství. Bylo by toho spousta. Máme představu, že by se během dvou let vyškolili, tak, že vždy první týden v měsíci by se školili, pak by tři týdny pracovali v terénu. Vždy jednou za dva měsíce bychom se všichni sešli na supervizi, oni by nám řekli, jaké mají zkušenosti, v čem je problém a metodicky by byli pochopitelně vedeni z jednoho místa." Je podmínkou, aby tito lidé byli Romové, nebo je to jedno? "Byli bychom rádi, kdyby byli Romové, ale jako podmínku si to v žádném případě neklademe. Máme představu, že by to nejlépe byla žena, ale také nechceme diskriminovat muže, když se najde nějaký ochotný to dělat, proč ne. Měla by mít chuť se vzdělávat a mít chuť pustit se do něčeho nového." Školení bude určitě velmi nákladné? Kdo jej financuje? "Máme představu, že organizace, která ten grant připravuje, požádá na Ministerstvu práce a sociálních věcí o grant a mělo by se jednat o finance z operačního rozvoje lidských zdrojů." Musejí mít kandidáti nějakou zdravotnickou průpravu nebo jim vše vysvětlíte? "Ne, nemusí, to vše budou absolvovat během těch dvou let v rámci vzdělávání." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Výstavu Svět očima Romů je možné naposled navštívit v Brně
Tento týden byla zahájena letošní nejrozsáhlejší výstava v Muzeu romské
kultury v Brně - Svět očima Romů. Rozsáhlá expozice, na které se představuje
přes 30 autorů, putovala 7 let po světových muzeích a její zastávka v Brně
je poslední. Poté budou díla opět uložena do depozitářů či vrácena
majitelům. Zuzana Kupoletá se od ředitelky Muzea romské kultury Jany
Horváthové dozvěděla, že na výstavě se podíleli také umělci z okolních
států.
Můžete prozradit něco o romských výtvarnících a specifikách jejich tvorby?
Hledají inspiraci i u ne-romských výtvarníků nebo jsou spíše zahleděni do svého světa a inspirují se folklórem, tradicí, svými osobními zážitky? "Na této výstavě chceme ukázat lidové, anonymní umění, ze kterého vyrůstá i současné romské umění. Ukážeme i přímo lidové autory, jejichž jména dobře známe. Potom autory polo-profesionální, kteří za sebou mají už nějaké školení v profesionálním výtvarném ateliéru. Většinou jsou to mladí Romové, kteří mají zájem se ve výtvarné oblasti vzdělávat a docházejí do různých ateliérů. Nakonec zde máme i několik osobností, kteří mají za sebou výtvarné vzdělání." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irindža amenge o Ladislav Bílý peskera fameľijaha Karlove Varendar, kaj te bašavas leskere dadeske so andro peskero dživipen bašavelas pre brača - Vičinelas pes Jan Bílý u tajsa bi pes teby dživelas - dožižiľa šouvardeš u ochto berš. O Del te el paž o Jan Bílý te ke tumende Romale the aven Bachtale. Ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně a klidný víkend. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |