Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu zajímavostí ze života Romů. Nebude chybět ani romská hudba.

Mištes tumenge bešen, ke tumari kavica u šunen nevimata save predal tumende kerďam. Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, hoj o Roma sas ko prezidentos u vakerenas leha pal oda, sar o Roma dživen.

Nejdříve se společně vydáme na Pražský hrad, kde se tento týden setkali Romové s prezidentem Václavem Klausem.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Dagmar Dvořákovo te o Marcel Cichý u vakeraha lenca palo projektos Ethnic, savo kerel e Akademia věd ČR. Andro o Roma vakeren tumenge phenaha tiž o nevipena.

Do studia jsme pozvali Dagmar Dvořákovou a Marcela Cichého. Přiblíží nám projekt Ethnic, pořádaný Akademií věd ČR.

Džana amenca tiž ko Jesenikos andro azylovo kher u dodžanena tumen tiž savi situacia hin le Romen pro Slovensko. Amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro akcii.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Jeseníku, kde působí romské sdružení Roma Vidnana a přiblížíme vám také situaci Romů na Slovensku. Tolik jenom namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Prezident Václav Klaus přijal 5. října na Pražském hradě zástupce organizace Parlament Romů ČR. Účastníci jednali o postavení Romů ve společnosti a řešení problémů, které se romských občanů dotýkají. Místopředsedu Parlamentu Romů Petra Jana oslovil Patrik Kraus.

Václav Klaus se zdraví s Milanem Horváthem. Uprostřed je Petr Jano. (Foto: ČTK)

Vaše schůzka s prezidentem republiky trvala oproti plánované půlhodině téměř jednu hodinu. Jaké bylo jednání s panem prezidentem?

Nejprve bych rád prostřednictvím Českého rozhlasu poděkoval panu prezidentovi ze své pozice místopředsedy parlamentu Romů v České republice. Chtěl bych říci, že jednání pro nás bylo významné a bylo vedeno v pozitivním duchu.

Jednalo se o přátelskou a informativní schůzku. Při té příležitosti jsme my, reprezentanti romských organizací mohli informovat pana prezidenta o našich aktivitách, směřování a o tom, na čem momentálně pracujeme.

Myslím, že hodnocení naší práce bylo poměrně pozitivní. Pan prezident byl rád, že jsme ho mohli informovat a myslíme si, že některé naše názory přijal dobře.

Václav Klaus se zdraví s Olgou Sečovou (Foto: ČTK)

Pana prezidenta jsme o určité diskriminaci informovali, ale myslíme si, že už to není ta typická diskriminace, která probíhala v posledních patnácti letech. Víme, že dochází k určitým změnám ze strany úředníků a majoritní společnosti, ale stále to není tak v pořádku, jak by to mělo být. Vnímáme rizika, kdy jsou naši někteří spoluobčané napadáni fyzicky nebo slovně, ale to všechno patří do každé společnosti. My opravdu chceme, aby česká společnost rozpoznala, že v České republice žije mnoho solidních Romů, kteří chtějí pracovat, žít poctivě, kteří se starají o své rodiny, o své děti, a to by mělo být hlavním výstupem, co by česká většina měla vědět.

Zástupci Parlamentu Romů ČR jednali s prezidentem republiky mimo jiné i o sčítání Romů, na kterém by se také rádi podíleli. Mluvčí prezidenta Klause Ladislav Jakl nám proto poskytl vyjádření.

Pan prezident trochu tlumil některá velká očekávání představitelů romského parlamentu o tom, že takový průzkum může naprosto změnit představy a informovanost o této komunitě. Na druhou stranu ale podpořil jeho užitečnost a řekl, že by bylo dobré to udělat a že některé informace by mohly být užitečné. Pan prezident uznal, že při běžných statistických šetřeních není někdy možné vytáhnout všechna data z komunity, která se cítí trochu uzavřená, a zároveň někteří inspektoři se tohoto prostředí trochu obávají, nerozumějí mu a výsledky mohou být zkreslené - mluvilo se tedy také, jak to udělat lépe.

A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Dnes si popovídáme s Dagmar Dvořákovou a Marcelem Cichým, kteří nám přiblíží projekt Ethnic. Dobrý večer.

Paní Dvořáková tady zastupuje Akademii věd ČR (AV ČR). Představte nám a našim poslouchačům Projekt Ethnic. Jak vznikl a kde má kořeny?

Pokusím se být stručná, Projekt Ethnic představuje výsledky vědy a výzkumu romské minoritě a obecně etnickým minoritám, neboť se jedná o mezinárodní projekt. Účastní se ho dalších pět zemí, Rakousko, Velká Británie, Itálie, Slovinsko a Maďarsko. V každé zemi se zaměřili na jinou etnickou minoritu, v České republice si Akademie věd vybrala Romy. Jednoduše řečeno, chceme ukázat Romům, co se v Akademii věd děje, co se děje na vědeckých pracovištích a chceme jim ukázat cestu na vědecká pracoviště, k vědě a že je ta cesta otevřená všem.

Tento projekt je plně financován Evropskou komisí, prostředky jsou všechny z Bruselu.

Ještě než projekt samotný začal, musela jsem se sama zorientovat v romské problematice. Nejprve jsem se zúčastnila třídenního semináře romských terénních koordinátorů. Za ty tři dny jsem měla možnost poznat se s lidmi osobně, popovídat si, říct jim, co tento projekt chce zjistit - jaké jsou jejich potřeby, jaké mají problémy. Začátky byly poměrně pracovité, postupně jsem se začala seznamovat s různými romskými sdruženími a od okamžiku uvedení projektu v život mě začali Romové kontaktovat sami. Tzn. po prvotním mapování terénu jsme začali přistupovat k jednotlivým aktivitám a projekt začal žít sám o sobě.

Jak to vypadá v praxi? Děláte nějaké přednášky pro zájemce nebo je přímo vezmete na pracoviště a ukážete jim jeho chod na vlastní oči?

Říkáte to téměř přesně, děláme obojí. Jezdíme se špičkovými vědeckými pracovníky - například s předsedkyní AV ČR Helenou Illnerovou nebo s ředitelem Ústavu molekulární genetiky profesorem Václavem Pačesem - a vyjíždíme za Romy do jejich prostředí, kde besedujeme, přednášíme. Stejně tak se snažíme vozit Romy na vědecká pracoviště, byli jsme v řadě laboratoří, v různých ústavech - astronomickém, fyzikálním, ústavu fyziky plazmatu, teď se chystáme do fyziologického ústavu.

Zmínila jste, že projekt běží nejen u nás, ale před námi s ním začali např. Maďaři. Jak jsou takové projekty koncipovány v zahraničí?

Exkurze v laserové laboratoři Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR PALS, Romové z Ústecka

Nejprve bych si Vás dovolila opravit, protože všechny země začaly společně, je to náš společný projekt a všichni postupujeme podobně. Ale na druhou stranu samozřejmě najdeme odlišnosti. Když se například Maďaři zaměřují na Romy, narážejí podobné problémy, ale proti tomu ve Velké Británii pracují s černošskou minoritou, v Rakousku se zaměřili na tureckou menšinu. Všichni se ale snažíme o totéž: přivádět k vědě, k vědeckým výsledkům menšiny, které by si třeba cestu samy nenašly, protože nemají odvahu. Sama jsem přišla například na to, že Romové nevědí, že si to mohou dovolit, informace se k nim nedostanou. Když teď takové informace získají, příště, až se bude konat týden vědy v AV ČR, budou si již Romové moci vybrat ústav s problematikou, která je zajímá a přijdou tam.

Máte za sebou mnoho akcí, kdy Romové měli možnost nahlédnout do světa vědy. Jaké byly reakce na obou stranách?

Tuto otázku mám ráda. Možná na ni odpovídám přehnaně optimisticky, ale reakce byly vždy skvělé. Setkávala jsem se s tím, že jak vědečtí pracovníci, tak Romové byli nadšeni. Možná Roman Cichý to potvrdí, že setkání vždy přinášejí velice dobrý pocit a rozcházíme se s tím, že to má smysl a že je dobře v tom pokračovat.

V srpnu se Romové společně s vámi zúčastnili konference ve Stockholmu. Co bylo jejím tématem?

Konference se jmenovala Euroscience Open Forum a jednalo se o první pan-evropské vědecké fórum, kterého se zúčastnilo přes dvě stě účastníků ze tří desítek zemí. Konference se netýkala pouze vědeckých objevů, ale také propojení vědy a společnosti. Právě do této sekce jsme se přihlásili v rámci Projektu Ethnic. Spolu se mnou jeli dva romští chlapci, jeden z nich tady sedí vedle mne, a snažili jsme se prezentovat svoji práci, aktivity. Chlapci navíc mluvili o své vlastní práci a o situaci Romů v České republice.

Martin Cichý z Ústí nad Labem, který reprezentuje také sdružení Romano Jasnica, na této konferenci byl a předávám mu slovo.

Beseda v Trmicích na Ústecku na téma klonování, na obr. prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc., (AV ČR), František Cichý a ing. Dagmar Dvořáková (AV ČR)

Jak řekla Magda Dvořáková, jedna část konference byla zaměřena na vědu a menšiny. Já, Rom z České republiky jsem zastupoval romskou menšinu. V desetiminutové přednášce jsem prezentoval svou vlastní zkušenost se vzděláním, když jsem od odborného učiliště získal vysokoškolský titul magistr historie. Mj. jsem představil projekt Poradenská informační centra, kde garantem se stala Akademie věd ČR. S AV ČR spolupracujeme na různých přednáškách, konferencích, kdy se snažíme Romy z Ústí nad Labem "vyvézt" ven z Ústí na různá vědecká pracoviště. Naposledy jsme byli v laserové laboratoři, kde jeden starší pán nadchl pana profesora svými zkušenostmi, protože on dvacet let pracoval v chemičce v Ústí nad Labem jako mistr. Na místě se vlastně střetly teorie a praxe.

Na konferenci jste měl možnost srovnání, jak žijí menšiny v zahraničí. Jaké jste získal informace, co Vám to dalo?

Informace byly velmi zajímavé. Zjistil jsem, že menšiny žijící v Evropské unii mají stejné problémy jako romská menšina v ČR. Potýkají se s jazykovou bariérou, vzdělaností a hlavně s integrací do dané většinové společnosti a existují kulturní předsudky. Problémy má třeba turecká menšina v Rakousku nebo africká menšina ve Velké Británii. Navzájem jsme si mohli vyměnit zkušenosti, navázal jsem určité kontakty a mohli bychom tak propojit některé projekty se zahraničními.

Na závěr bych se rád zeptal, zda bude Projekt Ethnic někdy ukončen a jak budou využity poznatky z tohoto projektu?

Exkurze na TOKAMAKU, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, Romové z Ústecka

Projekt Ethnic oficiálně končí na jaře příštího roku, jeho výsledky v ČR jsou hodnoceny i v mezinárodním kontextu velice dobře, a to nás opravňuje k určitému sebevědomí, že podáváme žádost na další pokračování projektu. I od Akademie věd máme velkou podporu. V případě, že bychom nesehnali prostředky od EU, AV ČR by se pokusila zajistit pokračování projektu. Doufám, že projekt nebude končit, ale bude pokračovat. Závěrem bych chtěla poděkovat svým Romům, Martinu Cichému a Honzovi Hronovi, kteří se představili ve Stockholmu, oba měli obrovský úspěch, moc jim to slušeli a byli skvělí.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová a ombudsman Otakar Motejl se dohodli na tom, že budou při prošetřování údajné sterilizace romských žen spolupracovat s Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Chtějí získat celostátní údaje o sterilizacích provedených v nedávné době i v letech minulých. Ministerstvo ustanoví znaleckou komisi, která si vyžádá dokumentace a bude tyto případy analyzovat.

Zástupci nevládních organizací považují činnost odcházejícího vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba za převážně prospěšnou. Oceňují zejména, že zlepšil komunikaci s nestátním sektorem a dokázal hájit své názory i proti vůli vlády. Jeho nástupce však ještě čeká celá řada úkolů - praktické prosazení účinné ochrany před diskriminací, systémové zlepšení podmínek ve všech typech ústavní péče, posílení práv seniorů, osob s duševní poruchou a pacientů vůbec.

Po týdnu hádek se slovenští ministři konečně dohodli, že o sporné části antidiskriminačního zákona bude rozhodovat Ústavní soud. Vyhověli tak návrhu ministra spravedlnosti Daniela Lipšice, který považuje za protiústavní, aby byly některé části obyvatelstva zvýhodňovány pouze na základě jejich příslušnosti k etnické či rasové menšině.

Do boje za integraci romské menšiny do společnosti se zapojil také Zlínský kraj. Podle krajské koordinátorky pro národnostní menšiny a romskou problematiku Jiřiny Bradové mohou pomoci daňové úlevy pro podnikatele, kteří Romy zaměstnávají, nebo dotace na pracovní místa. Nezaměstnanost Romů na Zlínsku se pohybuje kolem 90ti procent.

S penězi, které stát posílá sdružením pomáhajícím Romům, Němcům a dalším menšinám, se často nehospodaří správně. Přišel na to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval, jak ministerstva rozdělovala dotace a dohlížela na ně. Kontrolní akce prokázala, že došlo k neoprávněnému čerpání prostředků státního rozpočtu ve výši 4,8 miliónu korun. Janu Mišurcovi to řekla členka Nejvyššího kontrolního úřadu Marie Hošková.

Jde o kontrolu vynakládání finančních prostředků pro národnostní menšiny, Maďary, Poláky, Němce, Romy. Kontrola čerpání dotací proběhla v každé komunitě. Mezi kontrolovanými subjekty byla ministerstva, na jejich straně se jedná o absenci kontroly u příjemců dotací. Na straně příjemců bylo cílem kontroly čerpání přidělených finančních příspěvků, v případě nedovoleného čerpání jsme dali pokyn finančním úřadům, přes které se dotace musí vrátit do státního rozpočtu.

Jaký postih čeká ať už organizace, které neoprávněně čerpaly prostředky, nebo úřady, které měly ono čerpání kontrolovat?

Ministerstva přijala opatření, která byla projednána a předložena vládě. A příjemci dotací, jak již bylo řečeno, musí finanční prostředky vrátit do státního rozpočtu prostřednictvím finančních úřadů. Samozřejmě v příštím roce by se mělo přihlížet k těmto porušením, pokud se opět budou rozdělovat finanční příspěvky.

V médiích se často psalo o romských organizacích, jako by se kontrola týkala pouze nich...

Myslím, že rozsah, který tato kontrola pokrývala, odpovídá regionálnímu rozložení, na severu Moravy byla předmětem kontroly například polská komunita. Rozhodně to nebylo zaměřeno jen vůči romským organizacím.

Nový azylový dům - takový je plán občanského sdružení Roma Vidnava na Jesenicku. Chce se tak postarat o lidi, kteří nemají střechu nad hlavou a nabídnout jim alespoň dočasné ubytování. Podle průzkumu se v okrese pohybuje asi 70 bezdomovců. Více informací zjišťovala Andrea Horáková.

V Jeseníku sice funguje azylový dům pro muže a také dům pro matky s dětmi, ale pokud se do krizové situace dostane úplná rodina nebo mladí manželé, žádné z těchto zařízení jim pomoc nenabídne. A právě to bylo podle jednatele neziskové organizace Václava Zástěry, impulsem.

Vnímáme, že v rámci regionu Jeseník je nedostatek lůžek a podle námi provedeného monitoringu se v regionu v současné době pohybuje zhruba sedmdesát lidí, kteří by potřebovali nějakým způsobem pomoci a zajistit si alespoň na nejnutnější dobu ubytování. Na toto by měly navázat další projekty, které by směřovaly k tomu, aby se ti lidé nějak integrovali a nedocházelo k tomu, aby putovali po jesenickém regionu.Touto myšlenkou jsme se začali zaobírat poté, co jsme zjistili, že takto putuje jedna celá rodina, od příbuzných k příbuzným. Po určité době jim rodina, u které žijí, řekne: "Nezlobte se, my už to nemůžeme dále finančně utáhnout, musíte jít."

Nositelem projektu je nezisková organizace Roma Vidnava. Azylový dům ale nebude pouze pro Romy. Kdy zařízení vznikne a jaká bude jeho kapacita, to záleží na penězích. Občanské sdružení nyní jedná s obcemi na Jesenicku a snaží se pro svůj projekt získat partnera. Právě ve spojení se samosprávou by mělo největší šanci získat od státu podporu.

Tím, že monitoring se dělá delší dobu, tak se nedá říci, že by projekt byl teprve "v plenkách". Spíše se čekalo na vhodnou dobu, kdy tato otázka bude aktuální a kdy i úřady uznají, že nastal čas situaci řešit. Například před dvěma lety by taková otázka asi nebyla na místě. V tuto chvíli uzrál čas, víme, že zastupitelstva a další orgány včetně Ministerstva práce a sociálních věcí jsou tomuto řešení nakloněny, myslíme si, že by to mohlo jít kupředu. Co se týká místa, zvažujeme několik alternativ, raději nebudu předem odpovídat, čekáme na příjezd architekta, investora. Přesné místo, kde to bude a zda se bude jednat rekonstrukci nebo o stavbu na zelené louce, zatím nedokážu určit.

Humanitární katastrofou může být stav, který panuje v chudých romských osadách na Slovensku. Poukazují na to výsledky průzkumu, který pro českou vládu vypracovala Mezinárodní organizace pro migraci. Jak Janu Mišurcovi řekl její ředitel Roman Krištof, příliv slovenských Romů do ČR zatím nehrozí.

Romové na Slovensku (Foto: Jana Šustová)

Tento průzkum činíme na objednávku Ministerstva vnitra. Jde o průzkum, který se odehrává od května a bude pokračovat až do prosince tohoto roku. Jeho smyslem je podat zprávu o stavu a příčinách migrace a navíc obecně zhodnotit dosavadní migrační praxi. Závěrečnou zprávu budeme odevzdávat v polovině prosince.

Jedná se o dva projekty, slovenský a český. Výsledkem slovenského projektu je upozornění na katastrofickou situaci, která byla zčásti způsobena sérií sociálních reforem na Slovensku, kde jsme zdokumentovali ty nejhorší případy. Jednalo se o osady v Prešovském a Košickém kraji, kde je několik desítek osad, jejichž situace může být nazvána humanitární katastrofou, zvláště v blížících se zimních měsících. Takové upozornění bylo velmi důležité, protože tyto informace známé nebyly. Co se týče českého průzkumu, tam jsme konstatovali, že k žádné masové migraci nedošlo, prognózy se v reálu nenaplnily. Nicméně zdokumentovali jsme asi čtyřicet migrujících rodin; jedná se ale o migraci průběžnou, jež se nezměnila od let minulých. Vzhledem k neexistenci statistik srovnáváme pouze s údaji z loňského roku. Závažné je, že migrace směřuje do tzv. "průšvihových lokalit", do českých industriálních ghet, kde tito lidé buď příbuzenskými svazky nebo možností obživy (např. sběrem železného odpadu) nacházejí přístřeší a útočiště, a to ještě více akceleruje sociální propad.

Na závěr vám představíme Milana Adama z Chomutova, který se už od dětských let věnuje sportu. Jak řekl Marii Vrábelové - jako reprezentant bývalého Československa v řecko-římském zápase získal několik medailí.

Samozřejmě v žákovských, dorosteneckých a juniorských soutěžích to bylo docela pěkné, tam jsem získal asi pět titulů mistra republiky, v kategorii dospělých mezi své největší úspěchy řadím asi starty za reprezentaci ČSSR na mezinárodních turnajích v zahraničí.

Byli jsme exotičtí, protože v celé Československé republice byli v letech 1975-1987 přibližně čtyři Romové, kteří sport dělali na vrcholové úrovni.

Největší legrací je, že já jsem tímto sportem vynikal mezi všemi svými vrstevníky, ale je pravdou, že jsem to tehdy tak vůbec nebral. Od malička mi Bůh dal nějaké sportovní nadání, není pro mě problémem naučit se jakýkoli sport, například tenis, hokej, bruslení.

Kdo vás ke sportu vedl, že jste u něj i vydržel? Zřejmě za to může i Vaše silná vůle, ale nepomáhali Vám i rodiče?

Rodiče to nebyli, byli to mí kamarádi. V jednom domě, kam jsme se ze starého města přestěhovali na nové sídliště, jsem našel kamarády, byli to gádžové. Byli to hokejisti, fotbalisti, venku se vždy hrálo, nebylo nic, co bych nedělal s nimi. Nicméně samozřejmě svého kamaráda Pepíka Totha, který mě přivedl k zápasu, potkal čirou náhodou.

Kromě ruštiny asi nic. Angličtinu a němčinu trochu. Právě protože vím, že cizí jazyky schází, má naše centrum, které podporuje i Partners Czech, ve svém programu výuku cizích jazyků.

Romové by na vás jako na reprezentanta měli být hrdí. Jste vy na některého Roma hrdý?

Určitě jsem, například na ty, kteří tady v Chomutově prošli mýma rukama. Před dvěma roky se ve svých 16ti letech měl Míra Mačo zúčastnit Mistrovství Evropy kadetů, nakonec mu to nemoc nedovolila. Dnes je to také Lukáš Holub, který nám dělá radost, na české žíněnce nemá přemožitele, už vyhrál dva tituly za sebou. Myslím si, že jsou schopní Romové. Pouze mne mrzí, že nemají nervy vydržet tu dlouhou cestu za úspěchem.

Vzkázal bych jim, aby neházeli flintu do žita, ať ve své integraci vydrží a ať hledají svoje cesty, na kterých budou úspěšní. Tzn. pokud je někdo dobrý tanečník, ať za tím tancem jde dál, ať se dostane úplně až na vrchol, kam můžu a stejně tak i sportovci.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.