Vytištěno 05.10.2023 05:45 11-06-2004 Anna Poláková, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Helena Poláková, Andrea Horáková Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romskou hudbu. Romale, šukar parašťoviňakeri raťi, pale adaj tumenca romano vakeriben O Roma vakeren. Te adaďives tumenge phenaha nevimata, abo sar o Roma dživen. Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes, bio chochavibena. Šunena te romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumen dodžanena, sar dopejľa o sudos ko Jesenikos, savo sas ada kurko. Nejdříve se dozvíte, že soud v Jeseníku potrestal mladíka za rasový útok na Roma podmínkou. Tiž vakerela adaďives Raya, so giľavelas pro festivaľis Khamoro. Dadžanena tumen, hoj dživel andro Norsko u pomožinel le Romenge vaš lengere čačipena. Andro O Roma vakeren šunena tiž nevipena, andalo romengero dživipen. Dnes vám také představíme zpěvačku Rayu, která vystoupila v Praze na romském světovém festivalu Khamoro a nebudou chybět ani zprávy ze života Romů. Ada kurko pes Prahate sgejle o Roma, andalo jekhetaniben savo pes vičinel Parlament Romů ČR. Dodžanena tumen nevipena, save kamen te keren predalo Roma. Džana amenca pro Romano suno u vakeraha tiž palo amare čhavore. Ve druhé polovině o Roma vakeren se dozvíte, co se chystá navrhnout vládě sdružení Parlament Romů ČR. Dozvíte se výsledky literární a výtvarné soutěže pro romské děti a mládež Romano Suno a přiblížíme vám práci romské asistentky Anděly Ferencové. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Jesenický útočník vyvázl s podmínkou
Okresní soud v Jeseníku uzavřel dva případy z početné série rasových útoků
na Romy. Martina Stiskalu uznal vinným z fyzického napadení 19tiletého
mladíka a potrestal ho dvouletou podmínkou. V druhém případě, kdy měl
společně s Martinem Hejným urážet a pronásledovat Romy v centru města, soud
oba mladíky osvobodil. Celou kauzu sleduje Andrea Horáková.
"Normální klasická rvačka, která by byla v případě, že by se jednalo o tzv. hospodské návštěvy, vyřešena v rámci přestupku, maximální pokuta do 500,- Kč a případ by byl uzavřen. Mám takový pocit, že tady jsou určité tlaky, které směřují k tomu, aby můj klient byl nepřiměřeně potrestán za skutek, který bohužel vykonal." Stiskalova matka ale stále věří, že je její syn nevinný, a chce za něj bojovat. "Nesouhlasím s rozsudkem, protože se našli noví svědkové, a doufám, že u dalšího líčení se prokáže Martinova nevina. Když jsem si jistá, že nic neudělal, tak proč bych se měla smířit s podmínkou. Stoprocentně se odvoláváme. Případ Žigovi se roztáhl, média to roztáhla do celého Česka. Ale ty dva další případy s tím podle mě nemají nic společného. To je všechno od Romů zinscenované a bylo mu to několikrát řečeno. Co 14 dní přišel kluk domů, vždycky se setkal s nějakým Romem, který to prostě vyprovokovával. Byla jsem svědkem dokonce z okna, jak po něm pořvávali, a ne zrovna pěkné věc. Bílá svině, my tě dostanem hajzle křivej a podobně." V případě druhého incidentu soudce oba mladíky zprostil obžaloby. I přes rozsáhlé dokazování se totiž nepodařilo objasnit, co se vlastně v centru města stalo. Výpovědi Romů nebyly věrohodné a dokonce i podle předsedy občanského sdružení za lidská práva Romů Dušana Bady někteří svědci při výslechu lhali. "Ti kluci jim vůbec nic neudělali, protože tam byli svědci, kteří přesně viděli, jak to bylo. To jsem se od nich dozvěděl, protože jsem po tom pátral, jestli je to pravda. Pátral jsem do té doby, než jsem zjistil, kdo je vinen. Takže tito kluci nejsou vinni vůbec, protože oni na ně plivali. Romové na ně plivali. Správně by měli zaplatit ti Romové i soudní výlohy. A nejen to, i tu ostudu, kterou na nich udělali." Svědkem incidentu byl i Emil Kocaj. I on je přesvědčený, že konflikt vyvolali právě Romové. Přiznává ale, že byl trochu opilý. "Oni nejsou vinni, když si Romové začali. Napadli je, když oni na ně plivali." Martin Stiskala se vrátil zpět do vazební věznice, i když ho soud pustil na svobodu, státní zástupkyně proti tomu podala stížnost. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Zpěvačka Raya byla nadšena festivalem Khamoro
V O Roma vakeren jsme odvysílali reportáže plné nadšených výroků o Světovém
romském festivalu Khamoro, který se už po šesté uskutečnil v Praze na konci
května. Nadšeni ovšem nebyli jen diváci, ale i sami účinkující. Se svými
pocity se Janě Šustové svěřila i zpěvačka Raya, která na festival přijela z
Norska. Než jí dáme slovo, řekněme o ní ještě pár údajů: Raya pochází z
Ruska a na konci padesátých let ji objevilo první romské divadlo Romen.
Tento okamžik byl rozhodující pro její mezinárodní a dodnes trvající
kariéru. V roce 1967 se Raya přestěhovala do Norska - tam začala její
skutečná kariéra na mezinárodní scéně.
V následujicích letech natočila mnoho desek a jezdila na turné po celém světě s různými orchestry, navštívila většinu evropských států a stejně tak Ameriku, Arabské státy a Indii. Za tu dobu se zařadila mezi nejvlivnější a nejznámější romské umělce. V posledních 15ti letech vystupuje se svou rodinnou kapelou, která se skládá ze tří generací. Je stále přítomná na mezinárodní scéně a zaznamenává velké úspěchy na festivalech v Evropě i v Indii. Po dlouhou dobu Raya využívala svou pozici renomované umělkyně k práci v boji pro práva Romů a pro lidská práva všeobecně. Důsledkem této činnosti bylo její zvolení do parlamentu Mezinárodní romské unie v roce 2000.
"Vdala jsem se tam. Zamilovala jsem se do jednoho Nora. Pracovala jsem v romském divadle Romen, ve filmech, v divadle a potom jsem se odstěhovala do Norska. Bylo to těžké, neuměla jsem norštinu. Když jsem se pak tento jazyk naučila, pracovala jsem v činohře. Hrála jsem řecké tragédie, např. Medeu, a také Čechova: Medvěda a Námluvy. Pak jsem natáčela desky a už šestým rokem v Norsku pořádám romský festival. Jezdím po celém světě, hodně bojuji proti rasismu a diskriminaci, což to je můj největší úkol. Nepropaguji pouze Romy, ale všechny národy. Je jedno, jestli je člověk žlutý, zelený, červený, pro mě jsou to všichni lidé. Neexistuje špatný národ, jsou pouze špatní lidé. A to by lidé měli vědět, že není vinen národ, ale LIDÉ!" Jak se Vám líbilo tady v Praze na festivalu Khamoro. Jste tady poprvé?
Kolik žije v Norsku Romů?
Když pořádáte romské festivaly, zvete tam také zahraniční účinkující? "Ano, zveme Romy z celé Evropy. Zveme nejlepší muzikanty, zpěváky, tanečníky a stát nám na to dává peníze." Kolik má členů Vaše skupina? "Je nás šest." Na defilé v ulicích Prahy jste vystupovala společně s moskevskou skupinou...
České Romy také znáte? "Znám. Ale hlavně bych chtěla poděkovat manželům Eleně a Džemilovi Silajdžićovým. Až jim bude 200 let, měl by se jim vybudovat pomník. To, co dělají pro Romy, to nikdo nedělá, co oni dva. My jsme jim moc a moc vděční, hodně je milujeme a jsme na ně pyšní." U mikrofonu O Roma vakeren byla Raya, se kterou si povídala Jana Šustová. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Romská komunita v Česku i ve Španělsku má podobné problémy: nezaměstnanost, bydlení a vzdělání. Zatímco ale ve Španělsku se Romové stěhují z ghet do panelových domů, u nás se kvůli nedostatku bytů mnohdy naopak sestěhovávají do čtvrtí, kde jsou byty horší kategorie. Vyplynulo to z jednání česko-španělského semináře o boji proti sociálnímu vylučování romské komunity, který dnes skončil v Chebu. Podle španělských delegátů trvalo řadu let, než se podařilo zahájit spolupráci se státní správou a samosprávou. Za zásadní proto považují pochopení problematiky od nejnižší úrovně samosprávy. Bohumín na Karvinsku plánuje rekonstrukci domů v jedné z městských lokalit, obývaných především Romy. Do rekonstrukce chce město zapojit i občany, kteří v domech bydlí. Na projektu už spolupracuje s Kumarem Vishwanatanem, který se dlouhodobě věnuje romské problematice na Ostravsku a má zkušenosti z výstavby Vesničky soužití v Ostravě. Ústecká radnice obnovila po půl roce výplatu sociálních dávek romské rodině Červeňákových. Dávky přestala rodině vyplácet loni v listopadu poté, co Červeňákovi dostali od státu odškodnění 900 tisíc korun za průtahy v soudních jednáních o jejich bydlení. Deset romských dětí nastoupí v příštím školním roce do klasické základní školy ve Vsetíně. Tamní terénní pracovníci to považují za svůj velký úspěch, protože v minulých letech nastupovali do první třídy maximálně dva romští školáci. Ostatní romské děti běžně chodily do speciální školy. Terénní pracovníci děti do školy doprovázejí, doučují je a pomáhají jejich rodičům s přípravou dětí do školy. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Parlament Romů ČR chce být partnerem vládě a domácím i mezinárodním institucím
Být partnerem vládě a domácím i mezinárodním institucím se chystá nově
vzniklé sdružení Parlament Romů ČR - zastřešující organizace s
celorepublikovou působností. Kolegyně Marie Vrábelová vyzpovídala předsedu
organizace Milana Ščuku.
Kdo je členem Parlamentu? "Členy Parlamentu k dnešnímu dni máme 87 právnických osob - občanských sdružení - a 57 osobností." Co bude mít parlament za úkol? Co chce všechno změnit a co chce zastupovat? "Je toho strašně moc. Připravujeme program a koncepci pro vládní činitele, pro jednotlivé resorty. Připravují to jednotlivý místopředsedové, kdy každý z nich má svůj resort. Potom to zpracujeme do celkové podoby. Jako nejvíc tíživé vidíme školství, nezaměstnanost, zdravotnictví. Na tyto oblasti se budeme nejvíce koncentrovat, aby koncepce skutečně vycházela z toho co Romové nejvíce potřebují." To znamená, že první kde vznesete žádost, bude v parlamentu? "Samozřejmě nejdříve budeme lobovat u ministrů jednotlivých resortů, následně pak navštívíme jednotlivé poslance parlamentu." Když jste se dali dohromady, myslíte si, že to bude mít větší účinek? "Podívejte se, tento problém, který tu v republice je, musíme řešit společně - majorita s romskou menšinou. Všichni vidíme a cítíme, že za posledních deset let se tento problém řeší povrchně, ale neřeší se konkrétně, nevidíme žádné citelné změny. Budou s námi muset jednat, a pokud s námi jednat nebudou, pak to znamená, že Česká republika nemá vůli, a nechce tento problém řešit. Pak bychom se museli obrátit na Evropu a hledat možnosti v Evropě." Jak byste chtěli řešit nezaměstnanost Romů? "Jako řešení nezaměstnanosti Romů vidíme zákon, který by stanovoval státním podnikům kvótu pro zaměstnání Romů - měli by povinnost zaměstnat 10% romských zaměstnanců. Tím zjistíme, který Rom chce pracovat a který nechce pracovat. Uděláme si mezi námi čisto, aby nikdo neříkal, že Romové nechtějí pracovat." Kdyby měl někdo nějaký problém z řad Romů, občanů, kteří nejsou součástí Vašeho Parlamentu. Mohou se na Vás obrátit? "Samozřejmě. Pomůžeme každému Romovi, bude-li to v našich silách." Kam se můžou konkrétně obrátit? "Můžou se obrátit na Prahu 3 - Žižkov, Husitská 43." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Stovka účastníků soutěže Romano suno se sešla v Toskánském paláci v Praze
V Toskánském paláci byly vyhlášeny výsledky dalšího ročníku literární
soutěže Romano suno (Romský sen). Do Prahy přijelo na 100 soutěžících, aby
se zúčastnili slavnostního vyhlášení výsledků a předávání cen. Helena
Poláková pozvala k mikrofonu koordinátorku projektu Ivetu Pape.
Kolik dětí se účastnilo soutěže? "Literární soutěže se zúčastnilo 140 dětí." Kdo tento rok vyhrál? "Favoriti jsou děti ze specielní školy z Vítkova, ale samozřejmě vyhrály i děti z ostatních škol - třeba děti z Ostravy, ze Vsetína, Strakonic, Velkých Helartic" Jaké děti se do vaší soutěže hlásí?
Připravujete tuto akci i na příští rok? "Samozřejmě. V září 2004 vyhlásíme témata pro další ročník soutěže." K mikrofonu jsme pozvali asistentku Speciální školy ve Vítkově Andreu Ferencovou, která se umístila v soutěži starších na třetím místě. Ferencová:
Mohla byste říct, proč jste se do této soutěže vlastně přihlásila? "Umřel mi děda. A ten mě naučil zpívat, hrát na kytaru, vařit a vůbec všecko, měla jsem ho ráda, tak jsem to o něm napsala, abych měla vzpomínku, když už nežije." Jak jim pomáháte v té speciální škole? "Pomáhám od rána. Ráno mají družinu, pak školní klub, tancování, zpěv. Věnujeme se jim od rána do čtyř hodin." Co konkrétně děláte s dětmi? "V prvním ročníku - to je základní - tak tam je český jazyk, matematika, všecko ..." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Rodiny v sociální krizi najdou pomoc v Říčanech u Prahy
Rodinám, které se ocitnou v sociální krizi, pomáhá s výchovou dětí obecně
prospěšná společnost v Říčanech u Prahy. Děti jsou dočasně umístěny v
Olivově dětské léčebně. Jsou tam ale také děti, které se léčí z různých
civilizačních chorob. K mikrofonu si Marie Vrábelová pozvala vedoucího
sociálního programu Ilju Procházku.
Jsou u vás i romské děti? "Jsou u nás i romské děti." S jakými problémy ony k vám přicházejí? "Samozřejmě se zdravotními problémy. Zdravotní problémy se romských dětí týkají jako u všech ostatních. Choroby nebo diagnózy, které léčíme, bývají často označovány za civilizační choroby." A k těm sociálních problému u Romů patří třeba, když jsou děti načas opuštěné, nebo jak to vypadá? "U sociálních programů se předpokládá souhlas zákonného zástupce s pobytem, takže ty děti nejsou opuštěné. Většinou jsou to u romských dětí bytové problémy, někdy je to třeba trošku nedostatečná výchova, nebo trošku problematická rodina, děti často mívají problémy ve škole, tak se sociální odbor tu situaci snaží řešit třeba dočasným pobytem u nás. Problémy jsou často ekonomické. Jedná se často o vícečlenné rodiny, které mají ekonomické problémy." Děti jsou u vás na delší dobu nebo mají dobu určitou? "Zase se to liší. U léčebných pobytů je délka 6 až 8 týdnů, maximálně tři měsíce, jen ve výjimečných případech delší. Ještě bych řekl, že u léčebných pobytů je ještě jedna možnost - bereme tzv. překlady z lůžka, tedy děti s vážným nebo po vážném onemocnění, kde u nás se postupně doléčí, připraví se zpátky na návrat do své rodiny, ke svému normálnímu životu. U sociálních programů je maximální délka jeden rok. Pobyt je dost různorodý. Nedá se říct, že je nějaká typická délka. My se vždycky snažíme, aby se dítě vrátilo do původní rodiny. To je vlastně smysl, aby zůstalo v původní rodině, aby neodešlo do ústavní péče, kde ten návrat je podstatně komplikovanější. V naprosté většině případů se vracejí ke své původní rodině." Jaké máte zkušenosti s romskými dětmi? Jaké jsou? "Většinou jsou temperamentnější, jsou impulsivnější, jsou i citlivější svým způsobem. U některých sociálně slabších rodin, a to nejen u Romů, je deficit sociálních návyků, sociálních znalostí, ale to není jenom případ Romů." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz. Také příště vám nabídneme aktuality a zajjímavosti ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně a klidný víkend. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |