Verze pro tisk:

Komentáře dnešních deníků se věnují hlavně napětí uvnitř sociální demokracie, které vyvolal dopis 23 nespokojených poslanců politickému vedení strany. Jeho signatáři v něm stranickým špičkám vytýkají nedostatky v řízení a neplnění předvolebních slibů. Rebelie dokumentuje podle Mladé fronty Dnes totální rozklad nejsilnější vládní strany. Nejsou vyloučeny varianty, že rebelové nakonec přispějí k pádu kabinetu, povolají z Vysočiny do svých řad Miloše Zemana a budou v případě svého úspěchu vstřícní ke komunistům. "Každý z těchto scénářů je dnes na pokraji sci-fi a na pokraji reality," shrnuje autor poznámky.

Ve státní pokladně bude letos vládě chybět přes deset miliard korun, píše Mladá fronta Dnes. O výpadek v rozpočtu se kromě aktuálního rozmělnění koaličních dohod o zvyšování daní zaslouží i stavební spoření a splácení státního dluhu. Na stavební spoření a splátky dluhů, které budou kvůli růstu úroků větší, než se čekalo, bude státu chybět asi sedm miliard korun. Čtyři miliardy korun bude stát postrádat kvůli nové koaliční dohodě o změnách v dani z přidané hodnoty. Ze změn DPH totiž stát získá méně, než chce dát rodinám a důchodcům. Kde se bude škrtat, není přitom jasné. Úředníci na ministerstvu financí se bojí, že jiná cesta než zvýšení dluhu nebude. S tím však nesouhlasí lidovci a unionisté, podotýká deník.

Loňské oficiální cesty prezidenta Václava Klause, premiéra Vladimíra Špidly a ministra zahraničí Cyrila Svobody stály daňové poplatníky téměř 80 milionů korun. A to i přesto, že ubytování obvykle hradí hostitelská země. Trojice státníků absolvovala v roce 2003 celkem 122 zahraničních cest, uvádí deník Právo. Nejvíce cestuje ministr Svoboda. Šéf české diplomacie absolvoval ze zmíněných politiků také vůbec nejdražší zahraniční cestu. Letošní mise v Kazachstánu, na Filipínách a Novém Zélandu ochudila státní pokladnu o zhruba 11 milionů korun. Každou zahraniční cestu tří vrcholných politiků i způsob jejího financování musí schválit vláda. Na nejpočetnější doprovodný tým má nárok hlava státu, se kterou může cestovat až sedmičlenná delegace a dalších deset lidí doprovodu. Pokud ovšem politik navštíví více zemí může se počet lidí přiměřeně zvýšit, uzavírá Právo.

Lékaře znepokojuje vysoký počet zranění a úmrtí na českých silnicích. Loni na silnicích zahynulo 1319 lidí a další tisíce byli při haváriích zraněny. Jak uvádí Právo, například předseda společnosti pro úrazovou chirurgii Petr Zelníček by přivítal legislativní změny, zlepšení ve školení řidičů a investice do zkvalitnění komunikací. Instituce odpovědné za plynulý provoz na českých silnicích přijedou v březnu zkontrolovat inspektoři z Evropské unie. Situace na českých silnicích ohrožuje západní turisty, benevolence policie a nedodržování předpisů zase zvýhodňuje české dopravce před jejich kolegy ze zemí unie, připomíná list hlavní výtky Bruselu. Ředitel dopravní policie Zdeněk Bambas však o plánovaných kontrolách nic neví. Euroinspektoři se podle listu například přesvědčí, jak policisté kontrolují dodržování povinných přestávek u řidičů kamionů. Ověří také dodržování evropské vyhlášky o omezovačích rychlosti či zásady převozu nebezpečných nákladů, dodává Právo.

Většina českých vlaků pravděpodobně nevyjede v pondělí 1. března na své obvyklé trasy, píší Lidové noviny. Zhruba 7500 z 8000 strojvůdců Českých drah, kteří jsou nyní ve stávkové pohotovosti, je totiž připraveno vstoupit ten den do 48 hodinové stávky. Vlaky přitom denně přepraví zhruba půl milionu cestujících. Důvodem stávky je to, že vedení železnice nesplnilo slib a nezměnilo tarifní zařazení stojvůdců. Zhruba 1000 pracovníků by v rámci změny přešlo do vyšší platové třídy. Odborovému sdružení železničářů se však požadavky strojvůdců nelíbí, protože by znamenaly navýšení mezd jedné profese na úkor ostatních.

Ekologičtí aktivisté zpochybnili v Lidových novinách studii o Spolaně. Výsledky zdravotního průzkumu lidí žijících v blízkosti této chemičky potvrdily, že mají v krvi zvýšené množství toxických látek v porovnání s kontrolní skupinou lidí z Benešova. Zjištěné koncentrace dioxinů, polychlorovaných bifenylů či chlorovaných pesticidů jsou ale srovnatelné s výzkumy z jiných českých i evropských měst. Vyplývá to ze stručných závěrů expertní studie, které poskytlo ministerstvo zdravotnictví. Jak uvedl poradce Greenpeace Miroslav Šuta, je však důležité, že koncentrace škodlivin lidí z okolí Spolany byly dvojnásobné. Připadá mu zvláštní, že by i přes výrazné rozdíly ve zjištěných koncentracích byly obě hodnoty v mezích uznávaných limitů. Kritizoval zároveň fakt, že výsledky studie jsou k dispozici až šestnáct měsíců od chvíle, kdy byly v okolí Spolany prokázané toxické látky.

Pouze jeden z deseti Romů má v Česku práci - tak vysoká je podle mínění odborníků z úřadů práce nezaměstnanost mezi Romy. Jak píše Mladá fronta Dnes, o práci skoro nezavadí, ale nikdo přesně neví, jak velký problém to pro stát ve skutečnosti je. Jakékoliv kvalifikované odhady nejsou po ruce. Úřady práce totiž nesmějí evidovat nezaměstnané Romy zvlášť. Jejich počet jen odhadují. Romové patří vedle maminek s malými dětmi a lidí nad padesát let - ke skupinám, které těžce hledají práci. A důvody vysoké nezaměstnanosti Romů? Nízká kvalifikace. Místa, na která není třeba vzdělání, dnes prakticky nenajdete, vysvětluje Dagmar Petříková z ostravského úřadu práce. Navíc se stává, že sami Romové prý nemají o práci zájem. Děti se už od malička neučí základním návykům, že rodiče chodí do práce vydělávat peníze. Jak to změnit? Přesvědčit Romy, aby usilovali o vzdělání. Ale to je podle Dagmar Petříkové práce na mnoho let.

Tisíce odsouzených se podle Hospodářských novin vyhýbají vězení. Ministerstvo spravedlnosti se domnívá, že část z nich se ukrývá v cizině. Resort proto pracuje na tom, jak vyhýbačům znepříjemnit život - do konce roku chce připravit návrh na nový trestný čin. Za nenastoupení do cely jim soud bude moci přidat až tři roky vězení. Dosud je trestný čin pouze útěk z vězení. V Česku si trest odpykává více než 14 tisíc odsouzených. Cele se vyhýbají 4 tisíce odsouzených. Nejvíce jich je z Prahy a západních Čech.

Manuální výroba nemá v Česku budoucnost, vytratí se u nás během pěti až sedmi let. Jak konstatují Hospodářské noviny, majitelé větších firem, zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu, přestěhují podniky do východní Evropy. Důvodem přesunu budou zejména nižší náklady na hodinu práce jednoho pracovníka. V Rumunsku či Bulharsku jsou patnáctkrát nižší než v Evropské unii a třikrát nižší než u nás. Stane se tak to, co v minulosti už prožilo třeba Německo. Výroby se odtud v devadesátých letech přesouvaly do zemí visegrádské čtyřky.

Dvě pětiny Čechů mají zkušenost s nevěrou svého partnera. Tento fakt si častěji připouštějí lidé z velkých měst. Každý třetí člověk také přiznává, že se nevěry sám dopustil, vyplývá z průzkumu agentury SC&C pro Mladou frontu Dnes. Lidé, kteří nevěru přiznali, si nedělají iluze o svých protějšcích - většina z nich si totiž myslí, že je jejich partner rovněž podvedl. To, že podlehli svodům cizího kouzla, přiznává o 12 procent více mužů než žen. Podle sexuologů shromážděná data znamenají, že Češi tolerují nevěru více než lidé v jiných evropských zemích. Paradoxní je ovšem to, že třetina respondentů nevěru zcela odsuzuje a každý druhý oslovený se k ní stavěl odmítavě.

Deníky Bohemia se ptají - znamená pátek třináctého smůlu nebo štěstí? Pověra o smolném pátku je mezi lidmi natolik zakořeněná, že někteří dokonce v tento den nevycházejí ven nebo si neplánují důležitá životní rozhodnutí. Například císař Napoleon prý v pátek 13-tého nikdy nevedl žádnou bitvu. Špatná pověst tohoto dne souvisí s křesťanstvím - Ježíš Kristus byl ukřižován v pátek a při jeho poslední večeři sedělo kolem stolu 13 lidí. Třináctým byl zrádce Jidáš.