Romové mají nezřídka i herecký talent. Často je bylo možno najít v kočovných divadelních společnostech, jezdívali také s loutkovým divadlem či provozovali syntetické divadlo, které spojuje mluvené slovo s hudbou a tancem. Také na ulicích předváděli tanec, hudbu či taneční kreace se zvířaty. Výjimkou nebyla ani akrobacie a předvádění cvičené zvěře - především medvědů nebo opic. Romové byli rovněž v rodině zakladatele českého loutkářství Matěje Kopeckého (1775-1847) a v akrobaticky proslulé rodině Berouskových. V Československu za první republiky vlastnily romské rodiny několik menších cirkusů a také v současné době většina světových cirkusů zaměstnává romské artisty, krotitele zvěře apod.

V současnosti existují dokonce i romská divadla, k nimž patří například makedonské divadlo Pralipe, které sídlí v Německu, divadlo Romen z Moskvy a divadlo Romathan z Košic na Slovensku.

Divadlo Pralipe

Divadlo Pralipe (Bratrství) založil režisér Rahim Burhan v roce 1971 ve Skopje v bývalé Jugoslávii. Divadelní skupina začala být brzy úspěšná, jezdila na turné a byla vyznamenána mnoha cenami. Pralipe bylo divadlem Romů a pro Romy. V Makedonii však narazilo na politický odpor a postupně začal být tlak na režiséra a umělecký ansámbl tak silný, že divadlo ztratilo finanční a kulturní zázemí a hrozil mu zánik. Zachránily jej kontakty s německým Theater an der Ruhr v Mülheimu, především s jeho uměleckým vedoucím Dr. Robertem Ciulli a dramaturgem Dr. Helmutem Schäferem, kde nakonec v roce 1991 našlo divadlo Pralipe svůj nový domov. Čeští diváci se s divadlem Roma Theatre Pralipe mohli setkat v květnu 2001, kdy v Praze vystoupilo v rámci festivalu Khamoro se svým multimediálním projektem Z 2001 - Inkoust pod mou kůží. Zde si můžete přečíst rozhovor s jedním z herců, který v Praze vystoupil .

Z repertoáru:

Inscenace Z 2001 - Inkoust pod mou kůží - více informací najdete zde.
Představení Kosovo mon amour - více informací najdete zde.

Divadlo Romathan (Slovensko)

Také Slovensko se může pochlubit profesionálním romským divadlem. To se jmenuje Romathan (Místo pro Romy), sídlí v Košicích a vzniklo v roce 1992. Touhou jeho zakladatelů bylo, aby působení divadla přispělo k navrácení lidského sebevědomí a národní hrdosti Romů. V repertoáru divadla jsou díla prezentující romské lidové umění, díla romských autorů a také repertoár světových klasiků. Neodmyslitelnou částí divadelních inscenací je scénická hudba, kterou většinou složili romští skladatelé, především současný ředitel divadla Romathan, dirigent a houslový virtuóz Karel Adam. Divadlo má za sebou mnohá úspěšná vystoupení nejen na domácí scéně, ale také v Anglii, ČR, Maďarsku, Německu, Polsku, Rusku, Francii a Rusku. Za svou uměleckou práci získalo také mnohá ocenění, jako např. zlatou medaili z Moskvy, ocenění prezidenta SR, ocenění primátora města Košice, ceny z festivalů v Praze, Budapešti, Grazu, Vídni atd.

Ředitel divadla Karel Adam pochází z významné muzikantské rodiny Adamovců. Absolvoval konzervatoř v Košicích a už v mládí vynikal hrou na housle v souboru Východniar. Působil jako učitel hudby. Nyní je dirigentem a primášem Orchestru lidových nástrojů divadla Romathan.

Divadlo Romathan uvedlo mimo jiné díla první romské spisovatelky Eleny Lackové: hru "Cigánsky tábor" (původní název "Horiaci cigánsky tábor") v roce 2000, povídku "Veľký primáš Baro" / "Baro primašis Baro" v roce 1994 a povídku "Hrbatý Maren" v roce 1999. Elena Lacková měla vliv na romské divadlo nejen jako autorka her, ale i tím, že založila první romské Kočovné ochotnické divadlo.

Na fotografii: Milan Godla v roli vdovce, Eva Šandorová (vlevo), Alena Klempárová (druhá zleva), Magda Adamová (druhá zprava) a další v původním muzikálu romských autorů Mariána Baloga a Milana Godly Kamene osudu, jehož premiéru uvedlo 27. června 2003 v Košicích romské divadlo Romathan na závěr oslav 10. výročí svého vzniku. V celé dekádě nastudovalo divadlo 32 premiér a odehrálo 1 750 repríz, které prezentovaly romské lidové umění, díla romských autorů i repertoár světových klasiků. (Foto: ČTK)

Z repertoáru:

Prameň lásky (první původní romský muzikál): Příběh se odehrává koncem 19. století a ukazuje vztahy dvou romských kast: olašských Romů a Rumungrů. Hlavní zápletkou je láska dvou mladých lidí, Mirikli a Šukara. Přes jejich vztah se divák dozví o zvycích kočovných olašských Romů a usedlých Rumungrů.

Čertovský čarpáš - hudební pohádka

Divadlo Romen

Profesionální romské divadlo Romen vzniklo v Moskvě 24. ledna 1931. Jeho první představení je možné označit jako agitační, protože propagovala přechod Romů od kočovného způsobu života k usídlení. Ale brzy se tvůrčí kolektiv začal zaměřovat na věčné téma lásky, které je pro něj až doposud základní. Objevily hry podle děl ruské i zahraniční literatury - např. Carmen podle Prospera Merime (1934) či Cikáni podle Alexandra Puškina (1936).

Od roku 1941 začalo divadlo hrát v ruštině, což rozšířilo jeho kontakt s publikem. V minulosti přicházeli umělci do divadla přímo z "tábora" a většinou neměli ani všeobecné školní vzdělání. V dnešní době mají umělci jak všeobecné, tak i profesionální vzdělání.

V 60. a 70. letech jeho členové, jako např. Nikolaj Erdenko a Nikolaj Sličenko, patřili k nejpopulárnějším hercům Sovětského svazu. Nikolaj Sličenko je od roku 1977 hlavním režisérem divadla a od roku 1991 jeho uměleckým vedoucím.

Divadlo každoročně připravuje minimálně dvě premiéry a pravidelně hostuje v zahraničí.

Romská tematika na divadelních pódiích

Romská tematika často inspiruje i neromské autory a divadelní soubory. Jmenujme si projekty, které se v poslední době zabývaly Romy:

Muzikál Cikáni jdou do nebe

Pražské Divadlo Bez zábradlí od 15. dubna 2004 uvádí muzikál Cikáni jdou do nebe. Muzikálový příběh vášnivé lásky krásné cikánky Rady a "krále zlodějů" Lujka Zobara je strhujícím podobenstvím o věčné lidské touze, o hledání, o lásce, která dokáže zničit sebe sama. Inscenace, na které se podílejí špičkoví tvůrci, je nabitá sugestivními romskými melodiemi, tancem a pohybem. Vystupuje v ní řada talentovaných mladých herců.
Více informací

Divadelní pohádka Jablka mládí

Pohádka vyšla v knize Romské pohádky od Mileny Hübschmannové; pro divadlo ji zdramatizovala Jarmila Čermáková.
Více informací

Divadelní pohádka Pal o Somnakuno Sidoris (O zlatém Sidorovi)

Poetický příběh o Zlatém Sidorovi vypráví historii romského národa od jeho vyhnání z Indie, přes nucené kočování, strádání a nepochopení Romů bílými - gadži. Inscenaci nastudovalo Ústecké Činoherní studio podle pohádky Františka Demetera.
Více informací

Použitá literatura a internetové zdroje:

Horváthová, Jana: Základní informace o dějinách a kultuře Romů. MŠMT, 1998.

Pralipe:
www.theater-an-der-ruhr.de
www.vsp-vernetzt.de/soz/0012152.htm

Romathan:
www.romathan.sk
www.cassovia.sk/romathan
Brindzák, Eugen ml.: Starý rómsky muzikant / Phuro lavutaris. Vydáno asi v roce 2001.
Články "Zemřela první romská spisovatelka Elena Lacková" a "Dramatická a prozaická tvorba". S. 4. Romano hangos, 16. 1. 2003.

Romen:
www.mincultrf.ru/theatres/MsMCR.htm
www.newsru.com/cinema/24jan2001/romen.html
www.newsru.com/cinema/22dec2001/romen.html