Vytištěno 29.01.2023 22:49 05-12-2003 Anna Poláková, Anna Poláková, Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Juraj Gerbery Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní. Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-RadiožurnálNa vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří. Ten dnešní bude zkrácený. Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren! A co jsme pro vás připravili? Hned v úvodu zprávy ze života Romů, dále představíme právničku Zuzanu Gáborovou, která pracuje u v kanceláři veřejného ochránce práv. Jak vnímá situaci Romů, nám prozradí Ladislav Suchánek z Ministerstva vnitra a připravili jsme pro vás také reportáž ze Sýrovic. Taková je programová nabídka a teď už vám příjemný poslech od mikrofonu přeje Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Zprávy ]=
Představitelé Rady Romů Slovenska a Rady nevládních organizací romských komunit odmítají prohlášení některých romských politických předáků o tom, že po vstupu Slovenska do EU dojde k masové migraci Romů do zahraničí. Od roku 1990 jsou podle nich v pohybu v podstatě stejní lidé a jde o movitější Romy. Ti nejchudší nikam nejezdí a ani neodjedou, protože na to jednoduše nemají peníze. Představitelé romských organizací proto vyzvali slovenskou vládu, aby věnovala problémům Romů větší pozornost, protože právě tato skupina obyvatel nejvíce pociťuje dopady ekonomických reforem. V České republice pracuje přibližně 130 terénních sociálních pracovníků, kteří pracují v sociálně vyloučených lokalitách. Tři desítky těchto pracovníků převzaly tento týden diplomy o absolvování vzdělávacího programu Romského střediska DROM. Účastníci školení zvládli základy práva, zorientovali se v drogové problematice, učili se jednat s klienty, dozvěděli se, jak pro ně shánět práci i jak spolupracovat s policií. DROM pro svůj program získal akreditaci ministerstva školství, která ho umožňuje zařadit do rekvalifikačních kurzů úřadů práce. Jeden z duchovních otců Vesničky soužití v Ostravě Kumar Vishwanatan z ní musel odejít. Diecézní charita ostravsko-opavská, která projekt zaštiťuje, s ním totiž ukončila smlouvu. Vishwanatan prý nebyl schopen dodržovat nutné právní zásady a vzájemná spolupráce byla dále nemožná. Ind sám výtky vůči své osobě považuje za velmi subjektivní a názory obyvatel vesničky, ve které žijí Romové i lidé z většinové společnosti, se různí. Opavské centrum Elim bude 15. prosince od 11.00 hodin místem vystoupení romského dětského souboru bicích nástrojů Amare Čhave z Bruntálu. Je to součást celoročního turné bubeníka a muzikoterapeuta Ivo Bartouška.. Koncert bude spojený s přednáškou na téma historie Romů a romská kultura, kterou přednese předseda Ligy za lidská práva , práva dětí a mládeže Jozef Baláž. Vystoupení se ve stejný den opakuje od 17.00 hodin v Centru Romské kultury v Karviné. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Horké téma ]=
U mikrofonu: Zuzana Gáborová ze sdružení Drom
V kanceláři veřejného ochránce práv v Brně už dva roky pracuje Zuzana
Gáborová, která vystudovala právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
Zkušenosti získala také v brněnském sdružení Drom, kde pracovala s Romy a
pomáhala při řešení různých případů. Zuzanu Gáborovou jsem si pozvala k
mikrofonu a zeptala jsem se jí, kdo se na ně obrací.
"Obracejí se na nás úplně všichni občané České republiky, cizinci i Romové. Stává se, že podnět často podá terénní sociální pracovník nebo romský poradce, koordinátor národnostních menšin, ale i Romové samotní." "Představovala jste si někdy, že budete pracovat na takovém místě a ovlivňovat situaci lidí, kteří potřebují pomoc?" "To mě vůbec nenapadlo. Já když jsem skončila právnickou fakultu, tak jsem nastoupila do romského centra Drom v Brně, kde jsem pracovala v poradně. Asi po dvou letech mě jen tak napadlo dát si přihlášku do kanceláře veřejného ochránce práv. To bylo ještě v době, kdy doktor Motejl ani magistr Šebatová nebyli zvoleni. Když jsem dostala pozvánku do výběrového řízení, tak mě to docela mile překvapilo a byla jsem pak velice ráda, že jsem nastoupila." "Jak vnímají Romové fakt, že na tomto místě pracuje romská žena?" "Musím říci, že stěžovatelé Romové jsou otevřenější a vstřícnější a je na nich vidět, že jsou radši, když se ústní podnět do protokolu zadá za mé pomoci a přítomnosti, takže to vnímají velice pozitivně. Přicházejí většinou stěžovatelé z Brna a blízkého okolí. Vědí, že tam jsem a kolikrát si schůzku domluví se mnou již předem." "Vraťme se k vašim začátkům, kdy jste začala uvažovat o tom, že byste studovala práva?" "Když jsem byla na střední škole, studovala jsem obchodní akademii, tak ve čtvrtém ročníku před Vánocemi jsem vůbec neměla vybranou školu, kam bych se chtěla přihlásit, kde bych chtěla studovat. Když jsem tak přemýšlela, kam si tak přihlášku podám, tak jsem na to šla vylučovací metodou. Vyloučila jsem všechny fakulty, kde jsou technické obory a zbyly mi samozřejmě fakulty s humanitním zaměřením a já se rozhodla pro právnickou fakultu. Tam jsem si také jako na jedinou školu přihlášku podala. Za minutu dvanáct." "Jak vnímáte to, že se tady o Romech říká, že jsou nevzdělaní, že pro ně vzdělání není důležité? Sledujete nějaký posun?" "Pro mě vždycky vzdělání bylo důležité, bylo to ale díky mé rodině, která mě odmalička vedla k tomu, že člověk musí mít nějaké vzdělání, aby pak našel v životě nějaké uplatnění. Mým vzorem byli moji rodiče a prarodiče, kteří mě vedli k tomu, abych studovala. To se týká celé široké rodiny, takže pro mě to byla vždycky samozřejmost. Co se týče Romů všeobecně, tak si myslím, že k posunu zde určitě dochází, že mladí lidé začínají mít zájem o studium, chtějí studovat, protože si uvědomují, že bez vzdělání se dnes v životě neuplatní. Počet vysokoškolsky vzdělaných Romů narůstá. Myslím, že dobrým počinem je i střední sociální romská škola v Kolíně, kde když letos končili první absolventi, tak spousta z nich se rozhodla, že bude studovat ještě dál. Určitě ten posun tady je." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jaké jsou možnosti řešení problémů Romů s bydlením
Problémy Romů s bydlením jsou v současnosti na denním pořádku. Často jsou
vystěhováni doslova na ulici, sice v souladu se zákonem, ale mnohdy bez
vlastního přičinění. Marie Vrábelová se na názor a možnosti řešení této
situace zeptala správního referenta Ministerstva vnitra ČR Vladislava
Suchánka.
"Co myslíte, kam půjdou lidé, kteří byli vystěhováni?" "To je otázka ani ne na dnešek, či na zítřek, to je otázka do budoucna. Já si myslím, že pokud budou vystěhováni a mají tu nějaké příbuzné, tak se nastěhují k nim a vzniknou tak další problémy, co se týče hygieny a dalších následků. Víme, že nedávno v Ostravě byla epidemie žloutenky. To všechno může vzniknout, když je nedostatečná hygiena a nedostačující sociální zázemí. Lidé při sebelepší vůli nemohou zabránit tomu, aby nějaká nemoc vypukla. No, a pak se řekne, že Romové jsou špinaví, že se o sebe neumějí postarat, že nemají hygienické návyky takové, jako má většinová populace. Není to zapříčiněno jenom tím, že by neuměli, oni by chtěli a velmi rádi, nicméně je potřeba pro to vybrat důstojné místo a vhodné prostředky." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V Praze bude výstava kreseb dětí z Jarovnice
Slovenský měsíčník Dotyky pořádá výtvarnou výstavu jarovnických dětí. Jejich
kresby jsou známi u nás i v zahraničí. Najdete je také v pražském romském
obchůdku Romen v Nerudově ulici. Spolupořadatele výstavy herce Petra Butka
si k mikrofonu pozval Juraj Gerbery.
Další informace najdete na www.sergeart.com/kolibka.htm Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Patronem Sýrovické kapličky je španělský Rom
V severočeské vesnici Sýrovice mají raritu - vysvěcenou kapličku, jejímž
patronem je španělský Rom. Každou neděli přijíždí do Sýrovic polský farář
Alexander Siudzik [Šjudžik], který u nás působí už deset let. Kolegyně Marie
Vrábelová se pana faráře zeptala na historii této kapličky.
Takže k vám chodí především Romové? "Ano, chodí především romské děti. Musím je pochválit. Vidím hlavně ten rozdíl v jejich chování, i ve škole, i doma. A jestliže zlobí, tak zlobí, ale už alespoň vědí, proč zlobí, a co by měly dělat. Před několika lety si možná neuvědomovaly některé špatné věci, jsou citlivé na některé otázky, což si myslím, je velice důležité." Vy se jim věnujete takto každou neděli? "Ano, každou neděli. A tady v Sýrovicích je to opravdu jiné." Všimla jsem si, že znáte každé dítě, s každým se snažíte pohovořit. Věří Vám děti? "Já cítím zpětnou vazbu, ale jsou i děti, které neodpovídají. Ale myslím si, že to je také ta dětská dušička. Některé jsou složité a složitá je ta cesta. Ale v hledání cesty do každé dětské dušičky se nesmí ustávat." Pan farář sem jezdí každý týden. Pomáhá Vám to? Žena: "Ano, pomáhá, jsme rádi, že sem k nám jezdí." Muž: "Ano, jsme rádi hlavně, protože se věnuje dětem. Děti se něco naučí, než aby rozbíjely okna ... Přijdou sem a něco se naučí." Záslužnost práce polského faráře Alexandra Siudzika ocenili manželé Milenkovi, kteří sýrovickou kapličku zrekonstruovali. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme informace ze života Romů, představíme vám Boženu Virágovou z Romské zaměstnanecké agentury, navštívíme Chomutov a těšit se můžete i na romskou hudbu. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale irinen amenge, so kamen te šunen. Šaj avas te ke tumende, te dareso keren, u kamen, kaj te šunen tumare nevipena savore, vičinen amenge, abo, sar imar phenďom, šaj amenge irinen. Amen avaha. Akana mukas jek pozdravos andro Jablonec nad Nisou. Šunel amen tiž e Andrea Cínovo. Te aves bachtaľi, sam rado hoj amen šunes. Vinčinas tuke But bacht sasťipen, te ačhes Devleha adi giľi predal tiro baro džives so tut ela ada čon. Mějte se moc pěkně a klidný víkend. Romale but Bacht te sastipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |