Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

"Líbilo se ti na táboře?"

"Ano, jak jsme chodili na plavání."

"Jo, všechno, nejvíc diskotéka."

"Měli jste strach, když jste chodili na bojovku?"

"Ne."

"Pamatuješ si, jak bojovka probíhala?"

"Hýbaly se dveře... Šli jsme do nějakého domu..... Já už nevím..." (smích)

"Promítaly se fotky z tábora, líbily se vám?"

"Ano, jak jsme byli s klukama hrát fotbal."

"Mně se líbily všechny."

"Pojedete v zimě na tábor?"

"Já pojedu."

"Já teda pojedu."

"Já možná."

"A umíte lyžovat?"

"Neumím."

"Já jsem to ještě nezkoušel."

"A myslíš, že se naučíš lyžovat?"

"Nevím, asi jo."

"Ty jsi na táboře nosil takovou kuklu..."

"My jsme si ji koupili s Patrikem a šel s námi ještě Nikola a Denis koupit ji do města."

"Báli se potom lidi na táboře?"

"Jo, trošku."

"Teď už je školní rok. Jak se ti chodí do školy?"

"Jo, dobrý."

"Učíš se dobře?"

"Docela jo."

"Dva nejpopulárnější instruktoři na táboře, jak hodnotíš tábor?"

"Bylo to opravdu krásné. Za posledních deset let jsem nezažil nic, co by mě tak potěšilo. Největší radost mně udělalo, že jsem tam byl s těmi dětmi a že se jim to líbilo?"

"Co říkáš fotkám, které se dnes promítaly?"

"Bylo to dobrý, ale scházela mně druhá polovina fotek, která je na diapozitivech, protože vše se tady promítalo z digitálu, ale v podstatě to bylo shrnutí celého tábora. Bylo to dnes fakt příjemné."

"Já myslím, že se nám to povedlo. Bylo hezké počasí a bylo to všude na těch fotkách vidět."

"Marie Gailová, ředitelka Romodromu, proč jste se rozhodli promítat fotky právě na Magistrátu hlavního města Prahy?"

"Jelikož pracuju v komisi pro národnostní menšiny a chtěli jsme mít větši prostor, kde by se dalo na větším plátně promítat, tak jsme zvolili Magistrát hlavního města Prahy."

"Nadále s dětmi spolupracujeme, máme s nimi i další akce. Připravujeme Mikulášskou besídku, zimní tábor, vlastně lyžařský tábor. Celá idea, kterou máme, je sdružovat a vzdělávat romské děti. Podařilo se nám přeřadit 4 romské děti ze zvláštní školy na základní. Podařilo se nám zapojit naše romské studenty jako asistenty, ti doučují naše romské děti. Taková je vlastně spolupráce, kterou máme s naší komunitou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.01.2015	Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
01.02.2014	Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostal	O Roma Vakeren
07.12.2013	Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdi	O Roma Vakeren
28.11.2013	Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovu	Zprávy ze života Romů
06.10.2012	Občanské sdružení Romodrom už působí i v Liberci	O Roma Vakeren
03.12.2011	Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy	O Roma Vakeren
09.07.2011	Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 let	O Roma Vakeren
28.05.2011	Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vzniku	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Romové přicházejí o své bydlení. Neříkám, že je to vždycky vina jen úřadů. Ale Romové se ještě nedokáží orientovat ve stávající situacije pro ně velice obtížná. Není v pořádku preventivní sociální práce."

"Můžete nějakým způsobem zajistit to, aby se lidé nedostávali do těchto svízelných situací?"

"Je-li na úřadě romský poradce, tak ten má monitorovat tyto případy a řešit se správcovskou firmou i s úřadem vzniklou situaci. Ovšem, tato práce musí být systematická a musí vést k nějakému cíli. Není to jenom o tom, že správcovská firma dá informaci o vzniklém dluhu. Měla by informovat hned, jakmile se u Romů dluh objeví a zjistit, proč Romové neplatí a snažit se jim pomoci, aby se to neopakovalo. Ne aby jen paušalizovali to, že nějaký dluh tam je. Mám pocit, že tuto situaci nikdo neřeší."

"Pokud se člověk nebude chtít obrátit z jakéhokoliv důvodu na romského poradce, může se obrátit na vás, pokud bude potřebovat poradit?"

"Samozřejmě že se může obrátit i na mě. Já potom vzniklou situaci se správcovskou firmou a příslušnou městskou částí skonzultuji. A má-li Rom zájem o to, aby dluhy neměl aby měl splátkový kalendář, už dnes existují takové možnosti v romském společenství, že pomoc může dostat. Jestliže je něco neřešitelného, tak se snažím jednat přes bytový odbor Magistrátu hl. města Prahy. To neznamená, že by Magistrát hl. města Prahy měl možnost dávat byty, ale konzultujeme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.01.2016	Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouva	O Roma Vakeren
28.03.2015	Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostí	O Roma Vakeren
28.03.2015	Nová koncepce sociálního bydlení	O Roma Vakeren
04.04.2013	Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydlení	Zprávy ze života Romů
06.08.2012	Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítají	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů	O Roma Vakeren
27.08.2011	Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?	O Roma Vakeren
23.04.2011	Prodlení při placení nájmu	O Roma Vakeren
12.02.2011	Konference o zlepšování přístupu Romů k bydlení	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Dobrý večer."

"Paní Halová, víme o vás, že máte na starosti na pražském Magistrátu národnostní menšiny, jen tak pro zajímavost, kolik jich vůbec na území hlavního města žije?"

"Na území hlavního města Prahy máme 11 národnostních menšin, o které se hlavní město stará."

"Jak se o ně konkrétně staráte, čím jim pomáháte?"

"Já bych začala trochu zeširoka. V září 2002 přijalo hlavní město Praha koncepci hlavního město Prahy ve vztahu k národnostním menšinám. V této koncepci jsou obsaženy cíle a mým hlavním úkolem je naplňování těchto cílů. Jedná se o usnadnění integrace národnostních menšin do společenského života. Cílem politiky bude umožnit národnostním menšinám zachovat vlasntí identitu a charakteristické rysy, současně tím podpořit dobrou samosprávu a integritu občanského života města Prahy, v němž menšiny zaujímají své rovnoprávné postavení. Dalším cílem je rovný přístup k příslušníkům národnostních menšin jako občanům České republiky, kteří mají nezadatelné právo na svobodné rozhodnutí, zda být členem menšiny nebo většiny, přičemž toto rozhodnutí nelze nikomu vnutit a žádná osoba nesmí být v důsledku své volby nějak znevýhodňována. Důležitá je činnost komise Rady hlavního města Prahy pro oblast národnostních menšin, jejímž prostřednictvím Praha garantuje národnostním menšinám jejich účinnou účast na společenském životě hlavního města Prahy, která je zároveň spojena s odpovědností národnostních menšin za realizaci svých rozhodnutí. Této komisi předsedám a účastním se veškeré její práce na naplňování těchto cílů."

"Paní Halová, zúčastňujete se pravidelných setkání poradního sboru romských poradců. O čem jednáte?"

"V oblasti spolupráce Prahy s romskou komunitou bude i nadále významná práce romského koordinátora a poradního sboru romských poradců z různých městských částí. Já se tohoto jednání pravidelně zúčastňuji, protože mě velice trápí problematika Romů, která, podle mého názoru, vyplývá ze špatného socioekonomického postavení romské komunity."

"Praha má vůbec specifické postavení v České republice. Ať chceme nebo nechceme, je to takový stát ve státě. Možná i problematika romské komunity je zde trošičku jiná než jinde v Čechách?"

"Já se domnívám, že jiná zas tolik není, protože vždy je důležitý určitý stupeň vzdělanosti. A podle mého názoru, veškeré problémy, které romská komunita, jak na území hlavního města Prahy, tak na území jiných krajů, má, je právě nízký stupeň vzdělání u současné dospělé populace. Hlavním cílem je pomoci vzdělání romských dětí. A na to se soustřeďují naši romští poradci, kteří pracují s celými romskými komunitami, s celou rodinou."

"To znamená, že vy spolupracujete i s představiteli romských sdružení? Jak tahle spolupráce funguje?"

"V poradním sboru nespolupracujeme s těmito sdruženími, s těmi spolupracujeme právě v komisi por národnostní menšiny a tam se soustřeďujeme zejména na podporu kulturních, vzdělávacích aktivit, prezentační a publikační činnosti."

"Myslíte si, že za posledních několik let je cesta Romů za vzděláním přímočařejší, že je snazší než tomu bylo před 13-nácti, 14-nácti lety?"

"Nemyslím si. Podle mých zkušeností, které jsem získala za těch pár měsíců, se domnívám, že pro Romy, vzhledem k jejich genetickému založení, je velice obtížné se adaptovat do demokratického procesu, který po revoluci nastal, a naše společnost je povinna jim pomoci, protože oni mají pomalejší vývoj, za který pochopitelně nemohou, ten je dám genetickým procesem, a my bychom jim měli v této hektické době pomoci se tomuto vývoji přizpůsobit. A to je i problematika vzdělávání, kde jsou kladeny mnohem větší nároky,¨než byly kladeny před 13-nácti lety."

"Může Magistrát pomoci třeba nově vznikajícím organizacím?"

"Nově vznikajícím organizacím my pomáháme pouze formou grantů, které vyhlašujeme jednou ročně. Jsou to tzv. celoměstské programy, které se specializují jak na podporu kulturních aktivit, vzdělávacích aktivit anebo prezentační, publikační činnosti. Domnívám se, že právě vzdělávací aktivity jsou v současné době nejdůležitější, takže jestliže některé nově vznikající organizace se na ně chtějí soustředit, tak my jim samozřejmě pomůžeme."

"Tak mají šanci uspět."

"V těchto dnech probíhá na Magistrátu školení zástupců romských neziskových organizací, které je zaměřeno na terénní práci. Myslíte si, že práce v terénu je důležitá?"

"Práce v terénu je, podle mého názoru, úpně nejdůležitější, to předně vyplývá z práce poradního sboru, kterého se zúčastňuji, protože terénní pracovník musí jít přímo do rodin a musí znát terén. Důležitá je práce na území městských částí, protože každá městská část má svá specifika a i romská komunita se chová jinak podle městských částí."

"Příští měsíc se setkáte s občanskými sdruženími národnostních menšin a poradním sborem romských poradců v Národním domě na Smíchově. O čem toto setkání bude?"

"My chystáme 13. a 14. listopadu mezinárodní konferenci, která se nazývá: Výchova, vzdělávání a kultura ve vztahu k národnostním menšinám. Přihlásilo se již 220 delegátů, počet přihlášených příspěvků je 64. Je velice pozoruhodné, že zhruba 18 příspěvků se týká právě romské problematiky. Jedná se o otázku výchovy a vzdělávání romských žáků a otázka vzdělávání jazyků."

"Ještě na závěr jedna otázka: Máte možnost poznat život lidí, kteří mají úplně jiné tradice, jak vás to ovlivnilo, co vám to do dalšího života dalo?"

"Mě to ovlivnilo zejména ve vztahu ke kultuře, protože my se zabýváme kulturními zvyklostmi. Účastnila jsem se různých festivalů, promítání filmů, takže v této oblasti mě to obohatilo nejvíc. Ale protože jsem se ve svém životě nesetkala s výraznou romskou komunitou, tak bych řekla, že i v této oblasti, protože se snažím je poznat a pochopit. Právě i práce v poradním sboru Romů mě velice obohatila a snažím se chápat jejich chování. A domnívám se, že společnost by si měla uvědomit, že oni potřebují pomoci právě ve vzdělanosti a i v přístupu k celému demokratickému vývoji společnosti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Slánská radnice na čtvrtý pokus vystěhovala rodinu Horvátových, která na nájemném dluží městu téměř 20 tisíc korun. Vedení radnice k vystěhování přistoupilo v době, kdy starosta Ivo Rubík jednal o problému s ombudsmanem Otakarem Motejlem. Rubík se k celé věci odmítl vyjádřit a pouze opakoval, že radnice postupuje v souladu se zákonem.

Firma Akyma na začátku letošního roku odmítla zaměstnat Romku Marcelu Zupkovou v kuchyni s odvoláním na její romský původ. Teď musela firma ženě z Hradce Králové zaplatit za nemajetkovou újmu 200 tisíc korun. Obě strany, které měly dnes stanout před královéhradeckým krajským soudem, se totiž před několika dny dohodly na mimosoudním vyrovnání.

Čtyři televizní spoty, letáky, plakáty i samolepky začaly od pondělí 6. října upozorňovat na problém násilí za zavřenými dveřmi domovů. Tato kampaň jedenácti neziskových organizací chce přesvědčit širokou veřejnost, aby přestala domácí násilí tolerovat. Akci koordinuje občanské sdružení ROSA, které také poskytuje pomoc obětem útoků v rodinách.

Chomutovská radnice se obává přílivu Romů, kteří odcházejí z ekonomických důvodů ze Slovenska za příbuznými do Čech. Podle romského poradce by ke zhruba 5 tisícům ve městě žijících Romů, měl přibýt stejný počet jejich slovenských příbuzných a známých. Radní už proto pozastavili veřejné dražby bytů, které často skupovaly realitní kanceláře a následně je prodávaly romským rodinám.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.02.2016	Televizní spoty mají pomoci obětem domácího násilí na Slovensku	O Roma Vakeren
05.08.2014	Romský festival Chomutov 2014	Zprávy ze života Romů
24.11.2009	Chomutovská radnice nesouhlasí s Kocábovou zprávou	Zprávy ze života Romů
23.11.2009	Kocáb předloží zprávu o situaci chomutovských dlužníků v exekuci	Zprávy ze života Romů
02.10.2009	Terénní sociální práce ve Slaném	O Roma Vakeren
25.08.2009	Chomutovská radnice vyrazila za dlužníky	Zprávy ze života Romů
26.06.2009	Ústecký soud dal za pravdu kritikům exekucí v Chomutově	Zprávy ze života Romů
21.05.2009	Slyšení v Senátu ladí postup měst proti neplatičům	Zprávy ze života Romů
21.05.2009	Řápková v Senátu obhajovala postup chomutovské radnice, Kocáb za sebe poslal mluvčí	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Myslím si, že tuhle myšlenku jsme měli již před několika lety. Rozhodli jsme se to realizovat z toho důvodu, že cítíme potřebu popularizovat mamografii mezi ženami, protože je to jedna z forem prevence rakovinového onemocnění a myslíme si, že mezi romskými ženami je poměrně velké procento rakovinového onemocnění. Plánujeme návštěvy zhruba 20-ti členných skupinek romských žen na mamografických pracovištích v různých regionech. Například organizujeme výpravu pražských žen na mamografii a bude nás něco kolem dvaceti. Samozřejmě existují některé rizikové faktory, o kterých se právě můžeme dočíst v naší přiručce, kterou jsme vydali."

"Jak často by ženy měly chodit na preventivní prohlídky?"

"Ženy by na preventivní prohlídky chodit měly, zvláště jestli se nachází v rizikové věkové hranici nad 45 let a měly by chodit nejméně každý rok na vyšetření mamografem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Tak především, ta rada je velice prostá: platit nájem, to je podmínka naprosto nutná. Pakliže někdo žije v nájemním bytě, to znamená že byt patří obci nebo soukromému vlastníkovi, tak musí platit nájem, i kdyby na chleba nebylo, i kdyby děti měly mít hlad. Nájem musím mít zaplacený a musí si od toho velmi pečlivě schovávat všechny doklady. Existují tzv. dva druhy nájmů. Jestliže někdo žije léta v bytě, ke kterému má nájemní smlouvu, to je to, čemu se dříve říkalo dekret, že mu to bylo přidělené třeba národním výborem, tak má s velkou pravděpodobností, nebo skoro s jistotou tzv. regulovaný nájem. Majitel bytu za ním nemůže přijít a říct: Hele, podívej se, já chci, abys mně platil takhle a takhle vysoký nájem. Ten nájem je stanovený, je určený a majitel ho nemůže sám, o své vůli, zvýšit. Když za někým přijde soukromý majitel, může to udělat i obea, a řekne: Podepiště mi tady novou nájemní smlouvu, tak se musí velmi pečlivě podívat, co podepisuje a spíš se jít někam poradit, než něco podepíše."

"Většinou se právě na smlouvách objevuje nájem na dobu určitou nebo neurčitou, jaký v tom je rozdíl?"

"V podstatě to znamená to, jestli je nájem napořád nebo jen na nějakou dobu. Smlouva na dobu neurčitou má jeden zásadní významk tomu, aby se dala ukončit, musí dát povolení soud, to znamená, že majitel musí podat žalobu na nájemníka, přijít k osudu a říct: Podívejte se, tento nájemník ruší klid v domě nebo ničí můj majetek nebo neplatí nájem, soude, dovol mi ho vystěhovat a teprve soud musí rozhodnout rozsudkem a říct: Ano, tohoto člověka můžeš ty, majiteli domu, vystěhovat, protože je to zlobil, protože neplatí nájem po dobu delší než tři měsíce. Nájemník má určitou, velmi silnou ochranu a majitel si nemůže dělat, co chce. Naproti tomu, nájem na dobu určitou je vždy uzavřený jen na nějaké období, třeba na rok nebo na dva. A až tento nájem uplyne, to znamená, až vyprší doba, na kterou je nájem uzavřený, tak může přijít majitel a říct: Milý nájemníku, už ti skončila nájemní smlouva a ty se vystěhuj nebo já tě vystěhuju a žadné povolení soudu k tomu nebudu potřebovat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.01.2016	Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouva	O Roma Vakeren
28.03.2015	Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostí	O Roma Vakeren
28.03.2015	Nová koncepce sociálního bydlení	O Roma Vakeren
04.04.2013	Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydlení	Zprávy ze života Romů
06.08.2012	Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítají	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů	O Roma Vakeren
28.04.2012	Advokátka Klára Samková byla vyloučena z obhajoby podezřelých z mačetového útoku	O Roma Vakeren
28.01.2012	Psychologické důvody sociálního vyloučení Romů	O Roma Vakeren
17.09.2011	Situace na Šluknovsku pohledem právničky Kláry Samkové	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Pokračujeme v kauze Slaný, a tam jsme dospěli k tomu, že již nemůžeme být pouhými novináři, pouhými svědky nějaké potopy, apokalypsy, a nedalo nám to, abychom se do té věci neangažovali. Daří se nám bránit dalšímu vystěhování. Opatřili jsme právní rozbory, už jsme dali i nějaká podání k soudu a dokazujeme, že město Slaný už několik let porušuje zákon vůči svým romským občanům."

"Vy jste slíbili, že se budete zabývat kauzami do důsledků, je vidět, že slovo plníte. Co tam je ještě kromě tohoto případu?"

"Další velkou část čísla zabírá takový přehled u příležitosti desátého výročí smrti Tibora Danihela."

"Témata se vám jistě na stole hromadí, co připravujete do budoucna jako další téma?"

"Vedle těchto konkrétních kauz teď pro další číslo připravujeme zásadní kritiku celé vládní koncepce romské integrace. Zjišťujeme právě na těchto jednotlivých kauzách, že, ač oficiální vládní program je o integraci, tak ve skutečnosti se dále stupňuje a prohlubuje segregace."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2004	Během celostátní konference Mezinárodní romské unie byly oceněny osobnosti, které přispěly k rozvoji romské komunity	O Roma Vakeren
20.02.2004	Měsíčník Amaro Gendalos bude vycházet už jen na internetu	O Roma Vakeren
20.02.2004	Začal vycházet nový romský časopis Zrcadlo Gendalos	O Roma Vakeren
11.02.2004	Romské Sdružení Dženo se distancuje od časopisu Zrcadlo Gendalos	Zprávy ze života Romů
28.11.2003	Sdružení Dženo a Radio Rota usilují o zlepšení postavení Romů ve většinové společnosti	O Roma Vakeren
12.09.2003	Časopis Amaro gendalos se bude více věnovat tématům, která Romy trápí	O Roma Vakeren
25.07.2003	Lékař napsal hanlivý článek o Romech	O Roma Vakeren
29.11.2002	Výstava fotografů měsíčníku Amaro Gendalos	O Roma Vakeren
07.04.2002	Romský časopis Amaro Gendalos bude ve volném prodeji	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Píšu většinou o dětech. V pohádce o slepici a o kachně, tam píšu o své sestře, o matce, o Stankovi a o sobě. To je jedna povídka, pak tam mám povídku o mámě, jak sme žili na Slovensku. Máma chodila dělat na pole, táta dělal v lesích, vždycky uvařila, potom chodila ke gádžům uklízet nebo jim pomáhat. My jsme s bráchou Dušanem chodili sekat dříví, za to jsme dostali krajíc chleba, trochu mléka, máma třeba dostala brambory. Táta chodil pozdě domů, dělal v lese, máma se o nás starala. Je nás dohromady s Frantou jedenáct..."

"Změnil se vám život, když jste se přestěhovali s rodinou do Prahy?"

"Ze začátku to nebylo moc dobré. Já si pamatuju, že jsem chodil do první třídy, hodně jsem zameškal v nemocnici, kde jsem byl. Na Vinohradskou nemocnici vzpomínám velice dobře. Když jsme přijeli do Prahy, tak jsem tam ležel asi půl roku, měl jsem tam dobrou starší učitelku. Na ní hodně rád vzpomínám, ona si mě dokonce chtěla i osvojit. Máma s tátou ale nechtěli. Ta mě učila, i když nemusela. Chodila za mnou, nosila mi obrázky, bonbóny. Na ní vzpomínám, protože ona mi dala do života hodně, ona mě naučila psát, číst."

"Kolik povídek jste napsal?"

"Povídek mám asi pět. Jedna mi vyšla v Džaniben - to mi přeložila paní Hübschmannová, s kterou hodně spolupracuju, ta mi hodně pomáhá. Teď mi vyšlo něco v Gendalos a ještě mám další u paní Hübschmannové. Teď mi má vyjít brožurka. Mám taky básničky, ty ale ještě nemám přeložené, to musím domluvit s paní Hübschmannovou. Když mi to přeloží, tak bych vydal i básničky. Mám tam třeba básně o souboru Demeterovců, o mámě, o Frantovi něco, básničky, jak jsme byly malé děti.... asi 4 nebo 5 básniček."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download