Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin, tumen šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora, sar sako kurko, pale šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, hoj Berounoste pes sgejle Roma u vakerenas palo Evropsko unia.

Zástupci 22 romských organizací se sešli v berounském hotelu Litava, kde diskutovali o Evropské unii. Setkání připravilo sdružení Dženo a Grémium romských regionálních představitelů. Jak vnímají Romové Evropskou unii a zúčastní se referenda? To se dozvíte v první polovině O Roma vakeren.

Te avaha andre evropsko unia, sar pes amenge romenge dživela? So amenege ada anela? Sar dikhen O Roma džipinpen predal amare čhavore. Phenena amenge Roma Karlove Varendar, Chomotovostar, Chebostar..... Phenaha tumenge tiž nevimata, andal le romengero dživipen.

K referendu o vstupu České republiky do Evropské unie, se vyjádří prezident Mezinárodní romské unie, zástupci Romů z Karlových Varů, Chomutova, Plzně, Chebu a dalších měst. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Pheneha tumenge savo nevo projektos predalo Roma, kerde o Roma Karlove Varende u sar dživipen o Roma andre aver thema amenge phenela o Antonín Lagrin. Kamen te džanen, kaj šaj džan, pre save akcii. Te ha, ta šunen adaďives O Roma Vakeren.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám přiblížíme život Romů v zahraničí a vydáme se také na Slovensko. Dozvíte se také, že v Karlových Varech se Romové věnují právnímu poradenství a na závěr vás pozveme na romskou miss a etnický festival. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

O víkendu se romští lídři z 22 romských organizací působících v České republice sešli v berounském hotelu Litava. Setkání připravili Ivan Veselý ze sdružení Dženo a Grémium romských regionálních představitelů v čele s Ondřejem Giňou. Jednali o přípravě a sjednocení romských organizací. Jak Romové přistupují k referendu o vstupu České republiky do Evropské unie, řekl Marii Vrábelové Ondřej Giňa.

Romové ze sídliště Chánov u Mostu při referendu

"Já si myslím, že Romové stejně jako ostatní občané by měli k této záležitosti přistupovat zcela jasně, protože i oni jsou občané tohoto státu a nic jiného u Romů neplatí jako u ostatních občanů. Historická událost- rozšíření Evropské unie o Českou republiku je pro Romy historickou událostí i historickou šancí a musíme ji využít."

"V tom pozitivním bych viděl, že se budeme moci více kontaktovat s našimi bratry ze západní Evropy, že dojde k tomu, co tady bylo historicky vytvořeno. Doposud jsme neměli šanci se se svými bratry v jiných zemích nějak spojovat. Můžeme plánovat spoustu změn, spoustu věcí, kterými budeme řešit svoje problémy, protože jako Romové ve východní Evropě, tak Romové ve Španělsku, v Německu i v dalších zemích, také mají problémy. Já si myslím, že takto znásobíme svoje síly a možnosti, můžeme být úspěšnější při řešení těchto záležitostí. Spousta Romů už si to vyzkoušela. Ti co emigrovali do různých zemí západní Evropy. Tak si vyzkoušeli život v EU a myslím, že poznali mnoho možností, mnoho se naučili, a to je šance, kterou také my můžeme dostat, nejenom Romové ale celá Česká republika jako stát. Češi se mimo jiné mohou naučit, jak žít s lidmi, kteří jsou jiné barvy pleti, jiného národa."

"Vy jste si vytvořili Romský národní sněm a přípravný výbor, co bude řešit?"

"My jsme si teď a tady ujasnili základní otázku. Během posledních deseti let jsme se pokoušeli vytvořit organizační strukturu pro činnost nevládních organizací, pro politické strany a pro celý neziskový sektor, který existuje mezi Romy. Ten musí už dostat trochu jinou podobu, jinou strukturu- organizační i koncepční. Musíme vytvořit svoji spolupráci na základě programu. Doposud to stále bylo chápáno a pojímáno z etnického, národnostního hlediska. Romský národní sněm bude organizační platforma pro to, abychom politickými nástroji prosazovali řešení záležitosti Romů."

Ivan Veselý ze sdružení Dženo se podílel na informační kampani a tak si Romové mohli informace o Evropské unii přečíst i v romském jazyce. Co očekává od vstupu České republiky do Evropské unie?

"Tak samozřejmě očekáváme propad životní úrovně, čekáme jisté byrokratické komplikace s cestováním. No, a pozitiva vidíme v tom, že Romové budou moci participovat na rozvojových programech Evropské unie a že mají šanci v průběhu pěti až deseti lety posunout řešení romských problémů v České republice, a to právě za pomoci Českého státu a Evropské unie."

"Na Slovensku se v poslední době vyskytují zprávy o tom, že by Romové měli znovu po vstupu do Evropské unie začít kočovat?"

"Já nevylučuji možnost, že některá část romského obyvatelstva se rozhodne kočovat, ale to není většina. Většina chce žít usedlým způsobem života, chce se integrovat, chce participovat na euro-americké civilizaci."

V následujících minutách se společně vrátíme do berounského hotelu Litava, kde se sešli Romové z celé České republiky. Diskutovali o vstupu České republiky do Evropské unie. Dohodli se také na přípravách Romského národního sněmu, který by se měl stát centrem spojení aktivit Romů v České republice. Do Berouna přijel také prezident Mezinárodní romské unie Emil Ščuka, který vnímá Evropskou unii takto:

"Jedna z největších výhod, které vidím, je volný pohyb na evropském území v členských zemích, pak tam vidím možnost práce v různých zemích, možnost studia, ale hlavně do budoucna vidím evropské občanství. Každý Rom kromě svého českého může získat evropské občanství. Ještě víc do budoucna vidím, že státní a vládní struktury budou evropské. Budeme mít možnost volit evropského prezidenta, pokud projde evropská ústava tak jak ji Konvent navrhuje. To vidím jako veliké pozitivum v tom, že Romové se budou cítit už ne pouze Romy a Čechy, ale budou se cítit Evropany. Negativa spatřuji v tom, že EU nám nic zadarmo nedá, Romům dvakrát tolik. To znamená, že všechno, co budeme chtít, všechno, na co budeme mít právo, si musíme zasloužit a vybojovat. Možnost práce bude, ale uspějí jen ti, kteří na to budou připraveni, kteří na to budou kvalifikovaní, vzdělaní a budou mít chuť pracovat. Možnost studia, zase jen ti, kteří chtějí studovat a mají na to předpoklady. EU nám nic nedá zadarmo, EU není sociální charitou, není a nebude nadací, nebude nějakým spolkem. My si to musíme zasloužit stejně jako všichni občané Evropy. Asi nějaká pozitivní diskriminace v tomto nebude."

"Počítá se s tím, že by do budoucna měl vzniknout Romský národní sněm. Co znamená pro Romy vznik tohoto Romského sněmu?"

"Myslím, že ani tak nejde o sjednocení jako o spojení dobrých pozitivních aktivit v tom, aby mohli jednotně plnit svůj program pro Romy v České republice, ale i ve vztahu k EU."

Jak nám řekl Ladislav Bílý Romové z Karlových Varů se zúčastní referenda o vstupu České republiky do Evropské unie a jaký je jeho názor?

"Tak, pozitivní určitě bude to, že se bude moci cestovat bez jakýchkoliv hranic, kontrol v dalších letech..... volný pohyb. Bude možné si sehnat zaměstnání třeba v jiném státě, pokud ho seženete, budete tam moci bydlet. Pozná se víc lidí, navážou se nové kontakty atd. To negativní je určitě, že pro Romy to neznačí nic dobrého, jelikož už dnes jsou v západní Evropě Romové na prvním příčce v nezaměstnanosti ."

Referenda se účastní i Romové z Chomutova. Na to nám odpověděl Kristián Drapák ze společnosti Člověk v tísni, otec dvou malých dětí.

"Já si myslím, že ano, a to rozhodnutí je na nich, protože volby jsou tajné a samozřejmě každý má právo rozhodnout, jestli ano nebo ne. Já si myslím, že tu bude mnoho pracovních příležitostí a možnost jiného uplatnění než doposud."

Svůj postoj k Evropské unii vyjádří i mladí Romové. Jedním z nich středoškolský student Robert Stojka.

"Já si myslím, že mladým lidem to přinese velké pracovní nabídky, různá studia v zahraničí a vůbec možnost poznat jiné státy, jiné kultury, jiné řeči a především jiné lidi."

Podle Ludvíka Czonky z Plzně je pro Romy vstup do evropského společenství šancí pro lepší budoucnost.

"Vidím tam budoucnost mladých lidí, kteří budou mít vzdělání. Těm to přinese něco dobrého. Poučí ty, kteří vzdělaní nejsou. Myslím si, že přednost mají většinou mladí lidé při vstupu do EU."

Jak nám prozradil Václav Vernarčík situace Romů žijících v Chebu se nijak podstatně neliší od ostatních míst v České republice. Největší problém vidí v zaměstnanosti Romů. Vstup do Evropské unie vnímá pozitivně.

"Myslím si, že většina Romů bude na Chebsku hlasovat o vstupu o EU, protože tady je mladší generace, a ona si uvědomuje, že to pro nás bude lepší. A bude to pro nás lepší v tom, že budeme moci pracovat jinde, budeme se rozvíjet. Myslím, že fakt že si to již dnes romská mládež uvědomuje, je velké plus. Doufám, že se budeme mít lépe, než se mají Romové teď."

"Je tam hrozně velká nezaměstnanost, lidé nežijí dobře, sociální podmínky jsou tam šílené. Právě proto se snažíme bojovat za to, aby Romové dostávali nové domy, aby dostávali znova šanci. Hlavně mladá generace, aby ukázala, že všichni nejsme stejní, ale že se snažíme, že se chceme zapojit do společnosti. Když jsme se tady narodili a jsme právoplatnými členy České republiky, tak teď je pravá chvíle, abychom to dokázali."

"Podařilo, podařilo, určitě. Udělalo se hrozně moc práce s mládeží, díky panu Petíkovi se nám podařilo děti stáhnout z ulice, mimoškolní aktivitu- romské mažoretky, děláme mládežnické kapely, chceme pro mládež udělat ještě víc a víc."

V následujících minutách se společně vydáme k našim sousedům na Slovensko, kde už referendum o vstupu do Evropské Unie proběhlo. Marie Vrábelová se zeptala Bohumila Havrľi, jaká byla účast Romů...

"Na Slovensku to vypadalo, co se týče Romů velmi dobře, protože romští obyvatelé přispěli svými hlasy zhruba nad 20 procenty. Probíhalo to takto hlavně díky mimovládním organizacím, které si daly tu práci a vyprávěli Romům o EU, čili nejenom reklama, ale aby jim také bylo vysvětleno, o co půjde. Chodily hlavně do osad, kde dosah médií, či vliv jiného typu, nebyl dostatečný."

"Určitě ano, je to nový vliv.... Většina financovaných projektů byla financována právě díky EU, takže už mají důvěru v EU, že se to posune někam dál jejich životě a v jejich sociálních problémech na Slovensku, což se týká hlavně osad.....

"Až vstoupí Slovenská republika do EU, myslíte si, že Romové zůstanou v osadách nebo se budou stěhovat?"

"No, byli by velmi rádi, kdyby konečně své osady opustili a mohli bydlet přizpůsobeni vůbec veškerému tomu životu, aby mohli žít obyčejným životem jako my ostatní."

Zástupci některých sdružení národnostních menšin v Praze si stěžují na rozdělování grantů, které na jejich činnost poskytuje magistrát. Vadí jim například, že nedostávají zdůvodnění, proč byla jejich žádost zamítnuta. Pražský magistrát dává na kulturní a publikační projekty menšin ročně zhruba 3 milióny korun. Jeho zástupci upozornili, že jelikož na grant není právní nárok, nemusí svá rozhodnutí nijak zdůvodňovat.Magistrát potřeby menšin vnímá, ale nevidí reálnou možnost, že by se částka na granty pro příští rok výrazně zvýšila.

V Berouně začal působit nový terénní pracovník pro romskou menšinu při dobročinném spolku Lomikámen. Milan Kroka bude například zprostředkovávat kontakt mezi lidmi v sociální tísni a úřady. Současně vzniká v Centru neziskového sektoru Lomikámen bezplatná právní poradna. Tento měsíc začne její provoz a jeden den v týdnu bude k dispozici právník pro občanská a lidská práva.

Elektroniku, sportovní potřeby a hračky si z Prahy odvezlo na pět desítek dětí a mladých lidí, kteří uspěli v šestém ročníku literární a výtvarné soutěže Romano suno - Romský sen. Jejím cílem je dát prostor dětem, které ještě mluví romsky a proto příběh zaslaný do soutěže musely děti napsat v romštině. V literární části se sešlo 120 příspěvků. K vítězným příběhům žáci vyráběli ilustrace. Ze 15Oti obrázků porota vybrala 28 kreseb a ocenila je. Společnost Nová škola, která soutěž pořádá, obdarovala také tři romské asistenty.

Institut pro otevřenou společnost vyhlásil třetí ročník stipendijního programu pro vybrané studenty vysokých škol romského původu. Jako finanční zdroj prvních dvou ročníků sloužilo zlato, ukořistěné za druhé světové války nacisty, které se později dostalo pod dohled spojeneckých sil. V letošním roce je program financován z prostředků Institutu pro otevřenou společnost.

S mikrofen jsme navšťívili Antonína Lagrina, který pochází ze skupiny Sinti Romů. Jaké jsou jeho postřehy z cest do zemí EU, kde žijí také Romové....

"Žil jsem rok v Německu, v Rakousku, byl jsem v Itálii, ve Francii mezi Romy, v Holandsku. Všude jsem si připadal strašně chudý oproti Romům v EU. Konkrétně v Německu když jsem byl, žila tam moje máma. Většinou v Německu žijí Sintové. U Sintů není móda, že je někdo vzdělaný, oni žijí starým tradičním způsobem- kšefty s hudebními nástroji, s textilem, s auty,a to je jejich staletá obživa. Oni netouží být nějak vzdělaní, oni se tomu brání. "To je gádžovské, my nejsme gádže". Sintové a Manuscha stavějí na romství jako Vlachové. U Vlachů taky nehraje roli vzdělání. Já neznám Vlachy, že by měli nějaké vysoké vzdělání nebo školy. A v tom je rozdíl mezi "domáckými Romy", jak říkají německým Romům, Vlachy říkají "Rumungri", my říkáme "domácí Rom", usedlý. Ti se snaží získat vzdělání a někam se dostat. Sintové, Vlachové, Manuscha se nesnaží někam dostat nahoru, oni žijí a to jim stačí. Jsou na světě a říkají: "Díky Pánubohu, že jsme zdraví, že nás nikdo nezabíjí, že není válka, že není Hitler a žijeme si svým způsobem". Například když je zima, těší se až bude slunko, až budou moci zapřáhnout karavany a vyjet ven na celou sezónu. To je jejich život. A jsou šťastní, když jich je třeba padesát, sto vozů na place mezi sebou. Mezi gádže moc nechodí. Je to taková uzavřená komunita tito Romové na západě. Ale neviděl jsem v Německu, že by jeden Rom, který v Německu žije, žil na ulici, neměl jako u nás zaplacený nájem a nebo měl statisícové dluhy na bytě jak je to u nás běžné nebo byl v holobytě anebo na pavlačáku. V tom si myslím, že Roma v Německu i v Rakousku jsou na vyšší úrovni. I když máme vzdělání a máme plno vystudovaných Romů, tak zbytek našeho národa žije strašně pod evropskou úrovní. A těším se, až budeme v Evropě."

"Rozšíří se naše životní prostory, alespoň myslím,.... Už takhle Romové odjížděli s problémy a takhle třeba nebudou mít problém změnit stát, bydliště, odejít za prací. Já si myslím, že to pro nás bude lepší."

"Budou otevřené hranice, myslíte si, že se někteří Romové vrátí ke kočování?"

"Skupina Romů, co žije v Československu, tak mimo Vlachů nikdy nekočovala, to byli spíš usedlí Romové, kteří neví, co se to vůz, kůň. Povozy dělali, ale aby žili ve voze, to ne, tomu se smějí. Kočovalo se za obživou. Když se prodává zboží, tak prodám zboží v jedné vesnici a druhý den musím jet dál, abych prodal zas tam. Nemohu do jednoho domu dvakrát, třikrát. A tak vzniklo kočování, za obživou, sháňka živobytí. To není tak, že my chceme jezdit ve vozech, my musíme. A naši Romové na toto zvyklí nejsou, tak si myslím, že by nekočovali. Možná, že někdo z bohatších si z recese koupí karavan a zkusí to v létě. Ale aby celý rok žili ve voze nebo si na tom stavěli, tomu nevěřím."

V karlovarském Romském kulturním a společenském středisku začíná pracovat Občanská poradna. Své aktivity tímto způsobem rozšiřuje středisko, které za podpory magistrátu provozuje už druhý rok Romské občanské sdružení. S mikrofonem se pro podrobnější informace vypravil Zděněk Trnka.

"My počítáme hlavně s tím, že budeme pomáhat lidem v případech občanskoprávních sporů, zejména v kauzách nájemních smluv a podobných věcí. Samozřejmě se budeme pokoušet radit lidem i v trestním právu, ale v tomto oboru se občanská poradna zas až tak neangažuje jako komerční právníci," vysvětluje základní náplň poradenského střediska jeho šéfka Květa Bílá.

"Tato služba se poskytuje výhradně úplně zdarma, protože je určena lidem ze sociálně slabého prostředí v celém Karlovarském kraji."

Podle předběžného příslibu má poradna získat pro svou činnost finanční prostředky z příspěvku, který magistrátu poskytuje vládní program Integrace Romů do společnosti.

"Na město Karlovy Vary přišla dotace ve výši 800 tisíc, takže občanská poradna by měla dostat 400 tisíc."

Tyto peníze stačí na provoz střediska do konce letošního roku. Pro tento časový úsek je podle Květy Bílé možno v kanceláři zajistit práci pro čtyři mladé lidi.

"Jestliže seženeme do budoucna dostatek finančních prostředků, tak určitě počítáme s tím, že by eventuálně byla pracovní místa rozšířena. Součástí poradny bude i odborná garance v osobě právníka, který bude zaměstnán v poradně jako externista."

Martina Bílá bude v občanské poradně pracovat. Se svým středoškolským vzděláním se zaměří zejména na odstraňování bariér mezi Romy a úředníky.

"Já si určitě myslím, že bariéra existuje. Úředník není schopen jim pomoci tak, jak by měl. Řekne jim jednu informaci, a to zcela zkráceně a tím to pro něj končí. Úředník se, myslím, nesnaží vysvětlit danou věc tak, aby jí rozuměli.

Občanská poradna v karlovarském Romském společenském středisku bude prezentována prostřednictvím novin, letáků a možná i oznámením v autobusech městské, hromadné dopravy. Velice důležité bude ovšem podle vedoucí Květy Bílé očekávané potvrzení členství v Asociaci občanských poraden.

"Jako členi Asociace občanských poraden se musíme řídit jejich řádem a kodexem. Jednou z podmínek Asociace je i pravidelný chod poradny, to znamená pracovní doba od pondělí do pátku jen v úřední hodiny a pravidelné výjezdy k nemobilním klientům, protože tady není bezbariérový přístup, takže my, pokud budeme chtít posloužit i osobám těžce zdravotně postiženým, tak za nimi budeme muset vyjíždět."

Na odpoledne plné her, spojené s ochutnávkou romského jídla a vystoupením skupiny Bengas vás zve 20. června městská část Prahy 7. Program vyvrcholí ve večerních hodinách volbou miss Roma 2003. Koordinátor této akce David Švarc nám řekl:

"Pro děti je celkem připraveno devět soutěžních her, kde si budou moct vyhrát takové jako body, za ty si budou moct nakoupit ceny."

"Rada městské části Praha 7 schválila návrh, který jsem zpracoval a předložila jej paní doktorka Kučerová. Jako důvody jsme uvedli, že bychom chtěli prezentovat majoritě romskou hudbu, ochutnávku jídel, ale také bychom chtěli pozdvihnout národní identitu Romů. Já si myslím, že volba Miss k tomu přispěje."

"My jsme vyhlásili v Národnostním zpravodaji soutěž. Uzávěrka přihlášek do soutěže byl 4. červen. Přihlásily se nám převážně slečny Prahy 7, máme také slečnu z Prahy 3 a z Prahy 5. Hranice pro přijetí do soutěže byla 15 let."

"Soutěž bude probíhat v aule Základní školy Korunovační, je to Korunovační 8, Letenské náměstí."

"My máme pro všechny účastnice drobné ceny a hlavní cenou je poukaz na nákup zboží, oblečení, v hodnotě 5 tisíc, pro druhou a a první vicemiss jsou to poukazy v hodnotě 2 tisíc."

Další akci, kterou připravuje městská část Prahy 7 o týden později je Letní etnický festival, na kterém budou k vidění a slyšení například taneční soubor Jaro nebo arabská Ziriab. Více Helena Poláková.....

"Festival se bude konat ve Stromovce v Music gardenu, je to na Výstavišti tady u nás v Praze 7."

"Festival je rozdělený na dvě části, kdy vystoupí skupina řecká, ukrajinská, arabská, česká, romská. Dále bude k vidění ukázka španělského flamenca, irských tanců a hry na japonskou flétnu ?šakuhači?"

"Na přípravách festivalu se podílím já jako asistent pro činnost národnostních menšin a paní místostarostka. Festival se koná ve spolupráci s kulturním domem Vltavská."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně...

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Andro amaro šuniben mukas te pozdravinen le Milan Sivák andalo Hradcos Králové so amen šunel sako kurko- giľi Devla miro amen nane aľe mukas tumenge aver, tiž šukar. Milan te aven bachatlo! Tiž te avel bachtalo o Martin Slivka, te amen šunel. Tiri fameľia pre tute imar užarel Martin. .... Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend ....

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!