Romskou literaturu představuje především spisovatelka Elena Lacková, která se narodila v roce 1921 v romské osadě na východním Slovensku. Elena Lacková je autorkou románu Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, ve kterém s humorem líčí své dětství i dospělost, ve které se kromě jiného stala i první romskou studentkou Univerzity Karlovy.

Román Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou vznikl díky romistce Mileně Hübschmannové, která zaznamenala vyprávění Eleny Lackové v romštině a poté je přeložila do češtiny. Tak vznikla kniha mimořádné hodnoty, která nezaujme jen autentičností vyprávění, ale i osobností Eleny Lackové. Elena Lacková dnes žije na východním Slovensku a je autorkou další povídek, rozhlasové hry Žužika a první divadelní romské hry v bývalém Československu.

Další romskou spisovatelkou je Tera Fabiánová, která patří spolu s Elenou Lackovou mezi nejtalentovanější romské autory. Tera Fabiánová se narodila v roce 1930 v Žiharci v okrese Galanta. Její otec pracoval jako nádeník a příležitostný hudebník a matka pečovala o pět dětí. Do roku 1946 vyrůstala Tera v "cikánské osadě", odkud odešla za prací do Prahy, kde žije dodnes. Více než pětadvacet let pracovala jako jeřábnice. Vychovala čtyři děti, z nichž Vojta zdědil po mamince literární nadání. Tera Fabiánová chodila do školy pouhé dva roky, jak vypráví ve své autobiografické črtě Jak jsem chodila do školy. Z jejích povídek byla publikována například povídka Jak jsem chodila do školy a pohádka Tulák.

Ukázka z povídky

Jak jsem chodila do školy - Sar me phiravas andre škola

Především romským pohádkám se věnuje spisovatelka Margita Reiznerová, která se narodila v roce 1945 na Slovensku, odkud se však celá rodina odstěhovala po skončení války do Čech. Margita Reiznerová pracovala 11 let jako pomocná sestra v nemocnici v pražském Podolí, byla sólistkou romského folklórního souboru Perumos. Od počátku 80. let píše povídky a pohádky v romštině, kterou považuje za jazyk, v němž může nejlépe vyjádřit své pocity. Publikována a do čeština přeložena byla například pohádka Kaľi, věnované patronce Romů svaté Kaľi.

Ukázka z pohádky Kaľi:

Romové si udělali koliby, ženy se daly do vaření jídel. Navečer si všichni posedali k ohni, začali zpívat své testklivé krásné písně. V tom přišel Kaľiin muž. Volal na ně, že Kaľi umírá. Všichni Romové si kolem ní posedali a Kaľi k nim začala mluvit:

"Umírám, bratři i sestry moje, přestože nechci. Ale musím, můj otec Bůh si mne k sobě volá. Vy zůstanete sami. Ještě mnoho cest projdete, než každý zůstane tam, kde bude chtít. Prosím vás, buďte stále tak čistí, jako jste nyní. Bůh i já vás budeme milovat, budeme vás střežit a vkládat do vás sílu - a vy vždy budete vědět dopředu, co se stane. Proto jeden druhého navzájem opatrujte. Pokud nebudete čistí, naučíte se od bílých lidí to špatné, co oni dělají. A Bůh na vás zapomene. Slyšeli jste, co řekl Měsíc: cokoliv špatného uděláte, vaše děti ponesou váš hřích na sobě. Padne na ně neštěstí. A tak dlouho budu vaším hříchem trpět, dokud se zase k Bohu nebudete modlit a doku si do srdcí nevezmente zpátky svou dobrotu. Tehdy se k vám Bůh vrátí, zase bude vaším otcem. Prosím vás, nezapomeňte na má slova."

O romských dětech v dětských domovech píše spisovatelka Ilona Ferková z Rokycan ve své knize Čhorde čhave - Ukradené děti. Ilona Ferková se romským dětem věnovala i při své práci v mateřské školce v Rokycanech. V srpnu 1999 odcestovala do Velké Británie se svou dcerou, která rovněž pracovala v mateřské školce jako romská asistentka, a dosud se nevrátila. Ilona Ferková dostala od prezidenta Václava Havla vyznamenání za svou aktivitu při zlepšování postavení Romů v České republice.

Romské náboženské poezii se věnuje básník Vlado Oláh, který je zakladatelem a předsedou romského křesťanského a vzdělávacího sdružení Matice romská. Dosud vyšla v knižní podobě jeho básnická sbírka Khamori luluďi - Slunečnice. Je spoluautorem překladu výňatků z bible, publikovaných v knížce O Del vakerel ke peskere čhave - Bůh mluví ke svým dětem.

Báseň Paľikeriben - Dík: