"Já jsem přesvědčen, že se jedná o sociální migraci. Je to nežádoucí jev a všechny úrovně veřejné správy musí ve vzájemné spolupráci zamezit pokračování této migrace, která by mohla vést k sociálnímu a politickému napětí. Otevřeně říkám, že slovenští Romové u nás nejsou vítáni. Především v oblasti poskytování sociálních dávek, sociálních služeb. Je to i v oblasti přihlašování k trvalému pobytu, využívání obecních a městských bytů k dalšímu bydlení lidí, kteří tam nejsou přihlášeni, za které není placen nájem a podobně."

Jak reagoval sociolog Fedor Gál:

"Já jsem slyšel pana Nečase v televizi, kde řekl, že slovenští Romové u nás nejsou vítáni. Za týden nebo za dva máme referendum o vstupu do Evropské unie. Až tam budeme a Slováci tam budou stejně jako my, co pak řekne pan Nečas? Svobodná migrace je jeden ze základních atributů příští Evropské unie. Taky nebudou vítání? A nebudou vítáni ani jiní chudí lidé z ostatních evropských zemí, kteří jsou součástí Evropské unie? Slovenští Romové sem přicházejí proto, že žijí na Slovensku v osadách, které připomínají středověk. Ano, je to chyba vlády Slovenské republiky, že tento problém neuměla řešit. Ale takovýchto neřešených problémů bude v Evropské unii spousta a my tam nevstupujeme proto, abychom dostávali peníze z fondů nebo jenom proto, abychom dojili Evropskou unii, ale abychom také projevili trochu solidarity s lidmi, kteří jsou na tom hůř než my."

Žádají u nás slovenští Romové o azyl? Na to odpověděla Marii Vrábelové Anna Grůšová z poradny pro uprchlíky.

"Já si myslím, že počet žádostí o azyl se od začátku roku zvýšil a že se jedná vyloženě o ekonomickou migraci, protože na Slovensku se zhoršily podmínky, zejména pokud jde o sociální dávky atd. Lidé řeší zoufalou situaci tak, že se snaží získat azyl nebo žádat o azyl tady, protože to je v podstatě jediná možnost."

"Kde jsou umístěni?"

"Jsou umístěni většinou v uprchlických táborech, tedy v pobytových střediscích, abych se vyjádřila přesně. Zachází se s nimi jak se všemi ostatními žadateli o azyl, to znamená, že jejich žádosti jsou projednávány."

"Mají šanci na udělení azylu u nás?"

"Nemají, protože k tomu aby někdo u nás dostal azyl, musí dokázat pronásledování v zemi původu z rasových, náboženských, politických a jiných důvodů, to je taxativně pevně stanoveno. Slovensko je považováno za bezpečnou zemi, takže ani tento důvod tam není. Nemají šanci."

"Paní Věra Roubalová je sociální poradkyně, do těchto pobytových středisek dojíždí a je s těmito lidmi v kontaktu. Jak to vypadá konkrétně?"

"Romů je v azylových zařízeních docela hodně. Jsou to lidé, kteří jsou, jak je u nich zvykem soudržní, veselí, bezprostřední. Já s nimi vycházím velmi dobře. Pravda je, že jim velmi doporučuji, aby, jestli jen trošku mohou, aby se vrátili domů, že azyl tady nedostanou. Tady vlastně ztrácejí čas. Ten tábor je opravdu ubíjející. Někteří odcházejí, někteří to zkoušejí třeba do soukromí se ubytovat. Jen pro zajímavost vám řeknu, měli jsme v Červeném Újezdu jednu rodinu, která opravdu měla doklady o tom, že jim skinheadi hodili do baráku zápalnou lahev, že je ztoukli, ukradli jim auto, přesto dostali první negativ. Po tom prvním negativu se repatriovali, vrátili se domů."

"Co většina z těchto Romů uvádí za důvod udělení azylu u nás?"

"Příklad, který jsem uváděla, je opravdu výjimka. Ve většině případů mluví o sociálních dávkách, mluví o tom, že nemají dost peněz na zaplacení bytu a jsou v takových podmínkách, že hledají, kde by se jim dařilo lépe."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.05.2015	Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé Romy	Zprávy ze života Romů
24.01.2015	Rok 2015 přinesl změny v sociálních dávkách	O Roma Vakeren
07.12.2013	Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremista	O Roma Vakeren
01.08.2013	Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práce	Zprávy ze života Romů
20.07.2013	Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centru	O Roma Vakeren
13.07.2013	Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na Slovensku	O Roma Vakeren
01.12.2012	K čemu slouží S Karta	O Roma Vakeren
30.08.2012	Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?	Zprávy ze života Romů
14.08.2012	Proč nemají Romové práci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Interpreti jsou ze 14 států, je to 17 různých skupin. Z nich jsou jen tři z České republiky a všichni ostatní jsou z různých zemí."

"Jak jste vybírali skladby na kompilaci?"

"To dělal pan Silajdžič, to je jeho práce. Vybíral to podle určité dramaturgie, která platí pro celé Khamoro - to je ukázat bohatství romské hudby na společném základě a potom na specifikách, které se liší podle toho, odkud určitá skupina pochází."

"Která z písní vás na tomto CD nejvíce zaujala?"

"To vám neřeknu, já je mám ráda všechny."

"Na co se mohou posluchači na cédéčku těšit?"

"Na různorodost, na bohatství, na rozmanitost romské hudby, která je úplně jedinečná, nezopakovatelná. Všechny písničky jsou natočeny v průběhu živých koncertů, takže samozřejmě že to bylo technicky náročné. To trošku práci omezovalo, ale doufáme, že to dopadlo dobře."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
22.05.2014	Jelena Silajdžić zve na festival Khamoro: Uslyšíte i jazz s romskou duší	Zprávy ze života Romů
26.04.2014	Jak se zakladatelé festivalu Khamoro dostali do Česka	O Roma Vakeren
25.01.2014	Co přivedlo zakladatelku festivalu Khamoro Jelenu Silajdžić do Česka	O Roma Vakeren
27.05.2013	Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013	Fotoaktuality
16.04.2004	Blíží se festival Khamoro	O Roma Vakeren
09.04.2004	Během celostátní konference Mezinárodní romské unie byly oceněny osobnosti, které přispěly k rozvoji romské komunity	O Roma Vakeren
30.05.2003	Stringo z Kazachstánu	Khamoro 2003
29.05.2003	Gelem z Ruska	Khamoro 2003
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Naše skupina vznikla v roce 1991 v Německu. Předtím jsme hráli s tátou a bratrancem ve skupině Mike Reinhardt Sextet. To je skupina, která hraje typický romský swing a doposud existuje. Dlouho, od 70. do 90. let, byla hodně známá. My jsme ale chtěli dělat něco jiného. Zpívat v našem rodném jazyce nás hrozně baví. Texty píše můj táta Bawo Reinhardt a můj bratranec Bavo Degé. Já většinou skládám hudbu. Skupina I Gitanos má osm členů. Do Prahy jsme přijeli na tři dny, ale hrajeme jenom jednou. Když jste vzpomněli legendárního Django Reinhardta, mohu potvrdit, že jsme příbuzní, je to náš prastrýc. V České republice jsem už jednou byl, ale bylo to vystoupení s jedním brazilským kytaristou. Hráli jsme v Praze v paláci Akropolis a taky v Ústí nad Labem. Festivalem Khamoro jsem totálně fascinován. Celý život hraji na romských festivalech. Ve Španělsku a v Německu jich máme také hodně. A to je na tom krásné, že se sejdou Romové z celého světa, znovu se setkají a hovoří spolu. To je moc důležité, protože se to někdy ztrácí. Jsme bratři, proto jsem Romům řekl, že jsme jedna rodina."

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.05.2003	Stringo z Kazachstánu	Khamoro 2003
29.05.2003	Gelem z Ruska	Khamoro 2003
23.05.2003	Jak proběhne 5. světový festival Khamoro	O Roma Vakeren
16.05.2003	Brzy začne festival Khamoro	O Roma Vakeren
16.05.2003	Záštitu na festivalem Khamoro přijal i Emil Ščuka	O Roma Vakeren
19.02.2002	Uhry	Hudba
	Note Manouche z Francie	Khamoro 2003
	Křest CD Khamoro v Lucerna Music Baru	Khamoro 2003
	Světový romský festival Khamoro 2003	Khamoro 2003
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Tak v současné době nebo v posledních několika desetiletích se o nacistické genocidě Romů začíná mluvit. Jedná se vlastně až o období od 70-tých let. Předtím se o tomto problému mlčelo. Nacistická genocida se jednotlivých zemí dotkla různým způsobem, s různou intenzitou. Já bych jen řekl, že u nás v Čechách a na Moravě byla ta intenzita jedna z nejvyšších v Evropě. Systematičnost vyhlazování byla daleko nejvyšší."

"Často se hovoří o tom, že v letském táboře se na vyhlazování vlastně podíleli "naši"lidé. Jak to třeba bylo v ostatních zemích?"

"Já bych řekl, že situace v protektorátu byl srovnatelná se situací německých Romů. Tam se právě na opatřeních podíleli právě především místní úřady, místní o policie, místní lidé."

"Myslíte si, že by bylo dobré a možné, aby se děti učily už na školách o této historii?"

"Do jisté míry už tomu tak je, protože v současných učebnicích dějepisu už bývají alespoň zmínky o letském táboře, o Hodoníně nebo celkově o nacistické genocidě Romů. Já si myslím, že je to třeba především z toho důvodu, že problém genocidy tady zůstává a že poznání historických kořenů nám umožní snad jednou překonat tento temný stín minulosti i současnosti."

"Máte záznamy nebo alespoň víte přibližně kolik bylo obětí za druhé světové války mezi Romy?"

"Nejčastěji bývá uváděno číslo půl milionu. V nacistické dokumentaci je jednoznačně uvedeno asi 150 tisíc obětí. Zbytek patří buď do nedokumentovaných nebo se jedná o pouhé odhady obětí. Já si myslím, že v tomto případě není otázka o množství, číslech, ale o samotném procesu, o samotném faktu, že ti lidé byli pronásledováni na základě příslušnosti k určité rase."

Semináře se také zúčastnil židovský pamětník Artur Radvanský, který Marii Vrábelové řekl....

"Byl jsem šest roků v šesti koncentrácích: Buchenwald, Ravensbrück, Sachsenhausen, Auschwitz, Mauthausen a Eibensee(???). Byl jsem prvního dne války ve sběrném táboře. Já jsem prchal do Polska. Jak nás chytli v Polsku, byli tam také romští kamarádi, byl jsem s nimi ve všech těch táborech, o kterých jsem teď mluvil. Byli jsme dobří kamarádi. Tam se nikdy nekoukalo na to, jestli jsi bílý, černý, fialový, zelený. Zkrátka kdo byl slušný a pořádný člověk, to byl náš kamarád."

"Říkalo se, že v koncentračních táborech byli Romové ještě zvlášť než byli Židé. Jak to bylo?"

"Těžko se to dá říct, ale myslím, že v těch stupních, že Židé, Romové a Strafkompanie - tedy kárná kompanie, byli úplně na dně hierarchie. Kopali je, bili, pronásledovali všude. To byly tři skupiny, které na tom byly nejhůře. To mohu za tu šestiletou zkušenost říct."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Švédské úřady v minulých dnech odmítly skupinu 24 slovenských Romů, kteří počátkem týdne požádali v největší skandinávské zemi o azyl. Podle švédského migračního úřadu se jedná o první případ skupinové žádosti tohoto druhu v letošním roce. V minulých letech byly příjezdy skupin ze Slovenska častější. Žadatelé o politický azyl z této země ve Švédsku v posledních letech prakticky nemají šanci, neboť Slovensko je považováno za demokratický stát.

V ostravském hotelu Atom byla podepsána dohoda o spolupráci při řešení zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu. Dohodu uzavřelo Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v České republice a KPM Consult, akciová společnost.

Na setkání krajských koordinátorů pro romské záležitosti v Olomouci 3. června se bude hovořit o romské integraci a jejích souvislostech s reformou veřejné správy. Předmětem jednání budou také předběžné výstupy z výzkumu sociální a ekonomické situace romské populace. Jednání se rovněž zúčastní vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, členové Rady vlády pro záležitosti romských komunit a zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva vnitra.

Po devítileté zkušenosti s prací s bezdomovci a sociálně slabými se českolipský Dům humanity rozhodl zapojit do projektu streetpapers. Lidem bez střechy nad hlavou dává projekt šanci vydělat si prodejem časopisu Nový prostor vlastní peníze. Pondělního zahájení projektu se zúčastní místostarostka České Lípy Hana Moudrá a také prodejci

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.02.2015	Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět let	O Roma Vakeren
13.12.2014	Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé Evropě	O Roma Vakeren
01.02.2014	Reportáž	O Roma Vakeren
13.07.2013	Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace Romů	O Roma Vakeren
12.06.2012	Vládní zmocněnec pro Romy	Zprávy ze života Romů
08.11.2011	Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever Čech	Zprávy ze života Romů
15.10.2011	Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové banky	O Roma Vakeren
15.10.2011	Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v Česku	O Roma Vakeren
26.09.2011	Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovat	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Když mě viděla paní Panochová, která byl zástupkyní firmy, tak na to hned reagovala tak, že Cikánky nechtěla, že má už s Cikánkama velké zkušenosti a také, že se tam chodí stravovat lidé z různých firem, takže, jak by to vypadalo, kdyby Cikánka byla u výdeje. Tak jsem jí řekla, ať mi to podepíše a ať tam uvede, z jakého důvodu mě nechce vzít do práce a tak to udělala."

"Kam jste potom s těmito dokumenty šla?"

"Zpátky na úřad práce a tam jsem jim ukázala to, co mi napsala, že důvodem nepřijetí do práce byl můj romský původ. Řekli mi, že si mohu podat stížnost na tu firmu a to jsem také udělala?"

"Jak byla stížnost vyřízena?"

"Z úřadu práce mi pak poslali dopis, ve kterém psali, že s tím nemohou nic dělat, že nemají pravomoc na to, aby ji mohli nějak pokutovat, že budu muset k soudu a vyřešit to nějak přes advokáta."

Markus Pape, který už řadu let sleduje dodržování lidských práv Romů v České republice však upozorňuje na to, že mají velmi obtížnou pozici. České zákony totiž podle něj na rasovou diskriminaci zcela zapomínají.

"Trestní zákon nezná trestný čin diskriminace na základě etnického původu a v současné době, podle českých zákonů, Rom se může bránit jedině žalobou na ochranu osobnosti. Bohužel, žaloba na ochranu osobnosti nepostihne osobní odpovědnost dotyčné paní, která sama rozhodla, že nevezme paní Zupkovou do práce."

"Pokud není možné žalovat přímo za rasovou diskriminaci zmíněnou paní, kdo může být v tomto případě žalován?"

"Je pouze možné žalovat firmu, ve které pracuje osoba, která někoho nepřijala do práce na základě etnického původu. To znamená, že dotyčná osoba vyjde bez trestu před zákonem i před soudem, protože není možné ji stíhat."

Právní zástupce Marcely Zupkové, David Strupek, proto využil jediné možnosti žalovat majitelku firmy Akyma Marii Řehákovou.

"Uplatňuje se tu princip, že osoba, která provozuje nějaký podnik, pro provozu tohoto podniku nebo pro svou činnost použije jinou osobu, odpovídá za to. Na doporučení od Úřadu práce byla jednoznačně uvedena paní Řeháková, její identifikační číslo. Paní Panochová, když podepsala důvod odmítnutí, tak k tomu připojila razítko paní Řehákové. Jednoznačně jednala jejím jménem, tudíž jednoznačně odpovídá paní Řeháková."

"Z jakého důvodu byla žaloba na ochranu osobnosti podána?"

"Proti dvěma krokům: jednak proti tomu samotnému odmítnutí, kdy v důvodu odmítnutí byl uveden romský původ a jednak jaké stanovisko pro tisk, konkrétně Hradecké noviny, dodatečně paní Panochová uvedla, když vyslovila větu. "Jak by to před zákazníky vypadalo, kdyby byla Romka u výdeje obědů?". Tyto dva momenty jsou předmětem žaloby. Je požadována písemná omluva za diskriminaci formou dopisu, dále omluva uveřejněná v Hradeckých novinách za ono vyjádření v tom článku a je zde také požadována finanční a majetková újma, částka 250 tisíc korun."

K tomu, že se Marcela Zupková domáhá svých práv soudní cestou, se vyjádřila i majitelka firmy Akyma Marie Řeháková, na níž byla, coby na osobu zodpovědnou za činnost firmy, přímo směřována žaloba.

"Paní Zupková má na to pochopitelně právo. My jí ho nebudeme odpírat a uvidíme, jak se tam podaří co, kde dokázat, co si vzájemně s paní Panochovou řekly."

"Tady došlo k tomu, že nelze přímo žalovat paní Panochovou, ale jste žalována vy, coby majitelka firmy Akyma, jak se na to díváte?"

"Musím to brát tak, jak to je a nemohu najednou říkat, že ne. Jsem, jsem."

"Připouštíte si, že by soud rozhodl ve prospěch žadatelky o práci?"

"Musíme si připustit všechny možnosti. Odmítnout ji takto byla rozhodně chyba. Samozřejmě že nikdo se neodmítá z tohoto důvodu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.06.2015	Jak se bránit diskriminaci	O Roma Vakeren
01.02.2014	Reportáž	O Roma Vakeren
21.02.2013	Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů	Zprávy ze života Romů
14.11.2012	Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšilo	Zprávy ze života Romů
12.05.2012	Řada evropských zemí se k Romům chová macešsky	O Roma Vakeren
13.09.2011	Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminace	Zprávy ze života Romů
20.06.2011	V dodržování základních práv má Evropa rezervy	Zprávy ze života Romů
27.08.2010	Dva roky po žhářském útoku ve Vítkově	O Roma Vakeren
06.08.2010	Prohlížení tašek v obchodě	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Tyto peníze jsou určeny výhradně na vzdělávací programy. Nepůjdou tedy na kulturu, ale především na rekvalifikační kurzy a odbornou přípravu romských asistentů a terénních pracovníků. To by měly zajišťovat především samy romské organizace. Zda je v kraji dost takových, které mají s podobnými programy zkušenosti a budou umět dotace využít na to jsem se zeptala krajské romské koordinátorky Evy Bajgerové:

"Ústecký kraj má dostatek, teď mluvím za romskou komunitou ne za neromskou komunitu, má dostatek romských organizací. Už kus práce za sebou mají a přesvědčily nás, že už něco umějí. Chci říci, že tyto finance určitě nebudou použity vniveč. Je tady nabídka organizací, kterým když se ta částka dá, tak ji budou umět zpracovat, aby to bylo ku prospěchu romské komunity.

"Můžete uvést konkrétně o jaké organizace se jedná?"

"Já vezmu asi to, co je mi nejbližší, takže to je Ústí: občanské sdružení ??Khetano kre???, jedno z nejstarších občanských sdružení tady v našem kraji. Má určité zkušenosti a přesvědčilo nás, že už něco umí. Potom občanské sdružení Romano Jasnica v Mostě. Je to zajímavé sdružení. Doopravdy se rozjeli docela slušně. Na území Teplicka se nám rozjely tři neziskové organizace. Myslím si, že to, co nám předložili, zatím tedy jen formou záměru, je velice zajímavý projekt, který by se týkal rekvalifikací a zaměstnávání. Na Chomutově je občanské sdružení Cíl, které také již pracuje třetím, čtvrtým rokem."

Jak mi také řekla Eva Bajgerová, zatím je v kraji přes sto Romů se středoškolským vzděláním. Ona sama ví o sedmi vysokoškolácích. Dva budou končit vysokoškolské studium už za několik dnů. Pokud se záměr programu vydaří i v příštích letech, mělo by být romských studentů podstatně víc.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.02.2014	Reportáž	O Roma Vakeren
14.05.2010	O vzdělávání romských dětí s Martinem Šimáčkem	O Roma Vakeren
26.11.2009	MŠMT představilo opatření proti diskriminaci romských žáků	Zprávy ze života Romů
14.11.2008	Přístup romských dětí ke vzdělání	O Roma Vakeren
19.03.2008	Projekt Aktivizace pracovního potenciálu sociálně znevýhodněných občanů	Zprávy ze života Romů
15.02.2008	Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže	O Roma Vakeren
09.03.2007	Projekt sdružení Velká Ohrada přispěje k lepšímu zaměstnávání Romů v Praze	O Roma Vakeren
15.12.2006	Vzdělávací záložky a skládačky pomáhají předávat informace o národnostních menšinách	O Roma Vakeren
15.12.2006	Vzdělávání Romů je podle Heleny Danielové lepší v ČR než ve Francii	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"V Benátkách je hodně Romů a je tady hodně muzikantů. Baví mě pracovat s mladými lidmi a muzika mě baví."

"Jak pomáháte romským dětem?"

"Zatím jen přes muziku. Teď právě dáváme dohromady program, kde bychom chtěli rozjet kurz šití, sport atd."

"Jaké nejbližší akce budete pořádat?"

"Dali jsme si za úkol dodržet tradici Romského slavíka. Zatím to děláme jen jednou ročně, teď probíhá druhý ročník. Doufám, že se nám i třetí vyvede a budeme takto dál pokračovat."

"To je bomba. Já jsem to vůbec nečekala. Je to hezké."

"Kdo vás přihlásil do soutěže?"

"Přihlásila jsem se já sama. Mě baví zpívat, tak asi

"Chcete se věnovat zpěvu profesionálně?"

"No, určitě. Teď chodím na hodiny zpěvu, doufám, že mi to vyjde."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.05.2004	Zpěváci již po třetí soutěžili o titul romského slavíka	O Roma Vakeren
25.09.1997	Brno	Zprávy ze života Romů

Na výstavu fotografií Evy Davidové Romano drom - Cesty Romů jste zváni do Mostu. Práce autorky budou k vidění až do 30. června, kromě pondělí od 9 do 17 hodin a o víkendech od 13 do 17 hodin.

Romské hudební jaro odstartuje už 7. června v Českých Budějovicích. Přehlídku hudebních souborů a skupin jihočeského regionu pořádá na Letní scéně OS Nevo dživipen - Nový život se sídlem v jihočeské metropoli.

Možnost shlédnout romskou kulturu v plné kráse, taneční soubory a romskou hudbu budou mít návštěvníci prvního romského festivalu v Chrudimi, který se uskuteční 28. 6. 2003 v letním kině. Začátek programu je od 12.00 hod.

Ve dnech 21. - 22. 6. 2003 se v Praze na ostrově Štvanice uskuteční už 6. ročník festivalu ethno a world music. Festival se koná pod záštitou Karla Schwarzenberga. Hlavními pořadateli jsou agentura Rachot a týdeník Respekt spolupráci s Magistrátem hlavního města.