Leonsia Erdenko
Leonsia Erdenko	Leonsia Erdenko
Sergej Erdenko	Aleša Bezlepkin (vlevo) a Georgij Osmolovsky
Leonsia Erdenko

Skupina Lojko přijela na Khamoro z Ruska. Její členové patří k vynikajícímu rodu romských muzikantů, který má třísetletou tradici. Skupinu založili v roce 1991 houslisté Sergej Erdenko a Oleg Ponomarev, kteří jsou potomky houslového virtuóza 19. století Lojka Zabara. Na jeho počest byla skupina nazvána jeho jménem. K mikrofonu jsme pozvali houslistu Sergeje Erdenka:

Můžete, prosím, představit vaši skupinu?

Naše skupina byla založena paradoxně v Londýně, i když se nazýváme romskou ruskou skupinou. To souvisí s tím, že jsme tam byli na turné a měli tam práci v divadle. V Londýně bylo hodně dobrých muzikantů, někteří byli také z Ruska a my jsme s nimi začali hrát. O 10 let později jsme se vrátili do Ruska a od té doby skupina změnila svou sestavu. Přizvali jsme k našemu obvyklému triu dvou houslí a kytary dívku Leonsiju Erdenko, takže teď už nejsme trio ale kvarteto. Momentálně sídlíme v Rusku, ale koncertujeme po celém světě.

V jakém městě žijete?

Žijeme v Moskvě. Teď je tam zajímavý život, po přestavbě se toho tam hodně změnilo. Bylo tam otevřeno hodně hudebních klubů, probíhá tam znovuzrození romské kultury a pořádá se hodně romských festivalů.

Zajímá se moskevské publikum o romskou hudbu?

Tam mají lidé hodně různých zájmů, protože v Moskvě je spousta restaurací, kde hrají Romové, a tyto restaurace přitahují určité publikum k určitému stylu. Dá se říct, že na těch místech zní taková populární romská hudba hospodské úrovně podle vkusu určitého publika. To, co hraje naše skupina Lojko a co hraje ještě několik jiných skupin v Rusku, je trochu jiná hudba. V principu se Lojko orientuje na posluchače klasické hudby. Hrajeme klasickou hudbu a snažíme se udělat maximum pro její úroveň.

Píšete také vlastní skladby anebo hrajete spíše hudbu tradiční?

Spojujeme to, protože základem naší hudby je ruská romská hudba. Ale jelikož hrajeme instrumentálně, prakticky vše je napsáno námi. Máme pomalé, klasické věci jako například Dva anděly, což je velmi populární skladba, kterou v Moskvě hrajeme prakticky na všech koncertech. Základem skladby je klasická romská hudba. Romská hudba je podobná esperantu - vtahuje do sebe různé proudy a směry. My jezdíme po celém světě, vystupujeme na různých festivalech a směšujeme naši hudbu s tím, co slyšíme, vidíme a hrajeme. Proto se odlišuje naše hudba od té, která zní v Rusku.

Říkal jste, že v Moskvě probíhají romské festivaly. Můžete o nich říci ještě něco bližšího?

Už dvakrát u nás probíhal známý romský festival a uskutečnil se v tak prestižních prostorách, jako je např. koncertní sál Rossija, který má přes dva a půl tisíce míst. Festival probíhal jeden týden a byl o něj obrovský zájem. Ale já jsem příznivcem malých festivalů. Sám jsem dva v Moskvě organizoval v sále Čajkovského a v Hudebním divadle Němiroviče-Dančenko. První festival byl zasvěcen ruské romské kultuře a druhý rusko-francouzské romské kultuře. Nechtěl jsem tam mít spoustu lidí. Organizoval jsem je za své vlastní peníze z lásky k umění a k hudbě, kterou šíříme.