Jan Jařab: "Je to kampaň pro vzájemné porozumění, pro toleranci, pro zvýšení znalostí, protože neinformovanost je jedním ze základních důvodů, proč lidé podléhají předsudkům, stereotypům a takovým placatým obrazům těch druhých."

Mám dojem, že začínal s tímto procesem Petr Uhl a za tři roky se to zase posunulo do jiných rozměrů. Jak byste posoudil ty tři roky, jaký je vývoj?

Jan Jařab: "Začínali jsme skutečně ještě v době, kdy zmocněncem pro lidská práva byl Petr Uhl. Ale musím říci, tím úředníkem pověřeným realizací kampaně jsem byl za doby Petra Uhla právě já. Je pravda , že jsme so posunuli od plošného působení na veřejnost hodně viditelného, hodně provokativního k takovému méně provokativnímu, méně okázalému, možná i méně viditelnému působení na vybrané cílové skupiny, např. na velmi mladé lidi, kteří mají rádi alternativní kultury všeho druhu a často si mezi nimi vybírají dosti povrchně, jestli budou zrovna skejťáci nebo skinheadi. Pro ty jsme připravili ten velký happening "Be kind to your local nazi", kde jsme upozorňovali nenásilnou formou, na skutečnost že ta jedna ze subkultur, ta naziskinheadska je něčím jiným, že to není jedna z legitimních možností, jak být alternativní, ale že je to prodloužená ruka násilnických organizací, která navíc má vazbu na to nejhorší násilí historické."

Jak byste zhodnotil výsledky a dojmy lidí, kteří organizovali tyto akce? Vyhodnocujete a potom zpracováváte je k tomu, abyste zase přizpůsobili vaši činnost?

Jan Jařab: "Určitě, při každém vyhodnocujeme k čemu se dospělo a podle toho vybíráme projekty, které projekty podpoříme i v roce příštím. Musím říci, že všechny projekty vybrali prakticky všechny osvědčili."

Jsou místa nebo města, kde se zaměříte působením proti rasismu víc?

Jan Jařab: "Jisté regionální rozdíly určitě jsou, je to především pás především bývalého vysídleného pohraničí, severní Čechy, severní Morava, do jisté míry jsou to pak i další aglomerace, kde je velké zastoupení zejména romské minority, například Brno."

Pane Uhle, vy jste býval v Úřadu vlády. Když se na to díváte teď z toho druhého břehu, jak to posuzujete?

Petr Uhl: "Já si myslím, že je tam značný pokrok. My jsme teprve ty věci rozjížděli. Právě s Člověkem v tísni Antirasistickou kampaň. Museli jsme velmi obtížně přesvědčovat vládu, aby nám dala třeba deset milionů, nebo potom pět. A když se ty akce osvědčily v letech 1999-2000, tak teď Odbor lidských práv, jmenovitě tedy zmocněnec vlády Jan Jařab v tom pokračuje a myslím, že se to značně rozšířilo a hlavně do toho bylo zapojeno více neziskových nestátních organizací a ten rozsah je velmi "respektábl", velmi úctyhodný, čili já jsem spokojený s tím vývojem.

Zde si můžete rozhovor poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.11.2014	O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámám	Zprávy ze života Romů
18.03.2014	Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítá	Zprávy ze života Romů
20.07.2013	František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."	O Roma Vakeren
06.07.2013	Na sociálních sítích přibývá xenofobiích výzev a odkazů	O Roma Vakeren
14.04.2013	Jsou Češi rasisté?	Zprávy ze života Romů
13.04.2013	Výstava Proti rasismu poukazuje na nebezpečí předsudků	Zprávy ze života Romů
04.03.2013	Výstava proti rasismu poukáže na nebezpečí předsudků a nálepkování lidí	Zprávy ze života Romů
26.05.2012	Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudá	O Roma Vakeren
21.03.2012	Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i Praha	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Když jste přijela sem do Kolína, tak původně Vám bylo řečeno, že jedete na přednášku pro studenty. Byla jste tudíž velmi překvapená, když už u vchodu stáli studenti, ale se slavnostním transparentem? Všichni Vám hráli a bylo to vlastně setkání na Vaši počest.

Byla jsem překvapená. Upřímně řečeno to bylo dojemné, ale já v takových slavnostních situacích nevím, jak se chovat.

Jak Vy jste se dostala k Romům? Vy jste se jako Romka nenarodila.

Dostala jsem se k Romům ohromně klikatou cestou a vlastně jednoduchou cestou zároveň přes Indii, protože Romové pocházejí z Indie a já jsem studovala indologii. A pak jsem slyšela na stavbě mladých budovatelů socialismu partu Romů v montérkách a já slyšela indická slova. Např. "mám černé vlasy" se řekne romsky a hindsky skoro stejně. Mě obrovsky fascinovalo, že nacházím Indii tady u nás v Ostravě, v Praze, v Libni. Tak jsem se začala jsem se učit.

Vyhledala jste si učitele, nebo jste se učila tak, že jste chodila po ulici a poslouchala?

Byl to nějaký farář Ješina, který napsal učebnici české romštiny, ale ta byla trochu jiná než romština slovenská. Nemůžu říct, že bych šla do terénu, aniž bych znala základy gramatiky. Pak jsem se okamžitě seznámila s panem Demétrem, což byl tatínek Olgy Fečové, a pak už jsem se učila v rodinách.

Jak Vás Romové přijali, když jste přišla jako mladá dívka, která měla zájem naučit se jejich jazyk?

S otevřeným srdcem, po romsku. Prokazovali mi tradiční romskou úctu, kterou jsem z gadžovského prostředí neznala. Otevřela jsem dveře, neptali se, co chceš, co seš, ale rovnou říkali: "Máš hlad? Najez se." Kdo se v té době z gadžů do romských rodin dostal - omlouvám se těm osvíceným bytostem, které mezi sociálními pracovnicemi znám - to byly sociální pracovnice. Ty vlastně přišly poučovat. Chovaly se bez jakékoli úcty, nekulturně. Ale já jsem se chodila učit. Takže to byl trošičku obrácený poměr.

Vy jste ještě zažila to klasické povídání paramis pohádek.

Tak to je pravda. To je pro mě obrovská bolest, že takové sešlosti pro paramis už nejsou.

Jak to probíhalo? Ne všichni posluchači vědí, o co se jedná.

To byla taková v romské kulturní tradici zakotvená kulturní forma slovesná, která měla svoje pravidla. Posluchači se sešli v největší místnosti v osadě. Děti tam brali také, ale víceméně byly jen trpěné, neboť to byla záležitost dospělých. Potom přišel vypravěč paramisaris, mohli být i dva. A jestli se začalo v sedm osm hodin, tak se končilo klidně kolem čtvrté.

Mělo to svá pravidla. Kdo místnost pronajal, tomu se platilo. Ale třeba polínko dřeva. Kdo neměl dřevo, tak ho třeba nasekal, odpracoval si to. Někde se dokonce posbírali peníze, ale to nebylo obvyklé. Vypravěč dostával tabák, výjimečně peníze. Ale stejně jako v divadle obecenstvo nemohlo mluvit, skákat vypravěči do řeči. Zároveň, stejně jako se v divadle očekává potlesk, se očekávala reakce. Lidi vzdychali nebo říkali "jaj!" nebo se smáli. Čím větší reakce, tím byl paramisaris inspirovanější, aby mluvil.

Bylo to něco neuvěřitelného. Byly to jednak pohádky běžného typu, které jsou rozšířené v celé euroasijské oblasti. Ale ten paramisaris měl navíc obrovskou fantazii a obrovský herecký talent. Některé pohádky byly mnohogenerační eposy. Jeden hrdina byl sice hrdina, ale jeho syn byl ještě větší hrdina a jeho syn ještě daleko větší hrdina.

Když já o tom vyprávím mým studentům na fakultě, to je slabý odvar, a já bych ráda, aby i oni to zažili a viděli, ale ono to už tady není. Ale na druhé straně se rozvíjí romská literatura, která to kompenzuje. A to je fantastické. To vypravěčské umění, které ještě v těch Romech je, se přenáší na papír.

Na závěr se hovořilo na kolínské romské škole o romipen. Pan Emil Ščuka tvrdí, že ho máte víc než leckterý Rom.

Je to asi i věkem, člověk přeci jenom věkem zraje. A potom, já pevně věřím a čím dál víc věřím, že věci jsou dány od Boha, osudem. Nejsem to já, kdo činí, pan Bůh činí, jak říkají Hindové. Je to asi nějaký dar, děkuji za něj. Romipen mi bylo nějak dáno.

Jak se podle Vás chová člověk, který má romipen?

To se prostě nedá popsat. Kdo to chce poznat, ať jde do tradiční romské rodiny.

Čili to romství je v srdci a každý člověk, který ho v sobě má, musí být otevřený ke všem lidem.

Děkuji za to, co jste udělala pro Romy a vlastně pro všechny lidi.

Já také děkuji.

Zde si můžete rozhovor poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.01.2016	Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!	O Roma Vakeren
16.01.2016	Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistika	O Roma Vakeren
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
20.09.2014	Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Sociální situace českých Romů se v posledních deseti letech zhoršila. Na tomto vývoji se podílí také minulá politika státu z počátku 90tých let i současná politika samospráv. Řekl to vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab v reakci na zprávu Programu OSN pro rozvoj. Zpráva hodnotí situaci romské menšiny v České republice, na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku a Maďarsku. Tvrzení, která přirovnávají životní podmínky v těchto zemích k subsaharské Africe, považuje Jařab za poněkud odvážná a nepříliš podložená. Za poněkud mystifikující pokládá zprávu i předseda sdružení Dženo Ivan Veselý. Nelze srovnávat například Rumunsko s Českou republikou.

Projekty na podporu romské komunity v Čechách, na Slovensku a v Maďarsku přijímá do konce února Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj. Program na podporu romské komunity je naplánován na čtyři roky a v jeho rámci má být ve zmíněných třech zemích rozděleno 2,8 milionu dolarů. Jeho hlavním cílem je snížit míru vyloučení Romů z politického a sociálního života a změnit pohled na romskou komunitu jak zvenčí, tak zevnitř.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab chce kontrolovat způsob, jak se pověřené obce starají o integraci romské menšiny. Se zrušení okresních úřadů totiž zanikla funkce okresních romských poradců. Pověřeným obcím ovšem zákon ukládá povinnost řešit otázku začleňování romské menšiny do společnosti. Chybějící romské poradce by v obcích mohli nahradit terénní sociální pracovníci. Brněnské romské středisko DROM jich jenom loni vyškolilo 45, dnes jich v republice pracuje celkem 130.

Prvního romského duchovního v historii české pravoslavné církve, Davida Dudáše, vysvětí na kněze arcibiskup Kryštof. Stane se tak při bohoslužbě v plzeňském pravoslavném kostele svaté Anny v Bezručově ulici, v neděli 19. ledna v půl desáté dopoledne.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.02.2015	Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět let	O Roma Vakeren
13.12.2014	Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé Evropě	O Roma Vakeren
13.07.2013	Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace Romů	O Roma Vakeren
12.06.2012	Vládní zmocněnec pro Romy	Zprávy ze života Romů
08.11.2011	Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever Čech	Zprávy ze života Romů
15.10.2011	Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v Česku	O Roma Vakeren
15.10.2011	Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové banky	O Roma Vakeren
26.09.2011	Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovat	Zprávy ze života Romů
22.09.2011	Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Naše centrum pořádá pravidelnou zájmovou činnost, výpočetní techniky u leteckých modelářů a automodelářů, v základech techniky u kutilů. Jsou u nás též radioamatéři, pak máme velikánské výtvarné oddělení, kde se dělá keramika a různé výtvarné kroužky. Dále je u nás velké středisko dramatické výchovy, středisko rodinné výchovy, kde jsou dívčí kluby, kurzy šití, barvení, paličkování, malování na hedvábí. A potom oddělení společenských věd, které se zabývá historií, jsou tam různé historické kroužky, učí de tam také jazyky. Chováme spoustu zvířat, a potom jsou tam ještě dva veliké skleníky, kde se realizují pěstitelé a ochránci přírody. Dále v našich odbočkách je ještě sport centrum, kde jsou turistické oddíly, vodáci, lyžaři, orientační běžci a ještě máme veliké oddělení jógy."

Co děláte pro romské děti konkrétně?

"Romské děti k nám chodí pravidelně na oddělení výtvarné, kde se seznamují s nejrůznějšími výtvarnými technikami , jsou tam vedeny k nějakému výtvarnému projevu. Potom, na oddělení přírodních věd se účastní takového velikého cyklu výukových programů o životním prostředí a o rodině celé začleněné do světa a do celé přírody. O romské děti se docela stará naše pěstitelské odděleni, to znamená naše skleníky, kde ony chodí pomáhat pracovat na zahradě a ve sklenících."

Kolik Romů k vám dochází a zhruba tak v jakém věku?

Ten věk to je docela široké rozpětí, od dětí z mateřských škol až po tz nejstarší ze základních škol. A co se týče počtu, ten je poměrně proměnlivý. Já si myslím, že stálou spolupráci máme minimálně s 50 romskými dětmi.

Jsou Romové, kteří k vám dochází včleněni mezi ostatní?

To určitě. My je nevnímáme jako Romy a ne Romy, my je vnímáme jako děti a mladé lidi, kteří k nám chodí a účastní se našich programů.

Vaše centrum prezentuje práci dětí?

Naše děti mají poměrně často různé výstavy a prezentace své práce. Jedná se tedy jednak o výstavy u nás v Lužánkách, kde máme dvě galerie, kde se velice často vystavují práce dětí, které pracují v našich kroužcích a také obesíláme pracemi našich dětí různé celostátní soutěže.

Zde si můžete rozhovor poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.06.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
06.06.2003	Rokycanští Romové představují své aktivity	O Roma Vakeren
05.04.2003	Aktivity pro děti v komunitním centru v ústecké Matiční ulici	Fotoaktuality
27.02.2003	Armáda spásy otevřela nové komunitní centrum v Přerově	Fotoaktuality
04.10.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
19.07.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
12.04.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
17.08.2001	Projekt "Volný čas romských dětí"	O Roma Vakeren
07.05.2001	Z valašskomeziříčské vězeňské kaple vznikne kulturní stánek Romů	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V rámci Ligy lidských práv máme několik programů. Jedním z programů je dětsko - právní program, který má název: Centrum právní ochrany dětí. V Brně máme poradnu pro ženy v tísni, která se zaobírá především domácím násilím. Je pravda , že některé ty případy se nám i kříží. Další program se zaobírá policejním násilím i na Romech.

Proč právě se zaměřujete na tyto případy? Vy jste čerpali z praxe?

Čerpali jsme z praxe. Právní pomoc je, jak víme, v současné době velmi drahá. Můžeme i zastupovat u soudu, snažíme se poskytovat servis i jiným nevládním organizacím. To znamená, že k nám se případy dostanou tak, že buď nás osloví ti lidé samotní, nebo nás osloví různé nevládní organizace, které daný případ sledují a potřebují s ním pomoct, buď po té psychologické, sociální nebo právní stránce.

Vy se zaměřujete na poradenství pro děti a jejich rodiče. Tam předpokládám za vámi chodí také Romové?

Ano, samozřejmě. Tyto problémy neřešíme nijak úzce etnicky. My jsme si dali za cíl pomáhat v případech, kdy je těžce a dlouhodobě ohrožen zájem dítěte. To je pro nás prvořadé měřítko. Další kriterium je, že rodina je v takové sociální situaci, že nemá finanční prostředky na právní zastoupení.

V současné době třeba řešíte jaký případ, který vám dává hodně práce, a který se týká romské rodiny?

V současné době řešíme případ maminky, která sama před nástupem do výkonu trestu požádala o převzetí dětí do dětského domova. Po návratu, ale i během výkonu trestu se o děti zajímala, navštěvuje je. Je pravda, že nemá v Praze vlastní byt, ale děti má ráda, děti mají rády ji. Nicméně její děti si vyhlédla pěstounská rodina a úřady je teď, přes nesouhlas matky, trvají na tom, že děti jí budou odebrány a budou dány do pěstounské rodiny.

Zde si můžete rozhovor poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Tolik Alena Uváčiková z Ligy lidských práv. Dotazy pro naší právní poradnu můžete posílat na adresu Český rozhlas 1 - Radiožurnál, Romská redakce, Vinohradská 12, 120 99, Praha 2. A ještě e-mailová adresa: Anna.Polakova@cro.cz Pište jsme tu pro vás!

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.08.2011	Reportáž	O Roma Vakeren
15.06.2011	Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmi	Zprávy ze života Romů
11.06.2011	Situace dětí v městské ubytovně v Pardubicích	O Roma Vakeren
11.02.2011	Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí	Zprávy ze života Romů
25.06.2010	Nízkoprahový klub Zefyríno	O Roma Vakeren
18.06.2010	Komunitní centra pro západočechy	O Roma Vakeren
07.05.2010	Při tanci záleží hlavně na píli	O Roma Vakeren
30.10.2009	Tak trochu jiný Kruháč	O Roma Vakeren
23.01.2009	Liga lidských práv vydala novou publikaci o bezplatné právní pomoci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Na závěr našeho pořadu ještě malý jazykový koutek. Alžběta Janíčková vám přiblíží rozdíl mezi takzvanou slovenskou a olašskou romštinou.

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)