Vytištěno 03.10.2023 09:05 06-08-2002 (1711 - 1772)
Vyrostla v městečku Gemer v domě statkáře Jánoše Lányiho. Už od dětství projevovala nevšední hudební nadání a získávala si přízeň posluchačů. Statkář Lányi se v nepřítomnosti otce choval k děvčátku jako mecenáš. Už v Gemeru jí umožnil chodit do školy. Tvrdí se, že ji dal studovat v Rožnavě ke kapelníkovi J. Nepomukovi Palackému. Jako velmi mladá byla provdána za romského kováře - hudebníka Dániho, který v roce 1725 založil kapelu, která se stala známou po celém Uhersku, Polsku a Rumunsku. Primášem kapely se stala jeho mladičká a krásná žena. Cinka Panna vedla kapelu v mužském oblečení s fajfkou v ústech. Procestovala téměř celou Evropu. Hrabata i mocipáni jí žádali o ruku. Vdát se však za pána nechtěla. Není divu, že o ní složili tuto píseň: Cinka Panna, krásně hraješ, jen kamené srdce máš, srdce kámen, rty oheň, nemůže se jich zmocnit žádný. Píseň pravděpodobně vznikla z motivu věrnosti k muži, kterého nikdy nezradila. Ani jednou neupadla do nástrah panských zábav.
Patřila mezi první, kdo začali hrát halgató (pomalé písně). Její nejúspěšnější skladby vznikly roku 1735, a to ve sbírce "Kuruc dalok", později také sbírka "Maďar halgató". Rukopis Uherské sbírky má 156 stran a obsahuje okolo 300 skladeb: 64 písní a tanců, 24 skladeb tzv. stolové hudby, 15 písní se slovenskými názvy. Narodili se jí čtyři synové a jedna dcera. Synové později tvořili celou její kapelu. Cinka Panna zemřela 5. 2. 1772. Pochována byla ve své rodné obci Gemer ve svém mužském kroji, ve kterém hrála se svými drahými houslemi z dílny Amaty. Její synové dali vyrýt na její pomník tento latinský nápis: Po hvězdy slavná houslistka, Cinka Panna v tom hrobě odpočívá. Nad jejím popelem nech bdí věčně Její slavné jméno.
Použitá literatura: Manuš, Erika: Jdeme dlouhou cestou. Arbor Vitae, Praha 1998. Česko-slovenský hudební slovník osob a institucí. Státní hudební vydavatelství Praha, Praha 1963.
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |