Vytištěno 04.07.2022 14:28 26-02-2000 České vládě se podle New York Times po zbourání zdi v Ústí ulevilo, Romové si ale nepomohli Jak napsal americký deník The New York Times, české vládě se po zbourání zdi v ústecké Matiční ulici ulevilo. Romové, kteří proti zdi protestovali, si však příliš nepomohli, protože jejich čeští sousedi se stěhují pryč. Zeď byla symbolem rasismu a pro Českou republiku se stávala překážkou na cestě do Evropské unie. Vláda proto věnovala ústecké radnici deset miliónů korun na zlepšení sociálních podmínek ve městě, které postihl úpadek průmyslu. Část pomoci však půjde na vykoupení tří domků, jejichž obyvatelé chtějí ulici opustit. Pro Romy a ochránce lidských práv je to však Pyrrhovo vítězství. "Nyní to bude skutečné ghetto," citoval list romského aktivistu Tibora Badu. (Radio Praha, 26. listopadu 1999)
Plot v ústecké Matiční ulici byl rozebrán a odvezen Betonový plot v ústecké Matiční ulici byl ve středu rozebrán a odvezen do provozovny ústeckých Technických služeb. Zde budou tyto prefabrikované díly uskladněny na další použití, o němž rozhodne zastupitelstvo městského obvodu Neštěmice. Rozebrání plotu stálo 56.000 korun. Ústečtí zastupitelé rozhodli, že více než 3 a půl miliónu korun z desetimiliónové vládní dotace použijí na vykoupení tří rodinných domků v Matiční ulici, jejichž obyvatelé si přejí odejít. Zbývající část dotace město použije na odkoupení a demolici jednoho zchátralého neobývaného činžáku v Matiční a na různé sociální programy. (Radio Praha, 25. listopadu 1999)
Romové pád plotu v Matiční ulici neslavili a obávají se ghetta Romové, kteří bydlí v obecních domech v Matiční ulici, rozhodnutí ústeckého zastupitelstva zbourat zdejší plot přivítali bez bouřlivých oslav. Podle Tibora Badi, předsedy organizace Romská duha, která už přes dva roky působí v Matiční ulici, se Romové totiž obávají, že po vykoupení tří ze čtyř rodinných domků a odchodu starousedlíků se z ulice stane skutečné ghetto. Podle Grémia romských regionálních představitelů je výsledek, kterého dosáhla vláda při vyjednávání v záležitosti plotu v ústecké Matiční ulici, deklasováním lidské důstojnosti Romů a kapitulací před rasismem. Pád ústecké zdi byl podle něj sice nevyhnutelný, ale vykoupením rodinných domků získá podstata problému ústecké zdi jen jiný obal, ve kterém zůstává stejný obsah. (Radio Praha, 25. listopadu 1999)
Podle prezidenta Václava Havla problém v Matiční ulici zbouráním plotu ještě nekončí Rozhodnutí neštěmického zastupitelstva zbourat betonový plot v ústecké Matiční ulici ocenil prezident Václav Havel v prohlášení, které ve středu ČTK poskytl jeho mluvčí Ladislav Špaček. Podle Havla tím vše ale nekončí, protože je třeba urovnat sociální potíže a sledovat další ohniska podobných problémů. Prezident považuje rozhodnutí zastupitelstva za velký úspěch pro obě strany, a to především proto, že této dohody bylo dosaženo vyjednáváním. (Radio Praha, 25. listopadu 1999)
Rozhodnutí odstranit zeď v Matiční ulici přivítala Evropská komise Evropská komise přivítala ve středu rozhodnutí městského zastupitelstva v Ústí nad Labem "odstranit zeď postavenou minulý měsíc v romské čtvrti". Komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen v tiskovém prohlášení označil toto rozhodnutí za "velmi vítané", protože posílí pověst České republiky a její bilanci v ochraně lidských práv. Verheugen doufá, že na tento krok naváže konstruktivní dialog mezi všemi zúčastněnými stranami orientovaný na sociální problémy Romů. Evropská komise podle něj posílí kontakty s vládami kandidátských zemí a se zástupci romských menšin, aby podpořila úsilí o překonávání obtíží. Rozhodnutí odstranit "plot" velmi potěšilo rovněž Jürgena Schrödera (CDU), zpravodaje Evropského parlamentu pro Českou republiku, který místo v Ústí nad Labem navštívil a při zmíněné debatě s Verheugenem hájil názor, že celá záležitost byla přehnaně zveličená. Labourista Philip Whitehead, poslanec a člen delegace Evropského parlamentu v parlamentním výboru přidružení s Českou republikou, považuje za zvláště důležité, že zeď byla stržena z iniciativy ústecké radnice. "Zeď hanby" podle něj zmizí v nejvhodnější chvíli - Českou republiku čeká napřesrok nejtěžší jednání o přistoupení k EU, které by tato věc nepříznivě zatěžovala. (Radio Praha, 25. listopadu 1999)
Britský ministr vnitra Jack Straw ocenil zboření zdi v Matiční ulici Zboření zdi v Matiční ulici ocenil ve středu po jednání s místopředsedou české vlády Pavlem Rychetským v Londýně britský ministr vnitra Jack Straw. Oba představitelé jednali také o problematice českých Romů, kteří se pokoušejí získat na britských ostrovech azyl. Straw uvedl, že je velmi důležité, aby řešení tohoto problému bylo nalezeno co nejdříve. Kdyby tento problém vyřešen nebyl, byl by to "zádrhel", který by stál v cestě při zvažování žádosti České republiky o vstup do Evropské unie, řekl Straw. Podle Rychetského, česká vláda chce do týdne předložit britským úřadům seznam opatření, která v zájmu řešení romského problému podniká. (Radio Praha, 25. listopadu 1999)
Britská strana oceňuje podle vicepremiéra Pavla Rychetského snahu o zajištění soužití v České republice O nejnovějším vývoji v kauze zdi-plotu v ústecké Matiční ulici, který představuje dohoda s místními úřady o zbourání kontroverzní stavby, v úterý český vicepremiér Pavel Rychetský informoval v Londýně předsedu horní komory britského parlamentu lorda Irvinea. Rychetský po schůzce řekl, že z britské strany byl postup oceněn. Vicepremiér zároveň zdůraznil, že dobrovolným odstraněním zdi v Matiční ulici se vůbec neodstraní problémy soužití, které jsou nejen v Ústí nad Labem, ale v celé zemi, "takže vláda uvolní dohromady - já doufám, že desítky miliónů, aby v České republice bylo možno řešit problémy soužití, sociální programy, programy pro vzdělávání a resocializaci, pro integraci romské komunity". Rychetský poznamenal, že možná ještě větší částku bude nutno investovat i do majoritní části společnosti. Vicepremiér Pavel Rychetský, který v úterý zahájil dvoudenní návštěvu Británie, jednal s lordem Irvinem o legislativních otázkách spojených s přípravou České republiky na vstup do Evropské unie a o situaci kolem Romů. O této problematice, která je v Británii vnímána citlivě s ohledem na příliv romských imigrantů z České republiky, bude Rychetský hovořit také ve středu v podvečer s britským ministrem vnitra Jackem Strawem. (Radio Praha, 24. listopadu 1999)
Ústecké zastupitelstvo rozhodlo o zbourání kontroverzního plotu v Matiční ulici Ústecké zastupitelstvo se v úterý rozhodlo zbourat kontroverzní plot ve zdejší Matiční ulici. Plot nechalo město postavit 13. října na základě stížností majitelů tamních rodinných domků na chování obyvatel nedalekých obecních domů pro neplatiče nájemného, v nichž žijí zejména Romové. Zastupitelé se také dohodli na tom, že více než 3,6 miliónu korun z desetimiliónové dotace od vlády použijí na vykoupení tří rodinných domků v Matiční, jejichž obyvatelé si přejí odejít. Tuto účelovou neinvestiční dotaci město dostane ze státního rozpočtu, a to pro ústecký městský obvod Neštěmice, do něhož Matiční ulice patří. Rozebrání plotu bude stát 56.000 korun. Zbývající část dotace město použije na odkoupení a demolici jednoho zchátralého neobývaného činžáku v Matiční ulici a na různé sociální programy. Ústečtí zastupitelé zdůraznili, že vykoupení domů není optimálním řešením, ale nesystémovým krokem, který se nemůže stát precedentem k řešení sousedských vztahů. Situace v Matiční se ale podle nich stala natolik mimořádnou, že odkoupení domků je nezbytným předpokladem pro další "normální život obyvatel města". Přes původní požadavek města, aby domky odkoupila vláda, zastupitelé akceptovali, že je odkoupí město za použití části vládní dotace. Bourání plotu v Matiční ulici začalo hned ve středu časně ráno. Romové rozhodnutí o zbourání plotu uvítali. Především ocenili, že vláda se do problému vložila a přidělila městu dotaci ve výši deseti miliónů korun. Podle Petra Jana z Grémia romských regionálních představitelů by se Romové měli zapojit do projektů na využití těchto domků. (Radio Praha, 24. listopadu 1999)
Severomoravští středoškoláci přiznávají svoji averzi vůči Romům Averzi vůči Romům má velká část středoškolských studentů na Moravě a ve Slezsku. Téměř 42 procent mladých lidí by dokonce Romy vypovědělo z České republiky. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla Marketingová laboratoř Ostrava. Její pracovníci oslovili 1928 studentů navštěvujících 148 náhodně vybraných gymnázií, středních odborných škol a učilišť v Brně, Olomouci, Ostravě a Uherském Hradišti. (Radio Praha, 19. listopadu 1999)
Čechoameričan na demonstraci Romů v Matiční rozřezal vlajku ČR Vlajku České republiky vyrobenou z polystyrénu rozřezal na středeční demonstraci v Matiční ulici v Ústí nad Labem na dvě části americký občan českého původu Milan Kohout. Jednu část rozříznuté vlajky dal na jednu stranu plotu v Matiční a druhou část za plot. Přihlížejícím řekl, že rozpůlení vlajky se mu jeví jako nezbytnost, protože podle něj jsou v ČR rozdíly mezi lidmi a "stát je tu jenom pro někoho". Uvedl, že v posledních letech jezdí do ČR na návštěvu za svými známými, kteří dávají najevo své rasistické názory a že se v tomto směru za Čechy stydí. Plot v Matiční ulici odděluje místní domkaře od panelových bloků obývaných neplatiči, převážně Romy. Trestní oznámení na amerického občana českého původu Milana Kohouta, který při středeční demonstraci Romů k výročí 17. listopadu v Matiční ulici v Ústí nad Labem rozřezal na dvě části maketu české státní vlajky, podal místopředseda severočeské ČSSD Jaroslav Foldyna. "Podle mého názoru se dopustil trestného činu výtržnosti," řekl ČTK Foldyna. Kromě toho podle něj Kohout svými výroky také hanobil rasu a národ, když řekl, že se stydí za Čechy, protože je pokládá za rasisty. (Radio Praha, 18. listopadu 1999)
Čechoameričan na demonstraci Romů v Matiční rozřezal vlajku ČR Vlajku České republiky vyrobenou z polystyrénu rozřezal na středeční demonstraci v Matiční ulici v Ústí nad Labem na dvě části americký občan českého původu Milan Kohout. Jednu část rozříznuté vlajky dal na jednu stranu plotu v Matiční a druhou část za plot. Přihlížejícím řekl, že rozpůlení vlajky se mu jeví jako nezbytnost, protože podle něj jsou v ČR rozdíly mezi lidmi a "stát je tu jenom pro někoho". Uvedl, že v posledních letech jezdí do ČR na návštěvu za svými známými, kteří dávají najevo své rasistické názory a že se v tomto směru za Čechy stydí. Plot v Matiční ulici odděluje místní domkaře od panelových bloků obývaných neplatiči, převážně Romy. (Radio Praha, 18. listopadu 1999)
Vycházejí CD a kniha s romskou písňovou poezií Výbor z romské písňové poezie včetně notové přílohy pod názvem Čhajori Romaňi přichází v těchto dnech na pulty knihkupectví v České republice. Knihu doplňuje cédéčko s nahrávkami cikánských melodií a písní v provedení romských interpretů. Nahrávka ze slavnostního koncertu z letošního července v Lichtenštejnském paláci obsahuje mimo jiné Cigánské melodie od Antonína Dvořáka. Místopředseda Senátu Ivan Havlíček, který knihu i hudební soubor pokřtil v prostorách horní komory parlamentu, dílo označil za mimořádné a ojedinělé. Vydání knihy je součástí stejnojmenného projektu, který připravila Nadace Díla pro národ na rok 1999. Cílem je odhalovat neznámá místa v oblasti kulturního dědictví. Novým souborem bylo podle nakladatelů poodkryto další bílé místo ve znalosti romské komunity. (Radio Praha, 16. listopadu 1999)
Velvyslanec USA v ČR John Shattuck se v Rokycanech setkal s Romy John Shattuck se v Rokycanech setkal s Romy i se starostou města Oldřichem Kožíškem. Zajímal se o názory radnice na romskou problematiku ve městě. Starosta Kožíšek uvedl, že v Rokycanech žádná diskriminace Romů neexistuje. Nepříznivou atmosféru podle něj rozdmýchává jeden z nejaktivnějších romských činitelů Ondřej Giňa, který z Rokycan pochází a také zde žije. Ondřej Giňa, který se v poslední době zviditelnil zejména v souvislosti se stavbou betonového plotu v ústecké Matiční ulici, odmítá nařčení z podněcování rasové nenávisti. "To, že problémy existují, potvrzuje skutečnost, že z Rokycan odešlo téměř 50 procent Romů, odhaduji z asi 800, kteří tu žijí," řekl Giňa. Nejen starosta Kožíšek, ale i část romské komunity zastávali už v lednu názor, že v Rokycanech problém rasismu neexistoval do doby, než si skupinky Romů udělaly z této problematiky živnost. Někteří z rokycanských romských obyvatel už dříve ČTK řekli, že jde o umělý problém, vyvolaný Giňou a jeho společníky. (Radio Praha, 15. listopadu 1999)
Premiér Zeman se dohodl s Romy, že do konce měsíce přeruší protesty v Matiční ulici Premiér Miloš Zeman se s představiteli devíti romských iniciativ dohodl na tom, že romští aktivisté do konce listopadu přeruší protesty u betonového plotu v ústecké Matiční ulici. Plot odděluje několik rodinných domků od sídliště pro neplatiče nájemného, které obývají většinou Romové. Obě strany se rovněž shodly na tom, že plot v Matiční musí být odstraněn. Zeman však novinářům odmítl říci, jak toho chce vláda dosáhnout. (Radio Praha, 13. listopadu 1999)
Podle Güntera Verheugena poškozuje plot v Matiční ulici image České republiky Plot v ústecké Matiční ulici, oddělující majitele rodinných domků od obecních domů obývaných především Romy, poškozuje podle Güntera Verheugena image České republiky. Problém není podle něj rasový, ale sociální. Romským aktivistům slíbil, že Evropská unie bude podporovat dlouhodobé sociální programy ke zlepšení postavení romské menšiny, a to politicky i finančně. Podle ministra zahraničí Jana Kavana by měl být plot odstranněn do helsinského summitu Evropské unie v druhém prosincovém týdnu. (Radio Praha, 12. listopadu 1999)
Situace Romů v ČR se podle Karla Holomka od roku 1989 zhoršila Situace Romů v ČR se podle předsedy Společenství Romů na Moravě Karla Holomka od roku 1989 zhoršila ve všech oblastech jejich života. I když v posledních letech lze v zemi cítit snahu politiků, policie a soudů o přísnější stíhání rasismu, společnost hodnotí jako silně intolerantní. Podle jeho slov bude trvat ještě 20 let, než se Romové stanou v ČR plnohodnotnými a rovnoprávnými občany. (Radio Praha, 12. listopadu 1999)
Místopředseda vlády Rychetský žádá Romy v ústecké Matiční ulici o přerušení protestní akce
(Radio Praha, 11. listopadu 1999)
Neštěmický starosta veze do Helsink fotografie plotu v Matiční Romského semináře, který 12. a 13.listopadu pořádá v Marina Congress Center v Helsinkách finské ministerstvo zahraničí, se na osobní pozvání zúčastní starosta ústeckého městského obvodu Neštěmice Pavel Tošovský. Do Helsink veze fotografie plotu v Matiční ulici, aby se každý z účastníků mohl přesvědčit o tom, "že se nejedná o berlínskou zeď". Tošovský ve středu ČTK řekl, že je připraven na semináři vysvětlit různé otázky ohledně plotu v Matiční, aby dokázal, že jeho stavba není v rozporu s českým právním řádem ani s Listinou základních práv a svobod. (Radio Praha, 11. listopadu 1999)
Romské organizace v Polsku a Litvě zahajují kampaň proti betonovému plotu v Matiční ulici v Ústí nad Labem Centrum kultury Romů v jihopolském Tarnówě a Romský informační úřad v litevském Kaunasu dnes poskytly ČTK identické texty v úterý vydaného prohlášení, v němž protestují proti diskriminaci Romů v České republice. Plot v ústecké Matiční ulici je v prohlášení označen za "dobrý příklad rasismu a diskriminace, který dosud žije v této zemi". (Radio Praha, 11. listopadu 1999)
Ostravští Romové žalující školský systém se obrátí na Evropský soud Na Evropský soud pro lidská práva při Radě Evropy ve francouzském Štrasburku se obrátí rodiče několika romských dětí z Ostravy. Ti viní ostravský školský úřad, zvláštní školy v Ostravě a ministerstvo školství z údajné diskriminace svých dětí. Ústavní soud totiž jejich stížnost na zařazování romských dětí do zvláštních škol odmítl. Romové v ústavní stížnosti obviňovali ministerstvo školství, zvláštní školy v Ostravě a ostravský školský úřad z údajně neoprávněného umisťování romských dětí do zvláštních škol. Tím měly úřady jejich dětem upřít možnost vzdělání. (Radio Praha, 9. listopadu 1999)
Günter Verheugen přijede jednat s představiteli ČR i zástupci Romů Günter Verheugen přijede jednat s představiteli ČR i zástupci Romů S romskými zástupci chce vedle oficiálních českých představitelů jednat v Praze tento týden člen Evropské komise Günter Verheugen, který je odpovědný za rozšiřování Evropské unie. Zástupci unie opakovaně varovali zejména v souvislosti se stavbou plotu v ústecké Matiční ulici, který město nechalo postavit na základě stížností obyvatel rodinných domků na chování lidí žijících v protilehlých obecních bytech pro neplatiče nájemného, kde bydlí zejména Romové, že by postoj českých úřadů k Romům mohl být překážkou vstupu republiky do unie. Verheugen má podle informací, které ČTK poskytlo ministerstvo zahraničí, probírat ve středu a ve čtvrtek také kritickou zprávu komise k českým přípravám na integraci do EU, a to například s premiérem Milošem Zemanem a ministrem zahraničí Janem Kavanem. (Radio Praha, 8. listopadu 1999)
Romy v Matiční podpořili aktivisté z Polska a Německa Členy Grémia romských regionálních představitelů, kteří od čtvrtka nepřetržitě protestují v ústecké Matiční ulici proti tamnímu plotu, přijeli o víkendu podpořit romští aktivisté z Polska a Německa. Výkonný tajemník romského grémia Ladislav Bílý ČTK řekl, že během neděle se v Matiční ulici vystřídalo celkem šedesát až sedmdesát romských aktivistů. "Romové z Polska i z Německa nám vyslovili jednoznačnou podporu při našem protestu proti zdi a slíbili, že sem znovu přijedou kdykoli to bude potřeba," uvedl Bílý. V Matiční ulici nyní nadále setrvává kolem třiceti členů romského grémia. Na pondělí odpoledne tam chtějí svolat tiskovou konferenci, na níž budou informovat o svém dalším postupu. (Radio Praha, 8. listopadu 1999)
Romové protestující v Matiční vidí východisko v emigraci Zástupci Grémia romských regionálních představitelů, kteří od čtvrtka nepřetržitě protestují proti plotu v ústecké Matiční ulici, jsou zklamaní nezájmem státních i městských institucí o romskou problematiku. ČTK to řekl jeden z protestujících romských aktivistů v Matiční ulici Ladislav Bílý z Karlových Varů. Z diskusí, které romští aktivisté během svého protestu vedli s obyvateli v Matiční ulici, podle nich vyplynulo, že jediným řešením současné situace Romů v České republice je emigrace, a to nejlépe do nejbližší západní země, do Německa. V Matiční ulici nyní zůstává kolem třiceti protestujících zástupců romského grémia. V pondělí chtějí uspořádat tiskovou konferenci, kde se mají vyjádřit k situaci v Matiční ulici, ale i k celkovému postavení Romů v České republice. Ústí nad Labem chtělo stavbou plotu vyřešit stížnosti majitelů rodinných domků na jedné straně ulice na obyvatele nastěhované do obecních domů na straně druhé. V obecních domech bydlí dlužníci, převážně Romové. Plot byl postaven i přes odpor Poslanecké sněmovny a kritizovala jej také Evropská unie. (Radio Praha, 7. listopadu 1999)
Romské grémium zahájilo protestní akci v Matiční ulici
(Radio Praha, 5. listopadu 1999)
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |