Vláda má však dva posudky. Svůj návrh ceny jí sdělila i firma AGPI, která vepřín na pozemcích státu vlastní. Jak řekl místopředseda představenstva Jan Čech, firma si nechala vypracovat posudek, kolik peněz by stál nový vepřín.

"Návrh byl schválen s podmínkou, že budou navrženy zajímavé finanční i další podmínky toho převodu."

Jen pro představu, jedná se o areál, kde je ve 13 halách 13 tisíc prasat. Vepřín stál v Letech už za komunismu, od roku 1972. Firma AGPI ho koupila od okresního úřadu a před pár lety dala do poloviny hal nové technologie.

Odbory žádají pro zaměstnance odstupné ve výši dvouletého platu, pokud by vepřín vykoupil stát. Podle odborového svazu musí být finanční kompenzace součástí smlouvy o prodeji areálu.

Cena je zatím tajná, firma ji nesdělila ani svým akcionářům. Podle informací serveru Aktuálně.cz by neměla přesáhnout 500 miliónů. Média v minulosti spekulovala i o miliardě. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) serveru řekl, že cena je mnohem nižší, než o které se spekulovalo:

"V tuto chvíli už nic zásadního nestojí v cestě tomu, aby vláda rozhodla, a někdy na přelomu srpna a září, nejpozději začátkem nového školního roku mohla být podepsaná kupní smlouva," řekl Herman.

Česká vláda se v romské strategii do roku 2020 zavázala, že vepřín z Let zmizí.

Samotné obce Lety by se případné zmizení vepřína přímo nedotklo. "Spíš nám to přijde jako škoda peněz daňových poplatníků, protože to ve finále zaplatíme všichni, to je na tom to negativní," řekla nezávislá místostarostka Miroslava Kuchtová.

Posun v jednání přivítalo Muzeum romské kultury, řekla jeho mluvčí Kristina Kohoutová:

"Pietní místo má být zachováno, aby byla zachována vzpomínka na masové vraždění etnik. Samozřejmě počítáme s tím, že vstoupíme do nějaké širší diskuze ohledně památníku, které by eventuálně na tom místě stál."

Památník, který připomíná, co se v táboře za války odehrávalo, sice stojí, ale o kus dál. V roce 1995 ho otevíral bývalý prezident Václav Havel a už tehdy se hovořilo o tom, že se situace s vepřínem musí vyřešit.

O romském holocaustu se dlouhá leta příliš nemluvilo. Přesné informace neměli sami Romové. Například aktivista Jozef Miker připouští, že i on se například o táboře v Letech u Písku dozvěděl až od rodiny své ženy.

"Tři čtvrtiny jejích předků v Letech u Písku zemřely. Z celé velké rodiny, která čítala několik desítek lidí, přežila matka a čtyři synové. Všichni ostatní tam umřeli."

Je tam památník, ale památku nemůžeme uctít, protože když fouká vítr, tak tam nikdo nevydrží, uvedl již dříve Jozef Miker.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
05.05.2015	V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní akt	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)