Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
Už dvacet let řeší stát odkup vepřína v Letech u Písku. Stojí
totiž na místě romského tábora z doby druhé světové války a Česko
za to sklízí už léta kritiku. K odstranění vepřína vyzval i
Evropský parlament. Od srpna 1942 do května 1943 prošlo táborem více
než 1300 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v
Osvětimi. Teď se zdá, že došlo k obratu. Stát by mohl vepřín koupit
už v září.
Vláda má však dva posudky. Svůj návrh ceny jí sdělila i firma AGPI,
která vepřín na pozemcích státu vlastní. Jak řekl místopředseda
představenstva Jan Čech, firma si nechala vypracovat posudek, kolik
peněz by stál nový vepřín.
"Návrh byl schválen s podmínkou, že budou navrženy zajímavé
finanční i další podmínky toho převodu."
Jen pro představu, jedná se o areál, kde je ve 13 halách 13 tisíc
prasat. Vepřín stál v Letech už za komunismu, od roku 1972. Firma AGPI
ho koupila od okresního úřadu a před pár lety dala do poloviny hal
nové technologie.
Odbory žádají pro zaměstnance odstupné ve výši dvouletého platu,
pokud by vepřín vykoupil stát. Podle odborového svazu musí být
finanční kompenzace součástí smlouvy o prodeji areálu.
Cena je zatím tajná, firma ji nesdělila ani svým akcionářům. Podle
informací serveru Aktuálně.cz by neměla přesáhnout 500 miliónů.
Média v minulosti spekulovala i o miliardě. Ministr kultury Daniel Herman
(KDU-ČSL) serveru řekl, že cena je mnohem nižší, než o které se
spekulovalo:
"V tuto chvíli už nic zásadního nestojí v cestě tomu, aby
vláda rozhodla, a někdy na přelomu srpna a září, nejpozději
začátkem nového školního roku mohla být podepsaná kupní
smlouva," řekl Herman.
Česká vláda se v romské strategii do roku 2020 zavázala, že vepřín
z Let zmizí.
Samotné obce Lety by se případné zmizení vepřína přímo nedotklo.
"Spíš nám to přijde jako škoda peněz daňových poplatníků,
protože to ve finále zaplatíme všichni, to je na tom to
negativní," řekla nezávislá místostarostka Miroslava Kuchtová.
Posun v jednání přivítalo Muzeum romské kultury, řekla jeho mluvčí
Kristina Kohoutová:
"Pietní místo má být zachováno, aby byla zachována vzpomínka
na masové vraždění etnik. Samozřejmě počítáme s tím, že
vstoupíme do nějaké širší diskuze ohledně památníku, které by
eventuálně na tom místě stál."
Památník, který připomíná, co se v táboře za války odehrávalo,
sice stojí, ale o kus dál. V roce 1995 ho otevíral bývalý prezident
Václav Havel a už tehdy se hovořilo o tom, že se situace s vepřínem
musí vyřešit.
O romském holocaustu se dlouhá leta příliš nemluvilo. Přesné
informace neměli sami Romové. Například aktivista Jozef Miker
připouští, že i on se například o táboře v Letech u Písku
dozvěděl až od rodiny své ženy.
"Tři čtvrtiny jejích předků v Letech u Písku zemřely. Z celé
velké rodiny, která čítala několik desítek lidí, přežila matka a
čtyři synové. Všichni ostatní tam umřeli."
Je tam památník, ale památku nemůžeme uctít, protože když fouká
vítr, tak tam nikdo nevydrží, uvedl již dříve Jozef Miker.
|