Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách:
praxe, empatie, komunikace
V Česku od roku 2014 působí 40 specialistů pro práci v sociálně
vyloučených lokalitách. Pracují hlavně s romskou menšinou a měli by
přispět ke zklidnění situace v ghettech i k lepšímu soužití s
okolím. Jak se jim to daří a jak projekt probíhá? Právě to bude
tématem dnešního pořadu Panorama.
Zmíněným specialistou se nemohl stát každý policista, práce má své
specifické předpoklady, říká manažer projektu Václav Vlček:
"Předpokladem je určitá délka praxe, zkušenost, ale mimo jiné i
zájem o tu práci. Bez něj se totiž ta práce dělat nedá. Ona je
opravdu trošku odlišná, je taková mírně "nepolicejní",
takže při výběru byla otázka motivace stěžejní."
Ředitel krajského ředitelství Moravskoslezského kraje Tomáš Kužel
k tomu doplňuje:
"Není to o represi, je to hlavně o prevenci. Je to o komunikaci,
ten člověk musí mít ve své povaze určité prvky empatie. Musí umět
jednat s lidmi a být připraven i na zklamání při práci s těmi
skupinami, když se třeba snaží něco vytvořit, někam něco posunout,
a ono se to ne vždy na první pokus podaří. Musíme těmto policistkám
a policistům dát i více prostoru na vytvoření důvěry. Důvěra se
hledá mezi lidmi hrozně dlouho a velmi lehce se ztrácí."
Specialistů je v dnešní době 40, 5 žen, 35 mužů, a do roka by mělo
přibýt dalších 20 ve dvou krajích. 4 specialisté jsou Romové, což
má své výhody, ale i úskalí. Popisuje je Petr Torák, který už
několik let úspěšně působí na podobné pozici ve Velké Británii.
"Já jsem, jako policista romského původu, měl zpočátku potíže
ze všech stran. Z vlastní komunity, kde někteří, hlavně ti zapojení
do organizované trestné činnosti mi začali vyhrožovat a chtěli mě i
zabít. Měl jsem i potíže ze strany většinové společnosti, kde
převládal názor, že policie a Romové jsou dva různé póly, které
nejdou dohromady. Jak je to možné, že Rom je policista. A zezačátku
byli i jedinci přímo v policii, kteří se mnou měli problém. Ani ne s
aspektem, že jsem Rom, ale spíše cizinec. Ale v Británii je to opravdu
nastavené tak, že se to netoleruje a žádné problémy tam už
nemám."
Naopak, za své zásluhy byl Petr Torák vyznamenán Řádem britského
impéria a dnes pomáhá se zaváděním romských specialistů svým
českým kolegům.
Specialisté působí ve čtyřech krajích - Olomouckém,
Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském. Pilotní projekt, který
nyní končí, byl z velké části financován z Norských fondů. Policie
si nechala vypracovat i sociologický výzkum, jehož otázky se dotýkaly
vztahů mezi policií a Romy. Jeho výsledky představil Martin Hrinko,
ředitel ředitelství služby pořádkové policie policejního prezidia:
"V rámci celé české společnosti má policie stále
vzrůstající důvěru občanů v policii, která se dnes pohybuje přes
60 procent. Pokud vezmeme jenom vyjádření Romů, tak jsme sice na
nižší úrovni, na 42,3 procent. To znamená, že důvěra je nižší,
není ale zanedbatelná, na naše poměry je velmi vysoká."
Pozitivní je také to, že každý 4. Rom zná svého policistu a ví, na
koho se v případě potřeby obrátit a většina zavedení policejního
specialisty vítá. Romové ale uvedli i negativa styku s policií, přes
50 procent z dotázaných si myslí, že policisté mají vůči nim
předsudky. Zlepšit pohled Romů na policii by měli právě zmínění
specialisté, kteří mezi nimi budou působit ještě minimálně
dalších pět let.
|