Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
6c6c
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás seznámíme s dokumentem o genocidě Romů za 2. světové války,
představíme jazzového klavíristu Klaudia Kováče a ve vzpomínkách přiblížíme
prózu a osobnost spisovatelky Eleny Lackové.
Tolik na úvod našeho vysílání.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD
ke knize Holocaust a jiné genocidy
Celou řadu informací o dějinách Romů můžete najít na webu Moderní dějiny,
který provozuje ostravské občanské sdružení Pant. Jsou tam nejen odborné
studie, ale také metodické příručky a pracovní listy pro pedagogy. A jak nám
řekne Jana Šustová, najdete tam i zajímavý dokumentární film o romském
holocaustu.
V Knihovně Václava Havla měla nedávno prezentaci kniha Holocaust a jiné
genocidy. O holocaustu Romů je v ní sice jen kratičká zmínka, ale přiložené
DVD se tímto tématem zabývá podrobněji. Mimo jiné tam najdete dokumentární
film, který je k vidění i na portálu Moderní dějiny. Režírovala ho Monika
Horsáková.
„Ten dokument o genocidě Romů za 2. světové války se jmenuje Unikli jisté
smrti – Přežili Porajmos. Porajmos je romský výraz pro tuto genocidu. Je to
dokument, ve kterém vystupují dva pamětníci, kteří jen díky tomu, že jim
někdo pomohl, tuto genocidu přežili.
Film má stopáž necelých 11 minut.
„Je to proto, aby se vešel do jedné vyučovací hodiny. Historikové z Pantu
ten film obohatili pro učitele ještě o historickou studii, další metodické
materiály, pracovní listy atd.“
Prvním pamětníkem je paní Emílie Machálková, která dnes žije v Brně, a ze
své široké rodiny patří k pouhým dvěma lidem, kteří přežili holocaust. Z
filmu jsem vybrala její vzpomínku na to, jak v necelých 14 letech musela
opustit školu a nastoupit do práce. Dojížděla do továrny ve Slavkově.
„Nejhorší bylo, když jsem jezdila domů z práce. Ve vlaku staatspo¬licajt:
‚Was? Zigeuner!‘, na mě řval. Co tam dělám? ‚Nach Auschwitz!‘ Jo a já nevím
co. Já jsem se vždycky třepala a plakala, musela jsem jim ukázat, že jsem
vy¬jmutá z transportu. Když jsem to vyprávěla novým dvěma kamarádkám, s
kterýma jsem vyrůstala, tak ony začaly se mnou do té továrny jezdit a
chránily mě, Eliška s Li¬buškou.“
Druhým pamětníkem je nizozemský Sinto Zoni Weisz, který v roce 1944 unikl se
svou tetou při deportaci celé rodiny do Osvětimi.
„Když jsme měli být deportováni do Osvětimi, bylo mi sedm let. Stál jsem s
tetou na nástupišti a čekali jsme, kdy tam pojedeme. Moji rodiče, sestry,
bratr, strý¬cové, sestřenice, 21 členů naší rodiny už bylo ve vlaku. Stáli
za mřížemi a vlak odjížděl. Bylo nemožné utéct, ale my jsme to dokázali.
Utekli jsme. Utekli jsme do lesů a žili v podstatě jako zvířata. Až do jara
1945, kdy nás osvobodili Američané.“
Dokument o holocaustu Romů patří k dosavadním 27 filmům pro web Moderní
dějiny, na nichž se už po dobu tří let podílejí studenti Audiovizuální
tvorby Slezské univerzity. To má několik přínosů, jak říká režisérka Monika
Horsáková.
„My jsme se v Pantu rozhodli, že využijeme toho, že studenti, kteří tam
studují, jsou jen o málo starší než studenti středních škol, kterým
především jsou ty dokumenty určeny. Zajímalo nás, na co se budou ptát, co
budou vybírat jako ta zajímavá témata pro ně. Věřili jsme tomu, že potom to
může být zajímavé ke koukání také pro ty středoškolské studenty. A opravdu
musím říct, že studenti, kteří nejsou tak úplně seznámeni s tou
problematikou do hloubky jako historikové, se samozřejmě ptají na věci, na
které by se člověk, který už o tom tématu něco ví, neptal, protože už by je
považoval za samozřejmost. A díky tomu se často v těch dokumentech objevují
docela zajímavé věci, na které velmi dobře reagují ti studenti středních
škol.“
Setkání s pamětníky má hluboký dopad i na mladé filmaře.
„Pro ně to jsou neopakovatelné zážitky. Dokonce se nám jednou stalo při
natáčení dokumentu o Sudetech, že student, který to měl na starost jako
redaktor a jako scénárista, to strašně nechtěl točit, protože je z
Jablonce. A nakonec jsme ho nějak přesvědčili a on na to změnil názor, což
bylo velmi zajímavé.“
A mladý filmový štáb působí pozoruhodně i na pamětníky.
„Já jsem 17 let pracovala v České televizi a už jsem natáčení s pamětníky
zažila poměrně dost. Ale ve chvíli, kdy jsme přišli k prvnímu pamětníkovi s
tímto mladým štábem, s těmi mladými lidmi, tak člověk, který už občas pár
těch štábů zažil, tak se mu najednou rozsvítily oči a myslím, že ta ochota
povídat a rozvzpomínat se i na hodně nepříjemné věci, byla mnohem větší,
protože měl pocit, že tohle má smysl, že to vykládá mladým lidem a že ti
mladí lidé to zase zprostředkují dalším mladým lidem.“
Dokument Unikli jisté smrti – Přežili Porajmos najdete na webu
www.moderni-dejiny.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Klaudio Kováč je jednou z nejvýraznějších osobností jazzového
klavíru na Slovensku
Klaudio Kováč je jednou z nejvýraznějších osobností slovenského jazzového
klavíru. Narodil se v Lučenci do muzikantské rodiny. Už jeho dědeček byl v
padesátých letech minulého století známý houslista a kapelník, který vedl
čtyřiadvaceti členný orchestr. Klaudio vyučuje na základní umělecké škole a
také na konzervatoři v Banské Bystrici. Je držitelem Ceny Ladislava
Martoníka za interpretaci jazzové hudby. Robert Hoza si Klaudiem povídal o
jeho hudebních začátcích.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Elena Lacková jako první Romka ze Slovenska vystudovala vysokou školu. Od
jejího úmrtí uplynulo 13 let
Tento měsíc je tomu třináct let, co zemřela Mgr. Elena Lacková. Psala romsky
verše, pohádky, povídky a divadelní hry. Narodila se 21. března 1921 v
romské osadě ve Velkém Šariši na Slovensku v rodině vajdy a primáše romské
kapely Mikuláše Doktora. Jako první romská žena ze Slovenska absolvovala
vysokoškolské studium – studovala dálkově Filosofickou fakultu Univerzity
Karlovy v Praze. Studium ukončila v roce 1970, kdy jí bylo 49 let a měla už
devět vnoučat. O této významné ženě si Iveta Demeterová povídala s její
pravnučkou – zpěvačkou a tanečnicí Alžbětou Ferencovou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Romové otevřeli autoškolu
Teď tady máme praktickou informaci pro ty, kteří jsou v evidenci Úřadu práce
a chtějí mít větší šanci na pracovní uplatnění. Navštivte tedy občanské
sdružení Buči na pražské Žižkově, které ve spolupráci s radnicí Prahy 3
otevřelo autoškolu. Předností autoškoly je individuální přístup. A šanci
mají i mimopražští uchazeči a občané unijních států. Více už předseda
sdružení Štěpán Kavur, kterého se zeptal Dušan Vágai.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Jak se ze tří běžných kluků se stalo rapové trio Cincinaty
Radek, Nikolas a Dominik jsou tři romští kluci z Pražské čtvrti Černý Most.
Jako spousta jiných kluků měli hodně volného času a měli rádi rap. Před
třemi lety ale potkali Martina Tvrdého alias rappera Bonuse a ze tří běžných
kluků se stalo rapové trio Cincinaty. Připravila Alica Heráková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!
Odmaturovali jste a nevíte, kam si dát přihlášku na vysokou školu? Máme pro
vás jeden tip.
Chcete se více dozvědět o Romech, jejich zvycích, jazyku a tradicích? Do 29.
února si můžete podat přihlášku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v
Praze na Katedru středoevropských studií, obor Romistika. Jan Berousek
katedru navštívil, povídal si tam s bývalým studentem, který vyučuje na
romistice, Pavlem Kubaníkem, a pozval k mikrofonu také současného studenta
romistiky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
V Knihovně Václava Havla měla nedávno prezentaci kniha Holocaust a jiné
genocidy. O holocaustu Romů je v ní sice jen kratičká zmínka, ale přiložené
DVD se tímto tématem zabývá podrobněji. Mimo jiné tam najdete dokumentární
film, který je k vidění i na portálu Moderní dějiny. Režírovala ho Monika
Horsáková.
Prvním pamětníkem je paní Emílie Machálková, která dnes žije v Brně, a ze
své široké rodiny patří k pouhým dvěma lidem, kteří přežili holocaust. Z
filmu jsem vybrala její vzpomínku na to, jak v necelých 14 letech musela
opustit školu a nastoupit do práce. Dojížděla do továrny ve Slavkově.
Druhým pamětníkem je nizozemský Sinto Zoni Weisz, který v roce 1944 unikl se
svou tetou při deportaci celé rodiny do Osvětimi.
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články