Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás seznámíme s výsledky partnerské spolupráce mezi Základní školou v
Trmicích a v anglickém Babingtonu, popovídáme si o dokumentárním filmu „Češi
proti Čechům“ a připomeneme 71 let od osvobození koncentračního tábora v
Osvětimi.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do
Česka
Zatímco český školní systém často posílá romské děti do základních škol
praktických, ve Velké Británii se romské děti z Česka nebo ze Slovenska bez
problémů zapojují do základních škol. Britský školní systém je totiž na děti
z jiného kulturního prostředí lépe připraven. Téma pro Janu Šustovou.
Na střední škole v anglickém Babingtonu studuje řada Romů z východní Evropy.
Ve škole se cítí dobře a mají i dobré studijní výsledky. Své zkušenosti, jak
s romskými žáky efektivně pracovat, se britští pedagogové snaží předávat i
českým kolegům, jak říká Lucie Fremlová.
„V Česku se snažíme zavést ty přenositelné praxe, které tady fungují a máme
partnerské školy v Ústí nad Labem, Trmicích, Ostravě, Praze a Poběžovicích.
Snažíme se podle možností těch škol zavést prvky inkluzivního vzdělávání,
metody a strategie nejen ve třídě, ale i v celkové atmosféře školy, aby
romské děti měly ty samé možnosti a příležitosti jako děti neromské.“
Nejdlouhodobějším partnerem projektu je Základní škola Trmice.
„Ta je teď už na takové úrovni, že převzala žezlo a může školit ty české
školy dál. My jsme chtěli vytvořit takový projekt, který sem ve velmi krátké
době doveze ty poznatky a praxe z Velké Británie, předá je českým školám a
české školy potom dál budují kapacity kolegů buď v tom samém, nebo jiném
regionu.“
A v čem spočívají odlišné metody, které se britští pedagogové snaží naučit
své české kolegy?
„Některé jsou velmi jednoduché věci. Co se týče práce ve třídě, tak
efektivní využití 45minutové dotace, to znamená, aby v každé fázi hodiny
bylo každé dítě zapojeno, aby nebyly vyvolávány pouze děti, které se hlásí,
šprti, kteří vědí každou odpověď, ale aby naopak učitel uměl pracovat i s
dítětem, které se z nějakého důvodu nechce přihlásit. Jsou na to velmi
jednoduché strategie, ať už se to týká zasedacího pořádku, kázně, kterou si
učitel musí od počátku hodiny umět zjednat ne nějakým hnusným chováním, ale
přirozenou autoritou a důvěrou. Dále využívání názorných pomůcek
Ředitelkou zmíněné Základní školy Trmice je Marie Gottfriedová.
„Naše škola má přibližně 300 žáků a z toho zhruba třetina, něco kolem 90
žáků jsou romské děti.“
Marie Gottfriedová popisuje, jaké poznatky si ze spolupráce se školou v
Babingtonu odnesli.
„Jsou to takové pedagogické záležitosti. Třeba to, že by učitel neměl
uplatňovat při výuce výhradně frontální výuku, kdy stojí před tabulí před
třídou a dětem sděluje nějaké vědomosti, nějaké poznatky, ale že je
zapotřebí daleko víc v našich školách pracovat s dalšími metodami a formami
práce, například práce ve skupinách, vrstevnické vyučování, práce ve
dvojicích. To všechno jsou zkušenosti, které jsme v tom Babington viděli v
praxi, jak to hezky funguje, a byla to pro nás taková pobídka, že skutečně
takovýto způsob výuky je daleko pestřejší, živější, kreativnější, a dalším
důležitým momentem je to, že se daleko snáz začlení opravdu všechny děti.
Takže to třeba je jedna z takových velmi významných inspirací.“
Zajímalo mě, v čem ono zmíněné vrstevnické vyučování spočívá.
„Spočívá to třeba v tom, že necháme děti, aby se samy navzájem učily. Já to
mohu potvrdit ze své vlastní praxe: učím matematiku ve 4. třídě a kolikrát
se mi stane, že narazím na učivo, které se mi nedaří sdělit tím mým
pedagogickým přístupem a dospěláckým úhlem pohledu všem dětem. A tak řeknu:
Zkus se třeba Pepíčku, zeptat někoho ve třídě, najdi si někoho ze spolužáků,
o kom si myslíš, že by Ti to mohl vysvětlit. A ty děti si někoho najdou,
nebo utvoří nějakou skupinku, nějakou dvojici a vysvětlují si. A já vždycky
znovu s údivem žasnu, jak to funguje. A říkám si: Tak já jsem se tady 20
minut snažila, myslela jsem si, že už to líp vysvětlit nejde, a pak tady k
Pepíčkovi přijde Anička, řekne mu dvě věty, a on najednou řekne: Aha, už to
chápu. Takže zjednodušeně řečeno, takhle funguje úplně úžasně, krásně,
kreativně, vrstevnické vyučování. A zase tam je moment té spolupráce,
pomoci, to, že se nenecháme navzájem ve štychu, že si umíme podat pomocnou
ruku.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Gadžo vzal batoh a šel bydlet mezi Romy do ústeckého ghetta Předlice - tak
začíná film Češi proti Čechům
Dokumentarista Tomáš Kratochvíl vzal v roce 2013 kameru a osm měsíců žil s
Romy v Předlicích v Ústí nad Labem. Pronajal si byt v domě vlastněném Romy.
Zachytil svůj život v ústeckém ghettu i tehdejší protiromské demonstrace v
Duchcově, Ústí nad Labem i na severu Moravy. Tak vznikl film „Češi proti
Čechům“. Na ústecké premiéře byl ve středu 20. 1. autor i někteří
protagonisté filmu. První pocity Tomáše Kratochvíla z hledání bytu ve čtvrti
s mnoha prázdnými a zdemolovanými nebyly zrovna příjemné. Více Gabriela
Hauptvogelová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Vzpomínky Arnošta Vintra na věznění v Letech u Písku
27. ledna uplyne 71 let od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. My
si krátce před tímto výročím budeme povídat o Letech u Písku, kde také za
holocaustu umírali Romové a odkud řada z nich byla deportována právě do
Osvětimi. S Arnoštem Vintrem, který prošel právě koncentračním táborem v
Letech u Písku, si povídal Jan Berousek.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Student Jihočeské univerzity Martin Dudi chce být pedagogem
Martin Dudi se už druhým rokem připravuje na Jihočeské univerzitě na dráhu
ekonoma. Studuje tu obor, díky kterému by v budoucnu mohl řídit nějakou
firmu. Svět byznysu ale jednadvacetiletého studenta z Písku příliš neláká.
Od života chce prý víc. Natáčel s ním Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V brněnském rozhlase se natáčí pohádkový romský muzikál
A teď si bude Iveta Demeterová povídat s dramaturgyní Kristinou Žantovskou o
pohádkovém romském muzikálu, který v brněnském rozhlase natáčí režisér
Michal Bureš. Romský muzikál napsal Gejza Demeter, autorem hudby Hubert
Bitman.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Tradiční romská hudba pohledem mladého muzikanta Petra Surmaje
Hudba byla vždy úzce spjata se životem Romů a představuje jeden z důležitých
prvků jejich identity. Patřila spolu s kovářstvím, košíkářstvím a
kovotepectvím k oborům, pro které si jich vážili nejen Romové samotní, ale
také gádžové – ne-Romové. Dnes už mladí Romové poslouchají R'n'b, hip hop a
další moderní hudební žánry. Je těžké najít výjimky, ale jsou. Dušan Vágai
navštívil na Mezinárodní konzervatoři v Praze Petra Surmaje – mladého
kantora a hlavně muzikanta, pro kterého je hudebním vzorem otec Jan Surmaj.
Zeptal se ho na tradiční romskou hudbu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
Na střední škole v anglickém Babingtonu studuje řada Romů z východní Evropy.
Ve škole se cítí dobře a mají i dobré studijní výsledky. Své zkušenosti, jak
s romskými žáky efektivně pracovat, se britští pedagogové snaží předávat i
českým kolegům, jak říká Lucie Fremlová.
Nejdlouhodobějším partnerem projektu je Základní škola Trmice.
„Naše škola má přibližně 300 žáků a z toho zhruba třetina, něco kolem 90
žáků jsou romské děti.“
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články