Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Povíme vám o opeře Brundibár z ghetta a o dětech, které se v opeře
představily, připomeneme si vítězství Tysona Furyho (tajsna fjúryho), který
se hrdě hlásí k romským kořenům, a ohlédneme se za brněnským plesem
desetiletí.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Romské děti vystoupí s operou Brundibár z ghetta i v Národním divadle
Po velkém úspěchu romských dětí z Brna v opeře Brundibár z ghetta se z prken
malých divadel a sálů přesunuly do Národního divadla. Režisérka Linda
Keprtová si několik z nich vybrala, aby hrály v další opeře Hubička.
Poslední týden zkoušely několik hodin denně po boku profesionálních herců a
zpěváků. Více Tereza Kadrnožková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Novým králem světového boxu je britský boxer s romskými kořeny Tyson Fury
Novým králem světového boxu je britský boxer s romskými kořeny.
Sedmadvacetiletý Tyson Fury minulý týden porazil v mistrovství
světa v těžké váze ukrajinského šampióna Vladimíra Klička. Vyrostl v
prostředí irských kočovníků – takzvaných travellerů a ke svému
romskému původu se hrdě hlásí. Natáčel Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské
kultury jako státní organizace
Přesně před týdnem se v Brně konal Ples desetiletí. Touto společenskou akcí
vyvrcholily letošní oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako
státní příspěvkové organizace, která patří pod Ministerstvo kultury. Na
plesu vystoupily zajímavé hudební osobnosti, v krátkých videoklipech a na
fotografiích muzeum představilo svou činnost a také byla vyhlášena letošní
Cena Muzea romské kultury. Zúčastnila se i Jana Šustová.
Monika Bagárová, Zdeněk Lázok band, Gejza Horváth a sestry Bikárovy patřily
k řadě hudebníků, kteří vystoupili na Plesu desetiletí. Pořádalo ho Muzeum
romské kultury, jehož ředitelka Jana Horváthová přivítala účastníky:
Jana Horváthová: „Muzeum má v současné době až na 30 tisíc sbírkových
předmětů a je jedinou institucí svého druhu v Evropě. Takto globálně jako
naše muzeum zatím žádná instituce nedokumentuje dějiny a kulturu Romů, takže
v Brně máme skutečný unikát, který bychom si měli střežit a rozvíjet ho.“
Kromě uvedených sbírkových předmětů jsou v muzeu i další zajímavosti.
Jana Horváthová: „Máme ještě obsáhlý knihovní fond, který nespadá do
sbírkových předmětů. Svazků knih, periodik a dalších knižních položek máme
asi 12 tisíc. Je to veřejná knihovna, máme i studovnu, kam mohou lidé přijít
studovat, a také tam chodí studenti po předchozím objednání u knihovnice.
Takže je možné využívat i tento náš knihovní fond.“
Historie Muzea romské kultury je však delší než 10 let, jak účastníkům plesu
prozradil moderátor Patrik Banga.
Patrik Banga: „Fakticky to muzeum existuje už 24 let. V roce 1991 bylo
založeno jako občanské sdružení z iniciativy romské inteligence, která
přizvala i odborníky neromského původu.“
Čím byla významná přeměna Muzea romské kultury ve státní příspěvkovou
organizaci, vysvětluje Jana Horváthová:
Jana Horváthová: „Od momentu, kdy jsme získali státní podporu, se muzeum
mohlo začít profesionalizovat. Takže je to pro nás významný přelom, mohli
jsme přijmout odborné pracovníky, mohli jsme začít budovat stálou expozici v
naší budově a mohli jsme tu práci skutečně postavit na odborném základu. A
to je přesně to, co to muzeum potřebovalo – aby bylo institucí nikoliv jen
zájmovou a neziskovou, ale aby bylo klasickou paměťovou institucí, aby
dokázalo ten poklad Romů nejen shromažďovat, ale také uchovávat, chránit a
dál rozvíjet. A to si myslím, že se nám vcelku daří, i když máme určitě
rezervy a určitě jsou věci, které potřebujeme zlepšit a s kterými nejsme
spokojeni, ale to je asi normální, protože jinak by člověk nějak zakrněl,
kdyby neměl perspektivy rozvoje a myšlenky, jak to dál zlepšovat. Ale
myslím, že ta státní podpora je skutečně to, co bylo nutné pro takto
unikátní instituci.“
A kolik má Muzeum romské kultury zaměstnanců?
Jana Horváthová: „My máme pořád stejný počet zaměstnanců už těch 10 let, kdy
jsme státní organizací. Máme limit 20 plných úvazků. Ve skutečnosti je nás
mnohem více, protože všichni nemají celé úvazky. A hlavně, za což patří
velký dík, máme ještě 40 dobrovolníků, kteří placení nejsou, ale kteří s
námi rádi pracují a zejména se věnují vzdělávání dětí.“
Během plesu byla také vyhlášena Cena Muzea romské kultury, která se uděluje
od roku 1999. Letos ji získal pan Ignác Zima, zvaný také Hynek Zima nebo
Ganác.
Jana Horváthová: „Je to za dlouholetou spolupráci jednak s Muzeem romské
kultury, jednak za skutečnou podporu romské kultury, za péči o romský jazyk,
za aktivní výuku romského jazyka. Pan Zima byl v době zakládání muzea
aktivním členem společnosti odborníků a přátel, která muzeum zakládala, byl
i odborným partnerem našeho historika Bartoloměje Daniela, společně
probírali otázky romských tradic, byli přátelé, takže oba přispívali k
tomuto tématu a potom, když pan Bartoloměj Daniel zemřel, v tom pokračoval
Hynek Zima dál. Takže ta jeho podpora romské kultury je jednak aktivní a
jednak dlouholetá, takže si opravdu myslím, že on si tu cenu zcela jistě
zaslouží.“
Ze zdravotních důvodů však pan Ignác Zima nemohl cenu převzít. Jana
Horváthová tedy zve na další událost, kdy by k předání ceny mohlo dojít:
Jana Horváthová: „9. prosince u nás v muzeu proběhne další významná akce,
bude to vzpomínkový večer na romský hudební rod Kubíků z oblasti Horňácka,
kde spoluvytvářeli horňáckou muziku, a při této příležitosti by byla jedna z
možností, kdy panu Zimovi cena bude předána. Pokud nebude ani tehdy fit, tak
to bude jiná z akcí muzea.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
David Beňák roku působí jako zástupce náměstkyně pro řízení sekce
pro lidská práva na Úřadě vlády
David Beňák se narodil v Teplicích a vyrůstal ve městě Bílina. Práce v
sociální oblasti jej vždy zajímala, proto se rozhodl studovat Vyšší odbornou
školu sociálně právní v Mostě. Poté pokračoval ve studiu na Univerzitě
Karlově, kde získal magistra z pedagogiky. Od léta letošního roku působí
jako zástupce náměstkyně pro řízení sekce pro lidská práva na Úřadě vlády
ČR. V současnosti si dodělává dálkově doktorát. K mikrofonu Davida Beňáka
pozvala Renata Horvátová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Duše zesnulých se podle Romů vracejí mezi živé
Romové věří, že duše člověka přesahuje a existuje i po odchodu těla na onen
svět. Důkazem toho je tradiční nesmírně velká víra v duchy mrtvých předků,
kteří jsou pro Romy prostředníkem Boha. Duše zesnulých se podle Romů vracejí
mezi živé, ty dobré navštěvují příbuzné ve snech a dávají rady. Více už
laický kazatele Českobratrské církve evangelické Josef Sivák, kterého
oslovil Dušan Vágai.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
O svátečních chvílích s cukrovím
Vánoce už ťukají na dveře a z našich domácností se line vůně vánočního
cukroví a stromek čeká, až ho nazdobíme. Sháníme dárky a zběsile uklízíme
vše, co nám stojí v cestě k idylickému prožití těchto svátků. O svátečních
chvílích a o cukroví si s Martinou Hangurovou z Karlína – maminkou dvou
dětí – povídal Jan Rosenberg.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
Monika Bagárová, Zdeněk Lázok band, Gejza Horváth a sestry Bikárovy patřily
k řadě hudebníků, kteří vystoupili na Plesu desetiletí. Pořádalo ho Muzeum
romské kultury, jehož ředitelka Jana Horváthová přivítala účastníky:
Jana Horváthová: „Máme ještě obsáhlý knihovní fond, který nespadá do
sbírkových předmětů. Svazků knih, periodik a dalších knižních položek máme
asi 12 tisíc. Je to veřejná knihovna, máme i studovnu, kam mohou lidé přijít
studovat, a také tam chodí studenti po předchozím objednání u knihovnice.
Takže je možné využívat i tento náš knihovní fond.“
Patrik Banga: „Fakticky to muzeum existuje už 24 let. V roce 1991 bylo
založeno jako občanské sdružení z iniciativy romské inteligence, která
přizvala i odborníky neromského původu.“
Jana Horváthová: „Od momentu, kdy jsme získali státní podporu, se muzeum
mohlo začít profesionalizovat. Takže je to pro nás významný přelom, mohli
jsme přijmout odborné pracovníky, mohli jsme začít budovat stálou expozici v
naší budově a mohli jsme tu práci skutečně postavit na odborném základu. A
to je přesně to, co to muzeum potřebovalo – aby bylo institucí nikoliv jen
zájmovou a neziskovou, ale aby bylo klasickou paměťovou institucí, aby
dokázalo ten poklad Romů nejen shromažďovat, ale také uchovávat, chránit a
dál rozvíjet. A to si myslím, že se nám vcelku daří, i když máme určitě
rezervy a určitě jsou věci, které potřebujeme zlepšit a s kterými nejsme
spokojeni, ale to je asi normální, protože jinak by člověk nějak zakrněl,
kdyby neměl perspektivy rozvoje a myšlenky, jak to dál zlepšovat. Ale
myslím, že ta státní podpora je skutečně to, co bylo nutné pro takto
unikátní instituci.“
Jana Horváthová: „My máme pořád stejný počet zaměstnanců už těch 10 let, kdy
jsme státní organizací. Máme limit 20 plných úvazků. Ve skutečnosti je nás
mnohem více, protože všichni nemají celé úvazky. A hlavně, za což patří
velký dík, máme ještě 40 dobrovolníků, kteří placení nejsou, ale kteří s
námi rádi pracují a zejména se věnují vzdělávání dětí.“
Jana Horváthová: „Je to za dlouholetou spolupráci jednak s Muzeem romské
kultury, jednak za skutečnou podporu romské kultury, za péči o romský jazyk,
za aktivní výuku romského jazyka. Pan Zima byl v době zakládání muzea
aktivním členem společnosti odborníků a přátel, která muzeum zakládala, byl
i odborným partnerem našeho historika Bartoloměje Daniela, společně
probírali otázky romských tradic, byli přátelé, takže oba přispívali k
tomuto tématu a potom, když pan Bartoloměj Daniel zemřel, v tom pokračoval
Hynek Zima dál. Takže ta jeho podpora romské kultury je jednak aktivní a
jednak dlouholetá, takže si opravdu myslím, že on si tu cenu zcela jistě
zaslouží.“
Ze zdravotních důvodů však pan Ignác Zima nemohl cenu převzít. Jana
Horváthová tedy zve na další událost, kdy by k předání ceny mohlo dojít:
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články