Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Pozveme vás na festival divadla utlačovaných. A povíme si o nejčastějších
důvodech, pro které na Slovensku odebírají sociální úřady rodičům děti.
Tolik namátkou dnešního o Roma vakeren.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenege
šukar šuniben.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25
nezaměstnaným Romům z Prahy
Neziskové organizace Slovo 21 a Romea pomohly od začátku roku sehnat práci
25 nezaměstnaným Romům z Prahy. Projekt Podpora zaměstnávání Romů v Praze
financovaný z evropských peněz se už dlouhodobě snaží zlepšit postavení
pražské romské komunity na trhu práce. Kromě zprostředkování práce nabízel
taky rekvalifikační kurzy nebo třeba internetovou burzu práce. Ve vysílání O
Roma vakeren je teď hostem Tomáše Bystrého Soňa Kalejová ze Slova 21.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V Praze se uskuteční Festival divadla utlačovaných
Od čtvrtka do soboty se v Praze uskuteční 2. ročník Festivalu divadla
utlačovaných. Představení divadla utlačovaných vznikají na základě práce s
tématy útlaku, šikany a rasismu a jsou postavena na reálných zážitcích
herců. Po zhlédnutí vlastní hry následuje krátká diskuze s publikem a poté
se hra hraje znovu s tím, že kdokoliv z diváků může nahradit hlavního hrdinu
a jeho problém vyřešit. Pokračuje Jana Šustová.
Festival divadla utlačovaných se v Česku koná podruhé, vloni proběhl v Brně
a letos se jeho dějištěm stane Praha, jak říká Dana Moree.
„Je to tři dny, 26. 27. a 28. listopadu a vždy večer se budou hrát
představení v různých divadlech po Praze, a přes den budou workshopy a
semináře pro lidi, kteří se o divadle chtějí víc dozvědět.“
Publikum se může těšit na představení německého partnera festivalu a na
vystoupení Romů z Písku. Vůbec poprvé v českých dějinách divadla
utlačovaných vystoupí se svými tématy i herci z řad Vietnamců.
„26. listopadu tady v Rock Café bude premiéra v rámci Festivalu Divadla
utlačovaných a rozhodně jsou to témata zase úplně jiná, nečekaná, velmi
zajímavá a silná. A možná můžu prozradit, že jedna skupina jsou
středoškoláci a vysokoškoláci, takže lidé ve věku 15-20 let. A ta druhá
skupina, kde je to úplně v zárodku, ale pracujeme na tom, vypadá, že to
budou lidé od třiceti let. Takže tam bude pohled dvou různých generací lidí,
kteří jsou tady různě dlouho, různě dobře nebo špatně umí česky.“
O situaci divadla utlačovaných v Česku Dana Moree říká:
„Taková epicentra divadla utlačovaných jsou v Praze, Brně a Ostravě. Lidí,
kteří tady dělají divadlo utlačovaných aktivně, je kolem řekněme dvaceti,
pětadvaceti. My jsme tady před dvěma lety zorganizovali výcvik divadla
utlačovaných, navíc jsou lidé, kteří si ty výcviky udělali třeba v Británii
nebo v Německu. Takže se tady ta metoda postupně šíří a zdá se, že se tady
chytla, že jsou lidé, kteří mají pořád chuť pracovat na svých příbězích
touto metodou a když hrajeme v divadle, tak to divadlo je plné. Takže se
zdá, že se zde ta metoda postupně etabluje a že lidé už vědí, co je divadlo
utlačovaných a mají chuť se tam jít podívat.“
Čeští Romové letos vystoupili v divadle utlačovaných s tématem posměchu ve
škole, představili těžkosti smíšeného romsko-českého partnerského vztahu,
který nebyl přijat příbuznými, a otevřeli také nelehkou tematikou
homosexuality. Dana Moree vzpomíná na práci s romskými homosexuály a
bisexuály.
„Pro mě byl nejsilnější moment, když jsme to zkoušeli s celou skupinou,
protože tam jsem si uvědomila, jak jiné to je v okamžiku, kdy ta tradice je
takto silná. A pro mě nejsilnější zážitek byla ta radost, s jakou ti lidé do
toho šli. Oni se rozhodli, že s tím tématem půjdou ven, a zažívali to hrozně
intenzivně. A taková sdílená radost z toho, že našli odvahu o tom mluvit,
byla hodně silná v této skupině, vlastně o moc větší, než v těch ostatních,
se kterými jsme dosud spolupracovali.“
Hezké vzpomínky mají na toto představení i samotní herci.
Lubomír: „Každý sehrál svou scénu, co zažil doma, pak jsme to dali
do jedné scény a tady jsme Vám to dnes předvedli.“
Milan: „Bylo to krásné, moc hezké.“
René: „Bylo to z našich zkušeností, co jsme zažili doma, od
rodičů...“
Milan: „Bylo to o našem celkovém životě. Zkušenosti, zklamání a
tak.“
René: „A byli jsme rádi, že jsme to mohli nějak dát ven,
ukázat to světu.“
Nejhlučnější postavou příběhu byla maminka romského gaye, která po zjištění,
že její syn má přítele, ho téměř vykázala z domova.
Ukázka z divadla.
Rozzlobenou maminku herecky ztvárnil René.
0
„Právě jsem toto prožíval sám doma, jak toto vyšlo všechno najevo. Takže
jsem s tím vyšel ven na veřejnost, protože mnozí z nás v romské komunitě
prožívají to samé. Takže jsem chtěl otevřít svůj příběh a podat to dál, aby
si ten druhý člověk z toho mohl vzít a říct si: Jo, to jsem měl taky. Aby se
necítil tak potlačovaný.“
O tom, že roli agresora hraje v divadle utlačovaných ten, kdo byl dříve jeho
obětí, Dana Moree říká:
„V tom je ten fígl, že ten utlačovaný nejlépe zná svého utlačovatele. Takže
zpravidla je to v tom divadle tak, že člověk hraje svého vlastního agresora,
protože Vy jste ten, kdo se tomu agresorovi díval do očí, Vy ho znáte
nejlíp, protože víte, jakým způsobem on utlačuje. Takže například maminka
opravdu měla takovouto maminku a zná tu interakci velmi dobře. Takže oni
hrají to, co velmi důvěrně znají, akorát v té otočené roli. Ale ono to vůbec
nevadí, protože ta dynamika je v tom hrozně silná.“
-->
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V dětských domovech na Slovensku je 60 % romských dětí
Záškoláctví, chudoba. To jsou nejčastější důvody, pro které odebírají
sociální úřady rodičům děti na Slovensku. Ty pak putují do dětských domovů,
které jsou přeplněné. Více než 60 % jejich obyvatel tvoří romské děti.
Přitom polovina dětí by se podle odborníků mohla vrátit domů, kdyby sociální
pracovníci intenzivněji pracovali s rodinou. Řešení je posílení rodiny –
například přes Sternutie rodinného kruhu. O co konkrétně jde, zjišťoval
Miroslav Strelec.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V Knihovně Václava Havla lidé vzpomínali na zesnulého romského spisovatele
Andreje Giňu
V Knihovně Václava Havla se ve čtvrtek konal vzpomínkový večer Kovlo romano
jilo – Laskavé romské srdce věnovaný Andreji Giňovi, významnému romskému
spisovateli a přední osobnosti Svazu Cikánů-Romů, který zemřel po dlouhé
nemoci letos 30. září. Během večera vystoupily romské i neromské osobnosti
ze spisovatelova blízkého okolí a rodiny, které se s příchozími podělily o
své vzpomínky. Vše za hudebního doprovodu kapely Kale. Večer vám přiblíží
Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take
action!
V říjnu se proběhla v hlavním městě Lucemburska dvoudenní konference
„Inclusiv education – Take action!“. Na konferenci, kde se mluvilo nejen o
pohledu jednotlivých států na inkluzivní vzdělávání, ale i o jednotlivých
případech, se sjelo 56 mladých lidí ze 32 zemí Evropy, kteří diskutovali o
svých zkušenostech. O ty se podělila i Lucie Ščuková, která byla za Českou
republiku vybrána MŠMT. Více už v příspěvku Reny Horvátové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Výstava řezbáře Martina Matěje Holuba je návštěvnicky mimořádně úspěšná
…A možná přijede na koze, to je název výstavy Matěje Holuba, řečeného řezbář
Matěj, v Muzeu romské kultury. Výstava soch a hraček je návštěvnicky
mimořádně úspěšná. Děti i dospělí si v ní můžou hrát a několikrát přímo i s
autorem. Natáčela s ním Alica Sigmund Heráková.
Řezbář Matěj je Rom po mamince. Narodil se – jak sám říká – s dlátem v
ruce.
„Já mám pocit, že jsem se narodil jako řezbář, takže já vyřezávám odmalička,
a pak se povedlo to, že jsem to šel i studovat na Umprumku na Žižkově, takže
se dřevem cokoliv.“
Matěj Holub vytvoří ze dřeva opravdu cokoliv. Vyřezává sochy, například
madon a andělů, tvoří na zakázku nebo vyrábí velké objekty pro parky, jako
je loď v kamínkovém moři, která stojí u nádraží v Zásmukách. Výsostné
postavení v jeho tvorbě mají ale hračky.
„Já to dělám hlavně pro děti. Narodila se nám první dcera, tak jsem jí
vyřezal koníka a viděl jsem, jakou má radost, jak se jí rozzářila očička,
tak jsem si říkal, že to bude ta správná cesta, a začal jsem dělat pro děti
a chci dělat radost dětem, protože ty jsou čisté, nezkažené.“
Děti jsou také nejčastějšími a nejvděčnějšími návštěvníky jeho
interaktivní výstavy v Muzeu romské kultury. Mnoho z nich přichází na
workshopy přímo s autorem.
„Když teď dělám ty dílničky s dětmi, tak jsem moc překvapený, že ty romský
děti jsou mnohem manuálně zručnější. Některé přijdou a vezmou dláto do
ruky a jakoby… (smích), asi to byl i můj případ, že jsem chtěl to dláto a
bylo se mnou srostlé… No, myslím, že Romáci mají v sobě tu zručnost.“
Kromě dílniček si ale děti mohou v celé výstavě hrát – vozit se na
dřevěném kolotoči, houpat se na houpačkách, anebo si hrát s autíčky a
dalšími zvířecími sochami. Tuto možnost mají až do 21. února příštího
roku. Výstava pro svůj velký úspěch zřejmě neskončí jen uvedením v Muzeu
romské kultury.
„Teď mě potěšilo, že se mi ozvali z Prahy organizátoři festivalu Khamoro,
takže bychom část té výstavy přesunuli do Prahy, mělo by to být v rámci
toho festivalu a možná přijedu i se svým kolotočem, který jsem si letos
postavil, takže vás zvu na dětský den. Ještě není určený, kde to bude
stát, ale určitě se to dozvíte z programu Khamora.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Mangav tumenge lačhi rat, Romale.
Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.
|