Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Tradiční role romské ženy v domácnosti se mění, myslí si odborníci. Více se
dozvíte v našem vysíláni. Romština tento týden slavila svůj mezinárodní den.
Více o jazyku, kterým mluví až jedenáct milionů lidí, se dozvíte za chvíli.
A představíme knihu Základy interkulturního soužití.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Postavení romských žen ve společnosti se mění
Postavení romských žen ve společnosti se mění. Alespoň podle odborníků,
kteří se sešli na konferenci v Brně. Jak a proč se dozvíte v následující
reportáži naší redaktorky Marie Veselé.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny
Umíte romsky? Ve čtvrtek 5. listopadu totiž slavila romština svůj
Mezinárodní den. Kolegyně Marie Veselá kvůli ní vyrazila do brněnského Muzea
romské kultury a zjišťovala více.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Kniha Základy interkulturního soužití zaostřuje na témata důležitá při
setkávání lidí z různých kultur
V nakladatelství Portál nedávno vyšla kniha Základy interkulturního soužití,
která přináší ucelený pohled na témata důležitá při setkávání lidí z různých
kultur. Její autorka čerpá zkušenosti nejen ze své pedagogické praxe, ale
také z práce v uprchlických táborech a z vedení herců v divadle
utlačovaných. Pokračuje Jana Šustová.
Autorkou knihy Základy interkulturního soužití je Dana Moree, která přednáší
na Fakultě humanitních studií v Praze.
„Začínám tématy identita, kultura, kulturní nedorozumění, až po procesy
vyloučení, integraci a je tam i zamyšlení nad multikulturní výchovou. Ale
možná je důležitější k tomu říct, že to jsou slova, která my všichni známe a
už hodně dlouho používáme, a já jsem se snažila přijít na to, jak vypadají v
konkrétních situacích, v konkrétní interakci dvou lidí. Co s námi, když si o
tom povídáme, teď dělá identita, co s námi teď tady dělá kultura, jak ji
můžu poznat a jak s tím tématem můžu nějak lépe zacházet.“
Každý člověk totiž má řadu identit.
„Například jsem žena, manželka, učitelka, stepařka... Každý z nás je
spoustou věcí a s tím vším musíme nějak v životě zacházet. A samozřejmě
jednou z těch vrstev je i etnicita, takže i já nějakým způsobem zacházím s
tím, že jsem se narodila v Čechách.“
A pro koho může být podle Dany Moree kniha užitečná?
„Snažila jsem se ji napsat pro všechny lidi, kteří nějakým způsobem o těchto
tématech uvažují a nechtějí se zanořit do čistě akademické literatury, ale
snaží se najít nějaký způsob, jak ta témata uchopit. Tzn. od učitelů,
studentů, až po byznysmany, kteří pracují v nějakých smíšených kolektivech a
hledají odpovědi na otázku: Nerozumíme si, čím to je? Může kultura být
jedním z těch důvodu?“
Kniha Základy interkulturního soužití obsahuje i řadu konkrétních příkladů z
praxe a drobná cvičení.
„Já jsem se snažila to vždy demonstrovat na nějakých konkrétních situacích.
Posluchači si například můžou vzít tužku a papír a zkusit si 9x pod sebe
napsat odpověď na otázku Kdo jsem? A člověk se hned snáze dostane k tomu, o
čem je moje identita, protože tím vším jsem. A pak je zajímavé, že když to
udělají tři – čtyři lidi, tak každému se tam objeví úplně jiné typy
identifikací. Někdo tam napíše region, náboženství, někdo ne, každý ten
člověk se identifikuje s jinými věcmi, a to se dá velmi dobře namodelovat.
Tak to je příklad jednoho cvičení, který je v té knížce uvedený.“
V knize jsou zahrnuty i zkušenosti s divadlem utlačovaných. Touto metodou
Dana Moree od roku 2014 pracuje s romskými a neromskými studenty, kteří na
základě svých zkušeností s útlakem vytvářejí divadelní představení, do nichž
své příběhy vtělují.
„Paralelně, když jsem tu knížku psala, jsem měla hodně intenzivní zkušenost
se skupinou Romů a ne-Romů, kteří společně zpracovávali téma útlaku. A já
jsem v té knížce využila některé příběhy a příklady z divadla utlačovaných.
Vznikalo to paralelně. My jsme tady hráli v Rock Café několik představení v
tom roce a já jsem paralelně s tím psala tu knihu, takže mi to tam
automaticky nějak naskákalo. Jsou tam tedy nějaké příklady a konkrétní
ukázky a možná i lidská reflexe toho, co s námi tato témata dělají.“
Na prezentaci knihy byli i romští studenti, kteří v divadle utlačovaných
vystupovali. Oslovila jsem Alenu Felcmannovou.
„Byli jsme česko-romská skupina, takže pro mě to bylo reálné, že jsem
poznala hodně Romů hodně intenzivně, sdíleli jsme spolu hodně zkušeností a
zážitků, bylo to hodně přátelské, což pro mě bylo velmi příjemné. A jinak to
pro mě znamenalo, že jsem poznala zážitky útlaku, které jsou na základě
barvy pleti hodně jiné než to, co můžu zažít já, a co může zažít někdo, kdo
má tmavší odstín barvy pleti než já. To pro mě byl velký zážitek toho, jak
ten útlak a diskriminace probíhá, slyšet ty zážitky, jak je to nepříjemné a
také se zamyslet i nad tím, co já můžu dělat. Někdy je člověk pozorovatel
takovýchto scének třeba v tramvaji, a má cenu někdy něco říct nebo to aspoň
zkusit. Zkusit si jednak v tom divadle, že to někdy není jednoduché, a za
druhé přemýšlet nad tím, že není úplně fajn jen ty věci pozorovat, že člověk
může docela hodně i ovlivnit, když chce a troufne si.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Judo učí děti trpělivosti a bojovnosti
Rodiče od útlého věku dítěte přemýšlejí – jaký sport by byl pro jejich děti
ten nejlepší. Dítě překvapí a řekne – já chci dělat judo. Proč tedy dát své
dítě na judo? Judo podporuje všeobecný fyzický rozvoj dítěte. Judo učí děti
vzájemnému respektu a sebeovládání. Judo učí děti trpělivosti a bojovnosti.
Děti se naučí vítězit i přijímat prohru. Iveta Demeterová si do studia
pozvala dva judisty stejného jména.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Eva Červeňáková pomáhá umírajícím lidem zvládnout poslední dny života
Paliativní péče a bazální stimulace – to je přesně to, čemu se věnuje Eva
Červeňáková z Bruntálu. Eva pomáhá umírajícím lidem zvládnout poslední dny
bez bolesti a strachu. Je oporou nejen umírajícím, ale i jejich blízkým.
Více už Rena Horvátová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Liberecká spisovatelka Irena Eliášová četla v Brně svou povídku
Romskou spisovatelku Irenu Eliášovou už jsme vám v O Roma vakeren
představovali. Liberecká autorka četla v Brně svou povídku z knížky Slunce
zapadá už ráno. O jejích čtenářích, připravovaných knížkách i vztazích mezi
romskými muži a ženami si s ní povídala Alica Sigmund Heráková.
Hlavní postavou, které vdechla Irena Eliášová život v povídce z knihy Slunce
zapadá už ráno, je Romka Marie žijící v nešťastném manželství a snažící se o
lepší život pro sebe a svoje děti.
„Není to dobrý život, udělala jsem chybu. Vždycky jsem říkala mámě, že já si
nevezmu takového chlapa, jako je náš táta, aby mě bil a byl by každý den
zlitý a přitom přesně takového mám. Nebýval takový, když jsme byli mladší,
byl hodný a laskavý a při milování mi šeptal krásná slovíčka. Byl to dobrý
mužský, nevím, co se změnilo, mluví se mnou hrubě a nadává mi a já nevím, co
mám dělat. Naši lásku odvál vítr.“
Příběh, který prožívala a prožívá nejedna žena, má u čtenářek úspěch.
„Víceméně Romky víc čtou než Romové. Tak těm se to ohromně líbilo, což mě
těší, že jo, jsem ráda. Píšou mi: ‚Irenko, hodně v tom máš pravdu, o čem
píšeš.‘“
Velkým tématem, které se objevuje v tvorbě Ireny Eliášové, je vztah muže a
ženy. Často nevyrovnaný se silnou mužskou dominancí.
„Já říkám, že to bylo kdysi, ale i dneska jsem třeba potkala lidi, v Liberci
známí, kteří takovým způsobem žijí, jakoby se to vracelo zpátky někdy před
padesáti sedmdesáti lety a mně se to opravdu nelíbí, protože každá žena má
právo k tomu něco říct, když se jí něco nelíbí nebo když něco nechce a ne
jenom, co řekne on.“
Jak na její spisovatelkou dráhu a emancipaci reaguje její manžel?
„Já jsem hrozně ráda, že je normální, tedy v uvozovkách normální, protože
je hodný a my si navzájem vycházíme vstříc. Samozřejmě nikam jinam
nechodím, jenom skrz psaní a to mám vždy doprovod, buď dceru nebo jeho,
manžela.“
Irena Eliášová mluvila také o nové inspiraci a knihách, na kterých
pracuje.
„Karolínka Ryvolová mi překládá z romštiny do češtiny historický román ze
17. století za vlády Marie Terezie, je to o Romech, tak čekám, až se to
přeloží, budu šťastná, jestli se to vydá, a pak teď budu mít vlastně 8.
prosince křest pohádky, v Liberci v knihovně mi vydávají pohádku. A příští
rok, myslím leden-únor bude druhé vydání Naší osady. No a teď momentálně
píšu příběh s názvem Tři šestky, Satan, o jedné ženě, která si namýšlí, že
má v sobě satana.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
Související články
Hlavní postavou, které vdechla Irena Eliášová život v povídce z knihy Slunce
zapadá už ráno, je Romka Marie žijící v nešťastném manželství a snažící se o
lepší život pro sebe a svoje děti.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články