Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Hned úvodním tématem budou vyloučené lokality v Česku, povíme si, kdo byl
nominován na letošní cenu Roma Spirit a pozveme vás na celovečerní film
Aferim!.
Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano
dživipen.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality
Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Jen za posledních deset let
se jejich počet zdvojnásobil na šest stovek. Města a obce tak dostanou od
vlády návod, jak mají problémy v ghettech řešit. Se starosty obcí, kde
problémy sociálně vyloučených lokalit řeší, se proto tento týden sešel
premiér Bohuslav Sobotka ČSSD. Natáčel Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 27.02.2016 | Vláda chce snížit počet ghett v Česku | O Roma Vakeren |
| 13.06.2015 | Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst | O Roma Vakeren |
| 27.05.2015 | Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí | Zprávy ze života Romů |
| 28.11.2013 | 30 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitách | Zprávy ze života Romů |
| 21.04.2013 | Studentský recept proti chudobě | Zprávy ze života Romů |
| 10.12.2011 | Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita | O Roma Vakeren |
| 05.11.2011 | Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském kraji | O Roma Vakeren |
| 21.09.2011 | Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takové | Zprávy ze života Romů |
| 22.06.2011 | Na lepší podmínky Romů v ghettech šlo loni přes 37 milionů korun | Zprávy ze života Romů |
| 09.04.2011 | Učitelka Jana Avdějevová doučuje děti v sociálně vyloučených rodinách | O Roma Vakeren |
| 29.10.2010 | Dnešní svobodné matky | O Roma Vakeren |
| 05.03.2010 | Scházejí se zástupci obcí, které se budou podílet na projektech integrace
Romů | Zprávy ze života Romů |
| 04.03.2010 | Podle OSN se situace Romů v Česku zhoršuje | Zprávy ze života Romů |
| 10.02.2010 | V Česku žijí desítky tisíc sociálně vyloučených lidí, především Romů | Zprávy ze života Romů |
| 20.10.2009 | Obce mohou žádat o dotace pro některé lokality obývané Romy | Zprávy ze života Romů |
| 05.10.2009 | V Česku přibývá lokalit, kde sílí sociální napětí | Zprávy ze života Romů |
| 25.07.2009 | Nezachránit svět, ale pomoci sousedovi | Zprávy ze života Romů |
| 06.05.2009 | Sociální vyloučení Romů způsobuje České republice mnohamiliardové ztráty | Zprávy ze života Romů |
| 01.05.2009 | S Karlem Novákem o sociálně vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
| 22.04.2009 | Kudy vede cesta do pekel | Zprávy ze života Romů |
| 23.03.2009 | Kabinet má na programu situaci na litvínovském sídlišti Janov | Zprávy ze života Romů |
| 27.02.2009 | Hra GhettOut ukazovala dětem, jak se dostat z ghetta | Zprávy ze života Romů |
| 27.11.2008 | Litvínov nemá snadné řešení | Zprávy ze života Romů |
| 31.10.2008 | Konference Revitalizace deprimovaných čtvrtí v České republice | O Roma Vakeren |
| 31.10.2008 | Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísni | O Roma Vakeren |
| 22.08.2008 | Člověk v tísni představil výsledky projektu POLIS | O Roma Vakeren |
| 09.05.2008 | Výzkum veřejného mínění na sociálně vyloučené romské lokality | O Roma Vakeren |
| 04.04.2008 | Podaří se Romy z ghett začlenit do společnosti? | O Roma Vakeren |
| 04.04.2008 | O situaci ve vyloučených lokalitách na Sokolovsku | O Roma Vakeren |
| 22.02.2008 | Romové v Ústeckém kraji se často setkávají s diskriminací | O Roma Vakeren |
| 06.02.2008 | Kudy ven ze sociálně vyloučených lokalit? | Zprávy ze života Romů |
| 03.02.2008 | Integrace Romů do české společnosti | Zprávy ze života Romů |
| 24.01.2008 | Z problémových ghett by jednou měly být běžné čtvrti | Zprávy ze života Romů |
| 04.01.2008 | Situace Romů v oblasti diskriminace a porušování práv se vloni zhoršila | O Roma Vakeren |
| 04.01.2008 | S Fedorem Gálem o sociálně vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
| 09.11.2007 | Program pomoci Romům ze sociálně vyloučených lokalit | O Roma Vakeren |
| 03.08.2007 | O sociálním vyloučení pojednává nová publikace Kdo drží Černého Petra | O Roma Vakeren |
| 11.05.2007 | Nejznámějším romským ghettem je mostecký Chanov | O Roma Vakeren |
| 20.04.2007 | Nový film Ghetto No. 1 dokumentuje život na sídlišti Chanov | O Roma Vakeren |
| 02.02.2007 | Brněnské řešení bytové situace chudých a problémových lidí | O Roma Vakeren |
| 26.01.2007 | Kapela Gulo čar pozitivně hodnotí kampaň upozorňující na problematiku romských ghett | O Roma Vakeren |
| 12.01.2007 | Jedna z největších sociálně vyloučených romských lokalit je v Kladně | O Roma Vakeren |
| 08.12.2006 | Sociolog Ivan Gabal zdůrazňuje potřebu práce s jednotlivými rodinami a diferencovaný přístup k Romům | O Roma Vakeren |
| 27.10.2006 | Před Úřadem vlády se protestovalo proti odsouvání chudých romských rodin na
okraje měst a obcí | O Roma Vakeren |
| 27.10.2006 | Gwendolyn Albert: Odstěhovat ty, které nechceme, nepatří do 21. století | O Roma Vakeren |
| 22.09.2006 | Romské ghetto v Brně je rozsáhlé | O Roma Vakeren |
| 15.09.2006 | Analýza sociálně vyloučených romských lokalit | O Roma Vakeren |
| 13.09.2006 | Na českobudějovickém sídlišti Máj hrozí vznik romské lokality | Zprávy ze života Romů |
| 12.09.2006 | Romská ghetta: kudy z nich ven? | Zprávy ze života Romů |
| 08.09.2006 | V České republice je přes tři sta sociálně vyloučených romských lokalit | O Roma Vakeren |
| 06.09.2006 | Přibývá Romů, kteří končí v chudinských domech a čtvrtích | Zprávy ze života Romů |
| 21.04.2006 | Romských ghett u nás stále přibývá | O Roma Vakeren |
| 03.03.2006 | Skupina Gulo čar vyrazila na likviduj! tour | O Roma Vakeren |
| 17.02.2006 | Gulo Čar vyrážejí Likviduj!Tour proti ghettům | Zprávy ze života Romů |
| 02.05.2005 | Na festivalu Jeden svět pokračuje kampaň proti chudinským ghettům | Zprávy ze života Romů |
| 07.03.2005 | Největším problémem Romů je šíření ghett, píší experti vládě | Zprávy ze života Romů |
| 21.02.2005 | Krajský koordinátor: V ČR přibývá problémových romských ghett | Zprávy ze života Romů |
| 11.02.2005 | Probíhá kampaň za odstranění chudinských ghett | O Roma Vakeren |
| 03.02.2005 | Člověk v tísni zahájil kampaň proti chudinským ghettům | Zprávy ze života Romů |
| 02.02.2005 | Le Monde poukazuje na diskriminaci Romů v České republice | Zprávy ze života Romů |
| 17.09.2004 | Koordinátor: V Libereckém kraji jsou velkým problémem Romů ghetta | Zprávy ze života Romů |
=[ Reportáž ]=
Do dalšího kola cen Roma Spirit postoupilo 16 nominovaných
Celkem 142 nominací zaslala veřejnost do letošního 5. ročníku cen Roma
Spirit v Česku, které oceňují jednotlivce i organizace za příkladnou práci
pro romskou komunitu. Odborná porota před několika dny vybrala 16
nominovaných, kteří postoupí do 2. kola. Cena bude letos udělována v šesti
kategoriích a vítěz každé z nich převezme ocenění 10. prosince při
slavnostním ceremoniálu v Pražské křižovatce. Pokračuje Jana Šustová.
Mezinárodní událost Roma Spirit organizuje v Česku Nadace Michaela Kocába a
o.p.s. Otevřená společnost. Cena je letos poprvé rozšířena o kategorii
Romská kultura, která bude udělena ve spolupráci s brněnským Muzeem romské
kultury.
„Jak se i nakonec ukázalo, je to velice nosná kategorie, byla nominována
řada osobností, které si to opravdu zaslouží. Ten výběr byl složitý, protože
ty nominace byly reprezentativní.“
Říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
„Byl vybrán Andrej Giňa, dlouhodobý literát a zároveň velmi výrazná a
charakterní osobnost v romské kultuře. Potom byla vybrána mladá výtvarnice
Ladislava Gažiová, která už je absolventkou Vysoké školy umělecko-průmyslové
v ateliéru Jiřího Davida. A dále byl vybrán hudebník a také literát Gejza
Horváth, který je asi dost veřejnosti znám.“
V kategorii Nestátní neziskové organizace do finále postoupilo občanské
sdružení IQ Roma servis a zapsané spolky Miret a R-Mosty. Finalisty
kategorie Společnost-firma/zaměstnavatel představuje ředitel Otevřené
společnosti Pavel Štern.
„Základní škola Trmice je v té nominaci, protože je zajímavá inkluzivním
způsobem výuky, v běžných předmětech trénuje děti v sociálních dovednostech,
v komunikaci, vyjednávání, učení se kompromisu nebo řešení konfliktů.
Spolupracuje s podobnou školou ve Velké Británii pod určitou supervizí.
Takže se snaží prosazovat inkluzivní a inovativní metody vzdělávání dětí
včetně romských dětí – romských dětí a i neromských dětí, to je důležité
zdůraznit.“
Také další finalista se zaměřuje na vzdělávání.
„Evangelická akademie v Praze 4, vyšší odborná škola sociální, je vzdělávací
institucí, která se dlouhodobě podílí na vzdělávání Romů a na jejich inkluzi
a integraci do majoritní společnosti a má za sebou velké úspěchy, protože
nemálo významných romských osobností, které se dnes pohybují ve veřejném
prostoru, jsou jejími absolventy.“
Třetím finalistou je zaměstnavatel.
„Společnost Sterena je v té nominaci proto, že je to společnost, která se
angažuje v oblasti sociálního podnikání, zaměstnává Romy a snaží se v této
oblasti rozvíjet tu dobrou praxi.“
V kategorii Obec-město přišla jedna jediná nominace, přesto porota navrhuje
udělení ceny.
„V rámci té nominace i toho hodnocení bylo zdůrazňováno, že město Velké
Hamry je pozitivním příkladem sociálního začleňování, je příkladem dobré
praxe, co se týče zaměstnávání lidí, kteří jsou ohroženi sociálním
vyloučením nebo Romů. Spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování,
takže je tady zájem podpořit tento pozitivní příklad prostřednictvím té
ceny.“
V kategorii Média postoupili do finále romští novináři Tomáš Bystrý a Alica
Sigmund Heráková, které znáte z našeho pořadu O Roma vakeren, a dále
spoluzakladatel sdružení Romea Zdeněk Ryšavý. V kategorii Osobnost jsou
nominováni Pavlína Halušková z Kostelce nad Orlicí, Jozef Miker z Krupky a
Daniela Cincibusová z Mimoně. Předseda poroty Pavel Štern ještě dodává,
odkud nominace přišly.
„Je to velmi rozmanité – ať už je to z té oblasti nevládních neziskových
organizací, nebo státní správy nebo i té privátní sféry. Ty nominace jsou
tak košaté a rozmanité a pocházejí i z romského prostředí. Konec konců se na
to veřejnost bude moci podívat, protože seznam těch nominací bude zveřejněn
na webových stránkách jak Otevřené společnosti, tak na webu Roma Spirit.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Opozice kritizuje vládního zmocněnce pro romskou komunitu na Slovensku
Na vládního zmocněnce pro romskou komunitu na Slovensku se valí vlna
kritiky ze strany opozičních stran v Parlamentu. Petru Pollákovi vyčítají,
že za celé volební období nepředložil na jednání vlády žádný dokument
týkající se romské tématiky. Více informací má Miroslav Strelec.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Film Aferim! otevírá téma otroctví Romů v Rumunsku
V českých kinech se od minulého čtvrtka promítá úspěšný historický film
Aferim!, který bude reprezentovat Rumunsko v boji o Oscara. Tento
pozoruhodný snímek otevírá tematiku otroctví Romů v rumunských zemích, kde
bylo zrušeno až v roce 1856. Film vznikl v rumunsko-bulharsko-české
koprodukci a na jeho premiéře natáčela Jana Šustová.
Děj filmu Aferim! se odehrává v roce 1835 a skvostným uměleckým pohledem
černobílé kamery mapuje cestu dvou jezdců malebnou krajinou v srdci
Valašska. V sedlech koní jsou četník Constandin a jeho mladičký syn Ioniţă,
jejichž úkolem je najít uprchlého romského otroka Carfina. Ten od svého
bojara utekl poté, co ho náruživá manželka jeho pána svedla k erotickému
románku a Carfin se oprávněně obává krutého trestu. Slovo má český
koproducent filmu Jiří Konečný:
„Ten film se zabývá tématem romského otroctví na území dnešního Rumunska. A
když říkám otroctví, tak tím myslím opravdu otroctví, jako že si člověk může
koupit jiného člověka za peníze a vlastnit ho jako nějaký výrobní
prostředek, nebo jako nějakou sílu, kterou může použít. A ten film ukazuje,
jak to zhruba bylo. Oni tenkrát sice měli pocit, že už to tehdy bylo na
lepší úrovni – měli třeba pravidla, že se od sebe nesmí dělit rodiny atd.,
která se ale, jak se v tom filmu ukazuje, zase ne tak striktně dodržovala.“
Dopadený romský otrok Carfin je totiž poté, co ho četníci přivedou k jeho
pánovi, potrestán kastrací a jeho žena má být na bukurešťském trhu s otroky
prodána jinému majiteli. U diváků vyvolal film Aferim! opravdový zájem.
„Je zajímavé, že je to za posledních 10 let nejnavštěvovanější rumunský film
v kinech, to znamená, že u lidí vyvolal živý ohlas a také širokou
společenskou debatu v médiích a tak dále. Asi každý se k tomu filmu nějak
potřeboval vyjádřit a o tom filmu se diskutovalo.“
Film sklidil úspěch i na filmových festivalech.
„On úplně na začátku začal premiérou na Berlinale, kde získal Stříbrného
medvěda za režii, což je jedno z nejvyšších filmových ocenění, které lze ve
světě filmu získat. Pak se úspěšně promítal na festivalech a velmi hezkou
českou festivalovou premiéru měl v Karlových Varech a teď vstupuje do české
distribuce. Takže od čtvrtka 8. října na něj může každý zajít do kina, bude
ho promítat zhruba 50 kin po České republice a budeme moc rádi, když se na
něj lidé zajdou podívat do kina, protože je to jeden z těch filmů, které
opravdu stojí za to vidět v kině a ne nějakým způsobem z videa. Je to
zážitek, který podle mě stojí za to vidět v kině, takže vyzývám a zvu
všechny do kina.“
Ve filmu vystupují i romští herci.
„Casting byl pro ten film zásadní, protože je tam řada velmi specifických
typů lidí a rozhodně jsou tam přímo Romové i ne-Romové v roli Romů a další
etnika. Také se tam mluví více jazyky, dokonce některé nejsou ani záměrně
překládány, takže je to taková pestrá směsice, jak to tam tenkrát bylo.“
Mezi diváky na nedávné premiéře byla i rumunistka Jarmila Horáková.
„Určitě je tam úžasná kamera, ten film je úžasně černobíle nasnímán a
celkově mě zaujalo to téma. Nezní to příliš zábavně, ale tvůrci z něj
vykřesali velmi živý, svěží v určitém slova smyslu i politicky nekorektní
film – tedy viděno dnešní dobou. Ten film se odehrává roku 1835, takže tehdy
takové věci neřešili.
Tou politickou nekorektnostní nemá Jarmila Horáková na mysli prohřešky
tvůrců filmu, ale názory postav, které v něm vystupují.
„Jak se tam například na začátku filmu kněz vyjadřoval na téma Židů,
pohybují se tam Cikáni, kolem nichž se celá ta akce točí a kterým se tam
neříká příliš lichotivě, apod. Ale to jsou historické skutečnosti, film je
samozřejmě zkonzultován i s historiky, takže to tam může být a je to v
pořádku.“
Slovo Aferim! použité v názvu filmu pochází z turečtiny a znamená
„Bravo!“.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Pavlína Danková nazpívala s kapelou Gypsy Spirit album Drom andro tiro jilo
Dvaadvacetiletá Pavlína Danková sice pochází z Neratovic, ale žije už nějaký
čas v Milovicích. Dlouho se rozhodovala, zda má vůbec vykročit na dráhu
zpěvačky, lákala jí totiž i představa kadeřnice. Ale nakonec u ní zvítězil
talent a touha zpívat. Dnes je absolventkou Mezinárodní konzervatoře Praha a
se svou kapelou Gypsy Spirit, kterou vede známý frotman Vojta Lavička,
vydali před nedávnem první album Drom andro tiro jilo, neboli Cesta do tvého
srdce. Natáčela s ní Rena Horvátová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Romská ženská skupina Manushe bude mít lokální pobočky
Dlouholeté členky Romské ženské skupiny Manushe přišly s představou o
založení lokálních poboček, díky nimž by se mohly zapojit i další romské
ženy a získat tak podporu a pocit sounáležitosti, i posílení sebevědomí.
Projekt Jileha občanského sdružení Slovo 21 představuje od března letošního
roku založení a fungování celkem devíti ženských skupin po celém Česku.
Projekt je podpořen z dotace z Úřadu vlády prostřednictvím oddělení Rovnosti
žen a mužů a díky grantu z Norských fondů prostřednictvím programu „Dejme
že(nám) šanci“ Nadace OSF Praha. Více Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Mezinárodní událost Roma Spirit organizuje v Česku Nadace Michaela Kocába a
o.p.s. Otevřená společnost. Cena je letos poprvé rozšířena o kategorii
Romská kultura, která bude udělena ve spolupráci s brněnským Muzeem romské
kultury.
Děj filmu Aferim! se odehrává v roce 1835 a skvostným uměleckým pohledem
černobílé kamery mapuje cestu dvou jezdců malebnou krajinou v srdci
Valašska. V sedlech koní jsou četník Constandin a jeho mladičký syn Ioniţă,
jejichž úkolem je najít uprchlého romského otroka Carfina. Ten od svého
bojara utekl poté, co ho náruživá manželka jeho pána svedla k erotickému
románku a Carfin se oprávněně obává krutého trestu. Slovo má český
koproducent filmu Jiří Konečný:
Dopadený romský otrok Carfin je totiž poté, co ho četníci přivedou k jeho
pánovi, potrestán kastrací a jeho žena má být na bukurešťském trhu s otroky
prodána jinému majiteli. U diváků vyvolal film Aferim! opravdový zájem.
„On úplně na začátku začal premiérou na Berlinale, kde získal Stříbrného
medvěda za režii, což je jedno z nejvyšších filmových ocenění, které lze ve
světě filmu získat. Pak se úspěšně promítal na festivalech a velmi hezkou
českou festivalovou premiéru měl v Karlových Varech a teď vstupuje do české
distribuce. Takže od čtvrtka 8. října na něj může každý zajít do kina, bude
ho promítat zhruba 50 kin po České republice a budeme moc rádi, když se na
něj lidé zajdou podívat do kina, protože je to jeden z těch filmů, které
opravdu stojí za to vidět v kině a ne nějakým způsobem z videa. Je to
zážitek, který podle mě stojí za to vidět v kině, takže vyzývám a zvu
všechny do kina.“
„Určitě je tam úžasná kamera, ten film je úžasně černobíle nasnímán a
celkově mě zaujalo to téma. Nezní to příliš zábavně, ale tvůrci z něj
vykřesali velmi živý, svěží v určitém slova smyslu i politicky nekorektní
film – tedy viděno dnešní dobou. Ten film se odehrává roku 1835, takže tehdy
takové věci neřešili.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články