Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Přeji hezký večer a příjemný poslech u pořadu O Roma vakeren.
My si i v našem vysílání připomeneme srpnové události. Slovo dostane i
politolog Zdenek Zbořil. A pozveme Vás do kina na Sídliskový sen.
Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano
dživipen the amare šukar romane giľa.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Zdenek Jansa vzpomíná na události srpna 1968
Lidé, kteří zažili srpen 1968, mají invazi vojsk Varšavské smlouvy spojenou
se strachem a šokem. Starší lidé si mysleli, že bude válka. Nikdo nevěděl,
co se děje, a hlavně, co se bude dít dál. Zdenek Jansa, tehdy vojín základní
služby, nám teď přiblíží svůj pohled na tehdejší situaci. Natáčela s ním
Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V roce 1968 se začal formovat Svaz Cikánů-Romů
Svaz Cikánů-Romů byla první romskou organizací v Československu, jejíž
formování začalo během roku 1968. Na jejím vzniku se podílely osobnosti z
řad romské inteligence, např. učitel Antonín Daniel nebo právník Tomáš
Holomek. Organizace začala oficiálně působit až v roce 1969 a kladla si za
cíl podílet se na řešení otázek souvisejících s postavením Romů v
Československu. A jak tuto organizaci v té době a po letech hodnotí
politolog Zdenek Zbořil, na to se zeptal Jan Berousek.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Dokument Sídliskový sen vypráví příběh romského rapera Rytmuse
Do kin právě vstoupil dokumentární film o slovenském raperovi Patriku
Vrbovském alias Rytmusovi. Divákům nabízí exkluzivní záběry z rodinných
archivů i osobní výpovědi lidí z jeho nejbližšího okolí. Snímek „Sídliskový
sen" kromě jiného zachycuje dospívání Patrika na piešťanském sídlišti, kde
se poprvé musel vyrovnávat s předsudky kvůli svému romskému původu. Více už
Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Paměť romských dělníků ]=
Romské ženy – matky i údernice
Romské ženy neměly nikdy jednoduchý život. Staraly se o děti, kterých mívaly
požehnaně, domácnost a často i obživu rodiny. Muži ne vždy byly svým
partnerkám oporou, jak se to dnes považuje za samozřejmé.
„Deset děcek a vychovala jsem je sama. Bo manžela jsem měla takového, co
chodil hore dole, frajerky a já deset děcek vychovala sama…“
Říká paní Božena Ferková z Ostravy. Kromě starosti o děti a domácnost přišla
s komunismem nutnost pracovat. Mnohdy i více než jen v jednom zaměstnání,
jako to popisuje paní Marie Absolonová z Brna.
„Já jsem chodila do kravína, dojit krávy, přišla jsme v šest hodin, v pět
hodin z kravína, vykoupala se, dala do pořádku a šla do hotelu umývat
nádobí. Přišla jsme domů, něco nachystala dětem a do kravína. Přišla jsme
domů, v devět hodin, že jó, nebo jsem dojila krávu, nachystala dětem do
školy.“
Její první manžel tehdy s výdělkem pro rodinu příliš nepomáhal. Podobný osud
měla i I paní Olga Dulaiová z Karviné. Stejně jako Marie Absolonová zažila
štěstí až s druhým manželem. Shodou okolností také její první partner byl
Čech a až druhý manžel Rom.
„Strášně dobrý, takový se už nenajde a ani nebude. Svobodný si mě vzal,
když mi bylo jednadvacet roků, jak přišel z vojny jako pohraničář. To moc,
co jsem nezažila za mlada, na stáří on mi dal.“
Velkou výhodu měly a mají ženy, se kterými žila maminka, či jiná žena, která
jim mohla se starostí o děti a domácnost pomáhat.
„Já jsem měla už Brigitu, ještě miminko byla, jí byly dva měsíce, tak už
jsem šla do práce. Vždycky jsem přišla dom, vždycky plínky jsem přemáchala,
dávala jsem do pračky a mama říkala: Já už to pak udělám. No a stejnak jsem
všechno stíhala.“
Uzavírá vzpomínky čtyř Romek paní Jolana Bandyová z Ostravy. Dnes už se jako
ostatní ženy z našeho příspěvku těší z vnoučat. Všechny mají už – jak se
říká - splněno. Příští týden nás čeká poslední díl seriálu Paměť Romů.
Povídat si budeme o práci. Poslouchejte další díl pořadu „Paměť Romů“!
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Praha byla dějištěm první Mezinárodní romské LGBT konference
Celý minulý týden byla Praha dějištěm festivalu Prague Pride,
který se zaměřuje na lesbickou, gay, bisexuální a transgender
komunitu. Jeho součástí byla i dvoudenní Mezinárodní romská LGBT
konference, která se uskutečnila v Americkém centru. Sešlo se na ní 25
účastníků z různých zemí. Romové nechyběli ani v sobotním průvodu Prahou a s
hudbou a tancem vystoupili i na pódiu na Letné. Na akcích natáčela Jana
Šustová.
První Mezinárodní romskou LGBT konferenci zorganizovalo sdružení Ara Art,
jehož ředitelem je David Tišer.
„Jedná se o první mezinárodní LGBT konferenci na světě a lidé, kteří přijeli
z různých koutů světa (Španělsko, Německo, Maďarsko, Srbsko, Slovensko,
Rumunsko a z mnoha jiných zemí), jsou všichni dohromady moc šťastní, že se
něco takového podařilo. První den té konference byl naprosto skvělý, byl
plný informací, které jsme potřebovali, byl plný sdílení zkušeností, což do
té doby neproběhlo.“
David Tišer hodnotí konferenci jako velmi úspěšnou.
„Rozhodně v té skupině vidím potenciál, aby se scházela častěji a
pravidelněji, protože jedině tak se to téma dá řešit, jedině tak se dá té
menšině, ale i společnosti jako takové pomoct.“
Nabitý festivalový týden v sobotu uzavřel průvod Prahou, kterého se
účastnilo 35 tisíc lidí. Mezi patnácti nazdobenými alegorickými vozy
nechyběl ani romský vůz Ara Art, který měl v průvodu premiéru už vloni. Na
průvod navázal hudební festival na Letné, kde jedno z pódií patřilo romským
umělcům. Vystoupili na něm například Funky Brothers Láďa a David.
„Zdravíme O Roma vakeren! Rozhodli jsme se tady vystoupit, protože máme
spoustu kamarádů gayů a ti nás sem pozvali a my jsme odsouhlasili, že to
půjdeme podpořit.“
Na romském pódiu Hot Chocolate vystoupila také skupina Terne čhave v čele s
kapelníkem Gejzou Bendigem.
„Já myslím, že to je logické vyústění naší desky Bo me som Rom. Na ní se
dotýkáme určitých problémů, které se týkají menšinové a většinové
společnosti a tohle je skoro to samé, takže jsme s radostí tuto akci
podpořili.“
A jaká je podle Gejzy Bendiga situace v romských rodinách, pokud některý z
jejích členů přizná svou homosexualitu?
„Záleží na tom, jak člověk vnímá celý svět, a myslím si, že už hodně lidí i
Romů už změnilo postoj k lepšímu, že někdo z rodiny může být ten
čtyřprocentní a není s tím vůbec žádný problém, nebo já aspoň sám za sebe a
naše rodina s tím problém nemáme. Myslím, že se to malinko změnilo tak, jako
celý svět se mění, mění se lidi v Americe, v Rusku, všude. Takže i tady v
Česku se Romové mění. Taky se nás to týká. I když se třeba mění pomaleji,
ale měníme svoje názory.“
Z Brna přijel na Prague Pride zatančit soubor Merci, který vede Monika
Balogová.
„Já jsem byla oslovená Davidem Tišerem, který je kamarád mého syna, a vůbec
jsme nepřemýšleli o tom, jestli je to špatně nebo dobře, oslovilo nás to,
tak jsme si říkali, proč to nezkusit. Já s homosexuály nemám vůbec žádný
problém, ani moje děti, berou to tak, že je to každého věc, jak žije. V
tomhle jsem úplně nestranná.“
Na romském pódiu na Letné vystoupila i travesti skupina Crazy Goddess.
Hlavní hvězdou byl Petr Vostárek, který vystupuje pod uměleckým jménem Chi
Chi Tornado.
„Když se na nás obrátila romská iniciativa Ara Art, tak mě to nejdřív
strašně překvapilo, ale pak potěšilo, protože už delší dobu vím, že Romové a
hlavně gayové mají obrovský problém i ve vlastní komunitě, protože Romové
neuznávají homosexualitu. Takže být minorita Roma a být ještě minorita gay
Rom, je úplně ta nejhorší kombinace, která může existovat, a právě proto
bychom my minority měly držet pospolu a navzájem se podporovat. Takže proto
jsme tady, abychom my, travestité nebo Dreck-Queens, podpořili právě romskou
iniciativu v tom, aby bojovali vůči předsudkům ve vlastních řadách, protože
i spousta gayů ne-Romů nemá ráda Romy, ale myslím si, že právě naopak bychom
se my měli navzájem podporovat, protože víme, jaké to je, když jsme
utlačovaní.“
Romští homosexuálové se tedy setkávají s problémy i mezi ostatními členy
LGBT komunity.
„Právě z vlastní zkušenosti vím, že homosexuálové se na Romy gaye dívají
skrz prsty, když to tak řeknu na rovinu. A mě to mrzí, protože sami víme,
jaké to je když se narodíme jako někdo, co jsme si nevybrali a musíme s tím
žít. A proč si to znepříjemňovat jenom tím, že jsem jiný než ostatní. A
právě my gayové víme, jaké to je cítit se být jinými. A když se Rom narodí
jako Rom – může za to? Nemůže! A proto my bychom ho měli podpořit v tomto
boji.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Komunitní centrum nabízí romským dětem ze slovenské vesnice Valkovňa program na
prázdniny
Jaké mají prázdniny dětí, kterým rodiče z nedostatku financí nemohou umožnit
prožití veselých prázdnin mimo vesnici, ve které žijí? V obci Valkovňa na
Slovensku už deset let pomáhá komunitní centrum zaměřené na terénní práci a
nabízí program pro děti. Více k tématu Robertu Hozovi řekla Anna Haľáková,
vedoucí komunitního centra ve Valkovni.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20té hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Související články
První Mezinárodní romskou LGBT konferenci zorganizovalo sdružení Ara Art,
jehož ředitelem je David Tišer.
Nabitý festivalový týden v sobotu uzavřel průvod Prahou, kterého se
účastnilo 35 tisíc lidí. Mezi patnácti nazdobenými alegorickými vozy
nechyběl ani romský vůz Ara Art, který měl v průvodu premiéru už vloni. Na
průvod navázal hudební festival na Letné, kde jedno z pódií patřilo romským
umělcům. Vystoupili na něm například Funky Brothers Láďa a David.
Na romském pódiu Hot Chocolate vystoupila také skupina Terne čhave v čele s
kapelníkem Gejzou Bendigem.
A jaká je podle Gejzy Bendiga situace v romských rodinách, pokud některý z
jejích členů přizná svou homosexualitu?
Z Brna přijel na Prague Pride zatančit soubor Merci, který vede Monika
Balogová.
Na romském pódiu na Letné vystoupila i travesti skupina Crazy Goddess.
Hlavní hvězdou byl Petr Vostárek, který vystupuje pod uměleckým jménem Chi
Chi Tornado.
Romští homosexuálové se tedy setkávají s problémy i mezi ostatními členy
LGBT komunity.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články