Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
K mikrofonu pozveme jednu z obyvatelek typické sociálně vyloučené lokality
odříznuté od okolního světa. Povíme si, proč Karvinští strážníci začali
holdovat rapu. A připomeneme si holocaust na Slovensku.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Jana Siváková: Je to taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít
do práce – i ten rok přispěje
Dobrá Voda je vesnička ležící uprostřed malebné přírody Karlovarského kraje
nedaleko Toužimi. Většinu jejích obyvatel tvoří Romové, kteří bydlí ve
starém panelovém domě z 60. let. V současnosti jich v Dobré Vodě žije více
než sto, zatímco neromských obyvatel má tato vesnice jen zhruba dvacet a
zbytek tvoří chalupáři. Po revoluci většina tamních Romů ztratila práci a
jejich situace byla neútěšná. Na lepší časy se začalo blýskat až poté, kdy v
roce 2001 začala v obci pracovat nezisková organizace Český západ. Jana
Šustová nám teď představí jednu z romských obyvatelek Dobré Vody.
Dvaatřicetiletá Jana Siváková bydlí v panelovém domě v Dobré Vodě u Toužimi
už 23 let. V posledním roce pracuje v obecně prospěšné společnosti Český
západ jako asistentka pro práci s dětmi.
„Máme tady volnočasové aktivity a doučování, takže vzdělávací programy a
smysluplné trávení volného času.“
A co to konkrétně obnáší?
„Většinou manuální práci, tvořivé činnosti, aby si rozvíjely fantazii a
práci s rukama, s papírem, s přírodními materiály, a máme tady také kroužek
vaření, kde se děti snaží samostatně vařit a píši si to do deníčků, takže je
to něco jako dětská kuchařka. Většinou dělají výrobky podobné jako ve škole,
zaměřené na jaro, léto, podzim a zimu.“
Český západ už rozšířil své aktivity i do dalších obcí na Toužimsku a
Tepelsku a konkrétně Jana Siváková jezdí pracovat i do obce Nová Farma.
„Jeden den v týdnu jezdím na Novou Farmu, kde děláme s dětmi to samé, co
tady v Dobré Vodě, protože tam nejsou kolegyně, které pracují s dětmi, tak
jsem jim šla na výpomoc jako asistent pro práci s dětmi na Nové Farmě na
jeden den v týdnu na dvě hodiny.“
Zajímalo mě ještě, jaké změny přinesla činnost Českého západu pro romské
obyvatele panelového domu.
„Nechci mluvit za většinu, budu mluvit za sebe, ale určitě se to změnilo k
lepšímu. Český západ pomohl provést rekonstrukci panelového domu, dával
plastová okna, měnil stoupačky, přispívá obyvatelům. Máme tady veřejné
brigády, takže s obyvateli uklízíme celou ves, takže se naučili komunikovat
i s ostatními obyvateli Dobré Vody, nejen se sobě rovnými, ale i s těmi,
kteří sem jezdí na víkendy – s chataři, Pražáky apod. Máme tady i Svátek
sousedů koncem května, kdy se sejdou všichni obyvatelé, takže si myslím, že
Český západ přispěl hodně, že rozvíjel mládež, školní i předškolní věk, i ty
starší podporuje. I ty, kteří vyšli ze školy a nikam dál nešli, tak mají
také nějaké trávení volného času.“
Činnost Českého západu přispěla i ke zvýšení zaměstnanosti obyvatel Dobré
Vody.
„Určitě už tady je větší zaměstnanost, i když třeba někdy jen brigádně,
anebo se tady každý rok v Českém západě střídají jako zaměstnanci lidé přímo
z bytovky. Dělají veřejně prospěšné práce – tedy úklidové a dělnické práce,
ale někteří pracují i v šicí dílně a třetí skupinka jsou uklízeči v
komunitním centru.“
Na dobu určitou je zaměstnána i Jana Siváková.
„Já jsem hrazená z grantu, takže pokud bude grant, tak tady budu pracovat.
Jsem vždy na dobu grantu, teď to mám na rok.“
To sice není dlouhodobá jistota, ale to má řadu pozitiv.
„Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce a
myslím, že to je dobré – i ten rok přispěje, že pak se ten člověk snaží dál.
I půlrok přispěje, někteří jsou zaměstnaní i na půl roku.“
Soustavná práce Českého západu má vliv i na školní docházku dětí.
„Se školními dětmi se to zlepšilo, protože řada dětí pokračuje do vyššího
vzdělání po 9. třídě základní školy, a jdou se třeba na střední školu učit.
Jindy to tak nebylo, jen vyšly devátou třídu a už nikam dál nešli. A teď už
čtyři děti jezdí na střední školu. Podporujeme i školkové děti, které přímo
vozíme do mateřské školky tranzitem, ale rodiče musí přispívat peněžitou
částkou na benzín. O školky mají velký zájem, protože oni sami nepustí
čtyřleté dítě autobusem 10 kilometrů tam a pak zase aby samy jely zpátky.
Takže kdyby je nepodporoval Český západ, tak by do školky vůbec nešly.
Rodiče by s nimi nejezdili, protože je tady špatný spoj – jen ráno a
odpoledne.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Raper Lukrecius Kišš je pro partičky výrostků je velkým vzorem
Karvinské ulice jsou námětem pro jeho hudbu i pracovištěm. Tak žije
Lukrecius Kišš, známý český raper a toho času asistent prevence kriminality.
Pracuje u Městské policie a denně vyráží do terénu, aby dohlížel na veřejný
pořádek. Pro partičky výrostků je velkým vzorem, a tak s autoritou rozhodně
nemá potíže. Vydala se za ním Andrea Čánová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů
O romském holocaustu za druhé světové války se hovoří jako o zapomenutém.
Začátkem srpna se Banské Bystrici konalo pitní setkání, kde si lidé oběti
romského holocaustu připomněli. Do areálu Památníku Slovenského národního
povstání v Banské Bystrici přišli památku uctít i zástupci velvyslanectví
Německa, USA a Maďarska. O nutnosti připomínky obětí Romů hovoří zmocněnec
vlády pro romskou komunitu na Slovensku Peter Polák. Zpracoval Robert Hoza.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Paměť romských dělníků ]=
Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. století
17. listopad 1989 změnil směr běhu dějin pro celé Československo. Demokracii
vítali tehdy všichni včetně Romů. Ti se také mezi prvními zapojili do
činnosti Občanského fóra a už v roce 1989 vznikla pod vedením Emila Ščuky
Romská občanská iniciativa.
„Já jsem se znal s doktorem Štukou, s tím právníkem z Brna. Přešel tu do
Ostravy a pozval si mě, ať jdu dělat tu nějaké sezení. Tak jsme udělali tady
sezení, jako tu schůzi a byla veřejná a tam si Romové zvolili to vedení.
Dostal jsem se do toho vedení já a bojoval jsem, jak se říká, jak se dalo.“
Říká předseda ROI-ky v Ostravě, pan Jan Leško. Iniciativa měla slibný
začátek, ale názorové střety ve straně způsobily rozpad romského politického
hnutí, které se v dalších – a od té doby už žádných – volbách neprosadilo.
Pro tzv. obyčejné Romy bylo ale důležité řešit vlastní problémy.
„V období v devadesátém roce, kdy velká část lidí zůstala bez práce, jo.
Propouštěli jako by starší, nemocné, ženy, které měly děti, tak z toho byli
úplně na nic, šíleli ty lidi.“
Popisuje začátek nového systému a roli Romů v něm pan Ignác Zima, který
pracoval na brněnském úřadu práce. Zásadní byl pro životy Romů také rozpad
Československa. Většina zde žila už po desítky let, přesto neměla oficiálně
české občanství. A to byl v roce 1993 velký problém.
„Sebrali jim všechno, ze dne na den, neměli na nic právo. Tak lidi chodili
za mnou - Romňa. Já jsem tehdy pracovala u pana inženýra Holomka, ve
Václavské jsme měli kancelář, tam bylo to Společenství Romů na Moravě, a
tak jsem se toho občanství ujala a už to začalo, telefonáty Praha,
velvyslanectví české, velvyslanectví slovenské.“
Říká paní Margita Lázoková z Brna. Romové se ale dokázali také chytit
nových šancí v podnikání. Jedním z nich byl i pan Julius Absolon.
„Měl jsem zednickou partu a instalatéry. Měl jsem z toho zakázky, že já
jsem tady dvacet let dělal. A mě znali lidi, no a ty lidi samozřejmě už to
říkali zase těm druhým – víš, zavolej si Absolonovi, ten má partu a tak
dále, je to takové a takové. Některý vědel, že jsme Cigáni, někteří zas
nevěděli, že jsme Cigáni, že.“
Podnikání ve stavebnictví se stalo pro Romy v 90. letech typické. Většina
Romů však práci sháněla velmi těžce. S rozpadem socialistického
hospodářství přicházeli postupně o místa a kvůli nízké kvalifikaci a časté
diskriminaci se na nový systém nedokázali adaptovat. Také proto vzpomíná
mnoho Romů na období komunismu s nostalgií.
„No já nevím, mně bylo dobře za komoušů, lepší se žilo jako nám dělníkům. V
dnešní době nikdo nedostane práci. Tam tehdy skončily děcka v patnácti,
šestnácti, už jsem je bral do práce a zaškoloval je. V dnešní době dvacet,
třicet roků má a práci nechytí, vyučení jsou. Není práce.“
Uzavírá dnešní vzpomínání pan Andrej Červeňák z Ostravy.
Příští týden se vrátíme do doby komunismu. Naším tématem budou romské ženy
coby matky i údernice systému. Poslouchejte další díl pořadu „Paměť
Romů“!
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitků
Na přelomu července a srpna (23. července – 5. srpna) prožilo 42 romských
dětí z České a Slovenské republiky velmi intenzivní dva týdny nabité
zážitky. V rekreačním areálu Mnichovský Potok nedaleko Bardějova se
zúčastnily letní školy Romano drom, projektu, který v této podobě již
podruhé organizovala Ida Kelarová a spolek Miret. Jako dobrovolnice se akce
zúčastnila i naše kolegyně Kristýna Maková. Více už Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící
systémy
Černý odběr elektřiny – téma, které rezonuje nejen v Česku, ale i na
Slovensku. Krajina pod Tatrami patří k místům, kde se neplacení dodávky
elektřiny považuje téměř za tradici. Není se čemu divit, když rizikem
chudoby je ohroženo okolo 660 tisíc Slováků. Zabránit nelegálnímu odběru
elektřiny mají tzv. kreditní měřící systémy. Tématu se věnuje Miroslav
Strelec.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
Dvaatřicetiletá Jana Siváková bydlí v panelovém domě v Dobré Vodě u Toužimi
už 23 let. V posledním roce pracuje v obecně prospěšné společnosti Český
západ jako asistentka pro práci s dětmi.
Související články
„Já jsem se znal s doktorem Štukou, s tím právníkem z Brna. Přešel tu do
Ostravy a pozval si mě, ať jdu dělat tu nějaké sezení. Tak jsme udělali tady
sezení, jako tu schůzi a byla veřejná a tam si Romové zvolili to vedení.
Dostal jsem se do toho vedení já a bojoval jsem, jak se říká, jak se dalo.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články