Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Řekneme si o dvouhodinovém pořadu o Romech, který vysílá jedna soukromá
rumunská televize. Přiblížíme Romano Drom – Romskou cestu, kterou připravuje
Ida Kelarová, a povíme si o zásahu policie v obci Vrbnice na Slovensku.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Divácké ohlasy na rumunský pořad o Romech
Už deset let vysílá rumunská soukromá televize Naţional TV pořad o Romech.
Má název „I já jsem se narodil v Rumunsku“, vysílá se každou sobotu od 10 do
12 hodin dopoledne a k dispozici je také na internetu. Jeho součástí jsou
zprávy, rozhovory ve studiu i reportáže z Rumunska i ze zahraničí. Jaké jsou
na pořad divácké ohlasy, zjišťovala Jana Šustová.
Tým, který připravuje pořad „I já jsem se narodil
v Rumunsku“, má 16 členů. Patří k nim i redaktorka Irina Ursu, které jsem
se zeptala, jak na pořad reagují televizní diváci.
„Za těch deset let existence pořadu, který moderují dva Romové – Zita
Moldovanová a Sorin Sandu, si pořad našel do jisté míry své věrné diváky. Je
sice pravda, že se stále setkáváme i s jistou rezistencí, protože lidé mají
o Romech své představy, a když jsou Romové prezentováni jinak, tak lidé
proti tomu mají rovnou jistou dávku odolnosti, anebo jsou přinejmenším
překvapení a udivení. Ale myslím si, že poté, co se dozvědí něco víc o
menšině, kterou považují za nějak uzavřenou a odlišnou, tak nakonec zjistí,
že mají v práci, ve škole i všude možně jinde kolem sebe kolegy, kteří jsou
Romové a že s nimi vlastně vycházejí dobře. Na druhé straně ale samozřejmě
zaznamenáváme i hodně negativních reakcí. Za těch deset let existence pořadu
do redakce přišly i velmi tvrdé ohlasy, které však určitě nedostáváme jenom
my, ale i všichni ostatní, kteří se zabývají nepříliš známými menšinami. A
my usilujeme o to, abychom nebyli příčinou k tomu, aby lidé posílali
takovéto negativní vzkazy.“
Asi nejhorším případem, který mi Irina Ursu svěřila už mimo mikrofon, bylo
napadení redakce útočníkem s paralyzujícím sprejem. Paradoxně zásah sprejem
nejvíc postihl světlovlasého a modrookého člena redakce a ne nikdo z Romů.
Ale od této temné vzpomínky přešla Irina Ursu při našem pražském setkání i
na pozitivnější notu.
„Moc nás těší, že dostáváme vzkazy i od televizních diváků z ciziny, který
náš pořad sledují na webu Národní televize. A jeden z těchto vzkazů přišel z
Hradce Králové, kde bydlí jedna romská rodina z Rumunska, která sleduje
pořad ‚I já jsem se narodil v Rumunsku‘. Takže máme radost, že máme diváky i
v Česku – vedle diváků z Itálie, Francie, Španělska a z dalších evropských
zemí.“
Součástí pořadu „I já jsem se narodil v Rumunsku“ bývají i reportáže o
Romech, kteří z Rumunska odešli do ciziny.
„Natáčeli jsme i reportáže o Romech, kteří odešli z Rumunska a kteří se na
kratší či delší dobu usadili i v jiných zemích. Jeli jsme do Itálie do Říma,
kde jsme se mezi romskou elitou setkali s vynikajícími mladými lidmi, kteří
tam studují a kteří se angažují pro Romy na mezinárodní úrovni a kteří jsou
velmi aktivní především v zemích, které v současnosti nevnímají Romy moc
dobře. Jeli jsme i do Francie do Paříže, kde jsme nedávno natáčeli o Emě
Dei, což je romská umělkyně, která asi před dvaceti lety odjela z Rumunska.
V době našeho natáčení vystupovala se skupinou Šukar, která reprezentuje
hudbu elektro-gypsy. Ale natáčeli jsme nejen s Emou Dei, ale i s jinými
Romy, kteří odešli z Rumunska a usadili se jinde. Byli jsme i v Berlíně na
setkání Romů, kteří se narodili v Rumunsku, a pokusili jsme se sesbírat
jejich příběhy o tom, proč odešli z Rumunska a na druhé straně jak si
vybudovali nový život v cizině se všemi těmi těžkostmi, které jsou spojeny s
tím, že jsou daleko od domova, ale i se všemi pozitivními aspekty a věcmi,
které v nové zemi vybudovali a v celém tom příběhu zůstali Romy. Dál totiž
říkají, že i když to pro ně nebylo úplně jednoduché, stále říkají, že jsou
romského původu.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej Kiska
Romano drom je projekt Idy Kelarové, kterého se již od loňského roku účastní
i mnozí členové České filharmonie. Osobní záštitu nad tímto projektem
převzal slovenský prezident Andrej Kiska. Kristýna Maková hovořila s jedním
z instruktorů, Michalem Mižigárem, a ptala se ho na to, jak Romano drom
funguje.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Sporné zásahy slovenské policie vůči Romům
Úřad vládního zmocněnce pro romskou komunitu na Slovensku eviduje v současné
době tři sporné zásahy policie vůči Romům. Jedná se o zásahy v Moldave nad
Bodvou, v obci Vrbnica a postup policie proti romským dětem z Luníku IX.
Nejvíce kritizovaný je však policejní zásah v obci Vrbnica v Michalovském
okrese z dubna tohoto roku, kde mělo být napadeno 20 Romů. Policie brutální
útok odmítá a ohrazuje se proti tvrzení Romů. Více zjišťoval Miroslav
Strelec.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Paměť romských dělníků ]=
Nový začátek rodiny pana Františka Tuleje
Jaké to je odejít ze známého prostředí a začínat jinde znovu, protože člověk
musí? To je jedna z hlavních otázek spojených s pracovní migrací. Romové ze
Slovenska do Česka přijížděli také po revoluci v 90. letech. Dnešní příběh
je o takovém novém začátku rodiny pana Františka Tuleje.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Jiří Kaliáš - ze sanitáře rehabilitačním terapeutem
Jiří Kaliáš pomáhá pacientům fakultní nemocnice už čtyři roky. Práce jako
taková je pro mladého Roma náročná především psychicky. Dnes a denně se
setkává na svém pracovišti nejen s těžkou formou nemoci u pacientů, ale také
s úmrtností. Přesto si svůj život bez práce sanitáře nedokáže představit. A
co víc, práce ve zdravotnictví jej natolik pohltila, že jej zanedlouho
můžeme potkávat také jako maséra nebo rehabilitačního terapeuta. Více v
reportáži Reny Horvátové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Američtí studenti se v Česku zaměřovali na příčiny sociálního vyloučení
Ted už vás Iveta Demeterová seznámí s americkými studenty Tuanem, Morgan,
Lauren a Jonathanem, kteří absolvovali tento měsíc stáž v České republice
a jsou zapojeni do projektu společnosti Inclusio. Tento program je zaměřen
prakticky, na pochopení hlavních příčin sociálního vyloučení se zaměřením na
romskou tématiku jako výchozí informační zdroj a na vytvoření veřejného
blogu studentů. Spolu se studenty do studia přišla i Petra Zahradníková
ředitelka o.p.s. Inclusio.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
| 
Tým, který připravuje pořad „I já jsem se narodil
v Rumunsku“, má 16 členů. Patří k nim i redaktorka Irina Ursu, které jsem
se zeptala, jak na pořad reagují televizní diváci.
„Moc nás těší, že dostáváme vzkazy i od televizních diváků z ciziny, který
náš pořad sledují na webu Národní televize. A jeden z těchto vzkazů přišel z
Hradce Králové, kde bydlí jedna romská rodina z Rumunska, která sleduje
pořad ‚I já jsem se narodil v Rumunsku‘. Takže máme radost, že máme diváky i
v Česku – vedle diváků z Itálie, Francie, Španělska a z dalších evropských
zemí.“
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články