Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Navštívíme sídlo centra sociálních služeb v Dobré Vodě u Toužimi, které
pracovníkům Českého západu nabídne lepší podmínky pro pořádání vzdělávacích
i volnočasových aktivit. O La Sophii nám poví Iveta Blanarovičová a vrátíme
se ke kongresu žen.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální
služby
Obecně prospěšná společnost Český západ poskytuje sociální služby ve
vyloučených lokalitách v okolí Toužimi a Teplé v Karlovarském kraji. Jeho
činnost začala ve vesnici Dobrá Voda u Toužimi, kde v panelovém domě žije
romská komunita. Budova, ve které sídlí komunitní centrum Českého západu v
Dobré Vodě, prošla během posledního roku rekonstrukcí a v její nové podobě
ji navštívila Jana Šustová.
Sídlo centra sociálních služeb v Dobré Vodě u Toužimi září od konce dubna
novotou. Rekonstruovaný objekt nabídne pracovníkům Českého západu lepší
podmínky pro pořádání vzdělávacích i volnočasových aktivit a k poskytování
sociálních služeb. Jak vypadala činnost Českého západu během rekonstrukce,
líčí jeho ředitelka Eva Halbrštátová.
„Ta rekonstrukce začala v dubnu loňského roku, respektive vystěhovali jsme
se v dubnu a rekonstrukce pak začala v červnu, takže jsme rok byli ve
stavebních buňkách. Měli jsme pět propojených buněk a tam jsme poskytovali
veškeré služby a všechny aktivity, které děláme, třeba tancování a výtvarné
dílny, takže to byl velmi složitý a náročný rok, ale zvládli jsme to.“
Rekonstrukce byla dokončena v dubnu a už na jeho konci se do domu mohli
pracovníci Českého západu nastěhovat.
„Bude se tady dít to, co se dělo v tom původním domě – ten základ, což je
školička, to je taková příprava na mateřskou školku pro děti od dvou let,
aby se to i maminky naučily a potom od čtyř let už jezdí do školky do
Toužimi. Pak tady máme doučování, podporu rodin ve vzdělávání, odpolední
klub pro děti, aby měly nějakou činnost, když přijedou ze školy. A nově v
těch nových prostorách přibyla truhlářská a keramická dílna, takže tady
ještě poběží truhlářský a keramický kroužek. Také nesmím zapomenout jmenovat
taneční kroužek, to je důležitá součást našeho života.“
A jaký typ sociálních služeb Český západ poskytuje?
„Ze sociálních služeb poskytujeme sociálně aktivizační služby (SAS) pro
rodiny s dětmi a v rámci toho je právě podpora rodin při vzdělávání, podpora
dětí a terénní programy a jiné služby. To poskytujeme jak tady v Dobré Vodě,
tak na celém Tepelsku a Toužimsku.“
Jak sociálně aktivizační služby konkrétně vypadají, popisuje ředitelka Eva
Halbrštátová.
„To je to, co jsem popisovala – třeba ta školička, kdy začínáme pracovat s
dětmi tak, aby se maminky naučily, že to je pro děti dobré chodit do
školičky. Potom se snažíme dělat doučování i v rodinách, nebo do toho ty
maminky aspoň vtahovat, aby se naučily s dětmi učit. Taková ta osvěta, že
vzdělání je důležité, což moc mezi Romy nebylo, protože tady není práce, tak
oni si říkali: ‘Tak na co se budou děti učit a chodit do učňáku?‘ I ty
odpolední kluby patří do těch sociálně aktivizačních služeb.“
Jeden odpolední klub je určen pro děti, které chodí do školy do Toužimi a
škola jim končí mnohem dříve, než jim jede autobus domů do Dobré Vody.
„Ten klub slouží k tomu, že když skončí škola třeba v jednu hodinu, tak ony
by do tří hodin byly na ulici. A v tom klubu si můžou odpočinout, někdo se
připravuje na vyučování nebo si jen tak dělá něco na počítači.“
Další volnočasové aktivity jsou pro děti připraveny přímo v Dobré
Vodě.
„Potom děti přijdou ze školy a mají tady jedno odpoledne taneční kroužek,
druhé odpoledne jsou rybičky, což jsou různé tvořivé dílny, vaření, pro dámy
je takový dámský klub, kde se často vaří, protože ženy rády vaří, u toho se
povídá. A oblíbené jsou i výtvarné dílny.“
V rekonstruovaném domě bude v budoucnu vybudována i kaple.
„My jsme teď v době rekonstrukce udělali takovou provizorní kapli v hájence,
což je chaloupka, kterou máme pronajatou kousek odtud. A v tomto domě bude
zase kaple. Teď jen hledáme, jak provoz ukáže místo – buď bude zase v
přízemí, anebo úplně nahoře v podkroví. Považujeme to za důležité. Každý
týden sem jezdí kněz Martin Sedloň, takže tady jsou pravidelně mše. A za
zády nám stojí bratři trapisti a nesou nás na modlitbách a jsou
neodmyslitelnou součástí Českého západu.“
S nedalekým klášterem trapistů v Novém Dvoře je činnost Českého západu velmi
úzce spjata. Byli to totiž právě bratři trapisté, kdo si všiml nelehkého
života romských obyvatel panelového domu v Dobré Vodě a v roce 2001
inicioval založení občanského sdružení Český západ.
„Dva bratři jsou členové správní rady, takže tímto způsobem jsme velmi
propojeni. Když je svěcení nebo nějaká významná událost v klášteře, tak tam
jdeme jak my zaměstnanci, tak i lidé z panelového domu. Teď jsme měli první
takové privátní, neoficiální otevření zrekonstruovaného domu jenom pro
vesnici – pro sousedy, pro lidi z paneláku, a byli tady bratři trapisti a
otec Samuel vysvětil celý dům a byla to velká sláva a bylo to moc hezké.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Výročí společnosti La Sophia
Ted už nás čeká rozhovor s Ivetou Blanarovičovou o obecně prospěšné
společnosti La Sophia, která se zaměřuje na budoucnost dětí. Cílem sdružení
je podporovat vzdělání u hudebně a sportovně talentovaných dětí z dětských
domovů a sociálně znevýhodněných rodin. Jan Berousek se Ivety Blanarovičové
zeptal na výročí, které společnost oslavila.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Kongres romských žen se zaměřil i na téma Romské ženy a média
V Praze se minulý měsíc konal už podruhé Kongres romských žen, tentokrát na téma Ženy
a média. Kongres měl bohatý program, během celého dne se konaly přednášky,
workshopy a panelové diskuse. Jedna z nich se zabývala tématem Romské ženy a
média. Iveta Demeterová na kongresu prezentovala pořad O Roma vakeren. A
natáčela tam Kristýna Maková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Paměť romských dělníků ]=
Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světě
Život jako z pera Bohumila Hrabala – takové je vyprávění pana Michala Čonky
z Ostravy, se kterým jsme minulý týden vzpomínali na jeho neuvěřitelnou
cestu ke vzdělání. Ta vedla těsně po 2. světové válce z prvního stupně
základní školy rovnou na učiliště. A podařilo se jí naplnit jenom díky velké
motivaci tehdy patnáctiletého chlapce.
„Moje píle. A to víte jak kluci, že, v létě je hezky, fotbal hráli, a já se
pořád učil. A v knížkách jsem pořád ležel.“
Pan Čonka dostal do vínku mnohé. Kromě píle také manuální zručnost,
technické myšlení a společenskou povahu. Kam přišel, tam se mu dařilo. Také
díky těmto vlastnostem se mu podařilo uchytit se v zahraničí.
„Já jsem taky dělal u ČSPL a mám
taky státní zkoušky jako lodní strojník a na lodi jsem taky emigroval tam do
Hamburku v roce 1980. A v roce 2000 jsem se vrátil zpátky.“
Dodnes má v Německu trvalý pobyt a v jeho bytě tam žije jedna z jeho dcer.
S lodí je také spojená jedna z historek z Egypta, která ilustruje jeho
životní motto: „Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světě.“
„My jsme jeli na přehradu, na Asuán, a vždycky, když jsme zakotvili, tak
byla taková lávka, která se otočila z té lodě na břeh, a přes ni jsme
chodili. A jak oni tu lávku otáčeli, tak se to urvalo a ta lávka spadla. No
a teď tam z té strojovny přišel jeden a chtěl to zavařit – ale on to lepil!
A já se na něho dívám, já, který mám státní svářečské zkoušky, jo. Povídám,
dyť to nebude držet, ať mi to dá, ať mi to půjčí, že mu to přivařím. Jo, on
byl velice rád.“
Dobře odvedená práce nezůstala bez povšimnutí kapitána.
„Jestli jim nechci dělat instruktora. A vzali mě do strojovny, na kterou
jsem byl velice zvědavý. A co tam v té strojovně vidím – naše české
agregáty, no všechno, co tam bylo, bylo podobné, jak jsme měli u ČSPL. A
povídám: Vždyť to jsou naše motory, u nás vyráběné, v Česku! Oni mi nabídli
500 Euro měsíčně a ubytování na lodi, no všechno, stravu a tak dále.
Povídají, že mi dají tlumočníka a všechno, že to je v pořádku, že nemusím
umět jazyk. A já jsem o tom silně uvažoval, mně se to líbilo.“
Nabídku pan Čonka ale nepřijal kvůli svému zdravotnímu stavu, v té době byl
už po operaci srdce.
„Tak jsem jim říkal, že možná později, že asi půjdu na druhou operaci. No. A
mám telefon na ně. A volali mi už, jestli tam přijedu.“
Dnes užívá důchodu a žije střídavě v Ostravě a ve Frankfurtu.
Příští týden budeme vzpomínat s dalším Romem renesanční povahy, panem
Juliem Absolonem z Brna. Poslouchejte další díl pořadu „Paměť Romů“!
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Anna Dudiová jde za svým snem stát se právničkou
Mladá ambiciózní studentka, která si chce splnit svůj sen a být v rodině
první vysokoškolačkou, je hostem Reny Horvátové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Hodinářka Eva anebo mužská práce v ženských rukách
V minulosti vzniklo několik předsudků, díky kterým jsou ženy dodnes pasovány
výhradně do role matek, milujících partnerek a hospodyněk. V současnosti je
tomu však už jinak a ženy jsou svářečky, hokejové brankářky a třeba i
kormidelnice. Iveta Demeterová si k mikrofonu pozvala paní Evu, která
vyrábí například velké hodiny na nádraží.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Sídlo centra sociálních služeb v Dobré Vodě u Toužimi září od konce dubna
novotou. Rekonstruovaný objekt nabídne pracovníkům Českého západu lepší
podmínky pro pořádání vzdělávacích i volnočasových aktivit a k poskytování
sociálních služeb. Jak vypadala činnost Českého západu během rekonstrukce,
líčí jeho ředitelka Eva Halbrštátová.
Rekonstrukce byla dokončena v dubnu a už na jeho konci se do domu mohli
pracovníci Českého západu nastěhovat.
„Ze sociálních služeb poskytujeme sociálně aktivizační služby (SAS) pro
rodiny s dětmi a v rámci toho je právě podpora rodin při vzdělávání, podpora
dětí a terénní programy a jiné služby. To poskytujeme jak tady v Dobré Vodě,
tak na celém Tepelsku a Toužimsku.“
„To je to, co jsem popisovala – třeba ta školička, kdy začínáme pracovat s
dětmi tak, aby se maminky naučily, že to je pro děti dobré chodit do
školičky. Potom se snažíme dělat doučování i v rodinách, nebo do toho ty
maminky aspoň vtahovat, aby se naučily s dětmi učit. Taková ta osvěta, že
vzdělání je důležité, což moc mezi Romy nebylo, protože tady není práce, tak
oni si říkali: ‘Tak na co se budou děti učit a chodit do učňáku?‘ I ty
odpolední kluby patří do těch sociálně aktivizačních služeb.“
„Ten klub slouží k tomu, že když skončí škola třeba v jednu hodinu, tak ony
by do tří hodin byly na ulici. A v tom klubu si můžou odpočinout, někdo se
připravuje na vyučování nebo si jen tak dělá něco na počítači.“
„My jsme teď v době rekonstrukce udělali takovou provizorní kapli v hájence,
což je chaloupka, kterou máme pronajatou kousek odtud. A v tomto domě bude
zase kaple. Teď jen hledáme, jak provoz ukáže místo – buď bude zase v
přízemí, anebo úplně nahoře v podkroví. Považujeme to za důležité. Každý
týden sem jezdí kněz Martin Sedloň, takže tady jsou pravidelně mše. A za
zády nám stojí bratři trapisti a nesou nás na modlitbách a jsou
neodmyslitelnou součástí Českého západu.“
S nedalekým klášterem trapistů v Novém Dvoře je činnost Českého západu velmi
úzce spjata. Byli to totiž právě bratři trapisté, kdo si všiml nelehkého
života romských obyvatel panelového domu v Dobré Vodě a v roce 2001
inicioval založení občanského sdružení Český západ.
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články