Vyhledávání
23.9.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Řekneme si o povstání romských vězňů koncentračního tábora Osvětim, od kterého před několika dny uplynulo 71 let. Pozveme vás na Světový romský festival Khamoro a seznámíme vás se Slovenským národním střediskem pro lidská práva.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život
Před týdnem uplynulo 71 let od povstání Romů vězněných v koncentračním táboře Osvětim. Nacisté tehdy potřebovali uvolnit prostory tábora pro Židy deportované z Maďarska a rozhodli se vyvraždit romské vězně. Ti se však o jejich plánech dozvěděli a vzbouřili. Tato událost je v Česku stále téměř neznámá, přestože se k ní váže celosvětově stále populárnější Den romského odboje. Podrobnosti zjišťovala Jana Šustová.

Hugo Höllenreiner patří k těm, kdo díky povstání Romů v Osvětimi přežili likvidaci tzv. cikánského rodinného tábora (Foto: Jana Šustová) Na 16. května 1944 nacisté naplánovali hromadnou likvidaci takzvaného cikánského rodinného tábora, který byl v koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. Jak jejich plán dopadl, líčí historik z Muzea romské kultury Michal Schuster.

„Vězni se dopředu dozvěděli o tom, že tento tábor má být hromadně zlikvidován a díky napojení na podzemní hnutí v rámci toho tábora jim bylo doporučeno, že jakmile bude 16. května vyhlášena po sedmé hodině večerní uzavírka celého toho táborového bloku, tzv. Lagersperre, aby nevycházeli z baráků a že to bude signál pro počátek té hromadné likvidace.“

A opravdu ten den ve večerních hodinách údery gongu vyhlásily zákaz vycházení v celém táboře. Před táborovou branou zastavila nákladní auta a z nich vyskákalo přes 50 členů zvláštního komanda SS, kteří vyzvali vězně k rychlému opuštění obytných bloků. Ti je však neposlechli.

„Vězni se zabarikádovali ve všech barácích toho tzv. cikánského rodinného tábora, ozbrojili se tím, co měli po ruce, ať to byly kameny, jednoduché nástroje, nože, nějaké lopaty, to, co se jim podařilo nějakým způsobem ukrýt, a odmítali vyjít z těch baráků.“

Členy komanda SS toto odepření poslušnosti překvapilo.

„Pro esesmany to bylo něco naprosto nepředstavitelného a nevídaného, protože v tom táboře se tehdy nacházelo podle dobových svědectví zhruba 6500 osob a tato obrovská masa se odmítla podvolit tomuto příkazu a rozkazu a nevyšla. Esesmany to zaskočilo, šli se poradit se svým velitelem a ten se rozhodl, že se nebude otevřeně konfrontovat s touto velkou vzpourou a že tuto akci odvolají a provedou tu likvidaci nějakou jinou metodou, což se opravdu později stalo. Nicméně opravdu uzavírka toho tábora byla nakonec odvolána a pro tento den na určité období byli ti vězni od hromadné likvidace zachráněni.“

Osud romských vězňů byl pak následující.

„Postupně byli práceschopní vězni toho tzv. cikánského tábora posíláni transporty do jiných táborů, ať už to byl ženský tábor Ravensbrück, nebo Flossenbürg a další. Bylo potřeba uvolnit prostory pro nově příchozí transporty z Maďarska a to vedlo k tomu, že na počátku srpna, v noci z 2. na 3. srpna 1944 byl zbývající počet vězňů cikánského tábora v části Birkenau, což bylo zhruba 3000 mužů, většinou starších nebo těch, kteří odmítli opustit svou rodinu, pak to byli nemocní, malé děti, staří lidé, těhotné ženy a všech těchto 3000 osob bylo během jedné noci nahnáno do plynových komor a zlikvidováno.“

K tomu je nutné dodat, že na dvoře krematoria museli nacisté zlomit nečekaný odpor Romů. Velitel osvětimského tábora Rudolf Höss si do svých pamětí zapsal, že „žádná likvidační akce Židů nebyla tak obtížná jak likvidace Cikánů.“ I přes tento smutný konec se přeci jen díky povstání 16. května někteří romští vězni zachránili.

„Určitě se zachránili, protože ta likvidace 16. května by postihla většinu osazenstva toho tábora a pak došlo k tomu, že ti, kteří se dostali do pracovních transportů někam na západ, tak měli šanci, že přežijí. Samozřejmě ani to, že šli do transportu někam na západ, pro ně nebyla vůbec žádná jistá výhra, protože je čekala velice náročná práce, další strádání, později, když už se blížila východní fronta, tak různé pochody smrti, takže ani to samozřejmě nebyla vůbec výhra.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře
Už zítra startuje 17. ročník Světového romského festivalu Khamoro, a to na pražské náplavce, kde od 20.00 hodin začíná Khamoro párty na Vltavě. Vystoupí Jan Bendig a kapela Terne čhave. Součástí týdenního hudebního festivalu budou i doprovodné programy – jako například vyprávění romských pamětníků, vernisáž výstavy Ivety Horváthové anebo pěvecké a taneční workshopy na Příkopech. Iveta Demeterová se producentky festivalu a ředitelky Slova 21 zeptala, na jaký z předešlých ročníků nejraději vzpomíná.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
26.05.2014Khamoro se vrací do Prahy již po šestnácté!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O činnosti Slovenského národního střediska pro lidská práva
Slovenské národní středisko pro lidská práva sídlí v Bratislavě. Je to nezávislá instituce a mezi její činnosti patří monitoring a ochrana lidských práv. Více už pověděl Robertu Hozovi ředitel Marián Mesároš.

Plakát Diskriminácia je nelegálna, kterou vydalo Slovenské národní středisko pro lidská práva (Zdroj: www.snslp.sk) Slovenské národné stredisko pre ľudské práva: www.snslp.sk

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi
Ačkoli se v rámci připomínek 70. výročí konce druhé světové války hovoří o obětech nacismu, romský holocaust je stále v naší společnosti tématem v pozadí. Arnošt Vintr je jedním s přeživších, který jako dítě s rodiči zažil hrůzy druhé světové války v koncentračním táboře Osvětim. Jan Berousek pana Vintra oslovil na pietním aktu v Letech u Písku.

Arnošt Vintr na pietním aktu v Letech u Písku 13. května 2015 (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Andrej Červeňák přišel za prací ze Slovenska, v Ostravě i jinde vybudoval řadu věcí
Ostrava, Bohumín nebo Orlová. To jsou města, která vyrostla za komunismu kolem těžkého průmyslu. Domovy desetitisíců lidí, kteří sem přišli za prací. Mezi ně patří i mnoho romských rodin, které jsou součástí nezaměnitelné identity severní Moravy. Na tuto tvář Ostravska a jeho romské dělníky se však dnes často zapomíná. Jedním z nich je i pan Andrej Červeňák z Ostravy. Jeho příběh zpracovala Alica Sigmund Heráková.

Ostrava, Bohumín nebo Orlová. To jsou města, která vyrostla za komunismu kolem těžkého průmyslu. Domovy desetitisíců lidí, kteří sem přišli za prací. Mezi ně patří i mnoho romských rodin, které jsou součástí nezaměnitelné identity severní Moravy. Na tuto tvář Ostravska a jeho romské dělníky se však dnes často zapomíná. Jedním z nich je i pan Andrej Červeňák z Ostravy.

„My jsme ráno vstali do práce. My jsme nedělali tady v Ostravě v Komenského sadech, ale osmý obvod jsme dělali celé chodníky, do Prahy jsme dojížděli, ve Frenštátě u té šachty jsme zalesňovali, hodně jsme jezdili. No a když jsme přišli z práce, šli jsme pomáhat bratrancovi stavět barák,když bratranec skončil, stavěl bratr, tak zas k němu na barák. Chodili jsme domů v deset hodin spát a hned do práce.“

Život romských dělníků byl podobný životu jejich českých kolegů – byl plný práce a budování. Pan Červeňák pracoval téměř celý život u technických služeb. Infrastruktura jeho města, Ostravy, mu vyrostla takřka pod rukama.

„My jsme třeba dělali výsadby trávníků, chodníky, osazovali jsme takové klepače, sušáky, houpačky. Třeba na Lenince, hlavní třídě, jsme na celé dávali obrubníky a betonovali ji.“

Pan Červeňák si na těžkou práci nestěžuje, žilo se mu podle jeho slov dobře, lépe než dnes.

„No já nevím, mně bylo dobře za komoušů, lepší se nám dělníkům žilo. V dnešní době nikdo nedostane práci. Tam tehdy skončily děcka v patnácti, šestnácti, už jsem je bral do práce, zaškoloval je a bylo. V dnešní době mají dvacet, třicet roků, a práci nechytí, i když jsou vyučení. Není práce.“

Podotýká pan Červeňák a poukazuje tak na jeden z hlavních problémů, nejen mladých Romů dnes, kterým je nedostatek pracovních příležitostí.

Příští týden navštívíme pana Jana Horvátha z Brna. Poslouchejte další díl pořadu Paměť Romů!

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015Romské ženy – matky i úderniceO Roma Vakeren
15.08.2015Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. stoletíO Roma Vakeren
08.08.2015Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
01.08.2015S Ignácem Zimou o tradičním životě na Slovensku v době jeho dětstvíO Roma Vakeren
25.07.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
18.07.2015Julius Absolon a komunistická stranaO Roma Vakeren
11.07.2015Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světěO Roma Vakeren
04.07.2015Michal Čonka – Do školy ve dvanácti letech aneb jak překonat nepříznivé okolnostiO Roma Vakeren
13.06.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Soubor Kesaj čhave pracuje s dětmi z východoslovenských romských osad
V pátek 15. května vystoupil soubor Kesaj čhave pod vedením Ivana Akimova v pražském divadle Dobeška. Při té příležitosti se Ivana Akimova a jeho manželky Heleny ptala Kristýna Maková na aktivity souboru a práci s dětmi z východoslovenských osad.

Soubor Kesaj čhave při vystoupení v Brně (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Ivan Akimov v souboru Kesaj čhave motivuje mladé RomyO Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
06.05.2015Během Brněnské muzejní noci 2015 vystoupí před budovou Muzea romské kultury skupina Kesaj čhaveZprávy ze života Romů
10.04.2015Komiksy a fotografie představí příběhy dětí víly KesajZprávy ze života Romů
08.04.2015Kesaj čhave - výstava komiksů a fotografií v Muzeu romské kulturyZprávy ze života Romů
19.05.2009Děti ze skupiny Kesaj čhave vystoupí v PrazeZprávy ze života Romů
23.03.2007Děti Kesaj krásně zpívají, tancují a hrají na hudební nástrojeO Roma Vakeren
11.08.2006Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí se v souboru Kesaj čhave staly dětmi dobré vílyO Roma Vakeren
19.05.2006Na Khamoru se představí i slovenský soubor Kesaj ČhaveO Roma Vakeren

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku. Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život
Reportáž:  Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře
Reportáž:  O činnosti Slovenského národního střediska pro lidská práva
Reportáž:  Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi
Reportáž:  Andrej Červeňák přišel za prací ze Slovenska, v Ostravě i jinde vybudoval řadu věcí
Reportáž:  Soubor Kesaj čhave pracuje s dětmi z východoslovenských romských osad

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz