Většina úředníků z Agentury pro sociální začleňování vstoupila do stávky
Většina lidí, kteří pracují ve vládní Agentuře pro sociální začleňování, ode
dneška stávkuje. Ze sedmi desítek zaměstnanců a spolupracovníků se jich ke
stávce připojilo 59. 20 lidí, včetně členů vedení, je připraveno dát
výpověď. Agentura spadá pod ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera z
ČSSD. Pracovníci agentury požadují nezávislost, samostatnost a debatu s
premiérem.
Zaměstnanci agentury požadují, aby je vláda vyjmula z gesce ministerstva pro
lidská práva. Pod vedením resortu údajně nejsou schopni plnit závazky vůči
obcím.
„Rádi bychom dosáhli autonomie. Pan ministr to sice znevažuje, říká, že to
není možné. Nicméně nám to bylo přislíbeno ve vládních usneseních z roku
2008 a 2012. Proto se teď k tomu vracíme a tímto žádáme o otevření dialogu
nad tím, jak dále s agenturou fungovat a spolupracovat,“ říká členka
stávkového výboru a expertka Agentury pro sociální začleňování Lucie Macků.
Během stávky se setkávají s novináři a diskutují o tom, do jaké míry můžou
úředníci v Česku vyjadřovat svůj názor.
Místopředseda Nezávislých odborů zaměstnanců Úřadu vlády Petr Čáp řekl, že
se obávají odchodu celého vedení agentury.
„My se prostě bojíme, že pokud opravdu těch 20 lidí v pondělí podá výpověď,
tak to, co tu bylo šest let budováno jako efektivní nástroj pro politiku
sociálního začleňování, končí, celý tým se rozpadá. Je to ohromná destrukce
ve státní správě,“ tvrdí Petr Čáp.
Zaměstnanci požadují, aby se Agentura pro sociální začleňování stala
nezávislou příspěvkovou organizací. Podle Petra Čápa by to pomohlo při
jednáních s jinými resorty, protože teď je Agentura postavená na roveň
odboru ministerstva:
„Jako ředitel odboru nemůžete vcházet do jednání s ministry, s kraji.
Agentura byla vybudována tak, že hájí zájmy nejchudších lidí a je zavázána
především dlouhodobým dohodám, ať už na národní úrovni nebo na mezinárodní
úrovni. Proto potřebujeme ředitele nebo ředitelku, kteří mají mandát, třeba
čtyřletý, aby byli těmto resortům partnery.“
Ministru Dienstbierovi ale není jasné, co přesně požadavkem nezávislosti
lidé z agentury myslí.
„Od 1. července se bude na všechny správní úřady včetně Úřadu vlády a včetně
agentury vztahovat služební zákon, který přesně upravuje postavení úředníků
včetně jejich představených a i samozřejmě garantuje určitou míru
politického nezasahování,“ reagoval ministr.
Vztahy agentury s ministerstvem vyostřilo nedávné odvolání ředitele Martina
Šimáčka, který stál v jejím čele od února 2009.
Podle Petra Čápa ale stávkující úředníci nepožadují návrat Martina Šimáčka:
„My to takto personálně nestavíme. Jde nám o principy, které pan Šimáček
šest let budoval. Pro podmínky naší práce je naprosto nezbytné, aby nový
ředitel nebo ředitelka pokračovali na těchto principech.“
Sobotka se s úředníky sejde
Úředníci požadují, aby do jednání také vstoupil premiér Bohuslav Sobotka z
ČSSD. „A pomohl nám nastavit diskusi o budoucnosti Agentury pro sociální
začleňování. Dneska ho požádáme o schůzku,“ dodává Čáp.
Sobotka požadavkům stávkujících zaměstnanců nerozumí, ale hned jak mu to čas
dovolí, se s nimi sejde:
„Rozumím tomu, že zaměstnanci stávkují za vyšší mzdy, za lepší pracovní
podmínky, aby byl dodržován zákoník práce. Ale nerozumím tomu, když někdo
stávkuje za to, aby jeho agentura byla autonomní a mohla rozhodovat o tom,
kdo takovou agenturu vede. To ve státní správě není dost dobře možné.“
Podle místopředsedy Nezávislých odborů zaměstnanců Úřadu vlády Petra Čápa
snahy stávkujících podporují organizace, se kterými Agentura spolupracuje:
„Stačí se podívat, kdo podepsal otevřený dopis. Je to 350 jedinců a zástupců
našich partnerských organizací.“
Některé neziskové organizace ale poslední dobou spolupráci s Agenturou
kritizovaly, stěžovaly si na arogantní chování zaměstnanců a tvrdily, že
její projekty nejsou účinné.
Poslech v
mp3
Agentura pro sociální začleňování vznikla v roce 2008
Agentura pro sociální začleňování vznikla v roce 2008 za úřadování koaliční
vlády Mirka Topolánka (ODS), první čtyři roky nesla v názvu ještě přídomek
"v romských lokalitách". Od počátku je agentura jedním z odborů úřadu vlády,
začátkem roku 2009 se stal jejím ředitelem Martin Šimáček, který předtím
působil v organizaci Člověk v tísni.
Úkolem agentury je pomáhat městům a obcím se zvládnutím situace v
problémových oblastech. Zaměstnanci agentury například pomáhají koordinovat
činnost radnic, úřadů práce, neziskových organizací, škol či policie.
Společně pak připraví plán kroků a projekty, které stav mají zlepšit.
Agentura začala v roce 2008 působit ve dvanácti lokalitách, její úspěšnost
přitom výrazně závisí na spolupráci s místními úřady. Někde - jako například
v Duchcově - se ovšem působení agentury nesetkalo s pochopením, i kvůli
tomu, že primárně neposkytuje peníze. "Je lepší, když do oblastí sociálních
ghett přinášíme spíše rady. Peníze by naše snažení jen kazily," řekl k tomu
koncem roku 2012 ředitel Šimáček.
V současnosti agentura se sedmi desítkami zaměstnanců působí v 36 městech,
zejména na severu a západě Čech a na severní Moravě. Roční výdaje agentury
pro sociální začleňování se pohybují kolem 20 milionů korun, podle výročních
zpráv stála její činnost nejvíce - 28,6 milionu - v roce 2012. Financována
je ze státního rozpočtu, evropských fondů a od loňského roku se rozběhl i
projekt podpořený takzvanými norskými fondy.
Mnozí odborníci činnost agentury hodnotí pozitivně. Podle nich se díky
jejímu přispění situace v řadě problémových lokalit zlepšila a lepší je tam
i soužití s okolím. Agentura má ale i své kritiky. Podle některých není
třeba jasné, kolika lidem ze sociálně vyloučených lokalit, často Romům,
vlastně skutečně pomohla začlenit se do běžného života.
Současná krize kolem agentury vypukla v polovině dubna, když ministr pro
lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) odvolal ředitele agentury Martina
Šimáčka. Údajně kvůli chybám v zakázkách či odmítnutí debaty o reorganizaci,
což Šimáček označil za zástupné důvody. Za odvolaného ředitele se postavili
jeho podřízení i známé neziskové organizace, Dienstbier ale odmítl
rozhodnutí změnit. Reakcí byla stávka. Zapojilo se do ní 59 ze sedmi desítek
zaměstnanců a spolupracovníků, tedy 88 procent.
Zdroj: ČTK
|