Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
V Česku dál trvá diskriminace romských dětí ve školách. Tvrdí to organizace
Amnesty International. Životní příběh Petra Toráka, který začíná stále víc
připomínat filmový scénář. Žánr je skoro pohádkový –jak se obyčejný kluk z
Liberce stal držitelem Řádu britského impéria… A podíváme se za Natálkou
Sivákovou.
Přeji příjemný poslech.
Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano
dživipen. Dodžanena pen pal o amare roma čhave, the tumenge phenaha, so
kerel Natálka Siváková.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve
školství
Česko má podle zprávy Amnesty International dál problém s diskriminací
romských dětí. Mezinárodní organizace dokonce tvrdí, že se u nás denně
porušují lidská práva. A to i přesto, že vláda řekla, že situaci zlepší. V
praxi ale podle Amnesty International končí školáci romského původu dál v
praktických školách. Více už Veronika Hlaváčková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Anglická královna vyznamená romského policistu Petra Toráka
Nesmaltovaný stříbrný kříž člena Řádu britského impéria se už příští měsíc
bude na prsou houpat dalšímu Čechovi. Jak už víte z našeho vysílání, civilní
vyznamenání propůjčí královna Alžběta II. policistovi, Petru Torákovi.
Strážce zákona a současně romský aktivista dostane coby cizinec tzv.
„čestný“ řád. Panovnice se rozhodla ocenit jeho práci pro českou a
slovenskou komunitu v Peterborough.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Natálka Siváková má za sebou přes padesátku operací
Je to 6 let, co se celé Česko dozvědělo o osudu malé Natálky z Vítkova na
Opavsku. Ve dvou letech jen zázrakem přežila žhářský útok čtveřice
extremistů, kteří do jejich domu v noci vhodili zápalné lahve. Zatímco oni
si odpykávají 20 až 22 let ve vězení, těžce popálená dívka se učí žít dál. V
září nastoupila do první třídy. Rodinu navštívila Kateřina Daňková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Romové v Rakousku ]=
V Muzeu města Vídně je možné navštívit rozsáhlou a zajímavou výstavu o
Romech v Rakousku
Krásné jarní měsíce jsou jako stvořené k toulkám a cestování a my Vám teď
poskytneme inspiraci k návštěvě Vídně. Tam totiž do 17. května probíhá
rozsáhlá a velmi zajímavá výstava s názvem „Romane thana – Místa Romů a
Sintů“, která představuje dějiny a život Romů a Sintů v Rakousku. Navštívit
ji můžete v Muzeu města Vídně a určitě si na ní vyhraďte aspoň dvě hodiny –
je vskutku velmi zajímavá! S výstavou se pojí i řada doprovodných akcí –
například na úterní večer je připraven Filmový festival Opre Roma. Více už
Jana Šustová.
Výstava „Romane thana – Místa Romů a Sintů“ je rozdělena do dvou částí.
První z nich je tmavá, druhá pak světlá. Nejprve jsem se s kurátorkou
Susanne Winklerovou z Muzea města Vídně zastavila u stěny nad tmavou
podlahou.
„Na této 15 metrů dlouhé stěně ukazujeme zhruba 500 let dějin Romů. Jsou to
více či méně proměnlivé dějiny utlačování, vyhánění a vraždění, i když
samozřejmě existovaly i jiné příběhy. Před osvícenstvím, před 19. stoletím,
se v některých částech Evropy objevovali i Romové a Sintové ve šlechtickém
stavu. Takže existovaly i výjimky, ale ve velké většině případů jsou to
dějiny pronásledování.“
Co se týče předmětů, které dokumentují život Romů od jejich příchodu do
Rakouska až po konec 2. světové války, jedná se o obraz Romů z pohledu
majoritní společnosti, a nikoliv o vlastní autoportrét Romů.
„V Rakousku žijí Romové a Sintové až od roku 1921. V tom roce se totiž k
Rakousku připojila část západního Maďarska, dnešní Burgerlandsko, v níž žila
řada Romů a Sintů. Před rokem 1921 žilo v Rakousku jen asi 3000 Romů a
Sintů, což byl zanedbatelný počet. Ale s rokem 1921 přibylo 9000 Romů a
Sintů, kteří žili ve 130 osadách v Burgenlandsku. Na popud Vídně se pak
začala vytvářet první cikánská kartotéka a Rakušané tak byli vůbec první,
kdo všem Romům a Sintům snímali otisky prstů a pořizovali jejich
fotografie.“
Tato cikánská kartotéka vznikla v roce 1926. A když pak později do Rakouska
přišli nacisté, věděli díky ní přesně, kdo jsou Romové a Sintové, a kde
žijí. To bezpochyby přispělo k tomu, že za holocaustu zahynulo 90 %
rakouských Romů.
„Dvě třetiny Romů a Sintů, kteří byli zavražděni v Osvětimi, pocházely z
Rakouska a z Německa. Především ale z Rakouska, kde to bylo tak dobře
připraveno. A jen asi 20 % z nich bylo z Čech a Moravy, a asi 8 % z Polska.
Říká kurátorka výstavy Susanne Winklerová. Ve druhé, světlé a větší části
výstavy už o sobě mluví samotní Romové. Vyjadřují se mnoha způsoby –
vyhledali například fotografie z rodinných alb, přinesli předměty typické
pro romské domácnosti, zapůjčili svá výtvarná díla, natočili videa či audia
s vyprávěním členů svých rodin, anebo vystavili koberce, se kterými jejich
příbuzní obchodovali. Architektonicky je tato část expozice pojata jako
kavárna, kde během posezení u jednotlivých stolečků může návštěvník
zhlédnout videa či vyslechnout nahrávky s různými příběhy Romů v
Rakousku.
Více fotografií najdete
zde.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Paměť Romů ]=
Vladimír Gabčo vypráví o předsudcích na pracovišti za minulého režimu
Dnešní příběh z cyklu Paměť Romů vypráví pan Vladimír Gabčo z Brna. Celý
život těžce pracoval, třináct let jako traťový dělník u železnice a poté
jako zedník. Vzpomínky poskytla katedra sociologie Masarykovy univerzity a
projekt Paměť romských dělníků. Zpracovala je Alica Heráková.
Následující zkušenost je sdíleným příběhem mnoha Romů napříč politickými
režimy. S otevřeností ukazuje, jak těžko se občas schopnému člověku pracuje,
když je Rom a narazí na předsudky.
„Přijedu do Komína, zaklepu slušně a řikám: ‚Dobrý den, hledám toho a toho.‘
‚No, to su já.‘ A on jak mě viděl: ‚Ajajajaj! Ajajajaj! Nenene!‘ Já říkám:
‚Já jsem slušně zaklepal, slušně jsem pozdravil a tak proč řvete? Můj šéf mě
posílá za váma, že máte mně dát výkresy a ukázat parcelu, kde budeme dělat.‘
Zapnul jsem telefon. ‚Martine, prosím tě, ten Staloch na mě řve.‘ Já říkám:
‚Dostanu infarkt z něho.‘ A ten můj šéf říká: ‚Okamžitě mu dejte ty výkresy
a ukažte mu parcelu, a jestli ne, tak normálně já tu vašu objednávku zruším
a zaplatíte penále.‘"
Když ani tato domluva nepomohla, pan Vladimír Gabčo situaci řešil podle
hesla „moudřejší ustoupí“.
„Já říkám: ‚Nemá cenu se s váma hádat. Vidím, že jste prostě na hlavu.‘ Já
říkám: ‚Já mám lepší charakter.‘ Tak naštartoval jsem auto a už jsem šel. A
on, potom zavolal šéfovi, řekl, že jsem ujel a že má mě poslat, že mně dá
výkresy. ‚Ladi, prosím tě, vrať se, otoč auto a vrať se zpátky a von ti dá
ty výkresy a ukáže ti.‘ Já říkám: ‚Ne, už nejdu. Když tak, tak ráno se tam
stavím, ale teď už se neotočím a už nepojedu.‘ Tak normálně já su černej,
ale všelijaký barvy jsem dostával. Prostě, tak poníženě jsem se cítil, že to
nebylo možný.“
Pan Vladimír Gabčo velmi osobním způsobem vystihuje pocit, který spojuje
mnoho romských příběhů. Příběhů, které ztěžují každodenní život, ale které –
konkrétně panu Gabčovi – na vlastní hrdosti a sebeúctě neubraly.
Příští týden budeme vzpomínat s paní Marií Absolonovou z Brna. Její
vyprávění odhaluje rozdíly, které zažila během dětství na maďarském
pohraničí a poté v českém městě, kam se přestěhovala v 50. letech s
maminkou. Poslouchejte další díl pořadu „Paměť Romů“!
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu -
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.
Hezký večer a nebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Související články
Výstava „Romane thana – Místa Romů a Sintů“ je rozdělena do dvou částí.
První z nich je tmavá, druhá pak světlá. Nejprve jsem se s kurátorkou
Susanne Winklerovou z Muzea města Vídně zastavila u stěny nad tmavou
podlahou.
Co se týče předmětů, které dokumentují život Romů od jejich příchodu do
Rakouska až po konec 2. světové války, jedná se o obraz Romů z pohledu
majoritní společnosti, a nikoliv o vlastní autoportrét Romů.
Tato cikánská kartotéka vznikla v roce 1926. A když pak později do Rakouska
přišli nacisté, věděli díky ní přesně, kdo jsou Romové a Sintové, a kde
žijí. To bezpochyby přispělo k tomu, že za holocaustu zahynulo 90 %
rakouských Romů.
Říká kurátorka výstavy Susanne Winklerová. Ve druhé, světlé a větší části
výstavy už o sobě mluví samotní Romové. Vyjadřují se mnoha způsoby –
vyhledali například fotografie z rodinných alb, přinesli předměty typické
pro romské domácnosti, zapůjčili svá výtvarná díla, natočili videa či audia
s vyprávěním členů svých rodin, anebo vystavili koberce, se kterými jejich
příbuzní obchodovali. Architektonicky je tato část expozice pojata jako
kavárna, kde během posezení u jednotlivých stolečků může návštěvník
zhlédnout videa či vyslechnout nahrávky s různými příběhy Romů v
Rakousku.
Následující zkušenost je sdíleným příběhem mnoha Romů napříč politickými
režimy. S otevřeností ukazuje, jak těžko se občas schopnému člověku pracuje,
když je Rom a narazí na předsudky.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články