Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás seznámíme s výzvou amerického velvyslance v České republice,
představíme francouzský film Táhni do pekel a uslyšíte další příběh z cyklu
Paměť Romů.
Som rado hoj sambatone amenca. Mangav tumenge lačo šuniben. Aven the šunen
nevipena andalo romano dživipen.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů
Velvyslanec Spojených států amerických Andrew Schapiro byl do své funkce
jmenován v loňském roce v září, kdy vystřídal Normana Eisena, který americké
velvyslanectví v Praze vedl od ledna 2011. Stejně jako Eisem má i nový
velvyslanec české kořeny a hrdě se k nim hlásí. Od září loňského roku Andrew
Schapiro navštívil Muzeum romské kultury v Brně, Ostravu, Ústí nad Labem a
Trmice. A měl možnost se setkat i s lidmi, kteří žijí v ghettech. Natáčela s
ním Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Ve filmu Táhni do pekel účinkují francouzští Jenišové
Na filmovém festivalu Febiofest měl nedávno předpremiéru francouzský film
Táhni do pekel, který od 2. dubna vstoupil do českých kin. Kdo si přečte
jeho popis, většinou usoudí, že jeho hrdiny jsou Romové, a pak se při
sledování diví, proč mají skoro všichni světlou kůži, blonďaté vlasy a modré
oči. Ve filmu totiž vystupují neherci z komunity Jenišů a film odráží
opravdové příběhy této etnické skupiny. Rozdíly i podobnosti mezi Jeniši a
Romy nám objasní Jana Šustová.
Hlavním hrdinou filmu Táhni do pekel je Fred, který se po 15 letech
strávených ve vězení vrací ke své kočovné rodině Dorkelů do kolonie Jenišů
na okraji Paříže. Jeho bratři se zrovna v té době chystají na velkou loupež
nákladu mědi a Fred se nakonec stane šéfem a řidičem noční automobilové
výpravy za lupem, která nepřinese nic dobrého.
Film je natočen podle skutečných událostí, kterých se zúčastnil i samotný
režisér Jean-Charles Hue.
„Tuto rodinu jsem poznal před osmnácti lety. Potkal jsem ji v domě mého
strýce, který už mezitím zemřel. Jmenoval se také Dorkel stejně jako tato
rodina a řekl mi, že našel jednu část naší rodiny. Můj pradědeček byl
kočovník a košíkář, ale později se usadil, takže ani já ani moji rodiče už
jsme nepoznali kočovný život. Ale ze zvědavosti jsem chtěl poznat tuto část
své rodiny a své kořeny a našel jsem rodinu Dorkelů, která mě přijala s
otevřenou náručí. Zůstal jsem s nimi nějaký čas, teď už je to 18 let, a
objevil jsem tak kočovný život a také svět evangelikálů.“
A jak Jean-Charles Hue dodává, ve Francii žije přibližně 450-500 tisíc
kočovníků. Mnozí z nich pocházejí z různých romských subetnických skupin,
jako jsou například Manuše, Sinti nebo Gitan. Kromě nich však existují i
neromské skupiny kočovníků. Konkrétně režisér Jean-Charles Hue natáčí mezi
Jeniši, které bychom v našich českých poměrech mohli přirovnat k tzv.
„světským“.
„U nás ve Francii máme podobně jako ve Švýcarsku a v Itálii hodně členů
etnické skupiny Jenišů, k nimž patří i rodina Dorkelů. A jak vidíme ve
filmu, Jenišové mají světlou kůži, světlé oči a blonďaté vlasy, což je pravý
opak Romů, kteří žijí tady. A to proto, že Romové, které máte u vás, přišli
z Indie v 9. až 11. století, zatímco Jenišové pocházejí ze střední Evropy a
ne z Indie, takže je nelze považovat za Romy.“
Ve filmu Táhni do pekel z úst Jenišů zaznívají i různá slova v romštině,
například phral, rakli, gadžo nebo mišto.
„Oni velmi rychle přijali romský způsob života, někteří říkají, že přibližně
v 17. století. Takže díky častému kontaktu, i když mezi sebou bojovali,
přejali tato slova. Ale ve Francii používají romská slova i jiní lidé, kteří
bydlí na sídlištích na francouzských předměstích. Takže většina Jenišů dnes
používá některá romská slova, jako třeba phral, marav, čorav, ale není to
jejich opravdový jazyk. Jejich pravým jazykem je jeniština, což ve
skutečnosti není žádný jazyk, ale soubor slov, která pocházejí ze staré
němčiny. Čas od času je možné potkat Jeniše [Jenyše], kteří ještě trochu umí
mluvit jenišsky. Ale dominujícím jazykem, kterým všichni mluví, je romština,
což je pro Jeniše ztráta jejich kultury.“
Jenišové a Romové sice dlouho sdíleli společný kočovný osud, ale navzájem se
nenáviděli a dokonce se někdy mezi sebou i zabíjeli. Od 50. let minulého
století však obě tyto skupiny začalo ovlivňovat evangelikální křesťanství, a
tak se Romové a Jenišové začali sbližovat a v posledních dvou generacích
dokonce mezi sebou uzavírají i manželské svazky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Jan Leško strávil v dětství čtyři a půl roku v nemocnici
Paměť Romů ukrytá ve vzpomínkách a vyprávění romských seniorů. Tu vám od
minulého týdne odhalujeme v každém dílu pořadu O Roma vakeren.
Nejdůležitější historické události, jako byla válka nebo příchod komunismu,
ale také obyčejné, každodenní příběhy, které žili Romové na pozadí těchto
velkých dějin. Vzpomínky poskytla katedra sociologie Masarykovy univerzity a
projekt Paměť romských dělníků. Více už Alica Sigmund Heráková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Na Slovensku vznikl překlad Bible do romštiny
V listopadu minulého roku vznikl na Slovensku první text překladu Bible do
romského jazyka. Jedním z překladatelů je i Marek Oláh starší ze sboru
Apoštolské církve v Sabinově. Připravil Robert Hoza.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 22.03.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
=[ Reportáž ]=
Romská literatura v Knihovně Václava Havla
V Knihovně Václava Havla proběhlo už několik literárních večerů zaměřených
na současné romské autory a autorky. Za vším stojí programový ředitel
knihovny Jáchym Topol. Na podrobnosti se ho ptala Kristýna Maková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze
Mezinárodní den Romů je svátkem romské kultury, který si od roku 1991
připomínají Romové z celého světa. Oslavovat se tedy, jak jistě už tušíte,
nebude pouze v Česku, ale také všude tam, kde Romové žijí. Co přesně
přinesou letošní pražské oslavy, zjišťovala kolegyně Rena Horvátová v
rozhovoru s organizátorem akce Davidem Tišerem.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Aven saste the bachtale, mi avel tumenge andro jilo but lačhipen.
Som but rado hoj san amenca. Bičavav gilori savorenge kijo jiloro,
savorenge save nane paš peskeri famija.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
|
|
Hlavním hrdinou filmu Táhni do pekel je Fred, který se po 15 letech
strávených ve vězení vrací ke své kočovné rodině Dorkelů do kolonie Jenišů
na okraji Paříže. Jeho bratři se zrovna v té době chystají na velkou loupež
nákladu mědi a Fred se nakonec stane šéfem a řidičem noční automobilové
výpravy za lupem, která nepřinese nic dobrého.
„Tuto rodinu jsem poznal před osmnácti lety. Potkal jsem ji v domě mého
strýce, který už mezitím zemřel. Jmenoval se také Dorkel stejně jako tato
rodina a řekl mi, že našel jednu část naší rodiny. Můj pradědeček byl
kočovník a košíkář, ale později se usadil, takže ani já ani moji rodiče už
jsme nepoznali kočovný život. Ale ze zvědavosti jsem chtěl poznat tuto část
své rodiny a své kořeny a našel jsem rodinu Dorkelů, která mě přijala s
otevřenou náručí. Zůstal jsem s nimi nějaký čas, teď už je to 18 let, a
objevil jsem tak kočovný život a také svět evangelikálů.“
A jak Jean-Charles Hue dodává, ve Francii žije přibližně 450-500 tisíc
kočovníků. Mnozí z nich pocházejí z různých romských subetnických skupin,
jako jsou například Manuše, Sinti nebo Gitan. Kromě nich však existují i
neromské skupiny kočovníků. Konkrétně režisér Jean-Charles Hue natáčí mezi
Jeniši, které bychom v našich českých poměrech mohli přirovnat k tzv.
„světským“.
„Oni velmi rychle přijali romský způsob života, někteří říkají, že přibližně
v 17. století. Takže díky častému kontaktu, i když mezi sebou bojovali,
přejali tato slova. Ale ve Francii používají romská slova i jiní lidé, kteří
bydlí na sídlištích na francouzských předměstích. Takže většina Jenišů dnes
používá některá romská slova, jako třeba phral, marav, čorav, ale není to
jejich opravdový jazyk. Jejich pravým jazykem je jeniština, což ve
skutečnosti není žádný jazyk, ale soubor slov, která pocházejí ze staré
němčiny. Čas od času je možné potkat Jeniše [Jenyše], kteří ještě trochu umí
mluvit jenišsky. Ale dominujícím jazykem, kterým všichni mluví, je romština,
což je pro Jeniše ztráta jejich kultury.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články