Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Povíme vám, že v Brně vzniká dětská opera Brundibár, kterou před sedmdesáti
lety zpívaly děti v terezínském ghettu. Představíme Evu Kropiwnickou,
asistentku prevence kriminality u Městské policie v Karviné, a o předsudcích
si budeme povídat se socioložkou Jiřinou Šiklovou.
Som rado hoj san amenca. Mangav tumenge lačo šuniben. Aven the šunen
nevipena andalo romano dživipen.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Děti z okolí ulice Cejl v Brně nacvičují operu Brundibár z ghetta
Dvě desítky děti z okolí ulice Cejl v Brně se každý týden scházejí v místní
základní škole – spolu s lektory tu nacvičují dětskou operu Brundibár. Ta
byla poprvé uvedena před více než sedmdesáti lety v koncentračním táboře v
Terezíně v tamním ghettu. A stejně tak se říká dnes i sociálně vyloučené
lokalitě v Brně, odkud většina malých zpěváků pochází – i proto se autoři
projektu rozhodli jí uvést pod názvem Brundibár z ghetta. Natáčela s nimi
Tereza Kadrnožková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Evu Kropiwnická se kromě prevence kriminality věnuje i literární tvorbě
Teď vám představíme Evu Kropiwnickou, která pracuje jako asistentka prevence
kriminality u Městské policie v Karviné. Předtím šest let působila jako
terénní pracovnice při karvinském magistrátu a vyučovala romštinu na střední
škole. Věnuje se také literární činnosti a většinu svých děl píše v
romštině. Natáčela s ní Jana Šustová.
Rušení nočního klidu, sousedské spory, vandalismus anebo znečišťování
veřejného prostranství – to patří k mnoha různým nešvarům, které řeší
asistenti prevence kriminality v problémových lokalitách Karviné. Jejich
výhodou je, že dobře znají místní obyvatele i poměry a narozdíl od
uniformovaného strážníka nepůsobí represivně. V řadách asistentů už několik
let pracuje i romská žena Eva Kropiwnická.
„Bylo výběrové řízení a asi proto, že jsem pracovala jako terénní sociální
pracovnice u magistrátu, tak věděli, že mám tu místní znalost a vzali mě.“
Ve volném čase se Eva Kropiwnická věnuje literární tvorbě a většinou píše
romsky, což je jazyk jejích rodičů. S jeho psanou podobou se setkala při
studiu na střední škole v Karviné.
„Romštinu jsem uměla odmalička, u nás se doma mluvilo romsky, i se sestrami
mluvím romsky, a romštinu používám i při práci. Také jsem se jí učila při
studiu oboru sociální péče, tu písemnou formu romštiny jsem se naučila tam.“
Znalost romštiny předávala i dalším.
„Já jsem učila pět let na Střední škole managementu a práva v Karviné
studenty romistiku a romský jazyk.“
A jaký měli studenti o romštinu zájem?
„Měli zájem a šlo jim to, až jsem byla překvapená, že ne-Romové se naučili
víc než Romové. Dnes romské děti romštinu už ani neznají. Myslím si, že
polovina mladých Romů ji neumí. Třeba něco pochopí z venčí, ale neumí
mluvit.“
Romštinu Eva Kropiwnická používá i při své práci asistentky prevence
kriminality u Městské policie v Karviné. A jak hodnotí znalost romštiny mezi
Romy?
„Je to ta střední generace od 30 let nahoru, a pak ta starší generace. Mladí
někteří umí, a někteří ne, bude to tak půl napůl. Většinou se ti mladí teď
věnují jen češtině. A mladí rodiče neučí romsky ty malé děti, aby se jim to
nepletlo. Možná je to v něčem dobré, protože se tu romštinu mohou naučit
později.“
Romštinu naučila Eva Kropiwnická i svého manžela, s nímž žije 32 let, a také
obě děti.
„Své děti jsem učila romštinu, polštinu a češtinu. Jelikož mám manžela
Poláka, ale on ovládá i tu romštinu.“
Jejich synovi je teď 31 a dceři 26 let.
„Umí romštinu, syn ovládá ještě dobře angličtinu. Dcera také a ještě i
olaštinu, protože má za manžela olašského Roma.“
Jedna z povídek Evy Kropiwnické má název O Boženě a Evgenkovi, romsky Pal e
Božena the o Evgenkus. Jedná se o pravdivý příběh o jedné romské ženě z
Karviné.
romština...
V češtině zní úryvek z povídky takto:
„Mladá maminka pocházela ze Slovenska z města Snina. Byla vychovaná v
dětském domově, rodiče nemá. Otec Eugenka utekl do Anglie. Zlatka se
potulovala po cizích Romech. Později poznala druhého Roma, on ji přivedl do
České republiky do města Karviná. Měl svůj byt. Tento Rom nebyl hodný.
Chodil domů v podnapilém stavu, nedával jim jíst, bil ji a nakonec je
vyhodil na ulici. Božena je vzala domů. Pomohla jim vyřídit dávky a různé
formality. Našla Zlatce práci, naučila ji vařit, uklízet, hospodařit.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Jak se postavit předsudkům ve společnosti
V Evropě je odhadem až dvanáct milionů Romů. Žijí zde přes tisíc let a po
celá staletí jsou vylučováni ze společnosti. Protiromské nálady ve
společnosti jsou větším rizikem než pravicoví radikálové. K protiromským
náladám přispívají i média, která přinášení často neobjektivní informace.
Iveta Demeterová si k mikrofonu pozvala socioložku Jiřinu Šiklovou a zeptala
jsem se, jak se postavit předsudkům ve společnosti.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Velikonoční svátky v rodině Milana Gunára
Už to je 24 let, ale stále se mu vrací vzpomínky na příhody z natáčení filmu
Tankový prapor. Milan Gunár ve filmu hrál vojína Kotlára – povahou velký
optimista, který se jen tak nepodá situaci. Párkrát si sáhl i na dno, ale
zvedl se k čemuž mu pomohla i víra v Boha. Jan Rosenberg se ho zeptal – jaké
chystají velikonoční svátky v církvi.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Většina romských žáků opustí slovenské školy před dokončením studia
Romská tematika se řeší na Slovensku už několik let. Zatím bez úspěchu. I
nadále přetrvává diskriminace – což potvrdila i výroční zpráva Amnesty
International. Diskriminace nejvíce souvisí se vzděláváním romských dětí. U
našich sousedů přibližně 90 % romských žáků opustí školu ještě před
dokončením studia a přibližně 30 % dětí je vzděláváno v segregovaných
školách. Více v příspěvku Miroslava Strelce.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
O natáčení dokumentu Jenica & Perla
Dokumentaristka Rozálie Kohoutová natočila film o dvou mladých Romkách.
Dokument má v názvu jména obou hlavních hrdinek: Jenica a Perla. O
okolnostech natáčení a příběhu, který bylo třeba zaznamenat, si povídala
Kristýna Maková s částí štábu filmu v čele s režisérkou Rozálií Kohoutovou
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Aven saste the bachtale, mi avel tumenge andro jilo but lačhipen.
Som but rado hoj san amenca. Bičavav gilori savorenge kijo jiloro,
savorenge save nane paš peskeri famija.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Související články
Rušení nočního klidu, sousedské spory, vandalismus anebo znečišťování
veřejného prostranství – to patří k mnoha různým nešvarům, které řeší
asistenti prevence kriminality v problémových lokalitách Karviné. Jejich
výhodou je, že dobře znají místní obyvatele i poměry a narozdíl od
uniformovaného strážníka nepůsobí represivně. V řadách asistentů už několik
let pracuje i romská žena Eva Kropiwnická.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články