Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes si připomeneme hromadný transport Romů z Brna do Osvětimi, projdeme se
brněnským Bronxem a budeme si povídat o festivalu Jeden svět.
Tolik na úvod našeho vysílání, tak zůstaňte s námi.
Som rado hoj san amenca. Mangav tumenge lačo šuniben. Aven the šunen
nevipena andalo romano dživipen.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 let
72 let. Právě tolik času uplynulo od hromadného transportu Romů z Brna do
koncentračního tábora Osvětim. Každoroční pietní akt k uctění památky těchto
obětí, se letos konal v pondělí 9. března v Muzeu romské kultury. Natáčela
tam Alica Sigmund Heráková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Organizace Tripitaka chce přilákat lidi do tzv. brněnského Bronxu
Brněnský Bronx je pro většinu lidí místem, kde přestoupí na tramvaj a jedou
dál. Organizace Tripitaka se proto rozhodla zmapovat vyloučenou lokalitu a
vytvořit jejího průvodce. S tím jim pomohou místní organizace, obyvatelé,
ale také umělkyně Kateřina Šedá. Sociální architektka v jednom ze svých
projektů přenesla obyvatele jihomoravských Bedřichovic do Londýna, kde před
světoznámou galerií zametali a umývali auta. Teď jí čeká úkol možná stejně
náročný – přivést lidi do centra brněnského Bronxu a ukázat jim, že je o co
stát.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Dokument Toto a jeho sestry sleduje příběh dětí, které se dokázaly dostat z
ghetta
Čtrnáct měsíců sledoval rumunský režisér Alexander Nanau
příběh tří romských dětí, jejichž máma skončila kvůli drogám ve vězení.
Sourozenci tak zůstali odkázáni jen sami na sebe a na pomoc příbuzných,
kteří si však z jejich bytu na bukurešťském předměstí udělali feťácké doupě.
Díky intimní blízkosti kamery film blízce vtahuje diváky do života narkomanů
a dětí, které v tomto prostředí vyrůstají. Během jeho nedávného promítání na
festivalu Jeden svět bylo znát, že na něj diváci živě emočně reagují a po
projekci uvítali režiséra i dva hlavní hrdiny filmu potleskem ve stoje. Více
už Jana Šustová.
Hlavními hrdiny filmu Toto a jeho sestry jsou tři děti, které vyrůstají v
ghettu na předměstí Bukurešti. Tam žijí lidé, kteří se dostali na opravdové
dno společnosti. Režisér Alexander Nanau popisuje počátky vzniku filmu
takto:
„Nejprve vznikl nápad natočit film o dětech, které jsou v křehkém věku, kdy
začínají chápat, v jakých poměrech se narodily. A mě hodně zajímala
psychologie těchto dětí a toho, co se stane, když si uvědomí, že nemohou
vystoupit z poměrů, do kterých se náhodně narodily. Takže jsem začal hledat
příběh a osoby, o nichž by bylo možné natočit film. A po třech-čtyřech
měsících hledání jsem potkal Totonela a Andreu v bukurešťském ghettu.“
O obyvatelích tohoto ghetta a o příběhu matky dětí, které tento dokument
sleduje, režisér říká:
„Je to velmi chudá oblast ovládaná drogami. A jejich máma, aby uživila
rodinu, tedy děti, které vychovávala sama, byla překupnice drog. Dostala se
do vězení na zhruba sedm a půl let, z nichž si odseděla zhruba pět a půl
let.“
Ke konci filmu byla podmínečně z vězení propuštěna, ale mezi tím se udála
řada dalších věcí.
„Příběh vypráví o třech sourozencích – Totonelovi, Andree a Anně, kteří jsou
různého věku. Na začátku příběhu je Totonelovi 9 let, Andree 14 let, a
nejstarší Anně je 16 let. Ale bohužel ta nejstarší, která po matčině
uvěznění zůstala jako hlava rodiny, převzala matčiny obchody. A očividně se
stala i závislou na drogách, nebyla jen překupnicí.“
Mladší děti – Andrea a Totonel – však svůj osud dokázaly změnit.
„V příběhu měly děti štěstí, že mohly začít chodit do volnočasového klubu,
který byl v tom ghettu otevřen ze soukromé iniciativy. Ten klub se snaží
posbírat děti z ulic ghetta a nabídnout jim vzdělávání, umělecké kroužky,
kurzy tance a podobně. A hlavní hrdina našeho příběhu Toto začíná díky
tomuto projektu tančit a objeví se u něj talent, o kterém jsme ani na
začátku natáčení nevěděli.“
A jak žijí hlavní hrdinové filmu dnes?
„Totonel je pořád v dětském domově, protože se rozhodl, že je to tak pro něj
lepší. A chodí do školy. Na začátku filmu byl negramotný, teď je v sedmé
třídě a velmi rychle dohnal učivo. Andrea už je dospělá a žije s přítelem. A
Anna je bohužel ve vězení.“
O Annině situaci její mladší sestra Andrea říká:
„Je pořád ve vězení, nic se nezměnilo. Chtěli jsme změnit i její život, aby
byla jako my – chodila do školy a žila v domově, kde jsem byla i já a Toto,
ale nechtěla tam s námi bydlet, protože se jí tam nelíbilo. Ani mně se ze
začátku v dětském domově nelíbilo, ale zvykla jsem si tam. Chodila jsem do
školy a absolvovala jsem pět tříd, umím číst a psát, a jak můžu, tak se
snažím se školou pokračovat.“
Nejmladší Totonel se i nadále zúčastňuje aktivit ve volnočasovém klubu
Policy Centre v bukurešťském ghettu.
„Ano, pokračuji v chození na kurzy a teď se připravuji na soutěž, která bude
18. března.“
Jeho doménou je streetdance a breakdance, kde už oslavil i několik
úspěchů.
„Vyhrál jsem druhé, třetí a čtvrté místo.“
S tancem souvisí i Totonelovy plány do budoucna.
„Chtěl bych být tanečníkem, protože se mi to moc líbí. To je můj sen a také
můj talent, který mi Bůh dal.“
A jak dodává režisér Alexander Nanau, jeho záměrem nebylo dokumentovat život
Romů, ale život lidí v obtížné situaci.
„V tom filmu ani nezmiňuji, že se jedná o Romy, protože pro mě nebylo
důležité, kdo jsou. Pro mě byla důležitá těžká situace dětí, které jsou
totálně mimo společnost a nemají žádnou šanci, jak se do společnosti
včlenit. Ale náš příběh vypráví, že dva z nich, Totonel a jeho prostřední
sestra Andrea, se poté, co se v klubu setkají s lidmi, kteří jim chtějí
pomoci, rozhodnou vystoupit ze začarovaného kruhu své rodiny.“
Za pomoci lidí z nízkoprahového klubu Policy Center se totiž Totonel a
Andrea přestěhovali do dětského domova a dostali se tak ven z ghetta.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989
Karolína Ryvolová je romistka a dlouhodobě se zabývá romskou literaturou,
jak českou tak zahraniční. A jelikož je měsíc březen vyhlášen měsícem knihy,
ptala se jí Kristýna Maková právě na romskou literární scénu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Marta Hudečková stála u zrodu mnoha významných projektů
Ted si bude povídat Jan Rosenberg s Martou Hudečkovou, která stála u zrodu
mnoha významných projektů – jako například ženská skupina Manuše při
občanském sdružení Slovo 21, anebo byla u začátku Muzea romské kultury v
Brně. Historie Muzea romské kultury sahá do roku 1991, kdy bylo založeno z
iniciativy romských intelektuálů jako nevládní nezisková organizace. Sama
myšlenka Muzea romské kultury však vznikla daleko dříve, již koncem
šedesátých let, kdy dočasné uvolnění politických poměrů umožnilo fungování
Svazu Cikánů – Romů (1969-1973).
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?
Institut ekonomických studii a společenských analýz na Slovensku vydal
publikaci s názvem Rómovia a sociálne dávky. Jsou Romové problémem veřejných
financí Slovenska? Institut ekonomických studií a společenských analýz je
nevládní organizace, která se věnuje veřejným financím. Více už analitik
sdružení Ján Dinga, se kterým natáčel Robert Hoza.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
A ještě tady mám pozvánku na druhý romský charitativní ples, který se koná
20. března v kulturním domě v Ústí nad Labem. Jde o iniciativu mladých lidí,
kteří chtějí finančně podpořit dětský domov v Ústí nad Labem. Krásný večer
vám zpříjemní např. Anita Soul, Antonín Gondolám a další známé osobnosti.
Aven saste the bachtale, mi avel tumenge andro jilo but lačhipen. Som but
rado hoj san amenca. Bičavav gilori savorenge kijo jiloro, savorenge save
nane paš peskeri famija.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Související články
Hlavními hrdiny filmu Toto a jeho sestry jsou tři děti, které vyrůstají v
ghettu na předměstí Bukurešti. Tam žijí lidé, kteří se dostali na opravdové
dno společnosti. Režisér Alexander Nanau popisuje počátky vzniku filmu
takto:
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články