Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes nám pamětník holocaustu Ladislav Dudi Koťo bude vyprávět o tom, jak byl
za 2. světové války s celou svou rodinou uvězněn v tzv. Zajišťovacím táboře
pro Cikány v Dubnici nad Váhom. Je romština ještě aktuální mezi mladými
Romy, tak na to nám odpoví ženy spisovatelky. A pozveme vás do Rubikon
centra.
Som rado hoj san amenca. Adadžives nanas nevipena pal o amare Mangav
tumenge lačo šuniben. Aven the šunen nevipena andalo romano dživipen.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Ladislav Dudi Koťo prožil pět měsíců v tzv. Zajišťovacím táboře pro Cikány
v Dubnici nad Váhom
V úterý si budeme připomínat 70. výročí osvobození nacistického
koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna 1945. Právě
proto na 27. ledna připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Při
této příležitosti se zaposloucháme do vyprávění romského pamětníka
holocaustu, které zaznamenala Jana Šustová.
Pan Ladislav Dudi Koťo se narodil v roce 1938 na východním Slovensku v
kovářské rodině. Během druhé světové války byl s celou svou rodinou
internován v tzv. Zajišťovacím táboře pro Cikány v Dubnici nad Váhom.
„Nás sebrali z domova, ze Sniny. Oni nebrali kočovné Romy, ale ty, kteří
měli svá řemesla, a ty chtěli zlikvidovat. A sebrali nás ze Sniny až do
Dubnice nad Váhom. Jenže už se pomalu blížil konec války, tak jsme tam byli
jen pět měsíců. Ale co jsme za těch pět měsíců zažili, bylo fakt otřesné.
Otřesné bylo jídlo, navíc 2x za den jsme museli na plac, všichni – i děcka.
Byla zima, a museli jsme bosí stát ve sněhu, někdy to trvalo i dvě hodiny a
ty nohy člověk už měl umrzlé. Ale jim to nevadilo.“
Po osvobození čekalo na rodinu putování přes celé Slovensko.
„Potom přišli Rusové a osvobodili nás, takže jsme se vraceli zpátky domů.
Teď si vezměte, kde je Dubnica a kde Snina – to je dost kilometrů, a takovou
dálku jsme museli jít pěšky až domů.“
Ne všichni z rodiny Ladislava Dudi Koťo internaci přežili.
„Bráchu mi tam Němci zabili. Bylo mu 17 let, byl vyučený pekař, ale v zimě
se nachladil, měl chřipku – tam bylo hodně lidí nemocných. Tak přijelo
nákladní auto, naložilo těch 27 lidí, mezi nimi byly ženy, odvezli je do
jámy, ty první z nich domlátili, polámali jim žebra a potom je zastřelili –
jak už nemohli, tak je zastřelili. Tím pádem jsem tam přišel o svého
bráchu.“
A s jakou situací se setkali doma ve Snině?
„Život šel dál. My jsme měli rozbitý barák, tak jsme tam jenom noc přespali
a táta se potom uchytil, protože uměl dělat cihly, tak pak vyráběl cihly.
Skoro dva roky jsme nechodili do školy, ale já jsem se učil, protože jsme
bydleli u jedné učitelky, která byla Ukrajinka, a ona nás učila. Učila nás i
ukrajinsky i slovensky, abychom znaly obě písma. A potom jsem začal chodit
do školy.“
Po válečných útrapách čekaly na rodinu další problémy.
„My jsme si postavili nový barák, táta si zřídil dílnu a zase začal dělat
svojí kovařinu – až do roku 1958. V roce 1959 mu všechno sebrali a nesměl
dělat, a tak dělal na výboru metaře. Asi rok zametal, a potom si zařídil
sběrnu surovin a tím se živil. Ale tehdy moji sourozenci – měl jsem šest
bratrů a tři sestry – už měli svá pracovní místa, jen já a nejmladší bratr
jsme ještě byli u mámy. Já jsem se pak šel učit do Karviné za havíře, vyučil
jsem se a vážně mi onemocněla máma, protože ona nejvíc trpěla v tom
koncentráku. Ona nejedla a dávala to jídlo nám. Takže ona trpěla nejvíc,
protože chlapi byli zvlášť a ženy byly s dětmi zvlášť. Pak máma už nemohla
ani vařit, tak mi řekla: ‚Musíš si vzít nějakou ženu.‘ Tak jsem si vzal
dceru kováře, to bylo ještě na Slovensku.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů
V prosinci byla slavnostně pokřtěna kniha „Slunce zapadá už ráno“ romských
autorek Ireny Eliášové, Jany Hejkrlíkové, Ivety Kokyové a Evy Danišové. O
tom jste už v našem vysílání mohli slyšet. Kristýna Maková s nimi hovořila i
o jejich pohledu na používání romštiny mladou generací. Hovoří tedy mladí
Romové ještě romsky?
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Pracovní agentura Rubikon pomáhá s hledáním práce
V pracovní agentuře Rubikon získají zájemci o zaměstnání přehled o
pracovních nabídkách, pomoc při zpracování životopisu a motivačního dopisu
nebo je připraví na pohovor se zaměstnavatelem. Podrobnosti nám řekne Renata
Hovorková pracovní poradkyně, se kterou natáčela Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Vincent Holub v Praze otevřel druhý kadeřnický salon
Sedmadvacetiletý Vincent Holub odjakživa toužil stát se kadeřníkem. Nůžky ho
uchvátily natolik, že se rozhodl zúčastnit devítiměsíčního kurzu, který byl
jen krůček od jeho snu. Dnes už pracuje v kadeřnickém salónu na Praze 2 a
dokonce se mu povedlo se svojí kolegyní otevřít druhou pobočku na pražských
Hradčanech. Kdo je jeho klientela, co všechno salony nabízejí a jaké jsou
jeho dosavadní sny, prozradí mladý Rom s olašskými kořeny v rozhovoru Reny
Horvátové.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Rok 2015 přinesl změny v sociálních dávkách
Rok 2015 přinesl změny v sociálních dávkách. Přilepší si maminky a rodiny,
které snáze dosáhnou na porodné pro první i druhé dítě. Naopak pro majitele
ubytoven končí obchod s chudobou. O změnách v doplatku na bydlení si Iveta
Demeterová povídala s vedoucím sociálního odboru městské části Prahy 14.
Davidem Beňákem.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Mladí, talentovaní, plní energie a s velkou budoucností - to je kapela
Čohanas
Mladí, talentovaní, plní energie a s velkou budoucností. Řeč je o romské
kapele Čohanas, která křtila v brněnském klubu Metro svou debutovou desku
Amaro drom. Na akci byla také reportérka Alica Sigmund Heráková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu -
adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Aven saste the bachtale, mi avel tumenge andro jilo but lačhipen.
Som but rado hoj san amenca. Bičavav gilori savorenge kijo jiloro,
savorenge save nane paš peskeri famija.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
| 
Pan Ladislav Dudi Koťo se narodil v roce 1938 na východním Slovensku v
kovářské rodině. Během druhé světové války byl s celou svou rodinou
internován v tzv. Zajišťovacím táboře pro Cikány v Dubnici nad Váhom.
Související články
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články