Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
=[ Reportáž ]=
Do soutěže Romano suno mohly děti zasílat příspěvky i v audiovizuální
kategorii mluveného slova v romštině
Romano suno – Romský sen je název literární a výtvarné soutěže pro děti ze
základních a středních škol a z dětských domovů ze všech koutů Česka. Jejím
hlavním záměrem je dát příležitost romských dětem, které umí romsky,
uplatnit tuto dovednost veřejně a popsat svět kolem sebe. Pro mnohé z nich
je účast v literární soutěži vůbec prvním setkáním s psanou podobou
romštiny. Romano suno se konalo už po sedmnácté a letos v něm děti mohly
poprvé soutěžit i audiovizuální kategorii mluveného slova v romštině. Na
vyhlášení výsledků v Americkém centru v Praze natáčela Jana Šustová.
Soutěž Romano suno – Romský sen organizuje od roku 1997 obecně prospěšná
společnost Nová škola. Letos do ní děti zaslaly 109 literárních textů, 22
videí a 277 obrázků. V audiovizuální kategorii mluveného slova v romštině se
soutěžilo poprvé a o vítězném příspěvku koordinátorka projektu Marie
Bořkovcová říká:
„Důvod, proč jsme tu kategorii založili, byl, že se lidé mohou spontánně a
svobodně vyjádřit. Není to jako si sednout za stůl, mít před sebou bílý
papír a hodně přemýšlet. A to spontánní vyprávění, které vyhrálo, je o tom,
jak dnes ty dvě holčičky, které vyhrály, vnímají gádže, co jim na nich vadí
a co ne, přičemž to, co jim vadilo, je, že gádžům vadí Romové.“
Jedním ze čtyř členů literární poroty soutěže Romano suno je romistka a
publicistka Karolína Ryvolová.
„My, kteří jsme v porotě, jsme každý rok vždy znovu překvapení tou
upřímností, co všechno o svém životě jsou ti autoři ochotní prozradit,
protože to jsou často samozřejmě poměrně drsné životní zkušenosti, například
s ústavní péčí, s bídou, s nějakým pronásledováním.“
Co se týče skladby příspěvků z hlediska jejich veselosti či vážnosti, liší
se to podle věku autorů.
„Úměrně k tomu, jak roste věk, tak jsou také mnohem častější ta témata,
která nějakým způsobem reflektují tu poměrně neveselou každodenní realitu.
Takže v té první a druhé věkové kategorii se často nasmějeme, protože kluci
a holky nám píší o tom, čím by chtěli být, že by chtěli být hasičem, nebo
Spider-Manem, nebo co by dělali, když by vyhráli spoustu peněz, a je to plné
optimismu a legrace. Ale potom, když se dopracujeme k té středoškolské
kategorii, tak tam je nejméně příspěvků a jsou obvykle nejsložitější a pro
nás je nejtěžší se s nimi vyrovnat, protože tam už se jde na dřeň.“
Po vyhlášení výsledků soutěže jsem oslovila devítileté holčičky, které se
umístily na 3. místě v kategorii mluvené slovo v sekci žáků 1. až 3.
tříd.
„Dostaly jsme panenku, fixy, nůžky, tatranku, omalovánku, knihu, knihu,
čtení a čisté papíry.“
Za co jste to dostaly – Vy jste psaly nějakou povídku, nebo jste něco
kreslily?
„My jsme mluvily romsky.“
A co jste říkaly?
„Co rády děláme a čím bychom se chtěly vyučit.“
Čím byste se chtěly vyučit?
„Kuchařkou, tanečnicí.“
Mluvíte doma romsky s rodiči?
„Ano.“
A řekneš nám něco?
„Me pes vičinav Sára. Helena.“
Odkud jste přijely?
„Z Ostravy.“
Tyto holčičky na vyhlášení soutěže doprovodila Lenka Adámková, vedoucí
nízkoprahového zařízení Společně – Jekhetane v Ostravě.
„Poprvé jsou v Praze, takže se půjdeme podívat na Karlův most a projdeme si
naše pamětihodnosti, které tady máme.“
Jak dlouho už se zúčastňujete té soutěže Romano suno?
„Ve firmě jsem vlastně jenom chvilinku, pár měsíců, ale vzhledem k tomu, že
chci pro děti něco dělat, tak jsem se dívala na internet a našla jsem Romano
suno. Zapojili jsme se po výtvarné stránce, poslali jsme plno výkresů, a i v
té nové kategorii mluvené slovo.“
Co se týče písemného projevu, napsaly děti také něco?
„To psané slovo bylo u nás problém, protože ony umí perfektně romsky, ale s
psaním už je to trošičku oříšek, aby to bylo pravopisně správně. Takže jsme
to zkusili přes to mluvené slovo, ale tam to bylo také dost zvláštní,
protože se všichni stydí. Ale teď už si myslím, že ten ostych skončil, že už
to viděly, že to bylo jednoduché, takže příštím rokem se určitě zúčastníme
znovu.“
Sborníky s vítěznými literními a výtvarnými příspěvky ze soutěže Romano suno
najdete na webu Nové školy.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně
prospěšných prací
Zametat ulice, hrabat listí, odklízet sníh nebo kontrolovat pořádek u
popelnic. Pro někoho ne zrovna atraktivní nabídka, pro někoho ovšem doslova
spása – konkrétně pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří dostali v Jablonci nad
Nisou možnost zapojit se do veřejně prospěšných prací. Někteří jsou za tuto
možnost rádi tak, že píší na radnici děkovné dopisy. Více Šárka Škapiková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten,
kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou
Třicetiletý rodák z Plzně poodkryje řadu vánočních zvyklostí a tradic. Z
jeho vyprávění se dozvíte, co všechno nechybí na štědrovečerní tabuli.
Rodina Davida Tišera se nejen schází u stromečku, kde společně zpívají
vánoční koledy, ale také myslí i na druhé. U jejich stolu nikdy nechybí ten,
kdo z jakéhokoliv důvodu nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou. Více
Rena Horvátová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě
Slovenska před pár desítkami let
Stromeček, dárky, cukroví a štědrovečerní večeře. Věci, bez kterých bychom
si Vánoce nedokázali už ani představit. Romské Vánoce ale v minulosti
vypadaly úplně jinak. Na to, jaké byly vánoční svátky pro chudé Romy na
východě Slovenska před pár desítkami let, vzpomínala nad přípravou vánočního
cukroví pamětnice, paní Marie Absolonová z Brna. Natáčela s ní Alica
Heráková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznými
Následující minuty teď patří dalším vánočním zvyklostem. Kromě otce, matky a
dětí patří do tradiční romské rodiny i další příbuzní. Bez nich si v
minulosti, ale v mnoha případech i dnes, Romové nedokázali představit oslavu
narození Ježíše. Jan Josef Rosenberg oslovil historika a romistu Ladislava
Gorala, se kterým nahlédneme do jeho vzpomínek.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Vojtěch Vágai a jeho cesta ke kněžství
Na závěr našeho dnešního svátečního vysílání si popovídá Iveta Demeterová s
Vojtěchem Vagaiem, prvním českým římskokatolickým knězem. Vystudoval
Střední uměleckoprůmyslovou školu sv. Anežky České v Českém Krumlově a
Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od mala vyrůstal
na katolické faře a spolu s bratry pomáhal svému otci v pastoraci na
Českokrumlovsku. Iveta se tedy zeptala, jak ho v jeho poslání otec ovlivnil.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
|